|
|
Změny tělesné hmotnosti u žen pracujících na operačních sálech v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii.
KOVÁŘOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá mírou vlivu cirkadiánní typologie žen pracujících na operačních sálech na změny jejich tělesné hmotnosti. Cílem této práce je zhodnotit, nakolik se na změnách tělesné hmotnosti podílí ranní a večerní typologie. Zároveň zde zohledňuji vliv směnného provozu a tím narušeného cirkadiánního rytmu. V doplňujícím šetření zkoumám vliv typologie na stravovací zvyklosti, využití volného času a spánkové návyky dotazovaných žen. Pozorování se zúčastnilo 21 respondentek ve věku 31-57 let. V průběhu roku jsem u nich monitorovala změny tělesné hmotnosti a tyto hodnoty dávala do souvislosti s výsledky dotazníků. Proběhlým šetřením se nepotvrdil předpoklad větší přítomnosti žen večerního typu ve sledované skupině. V průběhu monitorovacího období všechny typy vykazovaly podobnou křivku kolísání tělesné hmotnosti včetně termínu horní kulminace. Oproti našim předpokladům jsme zaznamenali největší váhové výkyvy u ranního typu. Vliv typologie na stravování je patrný v četnosti příjmu potravy a ve skladbě snídaně. Směnný provoz zvládají všechny typy bez výraznějších rozdílů. Volný čas v souladu s našimi předpoklady tráví aktivněji ranní typy před večerními.
|
|
|
Analýza cirkadiálního rytmu a spánkového režimu u českých a japonských preadolescentek a adolescentek.
HRMOVÁ, Eliška
Vzhledem k vyžadovanému systému celoživotního vzdělávání, budou aktuální poznatky z této bakalářské práce uplatňovány ve výuce Výchovy ke zdraví. Základní nutností je poznání a kategorizace cirkadiánních rytmů, které velmi ovlivňují náš celkový život a fungování. S tím spojené i poznatky o tak přirozené věci, jako je spánek. Ač jsou poznatky o něm aplikovány v mnoha nejrůznějších oborech, všude je patrný jeho nesmírný význam. V běžném občanském životě se spánkem zabýváme z hlediska jeho významu, poruch a vlivu na pohodu a aktivitu. K tomu je zaměřena i tato práce. Aplikace poznatků již v základním vzdělávání vytvoří přirozený přístup k dlouhodobému zachování zdraví a výkonnosti nejen preadolescentek a adolescentek ale i zralého člověka. Tato práce je zaměřena na analýzu cirkadiálního rytmu a spánkového režimu u českých a japonských preadolescentek a adolescentek. Používám kvantitativní výzkum, hlavním nástrojem sběru dat je dotazník denních a spánkových rytmů. Výsledkem této práce je zjištění špatných návyků v nedodržování spánkového režimu s tím souvisí špatná spánková hygiena a nepravidelnost ve stravování zejména u mladších dívek v preadolescentním věku.
|
|
|
Komparace cirkadiánní typologie a cirkadiánních rytmů u sportujících a nesportujících pubescentek.
FIŠEROVÁ, Monika
Cirkadiánní rytmus se řadí mezi biorytmy. Tento rytmus ovlivňuje aktivitu některých orgánů a sekreci hormonů. Ovlivňuje také efektivní střídání období aktivity a odpočinku. V podvečer je fyziologicky nejvyšší teplota lidského těla, společně s aktivitou. Negativní dopad preference večerní typologie sportovců je zkrácení doby spánku a vznik spánkové deprivace. Ta může mít za následek rychlejší vznik civilizačních onemocnění a onemocnění spojených se stářím, včetně psychických problémů. V práci jsou porovnávány dva soubory dívek v pubescentním věku 9 až 15 let - sportující soubor gymnastek a nesportující kontrolní soubor žákyň. Stěžejní myšlenkou je zjištění, zda se v obou souborech nachází signifikantně vyšší počet osobností večerního typu. Ve výzkumném šetření byl použit "Dotazník životních rytmů a spánkového režimu 9 - 15 let" (KREJČÍ, HARADA, 2010). Shromážděno bylo 35 dotazníků z každého souboru. Naeditovaná data byla vyhodnocena aritmetickým průměrem a statisticky zpracována Univerzitou v Kochi doktorkou Takeuchi, Japonsko. Dívky obou souborů nevykazují signifikantní rozdíl v ranní a večerní typologii, avšak GS nesignifikantně vykazuje inklinaci k ranní typologii. GS se pravidelně stravuje a snídá. Dívky GS nesignifikantně vykazovaly horší výsledky mentálního zdraví, než kontrolní soubor (KS). Kvalitu spánku však měly lepší dívky GS. BMI měly nižší dívky z GS. Předpoklad, že GS bude inklinovat k večerní typologii, nebyl potvrzen. Životní styl lidí ranní typologie je pro zdraví přínosnější. Délka spánku obou souborů není vzhledem k věku dostatečná. Dívky GS spí kratší dobu než KS. Intervenční program s edukací spánkové hygieny by byl u GS přínosem.
|
|
|
Spánková hygiena u sester a studentů Zdravotně sociální fakulty
CHMELÍKOVÁ, Petra
Spánková hygiena je v dnešní uspěchané době často diskutovaným tématem. Nepřiměřená spánková hygiena je častou příčinou výskytu nespavosti a jiných poruch spánku. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v nemocnici nedodržují spánkovou hygienu, naopak studenti Zdravotně sociální fakulty spánkovou hygienu dodržují. Nejčastější faktor bránící dodržování spánkové hygieny u sester je třísměnný provoz. Nejčastější chybou narušující dodržování spánkové hygieny u studentů Zdravotně sociální fakulty jsou špatné myšlenky před spaním. Cíle práce byly naplněny. Tři hypotézy byly potvrzeny. Pouze v jediném případě byla hypotéza vyvrácena.
|
|
|
Poruchy spánku u klientů v domově důchodců
HADAČOVÁ, Jana
Abstrakt Bakalářskou práci na téma Poruchy spánku u klientů v domově důchodců jsem si vybrala, protož mě zajímá, jak se spánek mění v průběhu stáří. Spánek je nedílnou součástí našeho života a s přibývajícím věkem se tato potřeba u člověka mění. Spánek slouží nejen k odpočinku a regeneraci sil, ale i pro udržení dobrého duševního a tělesného zdraví. Potřeba spánku je u každého člověka velmi individuální. Záleží mimo jiné na denní aktivitě člověka, na věku a na celkovém stavu organismu. Charakter spánku se mění s narůstajícím věkem a při individuálním hodnocení je někdy nesnadné vymezit, které problémy jsou přirozené a které již patologické. Kvalitu spánku mohou zhoršovat faktory jako zármutek, osamocení, úzkost nebo změna prostředí. Staří lidé mají obecně tendenci chodit dříve spát, ale déle usínat, v noci se často probouzejí, ráno dříve vstávají a přes den i několikrát usínají. Pro lepší klasifikaci poruch spánku bylo v roce 1990 nově přepracovaná verze Mezinárodní klasifikace poruch spánku (International Classification of slep Disorders {--} ICSD) ve spolupráci s různými asociacemi a společnostmi pro výzkum poruch spánku. Poruchy spánku se podle této mezinárodní klasifikace dělí na primární poruchy kam zařezujeme dyssomnii a parasomnii a sekundární poruchy, které jsou spojené s onemocněním somatickým nebo duševním. Příčiny poruch spánku mohou být různé, a proto se diagnostika musí být pečlivá. Sestra se zde také velkou částí zapojuje do diagnostiky. Při výzkumu bych chtěla zjistit, jaké mají klienti v domovech důchodců poruchy spánku, jak jsou informováni o poruchách spánku a jestli mají klienti vhodné prostředí pro spánek. Hypotéza, že klienti v domovech důchodců trpí poruchu usínání se potvrdila. Hypotéza, že klienti v domovech důchodců jsou informováni o poruchách spánku se potvrdila, ale s malým rozdílem od varianty, že informace klienti o poruchách spánku nemají. Hypotéza o neznalosti metod pro navození kvalitního spánku se potvrdila. Hypotéza, že klienti v domově důchodců mají vhodné prostředí pro spánek se nepotvrdila. Sestra je zde velmi důležitá, protože je vždy na blízku. Měla by se zajímat o problémy klientů se spánkem a snažit se je řešit jinak než farmakologickou cestou. Sestry by měly být dostatečně informované o těchto důležitých krocích, aby s těmito informacemi uměli zacházet a používat je ve své praxi. Spánek přece slouží k celkové regeneraci a načerpání nových sil.
|
|
| |
host ::
RSS.