|
|
Důsledky zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách v péči o klienty centra ARPIDA, o.s.
NOVÁK, Jaromír
Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat důsledky zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách z pohledu denních klientů centra ARPIDA, o.s. v Českých Budějovicích. S ohledem na skutečnost, že v centru ARPIDA, o.s. pracuji v sociálních službách již od roku 2002, mohu bezprostředně sledovat, jak tento zákon ovlivnil a případně zlepšil možnosti klientů tohoto zařízení ve využívání sociálních služeb. Teoretická část práce se zabývá historií vzniku a základní charakteristikou zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Dále se podrobněji věnuje problematice příspěvku na péči. Součástí teoretické části této práce je rovněž prezentace centra ARPIDA, o.s. a všech registrovaných sociálních služeb, které tato organizace poskytuje klientům s tělesným nebo kombinovaným postižením ve věku od 3 do 26 let. Jedná se o tyto sociální služby {--} osobní asistence, denní stacionář, raná péče, sociální rehabilitace a sociálně terapeutické dílny. Praktická část práce je výsledkem zpracování anonymního dotazníkového šetření a poskytuje kompletní informace o důsledcích a změnách, které přinesl zákon o sociálních službách denním klientům centra ARPIDA, o.s.. Podrobně zjišťuje dostupnost a rozsah nabídky sociálních služeb pro denní klienty centra ARPIDA, o.s.. Na základě získaných dat vyhodnocuje názory klientů na zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, zejména pak jejich pohled týkající se příspěvku na péči. Závěry bakalářské práce by měly sloužit jako zpětná vazba pro pracovníky centra ARPIDA, o.s. a významně tak přispět ke zvýšení kvality a rozšíření nabídky poskytovaných sociálních služeb v Českých Budějovicích
|
|
|
Reforma systému sociálních služeb v ČR
DROBÍLKOVÁ, Magda
Diplomová práce se zabývá reformou systému sociálních služeb v ČR. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy a popsány důvody, které vedly k reformě systému sociálních služeb. Cílem diplomové práce bylo zjistit, které problémy souvisejí s aplikací právní úpravy příspěvku na péči z pohledu zúčastněných subjektů, jimiž jsou příjemci příspěvku na péči, zástupci poskytovatelů sociálních služeb a zaměstnanci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Při analýze tohoto problému bylo nutno zjistit názory jednotlivých subjektů na tuto dávku, dále to, k jakým účelům je příspěvek na péči využíván jeho příjemci v jednotlivých stupních závislosti, kterou sociální službu nejčastěji využívají a jaký vliv na způsob využití může mít forma výplaty příspěvku na péči. Pro empirickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda kvalitativního dotazování. V závěru práce byla na základě zpracovaných výsledků stanovena příslušná opatření, která lze využít v praxi.
|
|
|
Současná úroveň sociálních služeb, srovnání s právní úpravou po 1.1.2007.
SERBUSOVÁ, Martina
{\clqq}Před zákonem jsou si všichni rovni`` a to od 1. ledna 2007 platí i na poli sociálních služeb, jelikož po mnoha letech přípravy nabyl účinnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Schválení tohoto zákona je průlomovým momentem jak pro sociální pracovníky, poskytovatele sociálních služeb, tak i pro samotné občany, příjemce sociálních dávek a služeb. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zabývala vývojem sociálních služeb, zavedením nového zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, do sociálního systému a porovnáním příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a příspěvku na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V praktické části jsem se zaměřila pouze na příspěvek na péči, jelikož z mého pohledu se jedná o největší změnu, kterou nový zákon o sociálních službách s sebou přinesl a hraje velmi důležitou roli v této oblasti. Výzkum byl proveden za použití metody dotazování technikou dotazníku, který vyplňovali sociální pracovníci pracující v oddělení příspěvku na péči na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji. Celkem bylo rozdáno 57 dotazníků, z toho bylo použito 48 dotazníků. Ke zpracování výzkumné části jsem zvolila formu grafů. Cílem práce bylo porovnat pomocí SWOT analýzy dávky příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Na základě tohoto cíle byla stanovena hlavní hypotéza: v dávce příspěvek na péči dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách spatřují sociální pracovníci více silných stránek a příležitostí než v dávce příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu dle zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Z výsledků provedeného výzkumu vyplývá, že tato hypotéza byla potvrzena. I přes některé problémy, které ještě bude třeba v souvislosti s tímto zákonem vyřešit, lze předpokládat, že zavedení příspěvku na péči do systému sociálních služeb byl a bude krok správným směrem.
|
|
|
Podpora rodin s dítětem se zdravotním postižením
LUKEŠOVÁ, Miloslava
Rodina je prostorem, ve kterém dochází k formování osobnosti člověka, prostorem tvorby lidského kapitálu, výchovy a růstu budoucích generací. Na její prosperitě závisí rozvoj státu, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický. Narození dítěte se zdravotním postižením, příp. vznik zdravotního postižení u dosud zdravého dítěte, představuje pro rodiny značnou zátěž. Dochází ke změnám v pracovním zařazení rodičů, ke změnám životního stylu, způsobu využívání volného času a často i ke změně vztahů v rodině. Pro zmírnění zátěže pečovatelů jsou významné sociální služby, které představují jednu z forem pomoci těmto rodinám. Záměrem zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, bylo jasně vymezit typologii sociálních služeb a poskytnout příspěvek na péči jako nástroj na zajištění potřebné pomoci. Předpokládalo se vytvoření zdravého konkurenčního prostředí v této oblasti a následné rozšíření sítě sociálních služeb. Metodou kvalitativního výzkumu byly zjišťovány názory a postoje rodičů dětí se zdravotním postižením na současnou podporu státu těmto rodinám, na nabídku sociálních služeb ve zkoumaném regionu, a jejich využívání. Práce dále mapuje informovanost rodičů ve vztahu k systému sociální pomoci a sociálním službám, zjišťuje první zkušenosti rodičů dětí se zdravotním postižením s příspěvkem na péči, který je v právním systému ČR zcela novou sociální dávkou. Výběrový soubor byl tvořen třiceti rodiči dětí se zdravotním postižením, pro sběr dat byly zvolena technika polostandardizovaného rozhovoru a obsahové analýzy. Na základě výsledků výzkumu byla stanovena následující hypotéza pro případný kvantitativní výzkum: Zájem rodin s dítětem se zdravotním postižením o rozšíření nabídky sociálních služeb není závislý na výši sociálních dávek určených na úhradu těchto služeb.
|
|
|
Právní aspekty invalidity z mládí
HORYNOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá právními aspekty invalidity z mládí. Jde o problematiku společensky vysoce závažnou, přestože v právních předpisech není tento termín pro tuto skupinu uživatelů dávky z důchodového pojištění upraven jako samostatný právní institut. Tento problém se dotýká nejen sociálního pojištění ale i problematiky medicínské, posudkového lékařství, psychologie, právní problematiky, etické, výchovné, speciálně pedagogické v nejširším významu. Současná právní úprava problematiky dávek určených pro občany s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem je v ČR založena na institutech plného a částečného invalidního důchodu jako dávek důchodového pojištění a bezmocnosti. Plné a částečné invalidní důchody kromě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu spočívají v poklesu soustavné výdělečné činnosti a získání potřebné doby pojištění. Z provedeného šetření je zřejmé, že počet přiznaných plných i částečných invalidních důchodů v jihočeském kraji narůstá. Podle diagnostického zaměření je rovněž nejvyšší výskyt plných invalidních důchodů pro invaliditu z mládí zaznamenán ve skupině střední mentální retardace. Řešení sociálního pojištění invalidů v ČR je současné době v připravované reformě důchodového pojištění. Cílem invalidního důchodu je umožnit člověku život co nejblíže normalitě, tedy vyrovnáváním handicapu umožňovat normální rodinný, společenský a pracovní život. Závěrem lze vyvodit, že by v rámci důchodové reformy v ČR měla být zakotvena povinná konverze plného invalidního důchodu ve starobní a to v okamžiku dosažení důchodového věku. Ve své práci jsem se zaměřila na některé faktory, které byly u mladých lidí rozhodující pro vznik plné či částečné invalidity. Jde o problematiku vysoce společensky závažnou v celé šíři vztahů, které vznikají nebo mohou vznikat. Dlouhodobá ztráta nebo pokles pracovní schopnosti mají nepříznivý dopad nejen na jednotlivé občany, ale ovlivňují i sociální postavení jejich rodin a tím působí negativně i na celou společnost a vyřazení z pracovního procesu pak mladé lidi značně traumatizuje. Důchody poskytované invalidům z mládí nejsou odvozeny od zaplaceného pojistného. Proto se domnívám, že by měly být řešeny mimo systém důchodového pojištění, obdobně jako zvýšení důchodů pro bezmocnost a to tak, že v nejbližší budoucnosti by náklady na ně důchodovému pojištění hradil stát a perspektivně by tyto dávky byly převedeny do jiného sociálního systému. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že základním lidským vnímáním a klíčovým záměrem sociálního zabezpečení je dát lidstvu ujištění, že úroveň a kvalita života jednotlivců a jejich rodin nebude narušována nežádoucími sociálními nebo ekonomickými vlivy a že jejich zdraví a pohodu nebudou zhoršovat nemoci a úrazy. Tato skutečnost podstatně ovlivní moderní strategii sociální politiky.
|
|
|
Důsledky přijetí zákona o sociálních službách na činnost konkrétního zařízení
NOVOTNÝ, Miroslav
Tato práce si klade za cíl zmapovat, jaké změny přinesl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v praxi konkrétního zařízení. A to z pohledu personálu domova pro seniory. V teoretické části se nejdříve práce soustředí na vymezení samotných sociálních služeb, jaké faktory je ovlivňují a jejich význam pro širokou veřejnost. V další kapitole s názvem Vývoj legislativy systému sociální ochrany obyvatelstva, je objasněn přechod od sociálního zabezpečení k sociální ochraně obyvatelstva. Další kapitola se věnuje legislativní snaze o vytvoření ucelené právní úpravy, která by nahradila, již v té době nevyhovující systém sociální péče. Následující kapitoly podrobně charakterizují jednotlivé části nového zákona o sociálních službách, co všechno tento zákon ovlivňuje, jako například standardy kvality sociálních služeb, jejich kontrolu formou inspekce Ministerstva práce a sociálních věcí nebo krajského úřadu. Rovněž se zde práce postupně zaměřuje na novou sociální dávku, její účel, výši, pro koho je určena a kdy vzniká nárok na její vyplacení. Ke konci teoretické části práce je zákon o sociálních službách podroben kritickému hodnocení formou SWAT analýzy. Pro naplnění cíle této práce jsou v praktické části stanoveny dvě hypotézy. Při samotném výzkumu bylo použito dotazníkové šetření a nestandardizovaný rozhovor. Výzkumným vzorkem byl ošetřovatelský a sociální personál domova pro seniory ve Sněženkové ulici v Praze. Dotazníkové šetření a nestandardizované rozhovory potvrdily hypotézu č. 1, ve které je zastáván názor, že vlivem zákona o sociálních službách vzrostou pracovní nároky na management jednotlivých zařízení sociálních služeb. Výzkum rovněž potvrdil hypotézu č. 2, v níž je předpokládán nárůst ošetřovatelské péče z důvodu změny systému financování sociálních služeb a následné změny struktury klientů. Dále se potvrdilo, že zákon dokáže naplnit své hlavní poslání a tím je preventivní působení proti sociálnímu vyloučení.
|
|
|
Sociální služby ve stáří a nemoci
Šarochová, Miloslava ; Sedláková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kubát, Jiří (oponent)
Práce zhodnotí dopady Zákona o sociálních službách do oblasti péče o seniory z hlediska potřeb seniorů, pozornost bude věnována zejména dávce "příspěvek na péči". Součástí práce bude také analýza nákladů rodinných příslušníků na péči o seniora, tedy vyčíslení nákladů spojených s péčí o seniora v domácím prostředí v porovnání s náklady vydanými za pobyt v sociálním příp. zdravotnickém zařízení.
|
|
| |
|
|
Reforma sociálních služeb
Richtariková, Pavlína ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Vybíralová, Ivana (oponent)
Reforma sociálních služeb, která vstoupila v platnost 1. ledna 2007, má za úkol změnit způsob jejich financování a umožnit efektivnější poskytování sociálních služeb osobám nacházejícím se v nepříznivé sociální situaci. Po dobu její účinnosti však prochází úpravami, které by měly celý systém financování stabilizovat. Cílem této práce je popsat důsledky reformy na státní rozpočet a poskytovatele služeb a také přiblížit marketingové řízení takovéto organizace.
|
|
|
Senioři a současnost - demografický a sociálněekonomický pohled
Sekalová, Helena ; Kadeřábková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Říhová, Gabriela (oponent)
Práce se věnuje postavení seniorů v současné české společnosti. Základem jsou demografické analýzy. Ty jsou doplněny sociálněekonomickými charakteristikami, např. ekonomickou aktivitou, nejvyšším dosaženým vzděláním a rodinným stavem seniorů. Další část se věnuje nové zákonné úpravě, která např. zavádí nové sociální služby a mění systém jejich financování. Případová srovnávací studie se zaměřuje na postavení seniorů a dostupnost sociálních služeb v Jihočeském a Olomouckém kraji.
|
host ::
RSS.