|
|
Osobnosti "Nové hudby" v Praze na přelomu 50. a 60. let 20. století.
Rybář, Jan ; KOPELENT, Marek (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Práce pojednává o vybraných českých skladatelích, instrumentalistech a komorních souborech, kteří se podíleli na tvorbě i propagování českých i zahraničních kompozic, jejichž tvůrci se hlásili k dobové avantgardě, resp. stylu tzv. Nové hudby. Doktorandská práce věnuje největší pozornost třem představitelům: Marku Kopelentovi, Zbyňku Vostřákovi a Janu Klusákovi. Práce je rozdělena do osmi kapitol - Nová hudba a její inovace po 2. světové válce, Společenská situace a hudební prostředí v Československu v padesátých letech, Počátky Nové hudby v Praze a vybrané specializované soubory, Dobové mediální reflexe Nové hudby v českých periodikách, třech kapitol věnovaných analýzám skladeb Marka Kopelenta ? Kontemplace, Jana Klusáka ? II. Smyčcový kvaret a Zbyňka Vostřáka (Afekty) a závěru nazvaného Odkaz 60. let, který se snaží zobecnit skladatelský a interpretační přínos té doby a snahy o návázání na aktivity spojené s avantgardním hnutím 60. let. Dotýká se i současného hudebního dění spojeného s provozováním soudobé hudby, včetně děl vzniklých v období 60. let. Práce obsahuje také dvě důležité přílohy, které byly podstatným zdrojem informací o 50. a 60. letech. Jedná se o rozhovory s žijícími představiteli hudební avantgardy Markem Kopelentem a Janem Klusákem.
|
|
|
Bohuslav Martinů: Koncert č. 2 pro housl e a orchestr H.293
Rumler, Daniel ; TOMÁŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; Štajnochrová, Adéla (oponent)
Moje práce s názvem Bohuslav Martinů: Druhý houslový koncert, v originále Concerto pour violon, je rozdělena do pěti kapitol různé délky i různorodého obsahu. Od obecných informací ohledně okolností vzniku koncertu, jeho provedení, nahrávek a zprostředkování myšlenek autora přecházím k podrobnému rozboru, který je zaměřen zejména na formální stránku kompozice. Zde nebylo mým cílem dílo rozebírat notu po notě, nýbrž postihnout jeho základní tektonické rysy a poukázat také na zajímavosti, které jeho partitura obsahuje. Věnuji také v rámci těchto kapitol náležitou pozornost harmonické stránce, která je významnou složkou hudební řeči Martinů. Závěrem připojuji některé praktické informace týkající se sólového partu a jeho studia.
|
|
|
Klarinetové koncertantní skladby Viktora Kalabise
Černohouzová, Jana ; HLAVÁČ, Jiří (vedoucí práce) ; MAREŠ, Vlastimil (oponent)
Má bakalářská práce "Klarinetové koncertantní skladby Viktora Kalabise" se zaměřuje na život a dílo Viktora Kalabise. V první části bakalářské práce se věnuji skladatelově životní dráze, která se promítá do jeho děl. Ve druhé části mluvím o vývoji jeho skladatelské techniky a o vlivech na ni. Dále se zmiňuji o skladbách pro klarinet, které rozděluji do dvou skupin. První skupina obsahuje skladby bez opusového čísla, které nebyly autorem určeny k provádění. Podrobněji se zabývám skladbami s opusovým číslem, které rozšiřují současný klarinetový repertoár. Zabývám se především problematikou interpretace jeho skladeb pro klarinet. Při konkrétních rozborech děl jsem chtěla poukázat na vývoj skladatelovy kompoziční techniky ale také na Kalabisovy typické postupy, které zůstávají neměnné.
|
|
| |
|
|
Čeští skladatelé pro tubu se zaměřením n a Férii Pavla Nováka - Zemka a Concertino Evžena Zámečníka
Salajka, Petr ; MALIMÁNEK, Karel (vedoucí práce) ; SUŠICKÝ, Jiří (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřil na české skladatele pro tubu se zaměřením na Feérii Pavla Nováka Zemka a Concertino Evžena Zámečníka. Mým cílem bylo shromáždit informace z oblasti historie nástroje po dnešní podobu, metodiky hry na tubu, české tubové školy, českých skladatelů pro tubu až po díla, která jsem podrobně rozebíral. Snažil jsem se ve své práci poctivě postupovat a srozumitelně vyjadřovat. Práce je rozdělena do několika kapitol, které v některých případech obsahují i podkapitoly. První kapitola se věnuje historii nástroje až po současnost. Druhá kapitola popisuje metodiku hry na tubu. Třetí kapitola je o české tubové škole. Čtvrtá kapitola se jmenuje "Česká sólová literatura pro tubu". Pátá a šestá kapitola se zabývá skladateli Pavlem Novákem ? Zemkem, Evženem Zámečníkem a rozebírá jejich díla.
|
|
| |
|
|
Čeští skladatelé v exilu po druhé světov é válce
Budínská, Ludmila ; TOMÁŠEK, Jiří (vedoucí práce) ; PANOCHA, Jiří (oponent)
Ve své práci se zabývám situací v Československu po druhé světové válce z hlediska kulturního, především hudebního vývoje, kdy se někteří skladatelé, z popudu obzvláště vypjatých politických situací komunistického režimu v letech 1948 a 1968, uchylovali k útěku ze své vlasti.Práce byla členěna chronologicky dle roků emigrace jednotlivých skladatelů. Výjimku pak tvoří Bohuslav Martinů, který působil v zahraničí již před válkou od roku 1923 ( Paříž) až do poválečných let. Jemu je v práci věnována zvláštní kapitola. Úvodní kapitola popisuje poválečnou dobu v Československu. V dalších kapitolách uvádím životní osudy a díly jednotlivých skladatelů : Karla Husy, Karla Janovického,Petra Kotíka, neboli dle mého názoru nejvýznamnější představitele české emigrace.
|
|
|
Koncertní violová tvorba českých skladat elů po 2. světové válce - Osobnost Zd. Šestáka
Šušlík, Petr ; PĚRUŠKA, Jan (vedoucí práce) ; TOMÁŠEK, Jiří (oponent)
Tato absolventská práce si bere za cíl přiblížit čtenáři vzácnou
osobnost české hudební kultury, skladatele a muzikologa Zdeňka Šestáka.
Z jeho díla je zde nejobsáhleji zpracován jeho Koncert pro violu a orchestr
?Sokratovské meditace? s rozborem jednotlivých vět včetně notových
ukázek sólového partu a partitury.
Součástí práce jsou také jiní čeští skladatelé, představitelé přibližně
stejné generace jako pan Šesták, ale mnohdy zcela rozdílných tvůrčích
principů. Hlavním spojovacím prvkem jsou koncertantní violová díla ?
koncerty, sonáty nebo skladby netradičního obsazení, kde tento nástroj
vévodí.
|
host ::
RSS.