|
|
Srovnání obsahu anthokyanových barviv ve vybraných odrůdách bezu černého a vinných hroznů
Becková, Eliška ; Vítová, Eva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Náplní této diplomové práce je srovnání obsahu anthokyanových barviv v různých odrůdách šlechtěného bezu černého (Sambucus nigra L.). Dále byl studován vztah mezi obsahem anthokyanových barviv ve vybraných vzorcích modrých odrůd hroznů (Vitis vinifera L.) a poloze trati, kde byly hrozny vypěstovány. Teoretická část práce charakterizuje plody černého bezu a vinné hrozny po stránce botanické, chemické a po stránce jejich využití v potravinářském průmyslu. Dominantní částí této kapitoly je popis anthokyanových barviv a možnosti jejich stanovení v černém bezu a vinných hroznech. Důraz je při tom kladen na metody pH-diferenciální a vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii. Experimenty jsou rozděleny na dvě části. Cílem první experimentální části je porovnání celkového obsahu anthokyanů v patnácti odrůdách černého bezu. Z provedených analýz vyplývá, že z hlediska obsahu anthokyanů jsou pro pěstování černého bezu na území České republiky nejvhodnější odrůdy Mammut, Samyl, Reise aus Vossloch a Haschberg. Druhá experimentální část uvádí přehled celkového obsahu anthokyanů v devíti modrých odrůdách vinné révy pěstovaných v mikulovské oblasti. Aplikovanými metodami stanovení byly stejně jako v první části HPLC a pH-diferenciální. Nejvyšší obsah barviv byl nalezen v odrůdách Alibernet a Neronet. Současná studie zaměřující se na vhodnost polohy viniční tratě poukázala na jižní až jihovýchodní orientaci výsadby. Závěrem experimentální části bylo provedeno srovnání obou metod stanovení. Metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie poskytovala velmi přesné výsledky oproti méně náročné pH-diferenciální metodě stanovení. Tuto lze doporučit pouze pro orientační stanovení obsahu anthokyanů v reálných vzorcích.
|
|
|
Analýza hlavních sacharidů vína
Horáková, Hana ; Šabata, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá stanovením hlavních sacharidů vína. Teoretická část se věnuje výrobě vína od samotného hroznu až po ošetřování a školení vína. Zmiňuje se také o sacharidech ve víně, hlavně glukóze a fruktóze. Práce poskytuje přehled dostupných literárních pramenů o možnostech stanovení hlavních sacharidů ve víně pomocí chromatografických metod a pomocí automatického analyzátoru Skaláru. Studie se krátce zmiňuje o dalších jednoduchých analytických metodách stanovení cukrů ve víně. Z této literární rešerže vychází experimentální část zabývající analýzou sacharidů vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s refraktometrickou a UV detekcí na koloně s vázanou aminoalkylovou fází a stanovením redukujících sacharidů na automatickém analyzátoru Skalaru. V závěru byly výsledky těchto metod porovnány.
|
|
|
Stanovení thiaminu v ječmeni, sladu a potravních doplňcích
Vítková, Kateřina ; Běláková, Sylva (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vitaminu B1 v potravinách, především ve sladovnickém ječmeni a sladu. Diplomová práce se skládá z literární a experimentální části, závěru a příloh. Literární část obsahuje charakteristiku thiaminu, chemickou strukturu, chemické a fyzikální vlastnosti, funkce v organismu a dopady jeho deficitu na zdraví, výskyt v běžných potravinách a metody stanovení. Dále také popisuje teoretické základy vysokoúčinné kapalinové chromatografie, chromatografie na reverzní fázi, derivatizace a způsoby validace. V experimentální části je popsána metoda použitá pro stanovení thiaminu v ječmeni a sladu, sladině a pivě, ale také v běžně dostupných potravních doplňcích jako jsou B-komplex, Pangamin a Thiamin. Stanovení bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií na reverzní fázi s izokratickou elucí a fluorescenční detekcí. Následuje kapitola prezentace výsledků, diskuse experimentální činnosti, obsah thiaminu v analyzovaných potravinách a validační parametry metody. V závěru jsou zhodnoceny výsledky experimentální činnosti. V příloze je uveden graf kalibrační křivky, chromatogramy vzorků, tabulky s výsledky a výpočty validačních parametrů. Diplomová práce byla realizována v laboratoři Ústavu potravinářské chemie, Fakulty chemické VUT v Brně.
|
|
|
Sorpce PCP na lignitu
Šnédarová, Gabriela ; Taraba, Boleslav (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Byla prostudována sorpční schopnost lignitu jako přírodního sorbentu při aplikaci na vodný roztok pentachlorfenolu. Vodný roztok této látky, nebezpečné pro životní prostředí, byl připraven v různém koncentračním rozpětí podle dosažené rozpustnosti. Ta se v literatuře uvádí různě a nelze se jí tedy řídit. Proto bylo nutné nejprve zjistit, jaké koncentrace lze použít. Vodný roztok pentachlorfenolu o dané koncentraci se následně podrobil sorpci s přesně daným množstvím lignitu a jako výstup byly získány adsorpční izotermy, které znázorňují sorpční schopnost lignitu v závislosti na délce průběhu sorpce, na množství použitého lignitu a koncentraci roztoku pentachlorfenolu. Bylo zjištěno, že při adsorpci delší než 1 hodina už nedochází k významnému zvýšení adsorbovaného množství PCP.
|
|
|
Analysis of Echinacea content compounds
Michalíček, Jan ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Herbal plants belonging to the Echinacea genus are immunostimulants used especially for treatment of a common cold and upper respiratory tract infections. Seven Echinacea commercial products were analysed with high-performance liquid chromatography to quantitatively determine caffeic acid derivatives that are responsible for the plant healing properties. Determined contents of chlorogenic acid, caffeic acid, cichoric acid and echinacoside were compared between individual samples. Root and leaf-bloom extracts of Echinacea purpurea were prepared with pressurized solvent extraction under different conditions to show, which solvent system and temperarure is the most proper for extracting the highest amount of caffeic acid derivatives. From the measured data, Imunit Echinaceove kapky from Simply You was chosen as the product with the highest total concentation of the content compounds. Extraction at 80 °C using EtOH/water = 40/60 was found as the best way giving the highest concentration of caffeic acid derivatives from roots as well as leaves and blooms.
|
|
| |
|
|
Vliv ošetření elicitory na obsah některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině
PETR, Jindřich
Cílem předložené práce bylo studium účinku elicitoru kyseliny acetylsalicylové na stimulátory rostlinné imunity ve smyslu ovlivnění obsahu některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině ostropestřec mariánský (Silybum marianum L.). Hlavními účinnými látkami ostropestřce mariánského jsou silybin, silydianin, isosilybin, silychristin, označované čast jako silymarinový komplex, a taxifolin. Tyto látky mají antihepatotoxické účinky a další ochranné účinky na mnohé buňky a orgány. Před výzkumnou částí byla provedena literární rešerše o stresu a elicitaci, původu, botanické charakteristice, růstu a pěstování ostropestřce mariánského. Poté byl založen maloparcelkový experiment na zahradě v Hluboké nad Vltavou v roce 2013. Rostliny ostropestřce mariánského byly rozděleny do čtyř skupin, přičemž tři skupiny byly v průběhu vegetace třikrát ošetřeny roztoky elicitoru kyseliny acetylsalicylové o třech různých koncentracích - 10-3 mol.l-1 (vysoká), 10-4 mol.l-1 (střední) a 10-5 mol.l-1 (nízká). Každá jedna skupina byla ošetřena pouze roztokem o jedné zvolené koncentraci, poslední skupina byla ponechána jako kontrolní a postřik byl prováděn pouze vodou. Příprava extraktů proběhla za použití směsi acetonu, metanolu a vody. Extrakty byly analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC). Vliv elicitoru kyseliny acetylsalicylové (ASA) na obsah sledovaných biologicky aktivních látek v rostlinách ostropestřce mariánského ošetřených roztoky kyseliny acetylsalicylové o zvolené koncentraci nebyl v porovnání s kontrolní skupinou rostlin (bez aplikace elicitoru) statisticky průkazný u žádné ze zvolených koncentrací (vysoká, střední, nízká). Neúčinnost elicitoru mohla být zapříčiněna také neoptimálním stavem porostu v důsledku působení rozličných abiotických a biotických stresorů.
|
|
|
Obsah vybraných fenolických látek v kořeninových rostlinách.
BERANOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje obsahu vybraných fenolických látek v některých zástupcích čeledi Alliaceae, Lamiaceae a Apiaceae. Fenolické látky se v rostlinách vyskytují v širokém zastoupení a ve vysokých koncentracích. Flavonoidy jsou jednou z menších skupin fenolických látek, ale poměrně významnou. Konzumací potravin obsahujících flavonoidy se předchází výskytu některých onemocnění, jako je ateroskleróza, kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Pro výjimečné biologické účinky byla pozornost věnována pěti flavonoidům: kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Pro stanovení obsahu fenolických látek byla použita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). Analyzováni byli tři zástupci čeledi Alliaceae, dva zástupci čeledi Lamiaceae a tři zástupci čeledi Apiaceae. K analýze byly použity jen jedlé části rostlin a porovnávaly se obsahy fenolických látek jednotlivých druhů rostlin pěstovaných na záhoně a ve skleníku. Metodou HPLC se nejdříve zjistilo kvalitativní zastoupení fenolických látek. Výsledkem jsou chromatografické profily, z kterých byly vypočítány obsahy jednotlivých fenolických látek. Poté se metodou HPLC stanovil obsah celkového kemferolu, kvercetinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu. Nejvyšší obsah celkového kemferolu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované na záhoně (588 mg/kg čerstvé hmoty) a ve skleníku (340 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah kvercetinu byl zjištěn u cibule červené pěstované ve skleníku (773 mg/kg čerstvé hmoty) a u bazalky zelené velkolisté pěstované na záhoně (535 mg/kg čerstvé hmoty). Nejvyšší obsah celkového apigeninu byl stanoven u petržele hladkolisté pěstované ve skleníku (1790 mg/kg čerstvé hmoty) a u petržele kadeřavé pěstované na záhoně (3690 mg/kg čerstvé hmoty).
|
|
|
Optimalizace podmínek a postupů při získávání bylinných extraktů.
SMUTNÍKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá obsahem vybraných fenolických látek v některých druzích rodu Amaranthus, v černém bezu (Sambucus nigra L.) a v pohance (Fagopyrum esculentum M.). Fenolické sloučeniny jsou skupinou přírodních látek výhradně rostlinného charakteru. Flavonoidy představují pouze jednu skupinu fenolických látek. Flavonoidy vykazují mnohé příznivé biologické účinky, zejména působí jako antioxidanty. Přírodní flavonoidy působí jako prevence proti srdečním chorobám a dalším onemocněním spojené s vysokým věkem. Díky jejich biologickým účinkům se v posledních letech na výzkum flavonoidů obrací větší zájem. Pro stanovení fenolických látek byly použity dvě nezávislé analytické metody. A to metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) a metoda micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MECC). Metoda MECC byla použita pro stanovení rutinu a volného kvercetinu. Nejvyšší obsah rutinu byl nalezen v listech pohanky (76 400 mg/kg sušiny) a nejnižší obsah rutinu byl stanoven ve slupkách pohanky. Nejvyšší obsah rutinu byl pozorován u čaje z listů a květů pohanky. Toto množství koresponduje s obsahem rutinu obsaženém ve více než dvou pilulkách Ascorutinu (nejvyhledávanější flavonoidový preparát v České republice). Metoda HPLC byla použita ke kvantitativnímu stanovení fenolických kyselin. Obsah volného kvercetinu byl sledován ve všech vzorcích čajů. Ethanolický extrakt z květenství bezu černého neobsahuje žádný volný kvercetin. Volný kvercetin nebyl nalezen ani v žádných čajích připravených popsanými metodami.
|
|
|
Vliv ošetření elicitory na obsah některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině
PETR, Jindřich
Cílem předložené práce bylo studium účinku elicitorů ? ELITiC a Elitic Jack na stimulátory rostlinné imunity ve smyslu ovlivnění obsahu některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině ostropestřec mariánský (Silybum marianum L.). Hlavními účinnými látkami ostropestřce mariánského jsou silybin, silydianin, isosilybin, silychristin, označované čast jako silymarinový komplex, a taxifolin.Tyto látky mají antihepatotoxické účinky a další ochranné účinky na mnohé buňky a orgány. Před výzkumnou částí byla provedena literární rešerše o stresu a elicitaci, původu, botanické charakteristice, růstu a pěstování ostropestřce mariánského. Poté byl založen maloparcelkový experiment v Hluboká nad Vltavou v roce 2010. Rostliny ostropestřce mariánského byly třikrát ošetřeny 2, 000 ml preparátu ELITiC rozpuštěnými v 5 l vody a 2,000 ml preparátu Elitic Jack taktéž rozpuštěnými v 5 l vody.Příprava extraktů proběhla za použití směsi acetonu, metanolu a vody. Extrakty byly analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC). Vliv přípravků ELITiC a Elitic Jack na obsah sledovaných biologicky aktivních látek nebyl v porovnání s kontrolní skupinou rostlinbez aplikace elicitorů statsticky průkazný. Neúčinnost elicitorů mohla být způsobena nevhodně zvolenou koncentrací podobně jako neoptimálním stavem porostu v důsledku působení rozličných abiotických a biotických stresorů.
|
host ::
RSS.