|
|
Determinanty vzniku nemoci oběhové soustavy v české populaci
Lustigová, Michala
Determinanty vzniku nemocí oběhové soustavy v české populaci Abstrakt Příčiny vzniku nemocnění oběhové soustavy jsou dobře známy; z populačního hlediska jsou významné faktory, jejichž výskyt lze ovlivnit a jež jsou hojně rozšířeny v populaci. Cílem této práce bylo ohodnotit působení klasických rizikových faktorů nemocí oběhové soustavy na úmrtnost v české populaci. V úvodní části předložené práce je nastíněna epidemiologická situace a vývoj populačního zdraví včetně průběhu "kardiovaskulární revoluce" v Česku. Vlastní výzkum vycházel z longitudinálních dat studie HAPIEE. Ohodnocení rizik pro českou populaci bylo stanoveno na základě metody analýzy přežívání. Výsledky analýzy prokázaly vysokou prevalenci řady rizikových faktorů nemocí srdce a cév. Na základě finálního modelu proporcionálních rizik bylo zjištěno, že úroveň vzdělání měla ze všech sociodemografických faktorů největší vliv na výši úmrtnosti v důsledku onemocnění srdce a cév. Z hlavních rizikových faktorů mělo dále negativní vliv kouření, prevalence vysokého krevního tlaku, prevalence diabetu a absence fyzické aktivity. Obezita, nárazové pití a vysoká hladina cholesterolu se naopak pro českou populaci nepotvrdila jako signifikantní pro úroveň kardiovaskulárního zdraví. V závěrečné části je zmíněn populační přístup v hodnocení rizikových faktorů a...
|
|
|
Modelování rizika rezerv v neživotním pojištění založené na neagregovaných datech
Zimmermann, Pavel ; Kahounová, Jana (vedoucí práce) ; Cipra, Tomáš (oponent) ; Jedlička, Petr (oponent)
Obor pojistné matematiky zaznamenal v posledních letech výrazný rozvoj díky významnému zvýšení požadavků na kvantifikaci pojistných a finančních rizik. Toto zvýšení požadavků je spojeno zejména se zaváděním nových reportovacích pravidel (IFRS, Solvency II). Klíčovým úkolem pro měření solventnosti je odhad pravděpodobnostního rozdělení budoucích cash flow pojišťovny. Měření solventnosti je pak založeno na vhodné míře rizika odvozené například na základě nějakého kvantilu tohoto rozdělení. Zatímco je absolutní většina současných modelů založena výhradně na agregovaných datech (jako je například vývoj celkové škody pocházející z určitého časového období), cílem této práce je zmapování možností modelování rizika rezerv (tj. zhruba řečeno rozdělení finální výše škody u škod, které již nastaly) založeného přímo na vývoji jednotlivých škod. Tyto modely zatím nejsou příliš populární a pokud je autorům známo, žádný přehled nebyl dosud publikován. Předpoklady a specifikace již publikovaných modelů byly v této práci srovnány s praktickými zkušenostmi a bylo poukázáno na některé nedostatky existujících modelů. V práci byl dále navržen vlastní model rizika rezerv, který některé tyto nedostatky řeší a má předpoklady, které jsou blíže praktickému chování sledovaných procesů než existující modely. Byly zkoumány teoretické aspekty navrženého modelu a bylo odvozeno rozdělení pravděpodobností finální výše škody. Důraz byl ale také kladen na praktické aspekty navrženého modelu a na jeho aplikovatelnost v industriálních podmínkách. Z toho důvodu byly také identifikovány některé omezující předpoklady o kterých lze v mnoha praktických situacích předpokládat jejich splnění a které vedou k výraznému zjednodušení modelu. Dále byly navrženy algoritmy vedoucí ke snížení počtu potřebných výpočtů. V závěru práce byla věnována pozornost metodám odhadu uvažovaných parametrů, které respektují praktická omezení (jako jsou například chybějící pozorování v době modelování). K tomuto účelu byla mimo jiné využita teorie analýzy přežívání.
|
|
|
Odhady v analýze přežívání
Čabla, Adam ; Malá, Ivana (vedoucí práce) ; Tomášek, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá metodami užívanými v analýze rozdělení doby do události. Je psána obecně a tedy použitelná na libovolný příklad. Zabývá se problémem cenzorování, tedy faktem, že u některých pozorování nastala sledovaná událost až po konci sledování, který je pro analýzu přežívání specifická. Metody zde uváděné jsou neparametrický a parametrický odhad funkce přežití a jejich charakteristik a regresní modely, konkrétně Coxův model a model s urychleným selháním, které zkoumají vliv vysvětlujících proměnných na funkci přežití. Kromě funkce přežití je v práci představeni i riziková funkce, vyjadřující intenzitu výskytu sledované události v krátkém období, a kumulativní riziková funkce, která vzniká, jak napovídá její název, postupným načítáním rizikové funkce. Odhady těchto funkcí je možné získat z odhadu funkce přežití a pro parametrický odhad existují často funkční předpisy vycházející přímo z parametrů použitého rozdělení. Empirická část práce se zabývá vlivem různých druhů a stupňů cenzorování na parametrický a neparametrický odhad funkce přežití, střední hodnoty a mediánu. Dalším empirickým příkladem je užití regresní analýzy na data z výzkumu rakoviny plic provedeného Mayo Clinic.
|
host ::
RSS.