|
|
Frakcionace a molekulární organizace huminových kyselin
Chytilová, Aneta ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny jsou součástí přírodní organické hmoty vyskytující se všude kolem nás. Cílem této diplomové práce je prostudovat molekulární organizace, konformace huminových kyselin ve vodných roztocích, jelikož pořád vyvolávají řadu otázek. Zda jsou huminové kyseliny polymery, supramolekuly či tvoří micely, o tom se vědci z celého světa dohadují již delší dobu. S postupem času, díky novým technologiím, se však odklánějí od polymerního modelu a přiklánějí se spíše k supramolekulárnímu uspořádání huminových kyselin. Studovat složité huminové systémy však není jednoduché, jsou totiž polydisperzní a heterogenní, což značně komplikuje jakoukoliv jejich charakterizaci. Navíc jejich molekulární organizaci ovlivňuje řada faktorů jako např. pH, iontová síla apod. Pro studium konformace huminových kyselin byly připraveny koncentrační řady IHSS (mezinárodní asociace pro huminové látky) Leonardite huminových kyselin standardů ve čtyřech různých prostředích: 0,1 M NaOH, ve vodě s pH následně upraveným na hodnotu 12 (bazické prostředí), 0,1 M NaOH + 0,1 M HCl, 0,1 M NaCl (neutrální prostředí). Navíc byla provedena frakcionizace huminových kyselin za účelem zjednodušení složité struktury těchto látek. Připravené koncentrační řady byly charakterizovány za pomoci několika analytických metod jako je ultrafialová a viditelná spektrometrie, dynamický rozptyl světla, elektroforetický rozptyl světla, mikroreologie, gelová permeační chromatografie, potenciometrické stanovení pH a přímá konduktometrie. Diplomová práce navazuje na předchozí bakalářskou práci s tím, že byly využity odlišné huminové kyseliny. Z naměřených výsledků vyplývá, že studované systémy vykazují supramolekulární chování a v některých případech podléhají agregaci do větších celků (micel).
|
|
|
Nativní hyaluronan jako nosič hydrofobních molekul
Michalicová, Petra ; Márová, Ivana (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Hyaluronan je látka, kterou lze označit jako esenciální pro obratlovce. Je součástí extracelulárních matrix ve většině tkání a v některých tkáních tvoří hlavní komponentu. Kromě mechanických funkcí je také důležitá pro mnoho biologických procesů, jako je bujení nádorových buněk. Předmětem této práce byl vývoj nosičových systémů složených z nativního hyaluronanu a hydrofobních léčiv. Pro účely této práce byly místo léčiv využity fluorescenční sondy (pyren, prodan, perylen, DPH, merocyanin 540), jejichž prostřednictvím byly zkoumány vlastnosti těchto systémů. Systémy byly připravovány lyofilizací. Účinek lyofilizace na podporu interakcí byl zkoumán metodou fluorescenční spektrometrie (stacionární a časově rozlišené). Stabilita lyofilizovaných systémů byla hodnocena pomocí zeta potenciálu, který byl měřen elektroforetickým rozptylem světla. Lyofilizační koláče byly analyzovány pomocí několika metod. První byla efluenční plynová analýza spojená s FT-IR spektrometrií, kterou byla zkoumána přítomnost tercbutanolu v produktu. Dále byly koláče analyzovány skenovací elektronovou mikroskopií, jež poskytla informace o povrchu a prvkovém složení materiálu. Výsledky této práce mohou přispět k vývoji léčiv v oblasti cílené distribuce.
|
|
|
Molekulární organizace huminových kyselin v roztocích
Chytilová, Aneta ; Enev, Vojtěch (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Rozmanitá struktura a obsah velmi různorodých funkčních skupin huminových kyselin jednak činí tyto látky velmi vděčným studijním materiálem pro celou řadu vědeckých pracovišť, především však zapříčiňuje celou řadu jejich velmi zajímavých vlastností. Jedná se primárně o vlastnosti spektrální, koloidní, elektrochemické, iontově výměnné a sorpční. Využití huminových kyselin v širokém oborovém spektru je předmětem dalšího výzkumu a vývoje. Tyto složité heterogenní polydisperzní látky jsou převážně cyklického aromatického charakteru, což podle některých studií má za následek jejich hnědé zbarvení. Obecně existuje více teorií předpokládající jejich možnou sekundární strukturu. Studium struktury a konformace huminových kyselin ve vodných roztocích bylo hlavním předmětem této práce. Pro tyto účely byly připraveny koncentrační řady huminových kyselin ve čtyřech různých prostředích: 0,1 M NaOH, ve vodě s pH následně upraveným na hodnotu 12 (bazické prostředí), 0,1 M NaOH + 0,1 M HCl, 0,1 M NaCl (neutrální prostředí). Ke studiu konformace byly využity tyto analytické metody: ultrafialová a viditelná spektrometrie, dynamický rozptyl světla, elektroforetický rozptyl světla, měření hustoty, potenciometrické stanovení pH a přímá konduktometrie. Při experimentování byl kladen důraz především na čistotu huminových kyselin extrahovaných z lignitu.
|
host ::
RSS.