|
|
Analýza rozpustnosti antioxidačních lignocelulózových látek
Hrušková, Lucie ; Kalina, Michal (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Jednou z hlavních překážek efektivní valorizace ligninu je jeho různorodá rozpustnost, která se liší v závislosti na biologickém původu a způsobu izolace. Teoretická část bakalářské práce je věnována základnímu popisu ligninu od jeho struktury až po specifické vlastnosti, díky čemuž se ligninu v současnosti věnuje široká škála studií. Experimentální část práce se zabývá stanovením rozpustnosti komerčně dostupného ligninu ve vybraných organických rozpouštědlech. Rozpustnost byla stanovována v celkem 15 čistých nebo směsných rozpouštědlech. Nejvyšší rozpustnost ligninu byla dosažena ve vodě, ve které byla naměřena 99,16 % rozpustnost. U osmi nejlepších rozpouštědel, byla dále analyzována velikosti a stabilita rozpuštěných částic. Bylo zjištěno, že pomocí vody a DMSO je možné připravit nanočástice. Pro rozpuštěný lignin byla dále stanovena antioxidační aktivita (vyjádřená parametrem TEAC) a jeho struktura (pomocí FTIR), kde byla zaznamenána její změna. Na základě získaných výsledků rozpustnosti byla provedena frakcionace o dvou a třech krocích. U konečných frakcí byla stanovena velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Ze získaných výsledků vyplynulo, že během jednotlivých kroků frakcionace došlo k odstranění charakteristických funkčních skupin, čímž klesala antioxidační aktivita výsledných frakcí.
|
|
|
Vliv řízeného odbourání na strukturu vysoce houževnatého polypropylenu
Pragerová, Barbora ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; CSc, Zdeněk Buráň, (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem řízeného odbourávání na strukturu etylen-propylenových kopolymerů. Studované vzorky byly vyrobeny reaktorově jako heterofázová směs homopolymeru PP a E/P kopolymeru na Zieglerových-Nattových katalyzátorech. Dva vzorky byly odbourány na vyšší index toku taveniny pomocí peroxidů. Tyto materiály byly poté porovnány s reaktorově připravenými vzorky o stejných indexech toku. Celkem bylo zkoumáno šest vzorků E/P kopolymerů, tedy dvě série po třech srovnávacích vzorcích. U všech vzorků byl stanoven index toku taveniny a rozpustný podíl v xylenu (standardní metodou dle XS-ISO 16152 a také XS-FIPA). Dále pro zjištění podrobných informací o struktuře těchto materiálů byly granulované vzorky nejdříve podrobeny frakcionaci TREF (Temperature rising elution fractionation). Každý vzorek byl separován na tři frakce, u kterých byla poté stanovena např. distribuce molekulové hmotnosti pomocí gelové permeační chromatografie (GPC). Další informace poskytla nukleární magnetická rezonance (C13 NMR). Byly vyhodnoceny změny ve struktuře E/P kopolymerů po řízeném odbourávání a také byly porovnány tyto odbourané materiály s jejich reaktorovými ekvivalenty vyrobenými přímo s vyšším indexem toku.
|
|
|
Využití difuzních technik při studiu reaktivity biokoloidů
Kalina, Michal ; Maršálek, Roman (oponent) ; Mráček, Aleš (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Hlavní náplní této dizertační práce je využití jednoduchých difúzních technik pro studium transportu měďnatých iontů v systémech obsahujících huminové kyseliny s ohledem na další vlivy, které mohou na tento děj působit (struktura difúzního prostředí, interakce mezi transportovanou látkou a difúzním prostředím, selektivní blokace vazebných míst huminových kyselin). V experimentální části práce byly nejprve charakterizovány použité materiály (huminové kyseliny, huminový sol a huminový gel). Klíčovou oblast experimentální části práce představuje výběr a optimalizace jednoduchých laboratorních technik vhodných pro studium problematiky transportu kovových iontů v prostředí obsahující huminové kyseliny, s přihlédnutím na vzájemnou interakci komponent v systému. Získané difúzní charakteristiky byly v práci rovněž srovnány s daty stanovenými jednoduchými sorpčními experimenty. Dílčím úkolem experimentální části práce bylo rovněž posouzení působení základních fyzikálně-chemických parametrů studovaných materiálů na transportní jevy.
|
|
|
Frakcionace a molekulární organizace huminových kyselin
Chytilová, Aneta ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou součástí přírodní organické hmoty vyskytující se všude kolem nás. Cílem této diplomové práce je prostudovat molekulární organizace, konformace huminových kyselin ve vodných roztocích, jelikož pořád vyvolávají řadu otázek. Zda jsou huminové kyseliny polymery, supramolekuly či tvoří micely, o tom se vědci z celého světa dohadují již delší dobu. S postupem času, díky novým technologiím, se však odklánějí od polymerního modelu a přiklánějí se spíše k supramolekulárnímu uspořádání huminových kyselin. Studovat složité huminové systémy však není jednoduché, jsou totiž polydisperzní a heterogenní, což značně komplikuje jakoukoliv jejich charakterizaci. Navíc jejich molekulární organizaci ovlivňuje řada faktorů jako např. pH, iontová síla apod. Pro studium konformace huminových kyselin byly připraveny koncentrační řady IHSS (mezinárodní asociace pro huminové látky) Leonardite huminových kyselin standardů ve čtyřech různých prostředích: 0,1 M NaOH, ve vodě s pH následně upraveným na hodnotu 12 (bazické prostředí), 0,1 M NaOH + 0,1 M HCl, 0,1 M NaCl (neutrální prostředí). Navíc byla provedena frakcionizace huminových kyselin za účelem zjednodušení složité struktury těchto látek. Připravené koncentrační řady byly charakterizovány za pomoci několika analytických metod jako je ultrafialová a viditelná spektrometrie, dynamický rozptyl světla, elektroforetický rozptyl světla, mikroreologie, gelová permeační chromatografie, potenciometrické stanovení pH a přímá konduktometrie. Diplomová práce navazuje na předchozí bakalářskou práci s tím, že byly využity odlišné huminové kyseliny. Z naměřených výsledků vyplývá, že studované systémy vykazují supramolekulární chování a v některých případech podléhají agregaci do větších celků (micel).
|
|
|
Kvalitativní analýza vybraných podtříd glykosfingolipidů izolovaných z lidské krevní plasmy pomocí HILIC-ESI-MS/MS
ŠIKLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zabývá kvalitativní analýzou vybraných podtříd glykosfingolipidů izolovaných z lidské krevní plasmy pomocí hydrofilní interakční kapalinové chromatografie s elektrosprejovou ionizací a tandemovou hmotnostní detekcí (HILIC-ESI-MS/MS). Glykosfingolipidy jsou všudypřítomné a strukturně velmi rozmanité složky buněčných membrán podílející se a ovlivňující mnoho buněčných funkcí. Bylo prokázáno, že změny ve strukturách glykosfingolipidů a v jejich rozdílné expresi mohou představovat klíčový faktor při vývoji mnoha onemocnění a různých typů rakoviny.Teoretická část je věnována shrnutí základních poznatků o glykosfingolipidech,jejich biosyntéze, klasifikaci, biologických funkcí a jejich souvislostí s různými typy onemocnění a rakoviny. Dále jsou zde popsány metody izolace, přečištění a analytické možnosti stanovení glykosfingolipidů z biologických vzorků. V rámci experimentální části práce byl proveden odběr a zpracování vzorků krve spolu s přípravou potřebných roztoků, vzorků plasmy a standardů. Dále byla provedena testovací analýza, optimalizace gradientu mobilní fáze, srovnání nejčastěji používaných extrakčních metod, a to metod podle Folcha, Bligh a Dyera, Matyashe a Alshehryho, a frakcionace lipidového extraktu. Nedílnou součástí praktické části byla rovněž identifikace a strukturní charakterizace glykosfingolipidů v rámci vybraných podtříd, včetně sestavení jejich profilu v lidské krevní plasmě. V závěru práce jsou shrnuty výsledky práce a odpovědi na stanovené výzkumné otázky včetně zhodnocení možných zlepšení v dané oblasti.
|
|
|
Analýza rozpustnosti antioxidačních lignocelulózových látek
Hrušková, Lucie ; Kalina, Michal (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Jednou z hlavních překážek efektivní valorizace ligninu je jeho různorodá rozpustnost, která se liší v závislosti na biologickém původu a způsobu izolace. Teoretická část bakalářské práce je věnována základnímu popisu ligninu od jeho struktury až po specifické vlastnosti, díky čemuž se ligninu v současnosti věnuje široká škála studií. Experimentální část práce se zabývá stanovením rozpustnosti komerčně dostupného ligninu ve vybraných organických rozpouštědlech. Rozpustnost byla stanovována v celkem 15 čistých nebo směsných rozpouštědlech. Nejvyšší rozpustnost ligninu byla dosažena ve vodě, ve které byla naměřena 99,16 % rozpustnost. U osmi nejlepších rozpouštědel, byla dále analyzována velikosti a stabilita rozpuštěných částic. Bylo zjištěno, že pomocí vody a DMSO je možné připravit nanočástice. Pro rozpuštěný lignin byla dále stanovena antioxidační aktivita (vyjádřená parametrem TEAC) a jeho struktura (pomocí FTIR), kde byla zaznamenána její změna. Na základě získaných výsledků rozpustnosti byla provedena frakcionace o dvou a třech krocích. U konečných frakcí byla stanovena velikost, stabilita a antioxidační aktivita. Ze získaných výsledků vyplynulo, že během jednotlivých kroků frakcionace došlo k odstranění charakteristických funkčních skupin, čímž klesala antioxidační aktivita výsledných frakcí.
|
|
|
Vliv řízeného odbourání na strukturu vysoce houževnatého polypropylenu
Pragerová, Barbora ; Kratochvíla,, Jan (oponent) ; CSc, Zdeněk Buráň, (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivem řízeného odbourávání na strukturu etylen-propylenových kopolymerů. Studované vzorky byly vyrobeny reaktorově jako heterofázová směs homopolymeru PP a E/P kopolymeru na Zieglerových-Nattových katalyzátorech. Dva vzorky byly odbourány na vyšší index toku taveniny pomocí peroxidů. Tyto materiály byly poté porovnány s reaktorově připravenými vzorky o stejných indexech toku. Celkem bylo zkoumáno šest vzorků E/P kopolymerů, tedy dvě série po třech srovnávacích vzorcích. U všech vzorků byl stanoven index toku taveniny a rozpustný podíl v xylenu (standardní metodou dle XS-ISO 16152 a také XS-FIPA). Dále pro zjištění podrobných informací o struktuře těchto materiálů byly granulované vzorky nejdříve podrobeny frakcionaci TREF (Temperature rising elution fractionation). Každý vzorek byl separován na tři frakce, u kterých byla poté stanovena např. distribuce molekulové hmotnosti pomocí gelové permeační chromatografie (GPC). Další informace poskytla nukleární magnetická rezonance (C13 NMR). Byly vyhodnoceny změny ve struktuře E/P kopolymerů po řízeném odbourávání a také byly porovnány tyto odbourané materiály s jejich reaktorovými ekvivalenty vyrobenými přímo s vyšším indexem toku.
|
|
|
Použití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci huminových látek izolovaných z oxyhumolitu
Hegrová, Nela ; Doskočil, Leoš (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce byla optimalizace frakcionace huminových látek (HL) pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě TLC, aby mohla být využitelná k fyzikálně-chemické charakterizaci získaných jednotlivých organických frakcí. Z důvodu vysokého obsahu HL v přírodní matrici oxyhumolit bylo toto oxidované hnědé uhlí zvoleno jako zdroj těchto biokoloidních sloučenin, které byly izolovány na základě mezinárodního postupu IHSS. Vzorek nativního oxyhumolitu a oxyhumolit po extrakci byl charakterizován termickými technikami jako je termogravimetrická (TGA) a elementární analýza (EA). Výše zmíněné vzorky oxyhumolitu byly dále analyzovány pomocí infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací, a to zejména z důvodu hlubšího pochopení jejich struktury ve smyslu organické matrice obsahující HL. Charakteristika izolovaných HL byla provedena následujícími termochemickými a spektrometrickými technikami, elementární analýzou, termogravimetrií, molekulovou absorpční spektrometrií v ultrafialové a viditelné oblasti elektromagnetického záření (UV/Vis), infračervenou spektrometrií s Fourierovou transformací a fluorescenční spektrometrií v ustáleném stavu. K fyzikálně-chemické charakterizaci jednotlivých organických frakcí byla využita metoda molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a steady-state fluorescenční spektrometrie.
|
|
|
Formulation and testing of rifampicin-loaded branched polyesters nanoparticles
Balciarová, Andrea ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmaceutickej technológie Školiteľ: doc. RNDr. Milan Dittrich, CSc. Študent: Andrea Balciarová Názov diplomovej práce: Formulácia a testovanie nanočastíc z vetvených polyesterov s rifampicínom V teoretickej časti prezentovanej práce je hlavná pozornosť venovaná pojednaniu o nanočasticiach určených pre cielenú distribúciu, ich typoch, štruktúre a nosičoch používaných pre ich prípravu. Ďalej je v tejto časti uvedený prehľad fyzikálne-chemických vlastností a metód prípravy polymérnych nanočastíc využiteľných pri formulácii farmaceutických produktov. Experimentálna časť práce je zameraná na štúdium vplyvu koncentrácie biodegradabilních polymérov, prítomnosti kationických tenzidov a rifampicínu ako modelovej liečivej látky na veľkosť a zeta-potenciál nanočastíc. Hlavná pozornosť je venovaná dekorovaniu nanočastíc anionickými biopolymérmi, kyselinou hyaluronovou a xanthanovou klovatinou. Bola vyskúšaná a otestovaná v rôznych súvislostiach jednoduchá metóda prípravy, využiteľná pre formuláciu nanosystémov ovplyvňujúcich cielene biologické funkcie.
|
|
|
Využití chromatografie na tenké vrstvě k frakcionaci a charakterizaci organické hmoty izolované z alginitu
Solanský, Pavel ; Sovová, Šárka (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem struktury a fyzikálně-chemických vlastností organických frakcí huminových látek, které byly získány pomocí metody chromatografie na tenké vrstvě. Příslušné vzorky huminových látek byly v této práci izolovány ze vzorku slovenského alginitu na základě postupu mezinárodní společnosti pro výzkum huminových látek (IHSS). K charakterizaci izolovaných vzorků huminových látek byly vybrány následující analytické techniky: termogravimetrická a elementární analýza, molekulová absorpční spektrometrie (UV/Vis), infračervená spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR) a ustálená fluorescenční spektrometrie (steady-state). Jednotlivé organické frakce huminových látek byly charakterizovány pomocí metod molekulové absorpční spektrometrie (UV/Vis) a ustálené fluorescenční spektrometrie (steady-state). Pomocí fluorescenční spektrometrie bylo zjištěno, že HL jsou složeny z fluorescenčních domén huminového a ne-huminového (proteinového) charakteru. Organické frakce, které odpovídaly huminovým fluoroforům byly charakterizovány vyšším zastoupením kyslíkatých substituentů na aromatickém jádře, vyšším stupněm aromaticity a rovněž vyšší molekulovou hmotností. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a optimalizovat postup frakcionace organické hmoty za účelem detailního porozumění struktury a vlastností huminových látek, které byly izolovány ze sedimentární horniny alginitu. Na základě toho byla zhodnocena praktická využitelnost metody tenkovrstvé chromatografie k významnému snížení molekulární heterogenity studovaných HL.
|
host ::
RSS.