|
|
Úloha obcí a měst v krizovém řízení
KOŘENSKÁ, Terezie
V práci jsou shrnuty základní informace o obcích a městech týkající se krizového řízení. Dále jsou analyzovány úkoly a povinnosti orgánů obcí a měst při řešení rozsáhlých mimořádných událostí a krizových situací a postavení obcí v bezpečnostním systému České republiky. Práce dále popisuje zajišťování krizové připravenosti na úrovni obcí a měst. Ve výzkumné části práce bylo cílem analyzovat, popsat a vyhodnotit současný stav krizové připravenosti obcí a měst v Jihočeském kraji a zároveň najít náměty na systémové řešení současné situace. A to z důvodu, že postavení obcí v bezpečnostním systému České republiky je nezastupitelné, protože obec, prezentovaná především starostou, je nejblíže občanovi a pomoc tedy musí být při řešení rozsáhlých mimořádných událostí a krizových situací zajištěna prioritně právě z úrovně obce. K tomu byla stanovena hypotéza, že obce, na rozdíl od obcí s rozšířenou působností, nejsou dostatečně odborně, personálně a materiálně připraveny na řešení mimořádných událostí a krizových situací. Dále je v diplomové práci zpracována metodická pomůcka - postup řešení mimořádných událostí a krizových situací orgány obce, která by mohla sloužit přímo starostům obcí. A také je zpracován návrh úkolů a opatření, kterými by mohla být zlepšena krizová připravenost obcí a měst.
|
|
|
Pohled na připravenost RDG oddělení krnovské nemocnice na zvládnutí příjmu většího počtu zraněných při řešení mimořádné události.
PODEŠVOVÁ, Jitka
Ošetřující personál ve zdravotnických zařízeních při výkonu své profese může v časově vypjatých chvílích fatálně pochybit. Zářným příkladem může být příjem většího počtu zraněných po mimořádné události. Abychom dokázali předcházet těmto negativním důsledkům, je kladen důraz na připravenost celého systému zdravotnictví od ústředí až po jednotlivé poskytovatele péče. Zvláštní pozornost je věnována také traumatologickému plánování, poněvadž právě ve složitých případech jsou vyvíjeny vyšší nároky na fungující a rychlou posloupnost jednotlivých úkonů zdravotní péče, samozřejmě spolu se zachováním všech schválených medicínských zásad. K ověření připravenosti a k odhalení případných nedostatků a rezerv jsou pořádána taktická cvičení. Nácviku stejného druhu i s aktivováním traumatologického plánu se zúčastnila i krnovská nemocnice. Dotčeným pracovištěm bylo i radiodiagnostické oddělení. Namodelovaná autobusová nehoda měla odhalit, zda jsou jednotlivá pracoviště schopna zajistit adekvátní vyšetření a péči. Diplomová práce je rozčleněna do několika částí. Úvodní blok v krátkosti popisuje, jak je systém zdravotnictví organizován. K pochopení textu bylo nezbytné vymezit potřebnou terminologii a uvést závaznou, zákonnou legislativu pro orgány krizového řízení všech úrovní, které ovlivňují chod a provádějí kontrolu zdravotnických institucí. Postupně je teoretická část směrována přes traumatologické plány, třídění postižených v místě mimořádné události až ke krnovské nemocnici a konkrétnímu cvičení, jež bylo avizováno a uskutečněno v brzkých odpoledních hodinách, kdy byla nemocnice plně pokryta svými zaměstnanci. Ve výzkumné části práce je provedena analýza skutečné nehody, ke které došlo v podvečer přibližně rok poté. Zde je vyhodnocena časová náročnost jednotlivých vyšetření. Konkrétní výsledky jsou komparovány s údaji ze simulovaného cvičení. V konečné části jsem se snažila zhodnotit kvalitu a aktuálnost zpracovaného traumaplánu našeho zařízení i vnitřního traumatologického plánu RDG oddělení a navrhnout jejich možné změny a zdokonalení.
|
|
|
Operační a krizové řízení v rámci Policie ČR
ŠVÉDA, David
Obsahem diplomové práce je problematika operačního a krizového řízení v podmínkách Policie ČR. Je zde shrnuta organizační struktura a personální obsazení operačních středisek a pracovišť krizového řízení coby úzce souvisejících policejních činností, s důrazem na odpovědnost za plnění úkolů vyplývajících zejména z interních aktů řízení Policie ČR jako základní složky integrovaného záchranného systému. Dále problematika odbavování tísňového volání a s tím spojené komunikace mezi základními složkami integrovaného záchranného systému, konkrétně mezi Policií ČR a Hasičským záchranným sborem ČR, neopomínaje technologické a materiálně technické vybavení operačních středisek Policie ČR. Empirická část směřuje přímo do prostředí ?moderního? integrovaného operačního střediska krajského ředitelství policie kraje Vysočina prostřednictvím dotazníků určeným pracovníkům (policistům) tohoto organizačního článku Policie ČR, přičemž předmět zkoumání je rozdělen do tří částí. První část je zaměřena na problematiku IZS, dotazy je zjišťována vědomostní úroveň a orientace v této oblasti a dále názory k součinnosti složek IZS. Druhá část je zaměřena na problematiku krizového řízení, respektive zjišťuje vědomostní úroveň respondentů v této oblasti. Třetí část dotazníku směřuje zcela výhradně ke získání informací a poznatků z praktické činnosti zainteresovaných pracovníků v daném oboru. V diskuzi a závěru práce je zmíněn postupný vývoj a integrace operačních středisek včetně možného a nejvýhodnějšího způsobu (systému) operačního a krizového řízení v rámci Policie ČR.
|
|
|
POVODNĚ V JIHOČESKÉM KRAJI
HRDÝ, Roman
Povodně v Jihočeském kraji První kapitola má obecný význam a představuji zde legislativu České republiky vztahující se ke krizovému řízení, k povodním, definici krizové situace, krizového stavu a kategorizaci událostí/katastrof, zahrnujících povodeň. Také se věnuji důležité roli ovlivňující průběh a následky povodní - urbanismu. Druhá část se váže k problematice povodní, jejich původu, klasifikaci, protipovodňovým opatřením a předpovědí spojených s Českým hydrometeorologickým ústavem, jehož funkce a činnosti jsou zde popsány. Meritem hlavní části diplomové práce jsou výstupy z terénního šetření v obcích Jihočeského kraje, které byly zasaženy povodněmi. Popisuji, porovnávám, analyzuji poslední velké povodně v letech 1997, 2002 a 2006 v České republice, resp. v Jihočeském kraji. Hodnotím jejich intensitu, vývoj (postup), meteorologické důvody a škody, které způsobily,zobecňuji faktory, které měly přímý dopad na rozsah škod, včetně sociálních a ekonomických dopadů. Tuto část uzavírám zmínkou o nebezpečí povodní ve světě. V poslední části diplomové práce zmiňuji názory klimatologů na globální oteplování a možnou příčinnou souvislost této hrozby s povodněmi. Výstupem je potvrzení/vyvrácení pracovní hypotézy, kterou jsem si stanovil v zadání diplomové práce.
|
|
|
Plán evakuace lůžkového zdravotnického zařízení v režimu plošné evakuace - analýza zásad plánu evakuace obyvatelstva a jejich aplikace na lůžkové zdravotnické zařízení
SKÁCELOVÁ, Lada
Plán evakuace obyvatelstva je jedním z plánu konkrétních cinností, které jsou podle vyhlášky c. 328/2001 Sb. zpracovány v rámci havarijního plánu kraje. Evakuace patrí mezi základní zpusoby ochrany obyvatelstva a je souhrnem zásad a organizacních opatrení zabezpecujících premístení osob, zvírat a vecných prostredku z prostoru ohroženého mimorádnou událostí na jiné území. Pri mimorádné události ohrožující vetší územní celek mohou být do plošné evakuace zahrnuty nejen obydlené aglomerace a prumyslová zarízení, ale i lužková zdravotnická zarízení, kde složitost situace umocnují pacienti odkázáni na péci zdravotnického personálu a dodávku zdravotnických služeb.V soucasné dobe neexistuje jednoznacná právní norma, která by ukládala organizacím povinnost mít zpracovány plány pro kompletní evakuaci. Cástecne je tato problematika rešena pouze v oblasti legislativy týkající se požární ochrany. V rámci havarijního plánu kraje, který je zpracováván pro rešení mimorádných událostí vyžadujících vyhlášení tretího (pri ohrožení více jak 100 a méne než 1000 osob) a zvláštního stupne poplachu (pri ohrožení více jak 1000 osob, cásti obce nebo areálu podniku) by nicméne všechny organizace, kde se vyskytuje více než 100 osob, mely mít evakuacní plány pripraveny. V prípade lužkových zdravotnických zarízení je zpracování evakuacních plánu naprostou nutností. V teoretické cásti práce byly popsány všeobecné zásady a zpusob provádení evakuace obyvatelstva. Pozornost byla venována také odbornému zabezpecení, evakuacním orgánum a organizacím a jejímu rozdelení podle rozsahu provádených opatrení. V kapitole nazvané {\clqq}Aplikace plánu evakuace na lužkové zdravotnické zarízení`` byly všeobecné zásady a postupy týkající se evakuace vztaženy na lužková zdravotnická zarízení. V praktické cásti práce byla provedena analýza pripravenosti lužkových zdravotnických zarízení na prípadnou plošnou evakuaci, a to v celorepublikovém merítku a prošetreny dosavadní zkušenosti personálu lužkových zdravotnických zarízení s jakýmkoli typem evakuace a jeho pripravenost na možnou kompletní evakuaci. Tato šetrení byla provedena pomocí dotazníkových studií. Získaná data byla zpracována statistickými metodami. Vyhodnocení je prezentováno v kapitole {\clqq}Výsledky``. Na základe získaných poznatku byl vypracován návrh evakuacního plánu pro lužkové zdravotnické zarízení. V záveru práce jsou navrženy postupy, které mohou vést k dokonalému zvládnutí prípadné kompletní evakuace. Predpokládané využití výsledku této práce bylo smerováno ke stanovení optimálních postupu a opatrení vedoucích k úspešnému zvládnutí evakuace lužkového zdravotnického zarízení. Závery práce mohou být nejen podkladem k vytvorení evakuacních plánu jinýchzdravotnických zarízení, ale mohou do znacné míry prispet i ke zpracování jednotné metodiky pro prípravu evakuace v rámci krizové pripravenosti resortu zdravotnictví.
|
|
| |
|
|
Krizové řízení v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru mezi Českou republikou a Rakouskou republikou (Horní Rakousko).
BOUCHAL, Dušan
Bakalářská práce je věnována tématu {\clq}Krizové řízení v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. Tato práce popisuje zdlouhavý proces vedoucí ke vzniku Evropské unie, ale též proces vedoucí ke vstupu České republiky do Evropské unie a následně k přístupu České republiky k schengenskému prostoru. Po vstupu České republiky do schengenského prostoru se otevírají možnosti spolupráce mezi oběma zeměmi. Práce je rozdělena do několika částí, které popisují proces a vývoj schengenského systému, legislativu Evropské unie ve vztahu ke krizovému řízení, postup členského státu v případě mimořádné události, spolupráci mezi Českou republikou a Rakouskou republikou v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru. Je zde uvedena legislativa Evropské unie ve vztahu ke krizovému řízení, ale též dílčí dohody a smlouvy jednotlivých krajů, týkající se vzájemné spolupráce na dané úrovni v oblasti přeshraniční spolupráce v schengenském prostoru, jako je například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích, Spolupráce mezi Jihomoravským, Jihočeským krajem, Vysočinou, Dolními Rakousy, Smlouva o rámcovém programu spolupráce mezi Jihočeským krajem a zemí Horní Rakousko. Na příkladu scénáře řešení krizové situace (rozsáhlé lesní požáry) je možno vysledovat, jakým způsobem by se řešila daná krizová situace. V příloze je uveden možný přehled spolupracujících subjektů Jihočeského kraje při řešení vzniklé mimořádné situace. Cílem práce je seznámení s legislativní úpravou krizového řízení Evropské unie, Schengenského prostoru mezi Českou republikou a Rakouskem, provést vyhodnocení kritických míst při řešení mimořádných událostí na území obou států.
|
|
| |
|
|
Role supervizora v rámci krizového řízení
KŘENKOVÁ, Eva
Teoretickou část práce věnuji krizovému řízení a integrovanému záchrannému systému, jejich organizaci, jednotlivým složkám a systému jejich řízení. Dále se zde zabývám kapitolou supervize. A to její funkcí, průběhem, rolí a pozicí supervizora a supervidovaného. V první části práce zmiňuji také mediaci a debriefing, jako možné alternativy supervize. V praktické části práce jsem si za cíl výzkumu stanovila charakterizovat možnosti zapojení supervizora či supervize do systému krizového řízení. Tato část diplomové práce byla zpracována jak kvantitativní, tak i kvalitativní metodou. Cílovou skupinu tvořili pracovníci IZS Jihočeského kraje. Pro sběr dat jsem zvolila písemný anonymní dotazník. Celkový soubor výzkumu tvořilo 82 respondentů. Kvalitativní metodou bylo zpracování dat pomocí SWOT analýzy. Zkoumala jsem dvě hypotézy. První hypotéza zněla: Pracovníci Integrovaného záchranného systému mají nízké povědomí o supervizi, jejích výhodách a rizicích její absence. Ve druhé hypotéze jsem předpokládala, že podle pracovníků IZS není supervize na pracovišti důležitá.
|
|
|
Krizové řízení výrobní plastikářské společnosti
MALÝ, Jan
V dnešní době stále přibývá více a více nových chemických látek, spousta chemických, plastikářských a jiných společností tyto látky využívají pro jejich technologie a zpracování. Jsou tyto firmy připraveny řešit che-mické havárie, mimořádné události a krizové situace? To je zajímavá otázka, a proto se ve své práci zabývám krizovým řízením výrobní plastikářské společnosti ve městě Libáň v Královehradeckém kraji. Současný stav koordinace IZS. Klasifikace nebez-pečných chemických látek. Simulování mimořádných událostí pomocí softwarového nástroje TerEx pro nebez-pečné chemické látky, se kterými se ve společnosti manipuluje. Vyhodnocení vybraných chemických látek dle jejich nebezpečnosti. Analýza rizik, analýza vzniku mimořádných událostí, jako je např. větrná smršť, požár a únik nebezpečné chemické látky, přerušení dodávek mé-dií a jejich řešení. Metodika činností při hrozbě pumové-ho útoku. Zjištění, zda je koordinace IZS na dostačující úrovni včetně vypracované dokumentace výrobní plastikářské společnosti pro řešení mimořádných událostí a krizových situací. Krizové řízení podnikové ekonomiky a ekonomická krize.
|
host ::
RSS.