|
|
Vliv technologie výroby popílkového pórobetonu na vznik tobermoritických fází
Fleischhacker, Ján ; Kulísek, Karel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Autoklávovaný pórobeton je ekologický stavební materiál s výhodnými vlastnostmi a dlouholetou tradicí. Pro zefektivnění jeho výroby je potřebný výzkum vzniku jeho mineralogického složení. Hlavním minerálem, který dodává pórobetonu mechanické vlastnosti je tobermorit. Proto je diplomová práce zaměřená na výzkum jeho vzniku při použití přírodních a druhotných surovin z průmyslné výroby. Také je zkoumán vliv příměsí hliníku a síranů, jakožto i fluidního popílku jako náhrady vápna a síranů. Výstupem práce je návrh optimálního surovinového složení a autoklávovacího režimu pórobetonu s ohledem na jeho výsledné mechanické vlastnosti, mineralogické složení a cenu.
|
|
|
Elektrodové materiály pro lithno-iontové akumulátory
Čech, Ondřej ; Oriňáková, Renáta (oponent) ; Paidar,, Martin (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Obsahem této dizertační práce je příprava a studium vlastností elektroaktivních elektrodových materiálů pro lithno-iontové akumulátory. Práce je rozdělena na dvě části: první z nich se zabývá výzkumem v oblasti syntézy kompozitního materiálu pro kladnou elektrodou založeném na LiFePO4. V druhé části je publikován výsledek výzkumu použití monoklinického TiO2(B) pro elektrodu zápornou. Cílem této práce je v obou nalézt takový postup přípravy, který umožní vyrobit tyto materiály v co nejvyšší fázové čistotě. Materiál LiFePO4 je dále modifikován pomocí uhlíkatých vodivostních příměsí různého typu a jsou zkoumány strukturní a elektrochemické vlastnosti ve vztahu k těmto modifikacím. V případě monoklinického TiO2(B) bude zkoumán vztah procesních parametrů přípravy a elektrochemických vlastností tohoto materiálu a dále pak vliv zbytkových alkalických iontů na stabilitu, kapacitu a zatěžovací charakteristiky.
|
|
|
Kostní implantáty na bázi železa
Hávová, Mariana ; Vondrák, Jiří (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá biodegradabilními materiály na bázi železa a možnostmi jejich využití v medicíně. Konkrétně se soustředí na jejich aplikaci jako dočasných kostních implantátů. Práce dále stručně shrnuje obecné použití biomateriálů v medicíně a více se věnuje problematice biodegradabilních materiálů a rychlosti jejich koroze v organismu. Praktická část předkládá metodiku zvolenou pro přípravu železných porézních materiálů s příměsí křemíku. Struktura připravených vzorků je určena pomocí EDX a XRD analýzy. Vliv příměsi křemíku na korozní chování vzorků je sledován při imerzním testu ve třech roztocích simulujících tělní tekutiny. Dále je korozní odolnost analyzována pomocí elektrochemických zkoušek, z nichž jsou získány potenciodynamické křivky pro určení korozního potenciálu a korozní proudové hustoty.
|
|
|
Studium mikrostruktury deponovaných Ni-P povlaků s různými obsahy fosforu
Najser, Tomáš ; Kosár, Petr (oponent) ; Wasserbauer, Jaromír (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce byla příprava a charakterizace Ni-P povlaků s různými obsahy fosforu na substrát hořčíkové slitiny AZ91. Teoretická část bakalářské práce pojednává o hořčíkových slitinách a blíže specifikuje využitý substrát AZ91. Dále se zaměřuje na Ni-P povlaky, jejich mikrostrukturu a vlastnosti. Zahrnuje také faktory ovlivňující rychlost depozice a výsledné chování těchto povlaků. V neposlední řadě jsou v teoretické části shrnuty základní principy laboratorních metod, které byly v experimentální části využity pro pozorování a charakterizaci jednotlivých vzorků. Závěr teoretické části tvoří rešerše, kde se autoři zabývají podobnou problematikou a faktory ovlivňující výsledné chování Ni-P povlaků. Experimentální část je zaměřena na depozici jednotlivých povlaků na slitině AZ91 a na jejich charakterizaci. Studium deponovaných Ni-P vrstev bylo zaměřeno na stanovení jejich mikrostrukturní povahy metodou XRD a na stanovení jejich mechanických vlastností a prvkového složení v závislosti na obsazích fosforu.
|
|
|
Redukce korozních vrstev mosazi pomocí nízkotlakého nízkoteplotního plazmatu
Řádková, Lucie ; Slavíček,, Pavel (oponent) ; Zahoran,, Miroslav (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o odstranění vrstev korozních produktů, které se mohou vyskytovat na archeologických nálezech. K redukci korozních vrstev bylo použité nízkotlaké nízkoteplotní plazma. Experimenty byly provedeny na mosazných vzorcích. Modelové korozní vrstvy byly připravené dvěma různými způsoby. Některé sady vzorků byly připravené v laboratorních podmínkách ve dvou různých korozních prostředích, a to v prostředí amoniaku a parách kyseliny chlorovodíkové. Tyto vzorky korodovaly v exsikátoru. Několik vzorků bylo připraveno s inkrustací přidáním malého množství písku na povrch vzorku. Vzorky obvykle korodovaly 4 týdny. Druhý způsob, který byl použitý k přípravě vrstev korozních produktů, bylo zakopání vzorků do půdy nebo do kompostu. V tomto případě korodovaly vzorky přibližně dva roky. Vzorky byly ošetřené v nízkotlakém plazmatu (150 Pa) ve válcovém reaktoru z křemenného skla (90 cm dlouhý a 9,5 cm v průměru). Na vnější straně reaktoru byly připevněné dvě měděné elektrody připojené přes přizpůsobovací člen k radiofrekvenčnímu generátoru (13,56 MHz). Průtoky pracovních plynů byly regulovány na sobě nezávislými regulátory hmotnostního průtoku. Mezi rotační olejovou vývěvu, kterou byl systém kontinuálně čerpán, a reaktor byla umístěná vymrazovačka s kapalným dusíkem a hliníkovými pilinami, kde byly zachytávány nečistoty. Vzorek byl během ošetření umístěn na střed skleněného držáku v reaktoru. Plazma bylo generováno buď v čistém vodíku, nebo ve směsi vodík-argon. Celkový průtok pracovního plynu byl 50 sccm. Byly testovány různé poměry směsi vodík-argon, optimální byl poměr průtoků 30 sccm vodíku a 20 sccm argonu. Radiofrekvenční výboj byl použitý v kontinuálním a pulzním režimu s proměnlivou střídou při frekvenci 1000 Hz. Teplota ošetřovaného předmětu byla měřená dvěma způsoby. V prvním případě byla teplota měřená termočlánkem typu K, který byl umístěn uvnitř vzorku. Ve druhém případě byla teplota průběžně monitorovaná teploměrem s optickým přenosem dat připevněným ke vzorku malým kouskem nerezového plíšku. Teplota 100–120 °C byla stanovená jako bezpečná teplota pro měď a měděné slitiny. Pokud byla teplota měřená teploměrem s optickým přenosem dat, byl během redukce automaticky upravován výkon (kontinuální režim) nebo střída (pulzní režim) tak, aby nedošlo k překročení této teploty. Plazmochemická redukce je založená na generaci reaktivního atomárního vodíku. Reakce mezi kyslíkem a chlorem obsaženými v korozní vrstvě a vodíkovými ionty a neutrálními částicemi generovanými v plazmatu patří mezi hlavní reakce během redukce. Při těchto reakcích dochází k vytvoření nestabilního OH radikálu, který je vidět ve spektru v oblasti 306–312 nm. Toto záření bylo detekované pomocí optické emisní spektroskopie (Ocean Optics HR4000 s mřížkou 2400 vrypů/mm). Data získaná z optické emisní spektroskopie byla použitá pro výpočet rotační teploty a sledovaného časového průběhu intenzity OH radikálů. Vrstvy obsahující korozní produkty nebyly během plazmochemické redukce odstraněné úplně, ale díky reakcím, které probíhaly v plazmatu, zkřehly a mohly být po ošetření snadněji odstraněny. Některé vzorky byly před a po ošetření analyzovány SEM-EDS, další vzorky byly analyzovány pomocí XRD. EDS analýza ukázala, že po ošetření vzorků docházelo ke snížení množství kyslíku a chloru, a to zejména při 400 W pulzním režimu.
|
|
|
Návrh a testování přípravku pro post-mortem XRD měření elektrod li-ion baterií v inertní atmosféře
Klvač, Ondřej ; Chladil, Ladislav (oponent) ; Čech, Ondřej (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem a výrobou testovacího přípravku pro post-mortem měření elektrod elektrochemických článků pomocí rentgenové difrakční spektroskopie. V teoretické části je popsán difraktograf Rigaku Miniflex 600, pro který je přípravek určen. Současně je zde formou rešerše zpracován přehled řešení v různých aplikacích. Praktická část dokumentuje dosavadní vývoj vlastních přípravků, na kterých byly prováděny testy. Zde je zpracován přehled vlivu plynů a izolačních materiálů na výsledná data, především zkreslení a útlum. Následně je popsán nový návrh s vylepšenou hermetickou izolací a korekcí chyby sample displacement. Princip činnosti zhotoveného zařízení včetně řídící jednotky a programové obsluhy je zpracován formou technické dokumentace. Finálně je ověřena funkčnost porovnáním difraktogramů práškových standardů a grafitových elektrod.
|
|
|
Syntéza keramických materiálů na bázi Ca-Co-O systému
Žáková, Kateřina ; Švec, Jiří (oponent) ; Bartoníčková, Eva (vedoucí práce)
Závěrečná práce se zabývá syntézou strukturních kobaltitů na bázi Ca-Co-O systému pomocí syntéz na tzv. mokré cestě, konkrétně pomocí citrátové metody. Dokument je rozdělen na část teoretickou, část experimentální a na diskuzi zjištěných výsledků. Literární rešerši je věnováno obecné využití a funkce termoelektrických materiálů, související termoelektrické jevy v závislosti na strukturních defektech krystalů, a také je přiblížena tématika kobaltitové keramiky. Keramické vápenato-kobaltité oxidy se řadí mezi oxidy vodivé a jejich využití je předmětem zájmu, mimo jiné, i ve vysokoteplotních a energetických aplikacích. Během experimentů byly k popisu struktur připravených produktů využity tyto analytické metody – diferenční termická a termogravimetrická analýza (TG-DTA), rentgenová difrakce (XRD), žárová mikroskopie a rastrovací elektronová mikroskopie (SEM).
|
|
| |
|
|
Vápenato-hlinité fáze - hydratace při různých počátečních podmínkách
Tomala, Libor ; Másilko, Jiří (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou vápenato-hlinitých fází, konkrétně monokalciumaluminátu (CA), monokalciumdialuminátu (CA2) a dodekalciumheptaaluminátu (C12A7) a jejich hydratací při teplotách 20, 30 a 60 °C. Příprava probíhala slinováním oxidu hlinitého a uhličitanu vápenatého ve správném molárním poměru při teplotě typické pro každou z připravovaných fází (1450, 1600 resp. 1360 °C) v superkantalové peci. Výpaly byly prováděny opakovaně, dokud nebylo dosaženo jejich dostatečné čistoty, která byla zjišťována pomocí rentgenové strukturní analýzy na difraktometru Empyrean od firmy PANalytical. Čisté vápenato-hlinité fáze byly následně podrobeny hydrataci při již zmíněních teplotách a její průběh byl sledován na izotermálním kalorimetru TAM Air od firmy TA Instruments. Vzniklé hydratační produkty byly identifikovány opět pomocí metody XRD.
|
|
|
Půdní gel jako vhodná matrice pro studium huminových látek v půdním ekosystému
Černý, Pavol ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá komplexnou problematikou pôdnych gélov. Jej hlavným cieľom bolo optimalizovať proces izolácie pôdneho gélu z pôdnej matrice. Izolácia je prevádzaná len za použitia vody, a preto predstavuje perspektívnu metódu pre štúdium humínových látok (HL) v prirodzenej podobe. Pre izoláciu bola použitá pôdna matrica hnedozem modálna z oblasti Veverských Kniníc. Výsledný izolovaný pôdny gél bol fyzikálne chemicky charakterizovaný pomocou termických a spektroskopických metód. Pomocou EA a TGA bol stanovený obsah biogénnych prvkov v organickej zložke a obsah anorganickej zložky pôdneho gélu. Anorganická zložka predstavuje majoritný podiel v štruktúre pôdneho gélu s hodnotami dosahujúcimi až 90 hm. %. Mineralogické zloženie anorganickej zložky bolo popísané pomocou XRD, pričom najviac bol zastúpený kremeň. Vybrané makro a mikroprvky boli stanovené pomocou ICP-OES a z výsledkov bolo badateľné zvýšenie obsahu prvkov, ktoré tvoria komplexy s HL. Organická zložka bola študovaná pomocou spektroskopických metód FTIR a XPS, ktoré jednoznačne preukázali, že primárnou zložkou organickej matrice sú HL. Z tohto dôvodu boli pomocou UV/Vis spektrofotometrie stanovené absorpčné koeficienty EET/EBZ, E2/E3 a E2/E4. Morfológia izolovaných gélov bola študovaná pomocou SEM, pričom na fotografiách sú vidieť minerálne častice pokryté zhlukmi humínovej matrice.
|
host ::
RSS.