|
|
Zločin agrese v Římském statutu MTS
Slavník, Lukáš ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu MTS Abstrakt Dne 17. července 2018 dojde k aktivaci výkonu jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese, jehož definice byla přijata na Revizní konferenci v Kampale v roce 2010. Tato práce je shrnutím více než sedmdesát let trvajících prací na definování zločinu agrese, započatých po druhé světové válce při norimberských procesech (kde byl souzen předchůdce zločinu agrese - zločiny proti míru), které budou prozatím završeny aktivací jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese, a tím i kompletací Římského statutu. Práce pojednává nejen o historii zločinu agrese, ale i o jeho postavení jako zločinu podle mezinárodního práva a jeho vztahu k ostatním zločinům stíhaným před Mezinárodním trestním soudem. Dále podrobně rozebírá jednotlivé znaky skutkové podstaty zločinu agrese se zaměřením na problémy, které mohou vyvstat při jejich praktickém využití. Část práce je věnována problematice výkonu jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese, která zůstala daleko za očekáváním mezinárodního společenství, kdy s největší pravděpodobností nebude možné stíhat zločin agrese spáchaný občany nebo na území států, které neratifikovaly Kampalské dodatky Římského statutu, pokud půjde o výkon jurisdikce oznámením státu nebo z proprio motu pravomoci...
|
|
|
The role of the UN Security Council in front of the ICC
Mihai, Vlad ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
The relationship betweeen the International Criminal Court and the United Nations Security Council holds important value because, as a people, we are striving for a change towards a universal justice system, rather than a nationalistic conflictual one. To assess the progress, a closer look is necessary at the issue at hand. If the ICC does not have a nation to support it, in order to serve as a deterrent, it does need a powerful organization behind it: the UNSC, or the interplay between the SC, ICC and the "executive body" of the international community. However, their relationship is convoluted in controversy, since it is believed to serve as a tool for the major powers when they see fit, thus deligitimizing its credibility as an overarching judicial organization meant to resolve inter-state conflicts, and punish those who commit the most heinous crimes, regardless of their nationality. The findings of this research will show that more factors weigh in, and, even though the UNSC does hold a tight grip and has the power to influence the proceedings before the ICC, there is a clear positive trajectory for the International Criminal Justice System; the author of the research believes it will only get better. Keywords International Criminal Court; UNSC; Rome Statute; International Criminal Law Range...
|
|
|
Zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu MTS a jejich stíhání
Huječek, Roman ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu MTS a jejich stíhání Abstrakt Tématem této diplomové práce jsou zločiny podle mezinárodního práva v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu a jejich stíhání, přičemž je zvláštní pozornost věnována otázkám aplikovatelnosti mezinárodních imunit vrcholných představitelů státu v řízeních před tímto soudem. První část této práce nejprve nastiňuje význam pojmu zločiny podle mezinárodního práva a vysvětluje rozdíly mezi tímto pojmem a pojmy mezinárodními zločiny států a transnacionální zločiny. Poté první část uvádí stíhání zločinů podle mezinárodního práva do historického kontextu s důrazem na období po začátku první světové války. Druhá část se zabývá některými otázkami jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, a především jednotlivými zločiny podle mezinárodního práva a jejich definováním v Římském statutu. Druhou část uzavírá kapitola o subjektivní stránce těchto zločinů a zejména institutu odpovědnosti nadřízeného. Třetí část popisuje procesní ustanovení Římského statutu a provádí čtenáře od zahájení řízení až k výkonu rozhodnutí. Ve třetí části jsou též uvedeny některé praktické příklady naplňování procesních ustanovení Římského statutu. Čtvrtá část se podrobně zabývá imunitami jednotlivců podle mezinárodního práva, a zvláště těmi, kterých požívají...
|
|
|
Victims of the gravest crimes: The role of victims in legal proceedings before the International Criminal Court
Mocková, Eliška ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Oběti nejtěžších zločinů: Role obětí před Mezinárodním trestním soudem Abstrakt Tato práce analyzuje roli obětí v soudním řízení před Mezinárodním trestním soudem (MTS) neboli tzv. obětní mandát MTS. Účelem práce je komplexně popsat jejich práva, ale i to, jak jsou tato práva jim přisouzená skutečně aplikována. Z tohoto důvodu má výzkumná otázka dvě části. První část se táže po současné podobě práv obětí před MTS a druhá zase po tom, jaké byly dosavadní přínosy této úpravy pro tyto oběti nejzávažnějších zločinů známých lidstvu. Odpovědi nabídnuté autorkou se vyskytují ve druhé a třetí kapitole této práce. První kapitola slouží k tomu uvést čtenáře do tématu a zároveň vyzdvihnout historicky bezprecedentní povahu a význam této úpravy role obětí před Mezinárodním trestním soudem. Co se týče metody, tato práce zkoumá roli obětí před MTS jak z teoretického, tak i empirického hlediska. Účelem je prakticky a souhrnně popsat úpravu práv obětí před MTS, ale jít i za "literu zákona" a zhodnotit tuto úpravu v jejím materiálním kontextu, tedy identifikovat její přínosy i selhání pro nositele těchto práv. Hlavním předpokladem tohoto přístupu je, že právo není uzavřený a samoúčelný režim. Obzvlášť mezinárodní právo trestní, které je z mnoha důvodů velmi kontroverzní, nemůže ignorovat dopady svého působení, aby zůstalo...
|
|
|
The Still evolving Principle of Universal Jurisdiction
Baumruk, Petra ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Válek, Petr (oponent)
(Czech) Předkládaná práce se zaměřuje na princip univerzální jurisdikce jako nástroj proti beztrestnosti v mezinárodním trestním právu. Povaha, rozsah a aplikace jsou popsány na základě aktuálního vývoje zásady. V součastné době se utváření principu univerzality, hlavně jeho praktické uplatňování, musí řídit všeobecným konsenzem, nikoliv obhajobou států s krátkodobými a úzkými cíli. Účelem práce je popsat a prozkoumat, do jaké míry se univerzální jurisdikce skutečně vyvinula a do jaké míry lze předpokladat, že se v blízké budoucnosti bude nadále vyvíjet vzhledem k omezujícím normám, zejména principu státní suverenity. V 21. století se dá říci, a tato práce konstatuje, že pojem státní suverenity, v souvislosti s univerzální jurisdikcí, změnil svůj význam. Hlavním cílem předkládané práce je analyzovat princip univerzalní jurisdikce v souvislosti a souladu s jinými koncepty mezinárodního práva. Zvláštní pozornost se věnuje vztahu mezi univerzální jurisdikcí a zásadou aut dedere aut judicare. Tyto dva principy jsou vzájemně propojené a přestože se v mnohém liší, musí být posuzovány jako paralely určené k zastavení nejhanebnejších trestných činů mezinárodního zájmu. Na závěr se dizertační práce zabývá analýzou subsidiarity v souvislosti s univerzální jurisdikcí. Proto se doporučuje možnost použití...
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Řízení před Mezinárodním trestním soudem
Linhartová, Radka ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Práce obsahuje analýzu hlavního líčení v řízení před MTS ve vztahu k charakteristickým prvkům typickým pro kontinentální (inkviziční) a angloamerický (adversární) typ trestního procesu, které se v této procesní fázi řízení objevují. Hypotéza z úvodu práce, podle níž je hlavní líčení založeno převážně na charakteristických prvcích kontinentálního (inkvizičního) trestního procesu, byla ověřena, neboť předpisy upravující tuto procesní fázi v řízení před MTS obsahují spíše ustanovení typická pro tento typ trestního procesu. Součástí práce je rovněž případová studie historicky prvního hlavního líčení v řízení před MTS, v němž byl vynesen odsuzující rozsudek (řízení proti Thomasu Lubangovi), se zaměřením na procesní překážky této fáze řízení. V práci bylo zjištěno, že při řešení procesních komplikací v průběhu tohoto hlavního líčení byl zvolen způsob výkladu procesních institutů typický převážně pro kontinentální (inkviziční) typ trestního procesu.
|
|
|
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Rounová, Magdaléna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
RESUMÉ Tato diplomová práce se zabývá válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního soudu, tedy instituce, která byla zřízena ke stíhání nejzávažnějších zločinů, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek (které s výše zmíněnými zločiny tvoří ještě genocida a zločin agrese). Stíhání těchto zločinů prošlo značným vývojem, přes poválečné tribunály a ad hoc tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu až k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který byl vytvořen jako stálá mezinárodní instituce v roce 1998 na Římské konferenci a začal fungovat v roce 2002 po dosažení dostatečného počtu ratifikací jeho Statutu. Cílem této práce je představit pojetí zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v praxi Mezinárodního trestního soudu, a to s ohledem na vývoj jejich pojetí a stíhání předchozími trestními tribunály. Práce je rozdělena celkem do tří kapitol. V první kapitole se zabývám jistým úvodem do problematiky, tedy vývojem ideje založit stálý mezinárodní trestní tribunál a jeho vznikem. Dále je zde podán určitý teoretický úvod k jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Druhá kapitola je věnována zločinům proti lidskosti. Její první část obsahuje stručný historický vývoj těchto zločinů, s důrazem na jejich pojetí ve statutech norimberského a ad hoc tribunálů. Druhá část se pak zabývá úpravou...
|
|
|
Zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Balšánek, Marek ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Zločiny proti lidskosti tvoří spolu s válečnými zločiny, zločinem agrese a zločinem genocidia skupinu tzv. zločinů podle mezinárodního práva. Pro tyto zločiny je charakteristické, že z důvodu jejich závažnosti a nebezpečnosti je jejich postih věcí celého mezinárodního společenství. Tento postih byl již několikrát na mezinárodní úrovni realizován, jako příklad mohou sloužit stálé ještě fungující tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu. Tato diplomová práce se zabývá zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu. Ten má na rozdíl od předchozích mezinárodních trestních tribunálů charakter stálé soudní instituce. Hlavním předmětem výzkumu je hmotněprávní charakteristika těchto zločinů, tedy jejich skutková podstata. Cílem práce je zjistit, zdali Mezinárodní trestní soud přinesl pokrok z hlediska hmotněprávního zakotvení zločinů proti lidskosti. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola je věnována pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Jejím cílem je pro účely práce vymezit základní pojmy a určit pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Druhá kapitola se zabývá historií a je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola je věnována vzniku konceptu, který je datován ke konci 1. světové války. Tématem druhé podkapitoly je stíhání...
|
|
|
Právní aspekty spolupráce Mezinárodního trestního soudu a České republiky
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá vzájemným vztahem mezi Římským statutem Mezinárodního trestního soudu a právním řádem České republiky, a to zejména závazkem České republiky poskytovat Mezinárodnímu trestnímu soudu součinnost. Česká republika se ratifikací Statutu Mezinárodního trestního soudu (tzv. Římského statutu) zavázala spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem. Za tímto účelem byla v práci analýzou právních textů provedena komparace vzájemné vazby mezi Římským statutem a českého právního řádu, a to zejména práva ústavního a trestního. Cílem práce bylo zejména najít odpověď na otázky, zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také v českém trestním právu a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu.
|
host ::
RSS.