|
|
Ekologické interakce skladištních členovců a patogenů ve skladovaných potravinách vedoucí k ohrožení člověka jako konečného spotřebitele
Wofková, Gabriela ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Stejskal, Václav (oponent)
Ekologické interakce mezi skladištními členovci a patogeny vyúsťují v poškození skladovaných rostlinných komodit určených ke konzumaci lidmi a hospodářskými zvířaty. Poškození vede ke kvalitativním i ke kvantitativním ztrátám. Patogeny, vyskytujícími se ve skladovaných rostlinných komoditách, jsou mikroskopické houby produkující mykotoxiny a mnoho druhů bakterií. Členovci jsou schopni při spásání mikroskopické houby po skladech roznášet a nekontrolovatelně zvyšovat množství mykotoxinů v potravinách a krmivech. Taktéž dochází k roznosu bakterií, které mají patogenní vliv na člověka a bakterií, které mají schopnost přenášet a předávat si geny pro antibiotickou rezistenci. Práce shrnuje možná ohrožení člověka jako koncového spotřebitele způsobená patogeny a členovci a jejich interakcemi.
|
|
|
Interakce rostlin a hmyzu ve spodním miocénu střední Evropy v paleoklimatologických a paleoekologických souvislostech
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Paleoekologie vzájemných vztahů členovců a rostlin a jejich trofických asociací představuje velmi významný zdroj znalostí o fylogenezi a koevoluci obou skupin. Fosilní stopy herbivorie členovců na fosilních listech jsou zachovány ve formě tzv. typů poškození (Damage Types), seskupených do odlišných funkčně potravních skupin (FFGs). Rozmanitost a četnost tohoto typu interakcí byly v minulosti výrazně ovlivněny okolními environmentálními a klimatickými podmínkami. Tato studie byla zaměřena na bohaté paleobotanické soubory z oblasti mostecké pánve v severozápadních Čechách. Výzkum zahrnoval diagnózu jednotlivých typů poškození na základě jejich specifických morfologických znaků, počtu, velikosti, tvaru a rozmístění na povrchu listů. Poté následovalo statistické zpracování, které se zaměřilo zejména na rozdíly v četnosti a rozmanitosti typů poškození a funkčně potravních skupin mezi dvěma na sebe navazujícími fosiliferními celky, jmenovitě staršími uloženinami bílinské delty a stratigraficky mladšími břešťanskými jíly. V tomto směru byly potvrzené významné rozdíly, které se týkaly zejména vyšší četnosti a proporcionálního výskytu odlišných funkčně potravních skupin dosažených v souboru bílinské delty. Jedinou výjimkou byla tvorba hálek, která dosahovala v souboru břešťanských jílů až čtyřnásobně vyšší...
|
|
|
Vliv pěstitelských technologií na biodiverzitu vybraných skupin členovců
Michalčíková, Lenka ; Barták, Miroslav (vedoucí práce)
Půdní biota je kritická pro mnoho funkcí Agro ekosystémů, poskytuje různé ekosystémové služby. Má vliv na vodní režim půd, detoxikaci cizorodých látek apod. Tyto procesy určují růst rostlin, a tak zachovávají dlouhodobou produktivitu Agro ekosystémů. Půda také hostí mnoho bezobratlých býložravců, mikrobních patogenů a rhizosférních organismů, které mají přímý vliv na růst plodin. Přeměna vegetačního pokryvu i půdy samotné zemědělskou činnost ovlivňují půdní biotu, což má zpětně vliv na růst rostlin i obrat živin. Nepřímé ovlivnění půdní bioty zemědělstvím spočívá v manipulaci s rostlinným pokryvem, což ovlivňuje kvalitu i kvantitu organických vstupů do půdy (Barták, 2002). Stejně jako jsou vlastnost půdy spoluurčovány půdními organizmy, tak i naopak půdní organizmy citlivě reagují na jakékoli změny půdního prostředí (Barrios, 2007). Tento pohled na jednotlivé druhy umožňuje analyzovat složení Agro biocenóz. U řady systematických skupin je agrobiocenóza tvořena převážně druhy skupiny 2, tedy agrobiocenóza představuje degradační stadium původní cenózy, v jiných taxonech zase je značně zastoupena skupina 3. Konkrétní složení agrobiocenózy však závisí i na typu kultury a formách managementu (Barták, 2002). Klasická technologie zpracování půdy. Základní zpracování půdy zahrnuje podmítku, orbu a jejich ošetření, prohlubování ornice, podrývání a hloubkové kypření půdy. Zpracováním půdy se upravují podmínky pro růst a vývoj rostlin. Dále se upravuje fyzikální stav půdy, reguluje poměr mezi vodou a vzduchem v půdě, působí na činnost mikroorganismů a nižších živočichů, zpracování půdy urychluje mineralizaci organických látek, ovlivňuje procesy v půdě. Úroveň zpracování půdy se výrazně projevuje na rozvoji rostlin během celé vegetace (Famera, 1993). Podle Suškeviče (1997) je v konvenčním zemědělství základním obdělávacím zákrokem a jedním z nejdůležitějších agrotechnických opatření orba. Minimalizační systémy zpracování půdy snižování intenzity obdělávání půdy, tj. minimalizační systém a přímé se znamenají podstatný přínos pro úrodnost půdy. Intenzita zpracování půdy má velký vliv na její úrodnost a zralost. Jako úrodnost půdy je chápána její dlouhodobá schopnost plodit, zatímco zralost půdy je měřítkem struktury půdy podporující právě úrodnost. Rozhodujícími ukazateli úrodnost půdy jsou agregace půdních částic (hustota, jílové a humusové komplexy), pórovitost a obsah vody a živin v půdě. Vysoký obsah humusu, velká biologická aktivita a malá eroze jsou určujícími faktory vysoké úrodnost půdy. Minimalizační a půdoochranné systémy tyto faktory podporují (Koller a Linke, 2006). Mnoho předchozích studií srovnává biodiverzitu zemědělské půdy pod různými systémy hospodaření. Tyto studie pokrývají široké spektrum taxonů. Hole et al. (2005) hodno 76 takových studií. Co se týká postupů obdělávání, existuje prací srovnávajících biodiverzitu mnohem méně. Například Schier (2006) považuje půdoochranné zpracování půdy za šetrnější k půdnímu prostředí, které je příznivější pro členovce, zejména pro brouky.
|
|
|
Diverzita hmyzích společenstev nepůvodních porostů borovice černé (Pinus nigra) na území západní části středních Čech
Tůmová, Klára ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Jakubíková, Lada (oponent)
V důsledku rapidního zintenzivnění zemědělství, dochází stále častěji k úbytku biotopů a jejich fragmentaci. Ta vede ke snižování rozlohy obyvatelných plošek a k jejich izolaci. Izolace krajinných prvků je základní geografická charakteristika, která hraje důležitou roli v ekologických invazích. Invaze obecně způsobují velké ekonomické škody a mají vliv na snižování biologické diverzity v porostech.
V této práci jsme se zaměřili na působení borovice černé (Pinus nigra). Tato dřevina se na území České republiky vyskytovala už v době třetihor a následným rozpadem kontinentů vymizela. Cílem této práce je zjistit vliv borovice černé (Pinus nigra) na bezobratlé živočichy ve srovnání s porosty původní borovice lesní (Pinus sylvetris).
Experiment byl prováděn na 35 lokalitách středních Čech (18 ploch borovice lesní, 17 ploch borovice černé). Bezobratlí byli odchytáváni metodou světelných lapačů. Z odchycených vzorků byla stanovena celková abundance a biomasa bezobratlých. Ze zpracovaných dat nebyl prokázán negativní vliv nepůvodní borovice černé na celkovou abundanci i biomasu bezobratlých. Tento fakt je nejpravděpodobněji způsoben fylogenetickou příbuzností obou druhů dřevin.
Nebyl zjištěn rozdíl v abundanci a biomase většiny herbivorních skupin bezobratlých. V porostech borovice černé byl ale zaznamenán vyšší výskyt karnivorních druhů bezobratlých živočichů.
Obecně lze říci, že porosty této dřeviny v České republice nepůsobí negativně na bezobratlé živočichy, dokonce byla prokázána vyšší afinita karnivorních druhů bezobratlých živočichů k porostu borovici černé.
|
|
| |
host ::
RSS.