|
|
Vliv invazních a nativních rostlin na abiotické a biotické vlastnosti půdy
Hanzelková, Věra ; Aldorfová, Anna (vedoucí práce) ; Sudová, Radka (oponent)
Invazní rostliny jsou důležitým tématem studia v současné ekologii, neboť dokáží ovlivnit celé ekosystémy. Rostliny interagují s půdou, včetně půdní bioty, ostatními rostlinami ve společenstvu a dalšími organismy jako např. herbivory. Invazní rostliny se často liší od neinvazních rostlin využíváním živin, čímž mohou ovlivňovat i pH půdy. Mohou se lišit i v intenzitě interakcí s mykorhizními houbami, které napomáhají příjmu živin rostlinami. V této práci je porovnáván vliv invazních a nativních rostlin na vlastnosti půdy. Porovnávány jsou kongenerické páry rostlin, kde jeden druh je nativní a druhý invazní. Zároveň jsou nativní druhy vybrány tak, aby byly dominantní a mohly tak být lépe porovnávány s invazními rostlinami, jež mohou dominovat v novém prostředí. Pro hodnocení vlastností půdy jsou vybrány hodnota pH a obsah základních živin jako abiotické vlastnosti půdy a množství propagulí arbuskulárně mykorhizních hub v půdě a rychlost jejich šíření jako biotické vlastnosti půdy. V této práci se invazní rostliny se od nativních odlišují pouze v obsahu výměnného fosforu a draslíku. U těchto dvou živin a taktéž u jednoho z ukazatelů šíření mykorhizních hub v půdě se objevil i rozdíl mezi druhy uvnitř rodu. U většiny půdních vlastností ovšem hraje důležitou roli rod rostlin, nikoliv invazní status....
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
|
|
Vliv invazních a nativních rostlin na abiotické a biotické vlastnosti půdy
Hanzelková, Věra ; Aldorfová, Anna (vedoucí práce) ; Sudová, Radka (oponent)
Invazní rostliny jsou důležitým tématem studia v současné ekologii, neboť dokáží ovlivnit celé ekosystémy. Rostliny interagují s půdou, včetně půdní bioty, ostatními rostlinami ve společenstvu a dalšími organismy jako např. herbivory. Invazní rostliny se často liší od neinvazních rostlin využíváním živin, čímž mohou ovlivňovat i pH půdy. Mohou se lišit i v intenzitě interakcí s mykorhizními houbami, které napomáhají příjmu živin rostlinami. V této práci je porovnáván vliv invazních a nativních rostlin na vlastnosti půdy. Porovnávány jsou kongenerické páry rostlin, kde jeden druh je nativní a druhý invazní. Zároveň jsou nativní druhy vybrány tak, aby byly dominantní a mohly tak být lépe porovnávány s invazními rostlinami, jež mohou dominovat v novém prostředí. Pro hodnocení vlastností půdy jsou vybrány hodnota pH a obsah základních živin jako abiotické vlastnosti půdy a množství propagulí arbuskulárně mykorhizních hub v půdě a rychlost jejich šíření jako biotické vlastnosti půdy. V této práci se invazní rostliny se od nativních odlišují pouze v obsahu výměnného fosforu a draslíku. U těchto dvou živin a taktéž u jednoho z ukazatelů šíření mykorhizních hub v půdě se objevil i rozdíl mezi druhy uvnitř rodu. U většiny půdních vlastností ovšem hraje důležitou roli rod rostlin, nikoliv invazní status....
|
|
|
Vliv invazních rostlin na ptačí společenstva
Neubergová, Kristýna ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Hanzelka, Jan (oponent)
Invazní rostliny jsou jedním z nejdůležitějších faktorů, které se podílejí na ohrožení biodiverzity. Jednou ze skupin organismů ohrožených tímto dopadem jsou ptáci. Přitom ptáci poskytují řadu ekologických služeb a často se používají jako indikátory stavu prostředí v širším krajinném měřítku. K uvedenému tématu bylo zpracováno několik rešerší, které hodnotily dopad invazních rostlin na biodiverzitu ekosystému, ale nikoli specificky na ptačí společenstva. Cílem práce je zodpovězení tří otázek zaměřených na: (i) srovnání dopadů invazních dřevin a bylin; (ii) srovnání dopadů podle typu prostředí, v němž se invazní rostlina rozšířila (lesy, trávy, ostrovy, mokřady); (iii) geografické oblasti, kde k invazi došlo. (i) Výsledky práce prezentují, že z hlediska vlivu na ptačí společenstva byl negativní dopad dřevin i bylin v podstatě totožný (dřeviny 76%, byliny 74%). (ii) Srovnáním dopadů podle typu prostředí, v němž se invazní rostlina rozšířila, byl prokázán největší negativní dopad invazních rostlin v ostrovních biotopech (100%), mokřadních (91%), travních (87%) a nejméně lesních (63%) biotopech. U ostrovního ekosystému je tento výsledek celkem očekávaný, jelikož se jedná o biotop nejvíce náchylný k výkyvům rovnováhy ekosystému. (iii) Zhodnocením studií vyplynulo, že ve vazbě na geografickou oblast byl...
|
|
|
Rozšíření neofytu netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera) v Novohradských horách
KROBOVÁ, Gabriela
Cílem této práce je najít a zmapovat lokality výskytu netýkavky žláznaté na území Novohradských hor. Postupovala jsem tak, že jsem procházela Novohradské hory, zaznamenávala rozšíření populací cíleného druhu a další dominantní druhy na nalezené lokalitě. Výsledkem je 27 popsaných a zmapovaných stanovišť, která se nacházejí na osmi lokalitách. U každého stanoviště je zaznamenána jeho rozloha, výška porostu, počet jedinců a plodů a počet semen, které je populace na stanovišti schopna vyprodukovat. Výsledkem jsou aktuální data k roku 2014 o výskytu netýkavky žláznaté v Novohradských horách, předpoklady jejího rozšíření a zdatnost populací v konkrétním biotopu.
|
|
|
Intraspecific plant-soil feedback as a mechanism underlying invasiveness of neophytes of the Czech Republic
Knobová, Pavlína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou je vztah, ve kterém druh ovlivňuje složení půdy, a tyto změny v půdě zpětně ovlivňují stejný rostlinný druh. Tento vztah a jeho intenzita může být spojena s dominancí rostlin a jejich invazivitou. Dominantní druhy mohou měnit složení půdy ve svůj prospěch a tak zažívat positivní vnitrodruhovou zpětnou vazbu. Vzhledem k tomu, že invazní druhy jsou v novém prostředí obvykle dominantní, dá se očekávat, že positivní zpětná vazba s půdou může být důležitým faktorem umožňujícím druhům stát se invazními. Abych zjistila, zda li vnitrodruhová zpětná vazba mezi rostlinou a půdou může být faktorem podmiňujícím invazivnost rostlin, porovnala jsem zpětnou vazbu s půdou ve skupině invazních a naturalizovaných, ale neinvazních, rostlin České republiky. K realizaci jsem použila před vybraný soubor 34 druhů - 17 invazních a 17 neinvazních. V rámci pokusu jsem použila metodu dvoufázového experimentu. V první fázi dochází k ovlivňování půdy určitým druhem. Ve druhé fázi je stejný rostlinný druh pěstován v ovlivněné půdě z první fáze a jako kontrola je použita půda neovlivněná žádným druhem. Poté je porovnána rostlinná biomasa z ovlivněné a kontrolní půdy. Výsledky naznačují, že invazní druhy vykazují více pozitivní nebo alespoň méně negativní vnitrodruhovou zpětnou...
|
|
|
Krajinářská studie vybraného území
Kratochvílová, Pavla
Tato krajinářská studie je zaměřená na téma nové divočiny. Zabývá se různými souvislostmi jejího vzniku, zkoumá její ekologické vlastnosti a způsob její percepce. Jednotlivé typy nové divočiny, zjišťované během terénních prací v rámci území města Brna, jsou v práci popsány z hlediska skladby a uspořádání vegetace a je vyhodnoceno jejich estetické vnímání. Kromě literárních zdrojů je k vyhodnocení percepce využita i metoda dotazníkového šetření, které umožňuje zjistit vizuální preference české veřejnosti v oblasti nové divočiny, stanovit její potenciál i problematické stránky. Dále je obsahem práce základní krajinářská analýza zvoleného modelového území Pod Hády v severovýchodní části Brna. Jde o místo na přechodu města a krajiny, které je charakteristické úpadkem údržby a postupným zarůstáním a které má současně značný význam z hlediska příměstské rekreace. Na základě celkového vyhodnocení krajinářských analýz a na základě východisek získaných v teoretických podkladech a vyplynulých z dotazníkového šetření je pak proveden základní návrh uspořádání celého území. Jeho hlavním cílem je zlepšit prostupnost a rekreační náplň území. Ke konkrétnímu řešení je pak vybrán prostor bývalého odkaliště Hády, kde je navržena jeho přeměna na lesopark, v jehož kompozici jsou využity prvky nové divočiny. Návrhové řešení ve formě ideové studie je prokázáno situačním výkresem, vizualizacemi a řezy.
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
host ::
RSS.