|
|
Rozdíly v aktivitě spermií hřebců
NOVOTNÁ, Lucie
Jedním z hlavních předpokladů úspěšné umělé inseminace je kvalitní ejakulát. Tato diplomová práce se zabývá vlivem podílu rychlostních frakcí spermií na plodnost. Vzorky ejakulátu byly vyhodnoceny objektivní počítačovou metodou CASA, systémem SCA. Sledování motility spermií bylo provedeno u 75 vzorků získaných od 12 hřebců, zařazených do inseminace čerstvým spermatem v Zemském hřebčinci v Písku. U vzorků byla sledována celková a progresivní motilita, podíl rychlých, středně rychlých a pomalých spermií. Věk sledovaných hřebců se pohyboval v rozmezí 3-21 let. Průměrná plodnost dosahovala 56,19 %. Celková motilita měla průměrnou hodnotu 78,07 %, průměr progresivní motility byl 38,35 %. Dále byly spermie rozděleny na 3 rychlostní frakce a průměrné procentuální zastoupení jednotlivých frakcí ve vzorcích bylo následující: 27,30 % rychlých spermií, 21,27 % středně rychlých spermií a 29,50 % pomalých spermií. Dále bylo zjištěno průměrné procentuální zastoupení rychlých progresivních spermií (13,43 %), středně rychle progresivních spermií (24,92 %) a neprogresivních spermií (39,72 %). Byla prokázána kladná korelace mezi plodností a podílem rychle motilních spermií (r=0,34). Dále byl prokázán rozdíl mezi jednotlivými hřebci (p-hodnota < 0,01) v průměrném procentuálním zastoupení rychlých spermií v ejakulátu. Hřebec s největším podílem rychlých spermií v ejakulátu a nejlepší březostí byl hřebec plemene welsh part-bred. Naopak nejhorší výsledky březosti a jedno z nejnižších procent rychle motilních spermií měl norický hřebec. Největší úspěšnost zabřeznutí byla zjištěna po druhé inseminaci. Výsledky této práce dokázaly, že kvalita ejakulátu velice významně ovlivňuje dobré zabřeznutí, avšak je to jen jeden z mnoha působících faktorů.
|
|
|
HODNOCENÍ PLODNOSTI HŘEBCŮ V PŘIROZENÉ PLEMENITBĚ
ZÁHOROVÁ, Pavla
Cílem práce bylo zpracovat informace o reprodukci koní a na určené stanici hřebců posoudit výsledky zapouštění klisen a plodnosti hřebců. Z literárních údajů jsou zpracovány informace o vlivech působících na plodnost a výsledky práce zahrnují údaje o plodnosti tří hřebců v sezoně 2018. Bylo zjištěno, že využití hřebců na stanici je nerovnoměrné a intenzita využití souvisí především se zájmem chovatelů. Frekvence využití hřebců se odvíjí od intenzity říje klisen a nejčastěji byli hřebci využíváni v průběhu května a června. Jednotlivé klisny byly v průběhu říje zapouštěny průměrně třikrát. Úspěšnost zabřezávání klisen byla 59% a vyšší. Průměrná doba ejakulace byla 9 sekund a byly zjištěny významné rozdíly v době přípravy hřebce k zapuštění klisny, které se odvíjí od individuálního zájmu hřebce o některé klisny. Hřebci působící zároveň v plemenitbě i ve sportu mají významně vyšší požadavky na množství a kvalitu krmiva, aby u nich nedošlo ke zhoršení kondičního stavu případně ke zhoršení plodnosti. Oblíbenost hřebců u majitelů klisen je dána především jejich sportovními výsledky v minulých sezonách.
|
|
|
Otcovská role harémového samce: Analýza interakcí hřebec-hříbě
ŠANDLOVÁ, Kateřina
Cílem této práce bylo analyzovat interakce mezi hřebcem a jeho potomky u dvou stád exmoorských pony žijících v přirozeném sociálním uspořádání. Tyto interakce dosud nebyly podrobněji zkoumány. Studovány a porovnávány byly agresivní a přátelské interakce, klapání čelistí u hříbat a hravé chování mezi jedinci, se zaměřením na interakce hřebec-hříbě. Výsledky naznačují, že hřebec je nejčastější dospělý recipient hříběcího chování a může tak hrát významnou roli v motorickém a sociálním vývoji hříbat.
|
|
|
Porovnání výkonnosti nejvýznamnějších rodin a linií ŠCHK - Měník
Kubištová, Barbora
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení vlivu rodin na exteriérové a výkonnostní znaky svého potomstva a vyhodnocení linií, které působí ve šlechtitelském chovu v Měníku. Získaná data byla rozdělena do tří databází a zpracovány v programu Statistika 12 Soft, pomocí Analýzy Rozptylu ANOVA. Pro účely této diplomové práce bylo vybráno 8 pokračujících rodin a dva nejvýznamnější plemenní hřebci 1028 Manillon Rouge a 2626 Sahib Kubišta poslední doby. Nejlepší výsledky vykazuje nejstarší rodina č. 1 Lecha zakladatelka 68 Lecha, s 52 zastoupenými hodnocenými klisnami. Velmi dobré a vyrovnané výsledky také prokazuje rodina č. 2 Forma zakladatelka Forma, s 20 ti zastoupenými hodnocenými klisnami Výsledky potvrzují jednoznačně důležitost zachování rodin v chovu. Dlouhodobě prochované rodiny prokazatelně potvrzují vliv na hodnocení exteriérových ukazatelů KVH, OH, Ohol, které přímo souvisí se zdravím a výkonností hodnocených koní. Ve druhé databázi se zabývám vyhodnocením vlivu plemenného hřebce 1028 Manillona Rouge. Konkrétně zde hodnotím jeho potomstvo a jejich vliv v jednotlivých rodinách, které jsou zpracovány v první databázi. Výsledkem této databáze je vysoce statisticky prokázaný vliv pohlaví výkonnostní znaky PK (svod) a ZZV. V tomto případě klisny mají pozitivní vliv na exteriérové a výkonnostní znaky. Vzájemný vliv potomstva po otci 1028 Manillon Rouge a hodnocených rodin nebyl statisticky prokázán. Třetí databáze hodnotí a vzájemně porovnává dcery plemenných hřebců 1028 Manillon Rouge a 2626 Sahib Kubišta. V této databází byl opět prokázán statistický vliv hřebců na své dcery. Výsledky s největším rozdílem byly prokázány ve výkonnostním znaku ZZV. Pozitivní vliv na své dcery se prokázal u plemenného hřebce 1028 Manillona Rouge. Díky těmto výsledkům můžeme plemenného hřebce 1028 Manillona Rouge nazvat jako zlepšovatele chovu.
|
|
|
Hodnocení kvalitativních a kvantitativních ukazatelů ejakulátu u hřebců
Hájková, Ivana
Hodnocení kvality ejakulátu je důležitým prvkem v hodnocení plodnosti hřebce. Kvalitní ejakulát produkovaný v dostatečném množství je předpokladem pro úspěšnou inseminaci v chovu koní. Za účelem posouzení kvality ejakulátu je používáno mnoho laboratorních metod hodnocení. Vybranými laboratorními metodami se zabývá i tato diplomová práce. Základními parametry posuzovanými u ejakulátu v této práci jsou hodnocení aktivity, koncentrace spermií v ejakulátu a morfologická analýza spermií. Pro použití ejakulátu na výrobu inseminační dávky je potřeba zhodnotit i objem odebraného ejakulátu. Minimální objem ejakulátu u hřebce by měl být 20 ml. Aktivita čerstvého semene by měla dosahovat minimálně 60 %. Za normální hodnotu koncentrace spermií hřebčího ejakulátu je považováno alespoň 100 × 106 v 1 ml semene. Minimální množství morfologicky normálních spermií v ejakulátu hřebce je požadováno nad hranicí 60 %. V této diplomové práci byla zkoumána skupina plemenných hřebců ustájených v hřebčinci Tlumačov, státním podniku. Hřebci byly zařazeni do plemenitby pro rok 2015. Hodnocení kvalitativních a kvantitativních ukazatelů bylo provedeno u 47 vzorků čerstvého ejakulátu, které byly získávány od 12 plemeníků během připouštěcí sezóny. Odběry ejakulátu probíhaly od dubna do července roku 2015. Ihned po každém odběru byl změřen objem odebraného ejakulátu a byla zaznamenána aktivita spermií. K dalšímu hodnocení patřilo počítání koncentrace spermií a hodnocení morfologické stavby spermií. Pro morfologickou analýzu byly nátěry barveny dvěma metodami: barvení dle B. T. Farellyho a barvení metodou Byghošť. Při analýze bylo zjišťováno procento morfologických vad spermií, které byly rozděleny do následujících kategorií: vady akrozomu, vady hlavičky, vady spojovací části, vady bičíku, abnormálně vyvinuté spermie a nezralé spermie. Součástí výzkumu bylo také teoretické porovnání obou použitých barvících metod vzhledem k výskytu morfologických vad a odhad korelačních vztahů mezi kvalitativními a kvantitativními ukazateli ejakulátu u hřebců.
|
|
|
Potenciál cholesterolem obalených cyklodextrinů a nízkodenzitního lipoproteinu pro zvýšení účinnosti kryokonzervace epididymálních spermií hřebců
Janošíková, Martina ; Rajmon, Radko (vedoucí práce)
V případě náhlého úmrtí, nutné kastrace nebo poranění reprodukční soustavy hřebce, znemožňující odběr ejakulátu, lze pro zachování genetického potenciálu výjimečných jedinců využít epididymálních spermií. Prakticky jediným způsobem, jak dlouhodobě uchovat fertilizační potenciál spermií, je kryokonzervace. Tento proces však navozuje nevratné změny, které jsou příčinou sníženého počtu oplození schopných spermií po rozmrazení. Epididymální spermie mají jiné vlastnosti než ejakulované a hůře se uchovávají. Proto se neustále hledají způsoby, jak jejich kryokonzervaci zefektivnit.
Obecně nejpoužívanějšími kryoprotektanty jsou glycerol a vaječný žloutek. Navzdory pozitivním účinkům je glycerol pro buňky toxický a vaječný žloutek obsahuje i složky, které působí na metabolismus spermií negativně. Zvýšení efektivity kryokonzervačních protokolů by se pravděpodobně dalo dosáhnout náhradou toxických komponent při současném využití průmyslově vyráběných účinných frakcí žloutku.
Předkládané téma disertační práce se bude zabývat použitím cholesterolem obalených cyklodextrinů spolu s nízkodenzitními lipoproteiny při kryokonzervaci epididymálních spermií.
Hlavní metody: HPLC, Western blot, elektroforéza, fluorescenční značení, počítačem asistovaná analýza spermií(CASA).
|
|
|
Porovnání výkonnosti valachů a hřebců v dostihovém sportu
Johánková, Dominika ; Rozinek, Jiří (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Kastrace hřebce je významný zásah do jeho anatomie, fyziologie, temperamentu i chování. Pro výbornou výkonnost a úspěšnost na závodní dráze je však nezbytná výborná kombinace tělesných i charakterových vlastností závodního koně a jeho souhra s jezdcem. Stále se však vedou diskuse na téma, jak může kastrace hřebce ovlivnit jeho výkonnost a úspěšnost na závodní dráze. My chceme v této práci potvrdit, že kastrace výborného závodního hřebce neovlivní jeho následnou výkonnost a úspěšnost na závodní dráze. Proto budou porovnány výsledky několika skupin hřebců a valachů v překážkovém dostihu s nejdelší tradicí v České republice - Velké pardubické. Bude přihlédnuto i ke zkušenostem trenérů a jezdců na rozdíly práce s hřebcem nebo valachem. Výsledky této práce mohou přinést nové konkrétní argumenty do této nekončící diskuze.
V úvodní části jsou shrnuty poznatky o anatomii a fyziologii pohlavní soustavy hřebce. Ty jsou klíčové pro porozumění části následující, kde jsou popsány postupy při kastraci hřebců, případné komplikace a vliv na fyziologii, tělesnou stavbu i povahu jedince.
Velká pardubická je právem považována za nejtěžší dostih kontinentální Evropy, jehož historie se začala psát v 70. letech 19. století. Průběh závodu se v minulosti několikrát měnil, v důsledku obou světových válek a později i s ohledem na bezpečnost koní i jezdců. V současnosti kurs měří 6 900 metrů a startující překonávají 31 překážek.
Velké pardubické se zúčastnilo 1043 koní, z nichž se někteří dostihu účastnili vícekrát. Celkově tak bylo zaznamenáno 1658 startů koní, z nichž 455 bylo hřebců, 397 klisen a 806 valachů. Všichni tito koně byli rozděleni do 5 skupin. Koně byli hodnoceni na základě umístění na 1. - 5. místě. Veškerá data byla zanesena a následně vyhodnocena ve statistickém programu SAS Enterprise Guide 4.3. U každého období byly provedeny popisné statistiky jednotlivých pohlaví a poté u celého souboru. K porovnání výkonu mezi hřebci byla použita metoda dvouvýběrových testů.
|
|
|
Apoptické změny v kryokonzerovaném ejakulátu hřebců
Bubeníčková, Filipa ; Šichtař, Jiří (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Cílem práce bylo zhodnotit vliv času inkubace, použitých obalů, ředidel a individuality hřebců na výskyt apoptotických spermií v rozmražených inseminačních dávkách (ID).
Ejakulát byl odebrán od 6 starokladrubských hřebců standardním způsobem odběru. Odebrané ejakuláty byly ředěny dvěma typy žloutkocitrátových ředidel (GENT a LAKT) a plněny do 0,5 ml pejet a 5 ml hliníkových tub, ve kterých byly zmraženy a uchovávány v tekutém dusíku. Po rozmražení (37°C, 30-60 s.) byly ID hodnoceny na přítomnost apoptotických spermií ihned po rozmražení a v časech inkubace 15, 30, 45 a 60 minut po rozmražení s využitím fluorochromů Yo-Pro 1 a propidium jodidu a fluorescenčního mikroskopu.
Byl zjištěn statisticky významný rozdíl v zastoupení apoptotických spermií po rozmražení mezi ID ředěnými různým typem ředidla. V ID mražených v ředidle Gent bylo vyšší množství apoptotických i apoptotických spermií z celkového počtu živých, což naznačuje lepší přežívání spermií v tomto ředidle oproti laktózovému ředidlu. Byl prokázán vliv použitého obalu na přítomnost apoptotických spermií v ID po rozmražení. V 5 ml tubách bylo ihned po rozmražení statisticky významně vyšší průměrné zastoupení apoptotických spermií než v 0,5 ml pejetách. S postupujícím časem inkubace nebyly už rozdíly významné. Naopak procentuální zastoupení apoptotických spermií z celkového počtu živých bylo vyšší v 0,5 ml pejetách. Statisticky významný byl však tento rozdíl s 5 ml tubami zaznamenán až po hodinové inkubaci. Zásadní rozdíly byly patrné až při porovnání kombinací použitých ředidel a obalů. Jako nejlepší, s přihlédnutím hlavně k údaji procentuálního zastoupení apoptotických spermií z celkového množství živých, se zdá být použití ředidla Gent a 5 ml tub.
Významný vliv na zastoupení apoptotických spermií v kryokonzervovaných ID měla individualita hřebce. Pro zvýšení kvality produkovaných ID je třeba přistupovat ke každému hřebci individuálně, zvláště u plemen jako je starokladrubský kůň, u kterého vysoký stupeň inbreedingu může významně ovlivnit kvalitu ejakulátu a výslednou úspěšnost reprodukce.
|
|
|
Charakteristika reprodukčních vlastností hřebců působících v inseminaci
BÚDOVÁ, Alena
Jedním z předpokladů úspěšné inseminace v chovu koní je výběr kvalitních plemenných hřebců, kteří produkují ejakulát v dostatečném množství a v dobré kvalitě. Pro tento účel vznikly metody zabývající se hodnocením kvality ejakulátu. V této diplomové práci byl ejakulát hodnocen počítačovou objektivní metodou CASA, systémem SCA. Sledování kvality ejakulátu bylo provedeno na 11 plemenných hřebcích působících v inseminaci čerstvým spermatem v Zemském hřebčinci v Písku. Celkem bylo hodnoceno 53 vzorků ejakulátu, u kterých se sledoval objem, koncentrace spermií, celková a progresivní motilita a vitalita spermií. Objem ejakulátu u hřebců kolísal od 20 do 127,5 ml. Hodnoty koncentrace spermií se průměrně u jednotlivých hřebců pohybovaly od 104,18 do 384,4 M/ml. Průměrné hodnoty celkové motility se pohybovaly v rozmezí od 51,23 do 89,54 %. Progresivní motilita se u hřebců průměrně pohybovala od 12,99 do 47,12 %. U vitality spermií byly zjištěny průměrné výsledky od 35,16 do 71,21 %. Zjištěné hodnoty odpovídaly Vyhlášce Ministerstva zemědělství, která stanovuje minimální požadavky na kvalitativní ukazatele ejakulátu pro krátkodobou konzervaci. Dále byli hřebci rozděleni do dvou skupin podle věku. První skupina byla tvořena hřebci do 10 let věku, ve druhé skupině byli hřebci starší. U mladších hřebců do 10 let byl zjištěn větší objem ejakulátu a větší koncentrace spermií. Starší hřebci nad 10 let měli vyšší hodnoty celkové i progresivní motility a vitality spermií. Dále byla kvalita ejakulátu hodnocena podle intervalu mezi odběry. Pravidelné odebírání hřebců zlepšuje kvalitu ejakulátu, ale důležitý je interval mezi odběry. Nejlepší hodnoty byly zjištěny u těch vzorků, kde před jejich odebráním byl interval mezi odběry 4 a více dní. Kvalitní byl i ejakulát odebíraný po 3 dnech, nejhorší kvalita ejakulátu byla u vzorků, u kterých byl interval mezi odběry 1-2 dny.
|
|
|
Objektivní hodnocení mechaniky pohybu hříbat chladnokrevných koní
KOČVAROVÁ, Ivana
Cílem práce bylo pomocí objektivní metody posoudit kvalitu mechaniky pohybu u hříbat chladnokrevných plemen koní odchovávaných v odchovnách hřebců a změny v mechanice pohybu v průběhu odchovu a zjistit případné rozdíly mezi chladnokrevnými plemeny.Kvalita pohybu v kroku byla zjišťována ve dvou odchovnách hřebců v letech 2014 a 2015 a bylo sledováno 48 hřebečků ve věku jednoho, dvou a tří let. Z toho bylo 24 hřebců plemene českomoravský belgický kůň, 15 plemene slezský norik a 9 plemene norik. Hřebci byli v intervalu tří měsíců váženi a bylo u nich zjišťováno 13 tělesných rozměrů a zároveň byl pomocí videotechniky zaznamenán jejich pohyb v kroku při předvedení na ruce. Z videozáznamu byla vyhodnocována délka kroku a výška akce pravé přední a pravé zadní končetiny. Celkem bylo vyhodnoceno 354 měření pohybu koní. Charakteristiky chodu byly zjišťovány při standartní rychlosti pohybu 75m.min-1. U hříbat odchovávaných v nadmořské výšce 650 m byl zjištěn plošší a delší krok než u hříbat odchovávaných v nadmořské výšce 420 m. Porovnání mechaniky pohybu mezi plemeny ukázalo, že nejdelší krok mají hřebci slezského norika a nejvyšší akci hřebci noričtí. S věkem hříbat se délka kroku mírně prodlužovala, výška akce končetin se výrazně neměnila.
|
host ::
RSS.