|
|
Ekologicko-produkčné hodnotenie štrukturálnej prebierky v bukových porastoch na ŠLP Křtiny
Stančík, Patrik
Tato práce se věnuje výzkumu vlivu strukturální probírky v 77 let starém bukovém porostu, ale také v 60letém dubovém porostu na území Školního lesního podnikuM Masarykův les Křtiny. Cílem práce je sledovat vliv výchovného zásahu strukturální probírky s různou intenzitou těžby, při nichž bylo odstraněno různé množství konkurenčních dřevin ve prospěch vybraných cílových jedinců. Hlavním sledovaným aspektem byla roční tloušťkový přírůst ve třech různých variantách zásahu od založení experimentální pokusné plochy v roce 2013, realizace pěstebního zásahu v roce 2015 až do ukončení sběru dat v roce 2021. Na dvou různých porostních skupinách byly studijní plochy ponechány cílové stromy (s počtem 100 až 160 stromů na hektar), společně s některými počtem konkurenčních stromů. V bukovém porostu (na lokalitě Borky) a také v dubovém porostu (na lokalitě Soběšice) nebyl statistickou analýzou potvrzený jakýkoliv významný rozdíl mezi jednotlivými verzemi zásahu, které mají rozdílne intenzity. Z dosavadních měření nelze posoudit efekt výchovného zásahu, proto bude nejvhodnější vyhodnotit efekt strukturální probírky až po delší době.
|
|
|
Vliv tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpazní vlastnosti dřeva
Imramovský, Pavel
Tato diplomová práce se zabývala tématem vlivu tepelné a chemické modifikace na sorpční, difuzní a hygroexpanzní vlastnosti dřeva. Za tímto účelem byla provedena tepelná modifikace bukového dřeva v teplotách (180 °C, 200 °C, 220 °C) ve speciální upravené komoře Katres. Dále byla provedena chemická modifikace za použití anhydridu kyseliny octové. Jednotlivé vzorky bylo nutné nakrájet na plátky v radiálním a tangenciálním směru pomocí mikrotomu. Pro stanovení sorpčních a difuzních vlastností všech těchto bukových plátků společně s referenčním neupraveným, bylo využito zařízení na zkoumání dynamické sorpce par (DVS). Dále bylo stanoveno dynamické bobtnání u všech zkoumaných skupin v radiálním a tangenciálním směru. V rámci určení míry bobtnání byly měřeny velikosti vzorků pomocí posuvného měřítka v určených směrech před a po uplynutí doby 24 hodin ve vodě. Z měření vyplynulo, že difusní koeficient stoupal u vzorků, jež byly chemicky i tepelně modifikovány. Rovněž také vycházel vyšší difusní koeficient v radiálním směru než v tangenciálním, což odpovídá odborné literatuře. Z výsledků je patrné, že tepelně i chemicky upravené bukové dřevo odolávalo lépe vlhkosti než referenční neupravené. V rámci bobtnání hraje velkou roli směr, neboť měření v tangenciálním směru dosahují téměř dvojnásobných hodnot oproti radiálnímu. Byly zváženy možnosti využití modifikovaných dřev ve stavitelství i z pohledu zkoumaných vlastností. Statistika byla provedena v programu ANOVA.
|
|
|
Využití potenciálu přirozené a kombinované obnovy na Lesní správě Nasavrky (Lesy České republiky s.p.)
Zemanová, Anna
Diplomová práce řešila téma chřadnutí porostů smrku ztepilého a jejich následnou obnovou na revíru Lichnice, v oblasti Lesní správy Nasavrky. Z výsledků získaných z lesní hospodářské evidence bylo zjištěno, že počátek chřadnutí smrku je zjištěn v roce 2018. Nejvyšší vykázaný objem nahodilé těžby byl vykázán v roce 2020 (46 405,92 m3). Největší vykázaná holina byla rovněž v roce 2020, a to 53,69 ha. Nejzastoupenější dřevinou při přirozené obnově a umělé obnově byl smrk ztepilý, ale i tak se jeho podíl postupně rok od roku snižuje, to ku prospěchu větší rozmanitosti dřevin na revíru. Dále byl proveden experiment se semenáčky lesních dřevin, které byly vyzvednuty a přesazeny jako podsadba ve smrkovém porostu 326A08. Zde byla vyhodnocena mortalita u třech výzkumných ploch. Nejlepších výsledků dosahovaly semenáčky jedle bělokoré, u které byla zjištěna minimální mortalita, naopak nejhůře skončily semenáčky dubu letního, kde byla téměř většinová mortalita.
|
|
|
Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.
|
|
|
Morfologické změny a změny v produkci biomasy u krytokořenných semenáčků buku lesního (Fagus sylvatica L.) po výsevu naklíčených bukvic
Skuhrová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem různého stavu a poškození klíčků při výsevu naklíčených bukvic na vzcházivost, produkci biomasy a morfologické parametry krytokořenných semenáčků buku lesního. Dle stavu klíčků byly bukvice roztříděny do 6 variant (malý bílý klíček, velký hnědý klíček, ulomený klíček, nenaklíčené, 2 klíčky, abnormálně klíčící) a následně vysety do umělého obalu. Za účelem zjištění vlivu skladování bukvic byly dále do obalů postupně vysévány bukvice s různou délkou skladování v chladícím zařízení při průměrné teplotě +0,7 °C. Dle výsledků vyplývá, že semenáčky vzešlé z bukvic s nepoškozeným malým bílým klíčkem měly výrazně vyšší vzcházivost než semenáčky, které byly vypěstovány z bukvic při výsevu nenaklíčených nebo jejichž klíček byl při výsevu poškozen. Typ a délka klíčku bukvic má též vliv na morfologické parametry, především na tvar kořenového krčku rostlin. U semenáčků vzešlých z nenaklíčených bukvic či bukvic s ulomeným klíčkem nebylo zaznamenáno žádné narušení architektoniky kořenového systému. Naopak u rostlin vzešlých z naklíčených bukvic s malým bílým, velkým hnědým či dvěma klíčky byly zaznamenány výrazné deformace kořenového systému (zakřivení či smyčky v místě kořenového krčku). Dále bylo zjištěno, že skladování bukvic v mrazícím zařízení nemá negativní vliv na následnou vzcházivost rostlin. Výrazný vliv délky skladování bukvic na morfologické parametry semenáčků nebyl zaznamenán. Z výzkumu ovšem vyplývá, že výsev bukvic by měl být proveden včas, aby rostliny ve vegetačním období dosáhly co možná nejoptimálnější parametry a splňovaly tak podmínky standardizovaného sadebního materiálu dané normou ČSN 48 2115 (2012).
|
|
|
Faktory ovlivňující šíření buku lesního (Fagus sylvatica) na výsypce
Vobořilová, Veronika ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Münzbergová, Zuzana (oponent)
Byl sledován vliv stávající vegetace, vzdálenosti od severního okraje výsypky, okusu zvěří, nerovnosti terénu a pH půdy na uchycení buku lesního (Fagus sylvatica) na Velké podkrušnohorské výsypce (50ř14'09 S, 12ř39'05 V). Semenáčky buku lesního ve vybraných plochách spontánní sukcese a rekultivovaných olšinách byly zmapovány pomocí GPS a u části z nich byla zaznamenána jejich poloha na terénních vlnách a pH půdy. Většina (183) semenáčků byla nalezena na sukcesních plochách, pouze 1 byl nalezen v olšině. GLM prokázala signifikantně větší výskyt semenáčků buku v sukcesních plochách než v olšinách (p = 0.0169) i negativní závislost na vzdálenosti od severní hranice výsypky (p < 0.0001). Na vlnitém terénu došlo k největšímu uchycení na severních svazích vln (46% semenáčků). V roce 2009 byly semenáčky buku vysázeny v čerstvé rekultivaci a sousední sukcesi, a to jednak do oplocenek a jednak mimo ně. Semenáčky rostly signifikantně lépe v sukcesi než v rekultivaci a lépe v oplocenkách. V roce 2010 byly vsázeny semenáčky do vzrostlé olšiny, na otevřenou plochu a do sukcese. Semenáčky rostly a přežívaly lépe v sukcesi nežli v olšině. Z výsledků je patrné dobré uchycení a přežívání semenáčků buku lesního v sukcesních plochách oproti rekultivovaným plochám. Množství semenáčků klesá od severu, kde výsypka...
|
|
|
Anatomická analýza mezofylu stinného a slunného listu buku lesního pod vlivem zvýšené koncentrace CO2.
Horská, Jana ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Urban, Otmar (oponent)
Práce se zabývá vyhodnocením vlivu koncentrace CO2 a ozářenosti na vybrané anatomické parametry listu buku lesního, Fagus sylvatica L. Proces fotosyntézy je zásadně ovlivňován řadou vnějších faktorů, mezi nimi atmosférickou koncentrací CO2 a ozářeností a úzce souvisí s anatomickými parametry listu. Jedním z těchto důležitých anatomických parametrů ovlivňujících rychlost asimilace je vnitřní povrch listu, který představuje plochu mezofylu, na které dochází k výměně plynů. Experimentální materiál využitý v této práci byly listy z juvenilních stromů buku lesního zasazených v r. 2005 a rostoucích v aktuální koncentraci CO2 (390ppm, AC) a ve zvýšené koncentraci CO2 (700 ppm, EC) na experimentálním stanovišti Bílý Kříž v Beskydech Centra výzkumu globální změny AV ČR. Vyhodnoceny byly anatomické parametry slunných a stinných listů z obou ošetření CO2 odebrané ve dvou sezónách s odstupem tří let (2009 a 2012). Ke stanovení anatomických parametrů listu byly využity stereologické metody, které poskytují nevychýlený odhad měřených parametrů, především metoda fakír pro stanovení vnitřního povrchu listu. Na listech odebraných v roce 2009 byl účinek EC zaznamenán pouze ve snížení zastoupení mezibuněčných prostor v mezofylu. V roce 2012 způsobila EC u listů navýšení mocnosti palisádového parenchymu a trend...
|
|
|
Stanovení spolehlivých identifikačních znaků kvalitních a silně přirůstavých stromů jako základ probírkové metody cílových stromů
Vícha, Tomáš
Tato práce měla za cíl stanovit znaky, podle kterých lze poznat nadprůměrně přírůstavý strom. Práce probíhala na lesním úseku Borky, který je součástí polesí Habrůvky Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny pro buk lesní a smrk ztepilý. V terénu byly zjišťovány u každého stromu jeho celková výška, výška nasazení koruny, výskyt dvojáků a případná výška výskytu, sociální postavení, kvalita koruny a uvolnění. Pomocí logistické regrese bylo zjištěno, které parametry jsou statisticky významné, a byl sestaven model pravděpodobnosti nadprůměrné přirůstavosti. Pro buk je významný jen parametr sociálního postavení a pro smrk parametry tloušťky, délky koruny, vzdálenost koruny od 1,3 m, kvalita koruny a edafická kategorie.
|
|
|
Biomass estimation of European beech stands
Veselský, Marek
Lesní ekosystémy mají v globálním měřítku důležitý podíl na koloběhu a ukládání uhlíku do suchozemských ekosystémů. Uložený uhlík v lesních porostech je většinou označovaný jako biomasa. Diplomová práce se zabývá odhadem biomasy v bukových porostech na výzkumných plochách Holíkov (Drahanská vrchovina) a Štítná nad Vláří (Bílé Karpaty) v České republice. Studie byla provedena v období od roku 2010 až do 2015. Bylo použito 65 alometrických rovnic za účelem stanovení nejvhodnější alometrické rovnice pro odhad nadzemní a podzemní biomasy porostu a všech hlavních frakcí stromu. Z výsledků je zřejmé, že některé alometrické rovnice se od sebe velmi lišily. Na základě výsledků bylo také zjištěno, že pro experimentální plochy je nejvhodnější alometrická rovnice podle Vejpustkové et al. 2013 a podle Wutzlera et al. 2008.
|
|
|
Ekologicko-produkční hodnocení strukturální probírky v dubových a bukových porostech na ŠLP Křtiny
Soukup, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá problematikou strukturální probírky ve středně starých bukových a dubových porostech na ŠLP ML. Křtiny, v rámci projektu nové hospodářské koncepce "Dauerwald les trvale tvořivý na ŠLP Křtiny". Výchovný zásah spočívá ve vyhledávání a uvolnění definovaného počtu cílových stromů (100 až 150 ks/ha). Na lokalitách Soběšice (dubové porosty) a Borky (bukové porosty) byly založeny vždy tři varianty zásahu s různým stupněm uvolnění cílových stromů. Těžební zásah proběhl na jaře roku 2015. Vlastní výzkum byl zaměřen hlavně na zhodnocení dendrometrických charakteristik cílových a ostatních stromů a hodnocení kvality jednotlivých cílových stromů. V další části práce byla analyzována přirozená obnova. U buku ani u dubu nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly v přírůstu cílových stromů mezi variantami s různou intenzitou zásahu. U varianty bez zásahu však přírůst zřetelně klesá. Nebyl prokázán vztah mezi vnějšími znaky cílových stromů a jejich přírůstem. Vlastní efekt zásahu bude možné spolehlivěji hodnotit až s delším časovým odstupem.
|
host ::
RSS.