|
|
Vliv jaderné elektrárny z hlediska radiační zátěže
Vániš, Jiří ; Procházka, Zdeněk (oponent) ; Belatka, Martin (vedoucí práce)
Tento text pojednává o problematice ionizujícího záření působícího na pracovníky jaderné elektrárny a na okolní obyvatelstvo. Dále jsou zmíněny limitní dávky ozáření pracovníků v radiačním průmyslu, způsoby jejich ochrany a kontroly absorbované dávky ionizujícího záření. Na závěr jsou zhodnoceny vlivy jaderné elektrárny jako zdroje ionizujícího záření na blízké okolí včetně kontaminace vodních zdrojů a plynných výpustí. Další část se zabývá problematikou uskladnění jaderných odpadů od doby, kdy je palivo vyjmuto z jaderného reaktoru až po jeho trvalé uskladnění.
|
|
|
Jaderné reaktory 4.generace
Katzer, Milan ; Škvařil, Jan (oponent) ; Nerud, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením přehledu jednotlivých generací jaderných reaktorů. Největší část práce, je pak věnována revolučním projektům reaktorů IV. generace, určených pro nasazení kolem roku 2030. Jednotlivé návrhy vycházejí ze studie mezinárodního fóra GIF, které vybralo šest revolučních návrhu jaderných reaktorů. Poslední kapitola se zabývá podrobnějším popisem a možností využití jednoho z těchto návrhů v České republice.
|
|
|
Přehled jaderných reaktorů světa
Blažková, Eva ; Nerud, Pavel (oponent) ; Šen, Hugo (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá vytvořením přehledu typů jaderných reaktorů, jejich rozdělení a technické řešení vybraných typů. V práci je dále uvedeno zastoupení jednotlivých států, které mají jaderné reaktory a jejich postoj k jaderné energetice. Stručné pojednání o generaci III. a IV., co by mohla přinést energetice do budoucna. Vytvořená práce odráží především současný stav.
|
|
|
Jaderné elektrárny a jejich bezpečnost
Novotný, Petr ; Köbölová, Klaudia (oponent) ; Milčák, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce pojednává o současném stavu jaderné energetiky. Popisuje dosavadní vývoj jaderných elektráren a konkrétně popisuje nejčastěji používané typy jaderných reaktorů. Většina reaktorů, které jsou v současné době v provozu, patří mezi reaktory druhé generace. Ve výstavbě už je ovšem řada reaktorů třetí generace s vylepšenými technologickými i bezpečnostními parametry. Zvýšená bezpečnost spočívá ve zdokonalení aktivních bezpečnostních systémů, ale i ve větším využívání pasivních bezpečnostních systémů. Závěr práce je věnován porovnání konkrétních řešení od nejvýznamnějších výrobců jaderných reaktorů na světě.
|
|
|
Těžké havárie tlakovodních reaktorů třetí generace
Nečas, Karel ; Foral, Štěpán (oponent) ; Černý, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem světové jaderné energetiky. Popisuje přehledně vývoj i dělení jaderných reaktorů určených k výrobě elektrické energie. Práce teoreticky popisuje rozdělení jaderných zařízení podle vývojových generací. Rozebrány jsou dané typy z pohledu technologie a principu fungování. Podrobněji jsou popsány provozní stavy jaderných reaktorů s důrazem na havarijní stavy. Další část práce seznámí s typem havárie LOCA pro tlakovodní reaktory třetí generace. Definován je samotný rozbor problematiky výpočtových kódů určených pro modelování havarijních stavů jaderných zařízení. Praktická část bakalářské práce popisuje jaderný reaktor APR1400 a uvádí jeho základní parametry, podrobněji seznamuje s modelem daného reaktoru vytvořeném pomocí výpočtového kódu MELCOR. Navazující část obsahuje citlivostní analýzu vybraných parametrů v modelu při scénáři těžké havárie, kdy dojde k havárii LOCA společně se selháním všech systémů vysokotlakého doplňování chladiva. Rozebírá jejich vliv na množství vytvořeného vodíku, průběh poškození aktivní zóny a čas protavení dna reaktorové nádoby.
|
|
|
Ukázkový výpočet rezervy do krize varu
Křeček, Tomáš ; Števanka, Kamil (oponent) ; Foral, Štěpán (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou rezervy do krize varu v jaderném reaktoru APR1400. Nejdříve je popsána konstrukce reaktoru, zejména aktivní zóna a palivové soubory. Práce se poté věnuje vysvětlení problematiky krize varu v jaderných reaktorech. Hlavním cílem práce je vytvoření a validace modelu aktivní zóny reaktoru APR1400 v subkanálovém programu ALTHAMC12. Vytvořený model je validován porovnáním s referenční studií a v neposlední řadě se práce věnuje ukázkovému výpočtu rezervy do krize varu pomocí poskytnutých dat firmou TES s.r.o.
|
|
|
Pohavarijní a současná expoziční situace v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury - aspekty komunikace rizik nízkých dávek
ŠÁROVÁ, Romana
Tato diplomová práce řeší pohavarijní a současnou expoziční situaci v rezidenčních oblastech Fukušimské prefektury a zaměřuje se i na aspekty komunikace rizik tzv. nízkých dávek. Vyhodnocení probíhalo na základě rešerší a sběru informací a dat ze zdrojů jak už knižních, či elektronických. Výsledky poukazují na sled úkonů, které prefektura Fukušima a IAEA vykonávaly, a jak tyto úkony byly úspěšné. Cílem této diplomové práce je vytvořit přehledné porovnání monitorování v pohavarijní situaci v oblastech Fukušimské prefektury s dosaženým stavem po náročné dekontaminaci a remediaci životního prostředí. Také jsem rozvedla porovnání hodnot monitorovaných veličin při současné radiační situaci ve Fukušimské prefektuře s hodnotami v ČR, které jsou dostupné díky aplikaci MONRAS. Nemalou součástí je zhodnocení způsobu komunikace s obyvateli Fukušimy před evakuací a také po evakuaci, kdy byla obyvatelná část po procesu dekontaminace a vláda tak usilovala, a stále usiluje, o návrat obyvatel do těchto dekontaminovaných oblastí. Dále jsem se zaměřila na to, jak byl pojat přístup k optimalizaci radiační ochrany ve Fukušimě, jak tento princip interpretujeme v ČR a jak lze přispět k dostatečné informovanosti obyvatelstva ve smyslu informovanosti, pochopení principu limitování a optimalizace radiační ochrany v případě vzniku jaderné havárie. Za tímto účelem byla zpracována informativní brožura, která je vytvořená pomocí online editoru Canva Pro. Tato brožura je tedy praktickým výstupem této diplomové práce. Dekontaminační práce můžeme považovat za úspěšné, na základě faktu, že naměřený obsah cesia v životním prostředí se podařilo razantně snížit, negativním aspektem je vznik velkého množství radioaktivního odpadu. Dávkový příkon v ovzduší je již srovnatelný s celým světem a jeho pozadím. Proto se obyvatelé nemusí bát se vrátit do svých domovů.
|
|
|
Otázky bezpečnosti moderních jaderných reaktorů
Kukla, Jaroslav ; Přibil, Rudolf (vedoucí práce) ; Matějíček, Luboš (oponent)
Jaroslav Kukla Otázky bezpe nosti moderních jaderných reaktor Bakalá ská práce Abstrakt: Tato práce se zabývá bezpe ností jaderných reaktor . Shrnuje historii vývoje jaderných reaktor a rozebírá p í iny n kterých závažných havárií, které se v minulosti udály. Popisuje fyzikální vlastnosti radioaktivního zá ení a uvádí základní p ehled veli in a jednotek. Dále popisuje vliv radioaktivního zá ení na lov ka a na další živé organismy. Definuje n které komponenty reaktoru a zam uje se na obecné bezpe nostní principy, které rozvijí. Stru n vysv tluje metody hodnocení bezpe nosti jaderných reaktor a úlohu jaderného dozoru. adí jaderné reaktory do n kolika generací a každý typ reaktoru zvláš popisuje po technické a bezpe nostní stránce. Poukazuje na soudobé trendy ve vývoji jaderných reaktor a na trendy ve vývoji jejich bezpe nosti.
|
|
|
Environmental Impact Assessment of the Atomic Power Station Jaslovské Bohunice
Ušáková, Diana ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Přibil, Rudolf (oponent)
Dopady jadrovej elektrárne sú v súčasnosti veľmi dôležitou zložkou posudzovania vplyvu energetického priemyslu na životné prostredie. Prvou jadrovou elektrárňou, ktorá bola postavená v bývalom Československu je jadrová elektráreň Jaslovské Bohunice, ktorá sa nachádza v západnej časti Slovenskej republiky. Zaťaženie životného prostredia je, ale v porovnaní s tepelnými elektrárňami oveľa menšie, nakoľko jadrová elektráreň produkuje menšie množstvo emisií a skleníkových plynov ako elektráreň tepelná. Koncentrácia rádioaktívnych látok v atmosfére a okolitej hydrosfére je niekoľkonásobne nižšia ako sú normami povolené limity. Rozptyl škodlivých rádioaktívnych látok je však realizovaný veľkoplošne. Jadrová elektráreň Jaslovské Bohunice je vybavená špeciálnym systémom na spracovanie rádioaktívneho odpadu a nakladaním s ním, čo je veľkou výhodou pri využití týchto technológií. Prieskum obyvateľstva v okolí Jaslovských Bohuníc sa týkal ľudí rôznych vekových kategórií, ktorí boli väčšinou s vysokoškolským vzdelaním. Verejnosť, ktorej sa prevádzka jadrovej elektrárne priamo dotýka by uvítala skôr rozvoj jadrovej energetiky na Slovensku ako nútené odstávky. Z dotazníku vyplynulo, že veľká časť obyvateľstva nemá potrebné informácie ohľadom nakladania s rádioaktívnym odpadom. Dané informácie ľudia väčšinou...
|
|
|
Environmental Impact Assessment of the Atomic Power Station Jaslovské Bohunice
Ušáková, Diana ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Přibil, Rudolf (oponent)
Dopady jadrovej elektrárne sú v súčasnosti veľmi dôležitou zložkou posudzovania vplyvu energetického priemyslu na životné prostredie. Prvou jadrovou elektrárňou, ktorá bola postavená v bývalom Československu je jadrová elektráreň Jaslovské Bohunice, ktorá sa nachádza v západnej časti Slovenskej republiky. Zaťaženie životného prostredia je, ale v porovnaní s tepelnými elektrárňami oveľa menšie, nakoľko jadrová elektráreň produkuje menšie množstvo emisií a skleníkových plynov ako elektráreň tepelná. Koncentrácia rádioaktívnych látok v atmosfére a okolitej hydrosfére je niekoľkonásobne nižšia ako sú normami povolené limity. Rozptyl škodlivých rádioaktívnych látok je však realizovaný veľkoplošne. Jadrová elektráreň Jaslovské Bohunice je vybavená špeciálnym systémom na spracovanie rádioaktívneho odpadu a nakladaním s ním, čo je veľkou výhodou pri využití týchto technológií. Prieskum obyvateľstva v okolí Jaslovských Bohuníc sa týkal ľudí rôznych vekových kategórií, ktorí boli väčšinou s vysokoškolským vzdelaním. Verejnosť, ktorej sa prevádzka jadrovej elektrárne priamo dotýka by uvítala skôr rozvoj jadrovej energetiky na Slovensku ako nútené odstávky. Z dotazníku vyplynulo, že veľká časť obyvateľstva nemá potrebné informácie ohľadom nakladania s rádioaktívnym odpadom. Dané informácie ľudia väčšinou...
|
host ::
RSS.