|
|
Věková struktura populace plemenných hřebců plemen chovaných v ČR
PÍCHOVÁ, Vladimíra
práce se zabývá věkovou strukturou hřebců vybraných plemen, kteří se využívají k plemenitbě. Jedná se o českého teplokrevníka, starokladrubského koně, čes-komoravského belgického koně, velšská plemena pony a cob, a shetland pony. Cílem bylo vysvětlit pojmy spojené s chovem koní a připouštěcí aktivitou hřebců. V samotné práci pak byla porovnávána věková struktura hřebců jednotlivých plemen, a to v kategoriích do 8 let, 8-15 let, a v kategorii 16 let a více. Vývoj těchto věkových kategorií se sledoval v letech 2005, 2010, 2015 a 2020. Dále byla sledována připouštěcí aktivita hřebců podle věku, počtu připuštění a narození hříbat.
|
|
|
Porovnání metabolického profilu u ovcí v závislosti na plemenné příslušnosti a věku
MÍKOVÁ, Eliška
Cílem bakalářské práce bylo porovnat metabolický profil u ovcí. Ovlivňujícími faktory byly plemeno a věk. Sledovány byly jednotlivé hematologické, biochemické a minerální parametry. Odebírání a následné vyhodnocení odběrů se uskutečnilo v roce 2021. Bylo porovnáváno 13 bahnic, 1 beran a 20 jehňat. V průběhu sledování byly provedeny čtyři odběry a to 19. dubna, 31. května, 29. června a 22. října. Poté byly zjištěné hodnoty porovnány s literaturou a se světovými hodnotami. Při hodnocení nebyly zjištěny významné rozdíly ve fyziologických parametrech jehňat suffolk a šumavka. Mírně se lišily hodnoty leukocytů, lymfocytů a granulocytů. V závislosti na stáří jsou zřejmé změny metabolického profilu, např. jehňata mají vyšší hodnotu hemoglobinu. Sezonní vliv se projevil, jelikož u odběru 22. října byly naměřeny vyšší hodnoty v obsahu hemoglobinu, leukocytů a močoviny.
|
|
|
Vyhodnocení produkčních vlastností ovcí plemene suffolk a charollais v ekologickém chovu
VOSTŘÁKOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce je vyhodnocení produkčních vlastností dvou plemen - suffolk a charollais. Data k vyhodnocení vlastností byla získána z kontroly užitkovosti od roku 2016 - 2019, a poté srovnána s celorepublikovými výsledky. Práce se zejména zaměřuje na plodnost, oplodnění, odchov, počet ovcí v reprodukci, intenzitu, vyhodnocení růstové schopnosti jehňat po narození, úhyn jehňat a rozdíly v počtu ovcí s jedináčky, dvojčaty, trojčaty a čtyřčaty. Nejnižšího oplodnění u obou plemen bylo dosaženo v roce 2016 . U plemene suffolk bylo v roce 2016 průměrné oplodnění 94,1 %. U plemene charollais bylo v roce 2016 procento oplodnění 97,2 %. Ve srovnání s celorepublikovými výsledky je průměrné oplodnění na Farmě Bočan vyšší u plemene suffolk o 4,9 %. Průměrná plodnost na obahněnou ovci od roku 2016 - 2019 u plemene suffolk byla 147,4 %. U plemene charollais byla za sledované období průměrná plodnost 159,3 %. Průměrná intenzita byla u plemene suffolk 142,5 %. Nejnižší intenzita byla v roce 2016 - 129,4 %. Nejvyšší intenzity u plemene charollais bylo dosaženo v roce 2017 - 164,6 %. Další pozorovanou hodnotou byly hmotnosti jehňat po narození a ve 100 dnech věku. Průměrná hmotnost jehňat plemene suffolk po narození u jehnic byla 2,87 kg, u beranů byla průměrná hmotnost 3,04 kg. Průměrná hmotnost v České republice za hodnocené období byla 3,1 kg. Nejnižší hmotnost ve 100 dnech u jehniček plemene suffolk byla v roce 2016 - 28,40 kg. Průměrná hmotnost beranů byla 30,49 kg. Nejnižší hmotnosti po narození u jehnic plemene charollais bylo dosaženo v roce 2019 - 2,89 kg. Nejvyšší hmotnost u beranů byla v roce 2018 - 3,27 kg. Průměrná hmotnost po narození se v České republice uvádí 3,3 kg. Dalším sledovaným parametrem byly úhyny jehňat. Nejvíce uhynulých jehňat u plemene suffolk byla v roce 2019 - 12 ks, u plemene charollais bylo nejvíce uhynulých jehňat v roce - 2018 - 25ks.
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu
KROPÁČEK, Roman
Bakalářská práce na téma "Analýza vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u stáda českého strakatého skotu" se zabývá analýzou mléčné užitkovosti a plodnosti ve vybraném stádě s chovem českého strakatého skotu na základě údajů z kontroly mléčné užitkovosti." V práci byly hodnoceny tyto ukazatele: mléčná užitkovost za normovanou laktaci, obsah tuku a bílkovin v mléce, délka mezidobí, servis periody a inseminačního intervalu. V neposlední řadě se zabývá věkem při prvním otelení a jejím vlivem na mléčnou užitkovost. Porovnávané jsou dojnice na prvních třech laktacích, z období 2016 - 2018. V první části bakalářské práce je zpracována historie a stručná charakteristika českého strakatého skotu. Následující kapitoly se zabývají mléčnou užitkovostí a plodností a vybranými faktory, zmíněnými výše. V experimentální části práce je představen podnik, kde bylo pozorování prováděno. Výsledky jsou vyhodnoceny a prezentovány v tabulkách a grafech a následně porovnány s republikovými výsledky a s literaturou.
|
|
|
Dědičné monogenní poruchy zdraví u psích plemen ve vztahu k plemenitbě
ORSÁKOVÁ, Kamila
Bakalářská práce řeší problematiku výskytu monogenních onemocnění u psích plemen. Cílem bylo analyzovat, které plemenné skupiny psů a která plemena mají dosud největší zjištěný rozsah monogenních dědičných poruch, která z těchto dědičných postižení se vyskytují u více plemen. Bylo vyhodnoceno 23 příbuzenských skupin plemen psů (Parkerová et al. 2017) u kterých se objevil některý z typů monogenních postižení dle naší analýzy webových databází OMIA z roku 2018-2020. Z analyzovaných dat bylo zjištěno, že neuronální ceroidní lipofuscinóza (NCL) a progresivní degenerace tyčinek a čípků (PRCD) patří k postižením, která byla zjištěna u největšího počtu plemen psů. Rovněž bylo zjištěno, že u skupiny s označením 20T geneticky příbuzných plemen, která zahrnuje celkem 16 plemen, bylo zjištěno více než 49 typů monogenních postižení, nejpostiženějším plemen v rámci této skupiny bylo plemeno border kolie s nejméně 9 typy postižení. Plemena labradorský retriever a německý ovčák patří dle našich zjištění k plemenům s nejvyšším počtem typů (více než 15) monogenních postižení. Zároveň tato plemena patří v ČR k nejchovanějším co do počtu plemenných jedinců. Zde uvedená data potvrzují úvahu, že populární plemena mají genom více prozkoumaný a častějším chovem testovaný, než plemena méně chovaná. Práce obsahuje charakteristiky vybraných plemen psů, genetické specifikace vybraných postižení a rovněž obsahuje plemenářská doporučení pro omezení výskytu těchto poruch v populacích plemen psů.
|
|
|
Prevence vzniku nebezpečných situací při kontaktu dětí se psy
NÁHLÍK, Jan
Útoky psů na člověka jsou stále celosvětovým vážným problémem. Nejzávažnější následky po útoku psa utrpí zpravidla děti. Většina těchto útoků se odehraje za přítomnosti rodiče, ale ten jim nedokáže předejít a zabránit, neboť neumí správně vyhodnotit potenciálně nebezpečnou interakci mezi dítětem a psem. Cílem této studie bylo zaznamenat a vyhodnotit útoky psů vůči dětem v České republice, určit schopnost rodičů odhadnout nebezpečné interakce mezi dítětem a psem v několika běžných a přitom nebezpečných situacích a určit, zda rodiče některá plemena v těchto situacích považují za nebezpečnější oproti jiným. Rodiče byli tázáni, zda by uvítali preventivní výchovné programy, které by vzdělávaly je i děti o správných a bezpečných interakcích mezi člověkem a psem. Informace byly získány od rodičů dětí ve věku do 6 let pomocí online dotazníku. Studie se zúčastnilo 208 respondentů a získaná data byla vyhodnocena procedurou GLIMMIX v programu SAS, verze 9.3 a dále Chi kvadrát testem (Pearson's Chi-squared test) v programu "R". Zaznamenali jsme 19 útoků psů vůči dětem a děti útočícího psa vždy znaly. U 18 útoků byli rodiče fyzicky přítomni a dohlíželi na vzájemnou interakci dítěte a psa. Tři děti musely být po útoku psa ošetřeny lékařem a u jednoho se objevila posttraumatická stresová porucha - fobie ze psů. Většina dotazovaných by uvítala vzdělávací programy o správných interakcích mezi dítětem a psem, ve větší míře ti, kteří vlastnili psa (p < 0,05). Hodnocení rizika kousnutí se lišilo v závislosti na plemeni psa (p < 0,001) i situaci (p < 0,001). Výsledky naznačily, že labradorský retrívr byl v předložených situacích setrvale považován za nejméně nebezpečného (v 49 %), oproti Parson Russell teriérovi a americkému pitbulteriérovi, které považovalo za nebezpečné 63,2 %, resp. 65 % respondentů. Jako nejnebezpečnější hodnotili respondenti situaci, kdy dítě sahalo do misky, ze které jedl pes (77,9 %). Ostatní situace byly hodnoceny jako potenciálně nebezpečné v rozmezí 48,4 % - 56,5 %. Zdá se, že plemeno psa významně ovlivňuje rozhodování rodičů, zda danou situaci budou považovat za nebezpečnou či nikoliv. Naše výsledky naznačují, že populární rodinná plemena, jakým je labradorský retrívr, jsou při interakcích dítěte a psa podceňována a mělo by se s nimi zacházet s větší opatrností.
|
|
|
Šlechtění a morfologické rozdíly plemen psa domácího
Nový, Jakub ; Figura, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Pes domácí (Canis lupus f. familiaris) je jedním z nejstarších domestikovaných živočichů vůbec a jako takový je po našem boku již několik tisíc let. Ačkoli u většiny domácích zvířat známe mnoho různých plemen, ani u jednoho z nich nedosáhla odlišnost takových rozměrů jako právě u psů. V mé práci chci prozkoumat domestikaci této šelmy i její následné šlechtění. Taktéž se budu zabývat psími rasami, a to především morfologickými rozdíly mezi nimi. Klíčová slova: Canis lupus familiaris, domestikace, šlechtění, morfologie, plemeno
|
|
|
Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic u českého strakatého skotu
POKORNÁ, Lucie
Diplomová práce na téma "Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic u českého strakatého skotu" se zabývá určitými vlivy na vybrané stádo skotu, které jsou zjištěny z kontroly mléčné užitkovosti. Autorka v této práci porovnává vždy dojnice na první a třetí laktaci. Literární přehled práce je rozdělen do jednotlivých kapitol, v první kapitole je definován český strakatý skot, jeho historie, charakteristika, příbuzná plemena a užitkovost plemene. Další rozsáhlá kapitola se zabývá mléčnou užitkovostí, s ní spojenou kontrolou užitkovosti, metodami kontroly užitkovosti, laktací a vybranými vlivy na užitkovost zvířete. V poslední části literárního přehledu se autorka věnuje reprodukci a reprodukčním ukazatelům. V druhé části práce, která je nazvána materiál a metodika, se autorka zabývá stádem skotu ve společnosti JASANKA s.r.o., na kterém vybrané vlivy posuzovala a hodnotila, pomocí výsledků z kontrol užitkovosti. Hromadné výsledky statisticky vyhodnotila.
|
|
|
Šlechtění a návrh standardu zakrslého saténového berana
MRÁZOVÁ, Veronika
Cílem této práce bylo na základě informací dostupných z literatury a vědeckých zdrojů sestavit návrh na plemenný standard zakrslého saténového berana. V rámci této práce byl i sestaven návrh na postup šlechtění nového plemene. Byl sestaven pomyslný pár sestávající ze zástupců obou výchozích plemen pro nové plemeno. Podle pravidel genetiky a Mendelových zákonů byl vytvořen kombinační čtverec, který vytvořil přehled genotypů vzniklých křížením ve filiální generaci F2 od obou výchozích plemen. Na základě genotypů byl sestaven i přehled skutečně vy-šlechtěných jedinců z hlediska exteriérových znaků a následně navrhnut postup na další šlechtění, aby se dosáhlo u všech vyšlechtěných jedinců exteriéru odpovídajícímu navrhnutému plemennému standardu. Zakrslý saténový beran (ZBSa) by měl mít podle návrhu na standard tělo zavalité, krátké, bez zřetelného krku. Končetiny středně dlouhé, velmi silně stavěné. Postoj hrudních končetin vzpřímený. Hlavu klabonosou a širokou v celém profilu s očima mírně vystouplýma, výraznýma. Uši podkovovitě zavěšené po obou stranách hlavy, s otvory směřujícími k hlavě, s rozpětím uší 22 až 28 cm, u kořene vytvářející hrbolky, bez jakýchkoliv záhybů, masité, dobře osrstěné a na koncích zaoblené. Srst by měla být hustá, elastická, 1,8 až 2 cm dlouhá, výrazně jemná, vykazující zvláštní, velmi silný hedvábný a třpytivý lesk. Z hlediska barvy byly uznány všechny barevné rázy plemen s normální srstí uvedených ve vzorníku plemen bez výjimek pro strakatost nebo kresbu. Ideální hmotnost od 1,20 do 1,40 kg.
|
|
|
Význam rodin v chovu chladnokrevných plemen koní
HOŠKOVÁ, Soňa
Tato diplomová práce má za cíl zpracovat přehled o aktuálních rodinách chladnokrevných plemen koní chovaných v České Republice. Na základě chovatelské evidence a informací získaných u Uznaných chovatelských sdružení je zpracován přehled o rodinách, které se aktuálně vyskytují v chovu chladnokrevných plemen koní (českomoravský belgický kůň, norický kůň a slezský norik). U jednotlivých rodin jsou uvedeny informace o jejich rozšíření (počet klisen v rodině), vzhledem k absolvování zkoušek výkonnosti. K získání širšího náhledu na problematiku chovu chladnokrevných koní v ČR je do této práce zahrnuto zkoumání zázemí osob chovatelů z hlediska motivace, míry zájmu a ambicí chovatelů chladnokrevných koní. Pramenem informací je seriál Jindřišky Svobodové o chovatelích chladnokrevných koní uveřejněný v časopise Jezdectví v roce 2015 nazvaný "Seriál o nové generaci, která se věnuje koním, jež měli být pro svoji "společenskou přebytečnost" odsouzeni k depozitu skanzenů a archívů." Ze zjištěných výsledků jsou vyvozeny závěry a doporučení pro chovatelskou činnost Uznaného chovatelského sdružení.
|
host ::
RSS.