|
|
Výzkum modelů pro šíření emisí znečišťujících látek: Arsen a jeho sloučeniny z hlediska potenciálních rizik a vlivů zdrojů znečišťování ovzduší na životním prostředí
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Fara, Milan
Zpráva byla zpracovaná v rámci řešení úkolu DP1: Vstupní emisní data pro modely posuzování potenciálních rizik a vlivů zdrojů znečišťování ovzduší na životní prostředí. Zpráva je zaměřena na arsen a jeho emise do životního prostředí z hlediska potenciálních rizik. Jsou popsány základní vlastnosti arsenu a jeho sloučenin, jeho výskyt a příprava a dále jsou uvedeny toxické vlastnosti arsenu a jeho sloučenin. Jsou uvedeny přírodní a antropogenní zdroje arsenu, kontaminace životního prostředí arsenem, obsahy arsenu v uhlí a v produktech spalování a je uveden výčet limitních hodnot pro arsen v právních předpisech. Samostatná kapitola je věnovaná emisní a imisní situaci arsenu v ČR, zvláště v Libereckém kraji (je zde popsána i situace kadmia). Poslední část zprávy uvádí možnosti analytického stanovení arsenu, zejména hydridovou technikou atomové absorpční spektrometrie.
|
|
| |
|
|
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha Laboratoř ekologie krajiny, Kostelec nad Černými lesy ; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie, české Budějovice ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Brno ; Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Katedra pedologie a geologie, Praha ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Praha
Zpráva obsahuje dílčí zprávy o plnění dílčích úkolů: Sledování a hodnocení vývoje mezoklimatu, včetně numerické simulace chování vzdušných mas, Stanovení potenciálních změn kvalitativních a kvantitativních parametrů půd s ohledem na způsob a intenzitu jejich využívání a zranitelnosti vůči antropogenní zátěži na základě historických podkladů a aktuálních výsledků sledování, Sledování a hodnocení kvalitativních a kvantitativních parametrů vody a dnových sedimentů ve vybraných profilech toků a vybraných nádržích, Studium dynamiky klíčových bioindikátorů stavu vybraných vodních ekosystémů, Studium dynamiky klíčových bioindikátorů stavu vybraných suchozemských ekosystémů, Sledování dlouhodobých změn a hodnocení vývojových trendů krajinného prostředí prostřednictvím analýzy dat dálkového průzkumu Země, s důrazem na dynamiku vlhkostních a teplotních parametrů ve vztahu ke změnám struktury a funkce vegetace, Vyhodnocení územního vývoje sídel, počtu obyvatel v závislosti na měnících se historických podmínkách, vývoj sociální struktury obyvatel a změn ve vlastnictví půdy a interpretace těchto vývojových trendů ve změnách v charakteru krajiny a Komplexní syntéza dílčích sledování a hodnocení dynamiky vybraných krajinných struktur v bezprostředním zázemí Jaderné elektrárny Temelín a v navazujícím širším krajinném prostoru z hlediska synergického působení na krajinný ekosystém na základě klasifikace ekologické zranitelnosti krajiny ve vztahu k jejímu dalšímu využívání.
|
|
|
Omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší: Vyhodnocení dat – modelování
TESO Praha, a.s ; Technické služby ochrany ovzduší Praha a.s. ; Píša, Jiří ; Fara, Milan ; Velíšek, Jan ; Bureš, Vladimír
Cílem tohoto dokumentu je vyhodnocení experimentálních dat získaných v průběhu druhé etapy projektu v roce 2005. Přestože v rámci tohoto projektu byla získávána pouze emisní data za účelem rozšíření databáze podpisů zdrojů, do vyhodnocení byla zahrnuta i imisní data získaná v rámci projektu VaV 740/06/01. Emisní a imisní údaje jsou natolik vzájemně provázané a ovlivněné, že je pro vyhodnocení nelze zpracovávat odděleně. První kapitoly řeší přípravu získaných dat pro vytvoření vstupních souborů do programu Chemical Mass Balance 8.2, který je následně pro receptorové modelování využit. Důležité je přenést těžiště zájmu na "předpřípravu" dat vstupujících do receptorového modelování a výběr příslušných proměnných provádět na základě závěrů, plynoucích právě ze zpracování surových dat. Dokument dále obsahuje rešeršní část týkající se modelování znečištění a možných nástrojů využitelných k přípravě dat pro modelování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv variability genomu na interakci lidského organismu a životního prostředí - ENVIRONGENOM
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v.v.i., Praha ; Skorkovský, Jiří ; Beneš, Ivan ; Novák, Jiří ; Švecová, Vlasta ; Solanský, Ivo ; Sevastyanova, Oksana ; Nováková, Zuzana ; Milcová, Alena ; Chvátalová, Irena ; Dejmková, Eva ; Schmutzerová, Jana ; Topinka, Jan ; Rössner, Pavel ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Cílem projektu je získat nové poznatky o vztahu mezi geneticky podmíněnou vnímavostí jedince a jeho schopností vyrovnávat se (či nevyrovnávat) se zátěží životního prostředí. Hlavním přínosem projektu je stanovení vlivu polutantů z ovzduší na změny v genetickém materiálu. Projekt je rozpracován do následujících dílčích cílů: 1. Sledování a analýza nemocnosti (infekční onemocnění horních i dolních dýchacích cest, alergie) vybrané skupiny cca 1 000 dětí v modelových okresech Teplice a Prachatice do věku 10 let. 2. Stanovení PAU-DNA aduktů vzniklých v prenatálním období metodou ELISA u kohorty 1 100 dětí z modelových okresů Teplice a Prachatice (DNA získaná při narození). 3. Stanovení oxidačního poškození DNA v prenatálním období u kohorty 1 100 dětí z modelových okresů Teplice a Prachatice (DNA získaná při narození). 4. Stanovení SNP genetického polymorfismu čipovou technologií u kohorty 1100 dětí z modelových okresů Teplice a Prachatice (DNA získaná při narození). 5. Zhodnocení vztahu genotypu novorozence k jeho postižení nitroděložní růstovou retardací (IUGR), a pozdější nemocnost těchto dětí s ohledem na stav ovzduší. 6. Studium významu genotypu jedince, ovlivňujiícího interakce se znečištěným ovzduším, vzhledem k nemocnosti sledovaných dětí. 7. Studium specifity skupin genů (metabolických drah) na tvorbu PAU-DNA aduktů a oxidační poškození. 8. Analýza vztahu mezi expozicí PM2.5, k-PAU, PAU-DNA adukty, oxidačním poškozením DNA a genotypem. 9. Zhodnocení významu PAU-DNA aduktů a oxidačního poškození DNA u dětí při narození jako indikátoru genetické zátěže jedince, vliv na nemocnost ledovaných dětí. 10. Zhodnocení vývoje znečištěného ovzduší v Teplicích (AIM ČHMÚ) a Prachaticích (AIM MÚ Prachatice) do r. 2010. 11. Doporučení interpretace získaných výsledků pro potřeby hodnocení rizika a v případě možnosti pro snížení negativních účinků znečištěného ovzduší na zdravotní stav dětí.
|
|
|
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha
Nejvýznamnější výsledky výzkumu za období 2005-2007: Bylo zajištěno dlouhodobé monitorování ovzduší v Teplicích a Prachaticích. Výsledky naznačují, že dochází ke zvýšení koncentrací PM2,5 v Teplicích a Prachaticích od r. 2004. Výsledky molekulárně epidemiologických studií prokazují, že dochází ke zvýšení poškození DNA ve formě DNA aduktů, chromozomových aberací metodou FISH a snížení reparace poškození DNA u koncentrací benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšších než 1 ng/m3. Dlouhodobé monitorování znečištění ovzduší ve sledovaných oblastech umožnilo analyzovat vývoj úmrtnosti v pánevních oblastech po opatřeních přijatých počátkem 90.let. Je odhadováno, že v důsledku pozitivních změn ve znečištění ovzduší zemřelo v období 1995-2004 díky těmto opatřením méně o celkem 1950 mužů a 920 žen. Při studiu významu polymorfismu mitochondriálních DNA (mtDNA) v regulační oblasti HVRII byl prokázán vztah mezi genetickou variabilitou mtDNA a zvýšeným výskytem akutního zánětu průdušek a zánětu středního ucha, a naopak sníženého výskytu zánětu hrtanu a průdušnice. Tyto výsledky nebyly ovlivněny lokalitou. Výsledky projektu "Znečištění ovzduší a infekční onemocnění u dětí s alergiemi" prokazuje účelnost dlouhodobého sledování této kohorty dětí v Teplicích a Prachaticích. Z respiračních onemocnění je v obou věkových kategoriích (0-2 roky a 2-6 let) v okrese Teplice vyšší výskyt pneumonií a tracheitid, a v nižším věku zánětů středního ucha a spojivek. Z alergických onemocnění je v okrese Teplice vyšší výskyt astma bronchiale a laboratorních nálezů snížených sérových koncentrací imunoglobulinů G nebo A. Zhodnocení vhodnosti použitých testů pro identifikaci biologicky aktivních organických látek adsorbovaných na aerosolové částice v ovzduší prokazuje, že obsah B[a]P a karcinogenních PAU v EOM jsou nejdůležitějšími faktory pro genotoxický potenciál prachu v ovzduší a pouhé monitorování obsahu respirabilních prachových částic není dostatečné. Z hlediska oxidačního poškození DNA, proteinů a lipidů se ukazuje, že extrakty z prachových částic obsahují kromě PAU řadu dalších důležitých komponent. Studium projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob prokázalo význam oxidačního stresu u řidičů autobusů, který je nutno považovat za marker rizika kardiovaskulárních onemocnění. Srovnáním skupiny řidičů a kontrolních skupin byla dále zjištěna významná zátěž k-PAU u pracovníků kontrolní skupiny - tito pracovníci jsou zaměstnáni především v oblasti náměstí I.P.Pavlova, kde lze předpokládat značnou zátěž z dopravy. Výsledky studie prokazují, že hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u lidské populace je možné pouze velmi komplexním způsobem, kdy jsou současně hodnoceny biomarkery expozice, účinku, vnímavosti, včetně oxidačního poškození.
|
|
|
Omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší: Problematika emisí a monitoringu rtuti
TESO Praha, a.s ; Technické služby ochrany ovzduší Praha a.s. ; Píša, Jiří ; Fara, Milan
V současné době je ze všech těžkých kovů největší pozornost věnována rtuti, a to v globálním, celosvětovém měřítku. Proto i předkládaná studie, která byla zpracována v rámci projektu zabývajícím se monitoringem a hodnocením zdrojů znečišťování ovzduší v letech 2004 až 2006, má své těžiště v problematice rtuti. Téma je ale pojednáno z hlediska sledovaných těžkých kovů, jejich zdrojů i toxických vlastností, aby byly konfrontovány odlišné vlastnosti rtuti. Zvláště pak jsou pojednány analytické aspekty rtuti a možnosti jejího stanovení v emisích i v imisích, a to jak metodami diskontinuálními, tak i automatickými analyzátory pracujícími v sekvenčním režimu. Současný emisní i imisní monitoring rtuti si klade za úkol postihnout její speciaci a také nalézt proporcionalitu mezi přírodními a antropogenními emisemi rtuti. Důležitá jsou ustanovení právních předpisů a mezinárodních dohod, jež se k těžkým kovům a ke rtuti zvláště vztahují. Studie byla postupně zpracovávána v průběhu tříletého projektu. To se odráží ve struktuře této závěrečné zprávy, která se snaží rešeršní poznatky soustředit, někdy ovšem za cenu opakování určitých partií v místech uvádějících jednotlivé kapitoly. Jednotlivé kapitoly tvoří tematické celky, na něž bude možné navázat v dalších projektech.
|
|
| |
guest ::
