|
|
Historické myšlení žáků primární školy
Kopecká, Karolína ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
HISTORICKÉ MYŠLENÍ ŽÁKŮ PRIMÁRNÍ ŠKOLY Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o historickém myšlení žáků primární školy. V začátku se věnuje vývoji vyučovacího předmětu vlastivěda u nás, dále uvádí psychologická východiska historického myšlení a představuje významné české a zahraniční práce prezentující výzkumy v této oblasti. V diplomové práci je vylíčen průběh kvalitativního výzkumu, který zjišťoval schopnosti historického myšlení žáků 5. ročníku základní školy, především jejich porozumění historii. Součástí provedeného výzkumu je vypracování čtyř vyučovacích jednotek vlastivědy obsahujících speciální úlohy. V závěru je zkoumán vliv těchto speciálních úloh na historické myšlení žáků. Navrhované metody práce mají být nejenom zdrojem inspirace pro učitele, ale také nabízenou cestou rozvoje historického myšlení žáků 1. stupně základní školy. Klíčová slova: historické myšlení, historický výzkum, evidence a artefakty, dítě jako historik, výzkumná otázka, vlastivěda Vedoucí diplomové práce: Ing. Michaela Dvořáková Autor diplomové práce: Karolína Kopecká Studijní obor: učitelství pro 1. stupeň ZŠ Forma studia: prezenční Diplomová práce dokončena: červen, 2012
|
|
|
Josef Šusta a učebnice světových dějin
Dvořák, Rudolf ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Klíčová slova: Josef Šusta, učebnice, světové dějiny, historické myšlení Bakalářská práce zkoumá srovnávací metodou proměnu textu středoškolské učebnice světových dějin autorů Josefa Šusty a Jaroslava Bidla. Součástí tématu je také osobnost a historické myšlení Josefa Šusty. V první kapitole se zabývám působením učebnice a hodnocením kvality textu. Důležitou součástí je srovnání učebnice s jinými středoškolskými učebnicemi té doby. Důraz je kladen především na syntetickou schopnost výkladu. Cílem druhé kapitoly je analýza změn, kterými text učebnice prošel. Učebnice je zde zkoumána jako pramen, který charakterizuje výuku tří odlišných státních systémů. Tento fakt umožňuje poznat důležitost historických událostí, které učebnice obsahovala. Třetí kapitola zkoumá syntetické umění výkladu a historické myšlení Josefa Šusty. Historik je zde představen jako osobnost, která kultivovala historické vědomí národa. Šustův hlavní přínos je v jeho představě dějinného vývoje a vnímání historické tradice. Důležitou částí je také historikův názor na popularizaci vědy. Šustovo historické myšlení je dokladem intenzivního zájmu o kulturní historii a filozofii dějin.
|
host ::
RSS.