|
|
Funkční změny Vltavských břehů v Praze
Brabec, Jiří ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá funkčními změnami břehů vltavského toku na území dnešního Hlavního města Prahy. Vzhledem k velkým zásahům do břehové linie a přestavbám nábřeží došlo v období cca 150 let, které jsou detailně sledovány, k zásadním změnám funkčního využití tohoto území. Změny byly podmíněny též na základě připojování okolních venkovských obcí ku Praze. Teoretickými východisky jsou koncepce proměn břehů v urbanizovaných oblastech, doplněné příklady ze světa, které slouží jako srovnávací studie. Dále se práce opírá o teorii fotografie a ikonografický přístup, které jsou zásadní pro tuto práci. Metodika práce je založena na analýze dobových i současných fotografií a informací, dále na terénním průzkumu a vektorizací historických map, kde je sledován průběh toku ve čtyřech časových obdobích (polovina 19. století až současnost). Práce zachycuje funkční změny břehů v textové, obrazové a zásadní změny přehledné tabulkové podobě. Součástí práce je též webová aplikace, kde jsou opět změny v kartografické, obrazové i textové podobě zpřístupněny veřejnosti. Klíčová slova Vltava, Praha, břeh, nábřeží
|
|
|
Tunel Blanka: Inženýrskogeologické problémy a rizika ražby
Sedláček, Václav ; Král, Jan (vedoucí práce) ; Lešner, Jeroným (oponent)
Tunel Blanka má dva ražené úseky: tunel Brusnice a tunel Královská Obora. Každý z těchto ražených úseků byl ražen ve složitých geologických podmínkách a každý tunel má jiné geologické podmínky a z nich vycházející rizika. Na tunelech byla použita řada různých opatření pro snížení rizikovosti ražeb a pro jejich hladký průběh. Přesto došlo v průběhu ražeb ke vzniku 3 mimořádných událostí. Ve všech případech došlo ke vzniku kráteru na povrchu, každá z mimořádných událostí ale měla jinou příčinu. Cílem práce je popsat jak probíhal průzkum pro stavbu a z jakých zdrojů dat vycházel, jaké vnější činitelé ovlivnily ražbu tunelů, jak ražba samotná probíhala a co předcházelo vzniku propadů. Práce neřeší ekonomickou stránku ražby ani vlivy konkrétních osob na průběh ražby. Klíčová slova Tunel, ražba, Blanka, Brusnice, Letná, Stromovka, Vltava, podzemní voda, geologie, ordovik, Nová rakouská tunelovací metoda, průzkumná štola, kalota, opěří, dno, klenba, svorníky, ostění, injektáže, propad, havárie, tunelová trouba, břidlice, křemence, zemina, spraše, štěrky, jíly
|
|
|
Funkční změny pražských vltavských ostrovů
Steyerová, Michaela ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
FUNKČNÍ ZMĚNY PRAŽSKÝCH VLTAVSKÝCH OSTROVŮ Diplomová práce si klade za cíl dokumentovat a analyzovat funkční změny pražských vltavských ostrovů, s důrazem na jejich využití pro volnočasové aktivity. Práce se podrobněji zaměřuje na vývoj pražských ostrovů v posledním desetiletí. K dosažení cíle práce slouží řízené rozhovory se současným stěžejními aktéry, kteří na ostrovech provozují svou činnost, standardizované rozhovory mezi návštěvníky na vybraných ostrovech a poznatky z terénního výzkumu. Součástí práce a jedním z jejích výstupů je i sběr historických materiálů (mapy, fotodokumentace) pro plánovanou výstavu, jakožto jednu z forem prezentace vědeckých výsledků popularizující formou. Klíčová slova: Praha, ostrovy, Vltava, volnočasové aktivity, výstava
|
|
| |
|
|
Projekt využití regionální vnitrozemské vodní dopravy pro cestovní ruch
LAVIČKA, Pavel
Cílem diplomové práce bylo prostřednictvím analýzy zhodnotit možnosti využití regionální vnitrozemské vodní dopravy pro cestovní ruch. Práce se zabývala nově splavněnou Vltavou v jižních Čechách, která vznikla v rámci státního projektu Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice - Týn nad Vltavou. Vypracována byla situační analýza a proběhla realizace vlastního výzkumu prostřednictvím řízených rozhovorů a dotazníkového šetření. Na základě získaných dat byly vytvořeny návrhy na zlepšení současného stavu. Hlavním přínosem práce je, že účelné propojení těchto návrhů by mělo výrazně zvýšit atraktivitu celé myšlenky splavnění Vltavy pro cestovní ruch. Nejdůležitějším výstupem diplomové práce je zpracování projektu Modernizace výletních lodí na Vltavě v jižních Čechách.
|
|
|
Výskyt rtuti a olova v sedimentech horního toku Vltavy a nádrže Lipno.
MAŘÍKOVÁ, Helena
Cílem práce bylo zhodnotit zatížení sedimentů horního toku Vltavy a ÚN Lipno rtutí a olovem s cílem posoudit, zda sklárna v Lenoře měla případný vliv na zatížení této lokality. Práce byla rozšířena o testování ryb z lipenské přehrady na zatížení jejich jater obsahem celkového olova a rtutí, byly určeny izotopické poměry olova v těchto rybách, kde se podobně jako v sedimentech ÚN Lipno neprokázala signatura olova odpovídající olovu ze sklárny v Lenoře. Sestavený literární přehled se týká především problematiky obsahu rtuti a olova ve vodách a sedimentech vodních toků a nádrží, chemickým složením sedimentů vodních nádrží, vazby toxických prvků v sedimentech a rizik jejich uvolňování do životního prostředí, ale také výroby skla ve sklárně v Lenoře a surovinám používaným pro jeho výrobu. Experimentální část popisuje charakteristiku odběrových míst, pracovní postupy odběru a zpracování vzorků k analýze, použité chemikálie a výsledky jednotlivých analýz. Sedimenty údolní nádrže Lipno a horního toku Vltavy sice nejsou závažně zatíženy rtutí ani olovem, ale v sedimentech pod Lenorou byl prokázán několikanásobný nárůst obsahu olova i rtuti proti pozadí, ale odpovídá limitům. Lesní půdy mají ve srovnání se sedimenty vyšší obsah rtuti ve všech studovaných lokalitách, obsah EDTA-extrahovatelného olova v půdách studovaných lokalit je naopak nižší. Zjištěné izotopické poměry olova v sedimentech Vltavy pod sklárnou v Lenoře mají jasně odlišnou signaturu proti signatuře olova v sedimentech Vltavy nad Lenorou (pozadí). Naopak signatura olova všech sedimentů nádrže Lipno vykazovala hodnoty odpovídající přirozenému pozadí oblasti. Signatura odpovídající olovu ze sklárny byla ale překvapivě zjištěna také v humusovém horizontu lesní půdy z okolí Lenory.
|
|
|
Sledování dlouhodobých změn a hodnocení vývojových trendů krajinného prostředí údolí Vltavy ovlivněném výstavbou JETE
PALIVCOVÁ, Hana
Tato práce hodnotí vývoj jednotlivých obcí, změny socioekonomické struktury a územní systém ekologické stability (ÚSES) v zájmovém území. Za zájmové území je považováno bezprostřední okolí přehradní nádrže Hněvkovice, která slouží pro potřeby technologické vody pro JETE. Nachází se zde obce Buzkov, Dobřejovice, Hroznějovice, Jaroslavice, Jeznice, Kostelec, Litoradlice, Poněšice, Pořežany, Purkarec a Třitim. Práce dále řeší vývoj počtu obyvatel, věkové struktury a zaměstnanosti v letech 1982 až 2001 a další specifické vývojové faktory území. Součástí práce je také koeficient ekologické stability (KES) území před a po výstavbě VD Hněvkovice. Důležitá je rovněž základní charakteristika celého území a výčet všech historických zajímavostí.
|
host ::
RSS.