|
|
Nová synagoga Frýdek-Místek
Hanousek, Ondřej ; Baranyai, René (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Práce se zabývá hypotetickým návrhem novostavby souboru synagogy, košer restaurace a komunitního centra na místě bývalé synagogy ve Frýdku. Součástí je řešení návrhu památníku zaniklé budovy a židovské obce, jakožto i urbanistické začlenění souboru do struktury města. Projekt navrhuje stavbu rozdělenou do tří objemů. Restaurace a komunitní centrum jsou propojeny podzemními garážemi v půdorysné stopě tvaru U. Budovy jsou osově symetrické, bílé, s výraznými rytmickými otvory ve fasádě. Obklopují samostatnou stavbu synagogy ve tvaru sedmibokého jehlanu, která je opláštěna do modra temperovanou ocelí a silně kontrastuje s přidruženými budovami. Celý soubor je orientovaný směrem k parku a zámku ve Frýdku, z nichž je dobře viditelný a díky svému svébytnému hmotovému a materiálovému výrazu a osově souměrné kompozici vytváří novou dominantu pro město.
|
|
|
Nová synagoga Trutnov
Kurečka, Ondřej ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Architektonická studie se zabývá návrhem nové synagogy v Trutnově ležící na místě původní vypálené synagogy v roce 1938 při tzv Křišťálové noci. V současné době je území upraveno na pietní místo, jako připomínka této historické události. Návrh s touto myšlenkou pracuje a dále ji rozvíjí doplněním dalších funkci židovské komunity – košer restaurace, židovské obce a mikve. Vzhledem ke kontextu území, situovaného mezi dvěma historickými neoklasicistními budovami, má areál působit pokorně a nekonfliktně. Koncept areálu vychází z potřeb jednotlivých funkčních celků a z historických vazeb řešeného území. Koncept samotné synagogy vychází z historie židovské kultury, jejich vazeb a především symboliky. Návrh bere v potaz odkaz na bývalou vypálenou synagogu.
|
|
|
Nová synagoga v Olomouci
Kos, Jakub ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Návrh postupně ovlivnilo několik faktorů a tím nejpodstatnějším je prvek vody, který je pro židovství velice důležitý a symbolizuje převážně rituální očistu. Samotný koncept dělí území v ose ulice Nešverova na ortogonální blok, který je rozčleněn na jednotlivé provozy a veřejný prostor, pod kterým je částečně umístěno podzemní parkoviště. Bloková část v sobě ukrývá synagogu, muzeum, restauraci a adminstrativní budovu židovské obce s knihovnou. Z architektonického hlediska návrh také výrazně ovlivnila inspirace vitrážovým oknem z vypálené synagogy, které bylo v modernějším duchu propsáno na fásadu muzea. Toto okno se stává dominantním prvkem fasády, jelikož prochází přes všechna tři patra a proto zbylá část není nijak dělená a pro osvětlení výstavního prostoru slouží jednak střešní světlíky a dále umělé osvětlení. Významnost tohoto pojetí je umocněna skutečností, že návštěvník je tímto průchodem vtažen dovnitř a přiveden přímo před novou synagogu, ke které se schází po rampě. U ní hrála velkou roli v návrhu právě již zmíněná voda. Celký koncept je pojat organicky a je inspirován kapkou vody, která dopadá do vodní hladiny. Synagoga tedy doslova vyrůstá z vodní plochy, která ji obklopuje a tvoří svým způsobem určitý krystalický prvek. Celou myšlenku a konečný výraz ještě umocnuje vodní stěna, která vede po obou stranách už od konce průchodu a obíhá celou synagogu. Část administrativní budovy a restaurace už je navržena ve jednodušším stylu, ale propsaní oblouku v atikové římse celý blok sjednocuje. Římsa u této části stavby byla navržena záměrně s odkazem na okolní zástavbu. Zbylá část parcely sloužila v historii i do nynějška jako menší park a tato funkce byla zachována. Významným prvkem v této části pozemku je Terezská brána, která je pozůstatkem opevnění z 18. století. Park byl doplněn o uměle vytvořený val, který pod sebe ukryl vjezd do podzemního parkoviště a v prostoru vytvořil čistý terenní přechod. V prostoru jsou navrženy betonové líce sloužící k posezení
|
|
|
The new synagogue in Frýdek-Místek
Borisová, Alexandra ; Benedek, Borislav (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
The diploma project handles the design of the synagogue and other buildings of the Jewish community in Frýdek - Místek. The project is formed as an architectural study. The complex of the Jewish community includes, in addition to the synagogue itself, a kosher restaurant, which is characterized by a specific cooking convention, as well as a Jewish gallery, a library and the administration of the Jewish community. The whole complex is complemented by an underground car park. The area is located close to the border of the historic city center. The land is not monotonous, in some parts it is relatively flat, in others it is sloping. It is bounded on the north by a blind road and on the south by road II. class on Revoluční street. At present, the territory of the former synagogue is unused and neglected. The idea of the design is based on simple principles of basic geometric shapes - circle and square. The circle is a symbol of heaven and eternity and the square is a symbol of earthliness and transience. The symbolism of numbers is also applied in the proposal, especially "1" - a sign of unity, indivisibility, as well as God; "2" - number of opposites - heaven and earth; "3" completeness and stability. From the compositional point of view, it is a line of 3 blocks of the same base and height, while one of them is fitted with a cylinder, which is the tallest of all objects. This results from the Jewish tradition. All objects are designed on a platform that symbolizes the ascent to the Temple Mount. The above mentioned functions are divided into separate objects. A uniform architectural language is chosen for all buildings. The principles of construction and layout of individual buildings differ according to their operation.
|
|
|
Nová synagoga Trutnov
Rudolecká, Anna ; Benedek, Borislav (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo vypracování architektonické studie nové synagogy v městě Trutnov, na místě původní židovské synagogy, která byla během Listopadového pogromu, tzv. Křišťálové noci v roce 1938 vypálena. V současné době je řešené území upraveno a slouží jako pietní místo k uctění památky obětí a připomenutí těchto historických událostí. Výsledkem návrhu je novostavba komunitního centra. Jehož cílem je obnovit existenci a podpořit rozvoj židovské komunity, která po druhé světové válce v Trutnově zanikla. V areálu se nachází sídlo židovské obce, rituální očistná lázeň Mikve, Kosher restaurace a nová synagoga, která respektuje umístění bývalé synagogy na místě původních základů. Nová židovská obec zajišťuje chod celé židovské komunity v Trutnově. Součástí židovské obce je rozlehlé nádvoří, které slouží k oslavě židovských svátků a také jako letní terasa pro Kosher restauraci, která bude využívána židovskou komunitu, ale také obyvateli města Trutnov. Vzniká tak atraktivní místo k trávení volného času s výhledem na nedaleké Krkonošské pohoří a na centrum města Trutnov, ale zároveň je chráněno od ruchu přiléhající hlavní třídy.
|
|
|
Nová synagoga Frýdek-Místek
Večeřová, Pavla ; Velek, Jan (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Zadáním diplomové práce bylo vypracování architektonické studie nové synagogy ve Frýdku-Místku. Řešené území zahrnuje původní pozemky židovské obce, na kterých stála synagoga, židovská škola a rabinát. Synagoga byla v roce 1939 vypálena a v současné chvíli se na pozemku nachází pouze přestavěná budova židovské školy. Hlavní myšlenkou návrhu je vybudování památníku v místě původní synagogy a nové synagogy s navazujícím komunitním centrem. Hlavním cílem je podpořit rozvoj židovské komunity ve městě a připomenout občanům i návštěvníkům historii, díky které židovská obec ve Frýdku-Místku zanikla. Na rozdíl od památníku je celá budova vsazena do terénu tak, aby terén volně přecházel ve veřejné prostranství s hlavním vstupem do komunitního centra a košer restaurace. Budova je otevřena na jižní stranu svahu a umožňuje výhled na historické centrum Frýdku. Pozemek je propojen pěší lávkou s parkem pod zámkem. Součástí areálu komunitního centra je prostor pro rituální lázeň – Mikve, administrativa židovské obce a multifunkční sál, který je možné otevřít do prostoru před pobytovým schodištěm. Pozemky jsou od ulice Revoluční odděleny opěrnou zdí a tvoří tak atraktivní místo pro trávení času v blízkosti historického centra.
|
|
|
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech)
Razák, Věra ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent) ; Šafin, Ján (oponent)
Zánik Jeruzalémského chrámu (zpracování tématu v klasických židovských textech) Věra Razáková Tato disertační práce se soustředí na texty popisující vlastní zkázu Chrámu nejprve vojskem Babyloňanů v roce 586 př. o. l. a poté římským vojskem v roce 70 o. l., ale také na okolností, které dobytí a zničení Chrámu a města Jeruzaléma předcházely. Zkoumanými texty jsou (až na výjimky) texty klasické rabínské literatury starověku. Ačkoliv není pochyb o tom, jak zásadní událostí byl zánik Chrámu a chrámového kultu v judaismu, její obraz ve zkoumané literatuře není nijak masivní. Navíc se často jedná o individuální zmínky drobnějšího rozsahu. To platí zejména o zkoumání příčin zkázy Chrámu a Jeruzaléma. Podobně útržkovitý charakter mají i další zmínky v halachických textech, které se zabývají změnami vynucenými zánikem Chrámu, centrálního chrámového kultu a chrámové obětní bohoslužby. Hlavními zkoumanými texty této skupiny jsou Mišna a Tosefta. Mnohem bohatším zdrojem pro zkoumané téma je gemara Babylonského (a částečně i Jeruzalémského) talmudu a zejména některé vybrané midraše. Práce s texty agadickými přináší souvislejší popisy zkázy Chrámu a dalších zkoumaných témat. Texty z dalších rabínských děl jsou zkoumány jako doplněk textů stěžejních, zejména v případě, že zkoumají stejné téma. Tato práce nejprve...
|
|
|
Židovský rok a jeho svátky
Pilařová, Kateřina ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Krupková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na významné a sváteční dny v židovském kalendáři. Zkoumá původ jejich vzniku, jak v historickém kontextu, tak z pohledu projekce způsobu ustanovení do oslav a zvyků při slavení dodržovaných. Zaobírá se svátečními dny jak z pohledu religiózního, tj. náboženských příkazů a nařízení, tak i z pohledu společenského, kde se snaží zmapovat zvyky a tradice sice dodržované, ale bez opory v náboženských textech, či rabínské tradici. Rozsah textu věnovaného v této diplomové práci konkrétním svátkům, není striktně určen důležitostí v náboženském měřítku, či oblíbeností oslav toho kterého svátku mezi židovskou populací, ale spíše rozsahem historického pozadí a zvyků v souvislosti se svátkem doržovaných. Výsledkem je, že některé ve společnosti méně slavené svátky dostávají více prostoru, než by se z pohledu jejich důležitosti očekávalo. Diplomová práce se zaobírá jednotlivými svátky v chronologii náboženského roku, s vyjímkou Šabatu, který je slaven v týdenní periodě a Roš chodeš s jeho měsíčním opakováním. Tyto svátky tak byly zařazeny před ostatní do samostatné kapitoly. Díky širokému zaměření diplomové práce, které zahrnuje všechny sváteční dny včetně moderních, většinou ustanovených státem Izrael, lze pozorovat snahu o zakomponování těchto svátků do náboženských ritů a...
|
|
| |
|
|
Společné znaky judaismu a náboženské společnosti "Svědkové Jehovovi" se zřetelem k území České republiky
Kutinová, Zuzana ; Kohout, Ivan (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Tato práce je zaměřena na zkoumání společných znaků mezi náboženskou společností Svědkové Jehovovi ajudaismem na území České republiky. Nejprve se věnuje historickému vzniku samotné náboženské společnosti a jejím kořenům na našem území. Dále struktuře afungování této organizace a událostem druhé světové války, které příslušníkům obou zkoumaných vyznání přinesla mnoho utrpení. Poté sleduje podobnosti mezi tradicemi a zvyky a s tím spojeným způsobem života. Na závěr zkoumá vlastní vnímání vztahu členů náboženské společnosti Svědků Jehovových k judaismu. K tomuto účelu jsou použity kvalitativní rozhovory se stávajícími i s bývalými členy a kvantitativní dotazníky, které byly předány členům vjednotlivých sborech. Terénní výzkum byl proveden ve sborech náboženské společnosti Svědků Jehovových a to konkrétně ve sboru v Benešově a na území hlavního města Prahy.
|
host ::
RSS.