Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 33 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Působení hipoterapie u klientů s roztroušenou sklerózou
Hrbasová, Hana ; Leontovyčová, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Hana (oponent)
Hipoterapie je komplexní terapie, všestranná a v poslední době častěji vyhledávaná rehabilitační metoda, která je odborníky stále více uznávána právě pro svůj široký záběr. Komplexní terapií je díky tomu, že zahrnuje oblast medicíny, psychologie, pedagogiky i oblast sociální. Proto je tato metoda indikována u mnoha různých druhů postižení. Využívá se u pacientů s dětskou mozkovou obrnou, různými stupni mozkových dysfunkcí a roztroušenou sklerózou. A právě o vlivu hipoterapie na klienty s roztroušenou sklerózou tato práce pojednává. Dále se aplikuje na mozkové a míšní trauma, skoliózy, bolesti zad, ortopedické vady, dechové obtíže, kardiovaskulární onemocnění, degenerativní onemocnění svalů, obezitu, ale důležitou pomoc poskytuje i po stránce emocionální a psychické, např. dětem s poruchami chování a mnoho dalšího. U hipoterapie se využívá trojrozměrný ( multidimenzionální ) pohyb koně. Koňský hřbet se pohybuje nahoru-dolů, dopředu-dozadu, doprava-doleva. Napodobuje tak mechanizmus chůze člověka, což vede k uvolnění spasticity. Impulzy se přenáší na páteř, dochází k zapojení mezilopatkových a zádových svalů, vzpřímení a ovlivnění postury. To vše přináší zlepšení chůze, koordinace pohybu, rovnováhy a posílení ochablého svalstva. Každý kůň má jiné povahové rysy a svůj charakteristický pohyb, který je různě...
Výskyt a úloha purinergního P2X7 receptoru v imunitním systému
Piskačová, Kateřina ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V současné době se ukazuje, že extracelulární ATP a jeho metabolit adenosin představují klíčové mediátory v imunitním systému. V závislosti na koncentraci může ATP působit jako aktivátor nebo inhibitor imunitní odpovědi, zatímco o adenosinu je všeobecně známo, že působí jako účinný imunosupresor. Signalizace extracelulárního ATP je detegována a přenášena purinergními P2- a adenosinová signalizace P1- receptory. V podstatě všechny buňky imunitního systému nesou na své plazmatické membráně P2X, P2Y a adenosinové P1 receptory, proto purinergní signalizace zasahuje do všech složek imunitních a zánětlivých reakcí, včetně neurodegenerativních onemocnění. Toto poznání vyvolalo vlnu zájmu o výzkum, vývoj a syntézu nových látek působících na P1- a P2-receptory, které by mohly pomoci při léčbě chronických zánětlivých a neurodegenerativních onemocnění. Tato bakalářská práce se pokusí shrnout nejnovější poznatky o úloze P2X7 receptoru v těchto procesech. Tento podtyp P2-receptoru je výjimečný tím, že je zapojen do uvolňování cytokinů z imunitních buněk a hraje roli v buněčném růstu a apoptóze.
Fyzikální terapie u centrálních lézí v dětském věku
Plecháčková, Tereza ; Ocmanová, Renata (vedoucí práce) ; Demuthová, Zorka (oponent)
Cílem práce bylo shrnout možnosti fyzikální terapie pro doplnění léčby dětí s poruchou centrálního motoneuronu, popsat účinky jednotlivých fyzikálních energií, jejich léčebný vliv na organismus a přínos pro terapii dětských pacientů s centrálním postižením motoriky. Dále uvést některé kontraindikace. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Úloha M4 muskarinových receptorů v centrální nervové soustavě
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Slepička, Jakub (oponent)
Muskarinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů muskarinových receptorů, které patří spolu s receptory nikotinového typu mezi tzv. cholinergní receptory. Po aktivaci receptoru vyvolané vazbou acetylcholinu dochází k přenosu signálu do buňky prostřednictvím G-proteinů umístěných na plazmatické membráně, kdy muskarinové receptory typu 4 jsou spřaženy s Gi/o proteiny. Receptory M4 se stejně jako ostatní podtypy muskarinových receptorů vyskytují v centrální i periferní nervové soustavě. V centrální nervové soustavě je jejich výskyt nejvýraznější v oblasti striata a hipokampu. M4 receptory mají celou řadu regulačních funkcí, z nichž nejvýznamnější je pravděpodobně jejich vliv na lokomoci skrze dopaminergní systém ve striatu. Muskarinové receptory typu 4 se účastní i celé řady behaviorálních a kognitivních dějů, díky čemuž jsou zkoumány jako potenciální cíl pro léčbu duševních onemocnění. Klíčová slova: muskarinové receptory, M4 muskarinové receptory, GPCRs, cholinergní systém, centrální nervová soustava
Vliv střevní mikroflóry na činnost vyšších mozkových center
Arnold, Tomáš ; Hock, Miroslav (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Abstrakt Střevní mikroflóra se skládá z rozsáhlé bakteriální komunity, která sídlí ve střevech, především v tlustém střevě, a žije v symbióze s hostitelem. Je tvořena především zástupci čtyř bakteriálních kmenů (Actinobacteria, Bacteroidetes, Firmicutes a Proteobacteria). Již bylo prokázáno, že se poměrné zastoupení bakteriálních kmenů v čase příliš nemění, ale výzkumy poslední dekády prokázaly nevyvratitelný vliv změny stravy na složení střevní mikroflóry. Navíc existují důkazy o změnách v zastoupení bakteriálních kmenů v průběhu rozvoje některých patologií střev, např. u nespecifických střevních zánětů. Čím dál tím více se začínají objevovat práce popisující vliv změněné střevní mikroflóry resp. jejích zástupců, na činnost a funkce CNS. Tato interakce trávicí soustavy a CNS se zdá být obousměrná a zprostředkovaná několika různými drahami. V neposlední řadě se ukazuje, že dysbióza střevní mikroflóry podporuje stavy úzkostí a deprese, které mohou vést až k nutkání předčasně ukončit život. Cílem této práce je poskytnout souhrnný pohled na tuto relativně mladou, ale především velmi zajímavou problematiku. Klíčová slova: střevní mikroflóra, centrální nervový systém, dysbióza, IBS, IBD, chování organismu
Úloha M4 muskarinových receptorů v centrální nervové soustavě
Křížová, Monika ; Mysliveček, Jaromír (vedoucí práce) ; Slepička, Jakub (oponent)
Muskarinové receptory typu 4 jsou jedním z pěti podtypů muskarinových receptorů, které patří spolu s receptory nikotinového typu mezi tzv. cholinergní receptory. Po aktivaci receptoru vyvolané vazbou acetylcholinu dochází k přenosu signálu do buňky prostřednictvím G-proteinů umístěných na plazmatické membráně, kdy muskarinové receptory typu 4 jsou spřaženy s Gi/o proteiny. Receptory M4 se stejně jako ostatní podtypy muskarinových receptorů vyskytují v centrální i periferní nervové soustavě. V centrální nervové soustavě je jejich výskyt nejvýraznější v oblasti striata a hipokampu. M4 receptory mají celou řadu regulačních funkcí, z nichž nejvýznamnější je pravděpodobně jejich vliv na lokomoci skrze dopaminergní systém ve striatu. Muskarinové receptory typu 4 se účastní i celé řady behaviorálních a kognitivních dějů, díky čemuž jsou zkoumány jako potenciální cíl pro léčbu duševních onemocnění. Klíčová slova: muskarinové receptory, M4 muskarinové receptory, GPCRs, cholinergní systém, centrální nervová soustava
Technologie pěstování Leuzey saflorové (Leuzea carthamoides DC.) a využití produktu.
FEJO, Eva
Maralí kořen neboli parcha saflorová je velice nenáročná rostlina z oblasti Asie, okolí Sibiře. Má specifickou podobu připomínající bodlák. Je velice odolná vůči vnějším vlivům a díky svému výskytu má i velké využití. Její účinky byly známy již v historii a využívány hlavně v původní oblasti. K nám se rozšířila poměrně nedávno a dosud není tolik známá, přestože má pozitivní vliv na hojení po nemocích, nervový systém a sexuální apetit.
Vliv mikrobiomu na aktivitu HPA osy
Fajstová, Alena ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V posledních letech se ukazuje, že střevní mikrobiom může ovlivňovat řadu tělesných procesů a může určitými způsoby zprostředkovaně komunikovat i s mozkem. Výzkumy ukazují, že změny ve složení střevního mikrobiomu mohou významně ovlivnit chování organismu a reakci na stres. A naopak psychický stav organismu působí změny ve střevním mikrobiomu. Cílem této práce je prozkoumat detailněji změny vyvolané působením stresu v přítomnosti i nepřítomnosti střevního mikrobiomu. Z těchto důvodů byly použity bezmikrobní myši. Vliv stresu v přítomnosti i nepřítomnosti střevního mikrobiomu byl studován na úrovni hypofýzy a nadledvin, ve slezině a tračníku. Zjistili jsme, že v přítomnosti či nepřítomnosti střevního mikrobiomu má stres rozdílný vliv na genovou expresi na úrovni nadledvin, sleziny i tračníku. Na úrovni hypofýzy nebyl pozorován rozdíl mezi bezmikrobními myšmi a jejich konvenčně osídlenými protějšky.
The psychological aspects of degenerative diseases of the central nervous system.
Vargová, Helena ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Kaplan, Cyril (oponent)
Degeneratívne ochorenia ovplyvňujú nie len centrálny nervový systém, ale silne zasahujú do neurologických, a to predovšetkým motorických, funkcií. Tieto ochorenia nepochybne pôsobia aj na psychické funkcie. Práca sa v teoretickej časti zameriava na možnú koreláciu psychického vyladenia, a to hlavne emočného, a jeho vplyvu na rozvoj či progresiu takéhoto ochorenia. Ďalej sa sústreďuje na kognitívne zmeny, ktoré dané ochorenia sprevádzajú, tiež behaviorálne a emočné zmeny, ktoré pacienti prežívajú. Práca uvádza taktiež copingové stratégie a odporučenia pre degeneratívne poruchy CNS, ktorých problematikou sa zaoberajú recentné výskumy. V empirickej časti je predstavený návrh vlastného výskumu, ktorý sa zameriava na pôsobenie sociálnej podpory a copingových stratégií na pacienta s amyotrofickou laterálnou sklerózou, ako vybraným ochorením, a rovnako skúma jeho motiváciu či prípadné ciele do budúcnosti, ktoré sú súčasťou kvality jeho života. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Výskyt a úloha purinergního P2X7 receptoru v imunitním systému
Piskačová, Kateřina ; Zemková, Hana (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V současné době se ukazuje, že extracelulární ATP a jeho metabolit adenosin představují klíčové mediátory v imunitním systému. V závislosti na koncentraci může ATP působit jako aktivátor nebo inhibitor imunitní odpovědi, zatímco o adenosinu je všeobecně známo, že působí jako účinný imunosupresor. Signalizace extracelulárního ATP je detegována a přenášena purinergními P2- a adenosinová signalizace P1- receptory. V podstatě všechny buňky imunitního systému nesou na své plazmatické membráně P2X, P2Y a adenosinové P1 receptory, proto purinergní signalizace zasahuje do všech složek imunitních a zánětlivých reakcí, včetně neurodegenerativních onemocnění. Toto poznání vyvolalo vlnu zájmu o výzkum, vývoj a syntézu nových látek působících na P1- a P2-receptory, které by mohly pomoci při léčbě chronických zánětlivých a neurodegenerativních onemocnění. Tato bakalářská práce se pokusí shrnout nejnovější poznatky o úloze P2X7 receptoru v těchto procesech. Tento podtyp P2-receptoru je výjimečný tím, že je zapojen do uvolňování cytokinů z imunitních buněk a hraje roli v buněčném růstu a apoptóze.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 33 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.