|
|
The functional in vitro analysis of the BRCA1alternative splicing variants
Ševčík, Jan ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent) ; Macůrek, Libor (oponent)
Úvod: Inaktivace tumor supresorového genu BRCA1 je predispozičním faktorem vzniku karcinomu prsu a ovaria. Vznik funkčně odlišných nádorově specifických alternativních sestřihových variant může být možným mechanismem snižujícím aktivitu BRCA1 v procesu reparace dvouřetězcových zlomů DNA (DDSB). V této práci jsme funkčně charakterizovali dvě alternativní sestřihové varianty BRCA114-15 a BRCA117-19, nalezené v průběhu genetického screeningu jedinců s vysokým rizikem vzniku karcinomu prsu.Metody: Pro funkční in vitro analýzu jsme vytvořili modelový systém klonů buněčné linie MCF-7 stabilně exprimujících zkoumané varianty. Pomocí comet assay a konfokální imunomikroskopie jsme v tomto systému sledovali vliv BRCA114-15 a 17-19 variant na kinetiku reparace DDSB a proliferaci. Aktivita DNA reparačních procesů byla stanovena přímo pomocí in vitro NHEJ assay a nepřímo testem senzitivity na mitomycin C. Proliferační aktivita byla stanovena klonogenním testem a růstovými křivkami. Výsledky: Exprese BRCA114-15 a 17-19 zvyšuje v MCF-7 buňkách úroveň endogenního poškození DNA, zpomaluje reparaci DDSB, negativně ovlivňuje tvorbu reparačních komplexů v počáteční fázi reparace a prodlužuje jejich trvání. Varianty BRCA114-15 a 17-19 rozdílně ovlivňují aktivitu HR, NHEJ a radiosensitivitu MCF-7 buněk. Závěr: Zvýšení exprese...
|
|
|
Význam Chk2 kinázy ve vnitrobuněčné signalizaci a důsledky jejích poruch v onkogenezi
Stolařová, Lenka ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Kináza Chk2 (checkpoint kinase 2), ovlivňující kontrolní body buněčného cyklu, je kódována genem CHEK2. Patří mezi serin/threoninové kinázy a její dominantní aktivitou je regulace a intracelulární distribuce signálu v odpovědi na přítomnost poškození genomové DNA. Aktivátorem Chk2 je kináza ATM fosforylující Thr68 v oblasti FHA domény Chk2. Vyvolaná sterická změna indukuje homodimerizaci Chk2 a aktivační fosforylaci v oblasti kinázové domény. Následně disociující katalyticky aktivní protomery Chk2 a fosforylují intracelulární proteiny (p53, E2F-1, BRCA1, Cdc25A a C, BRCA2 a PLK3), čímž se Chk2 podílí na zástavě buněčného cyklu, regulaci reparace DNA a apoptózy. Vrozené mutace v genu CHEK2 byly nalezeny v souvislosti se zvýšeným výskytem řady nádorových onemocnění, včetně karcinomu prsu a kolorekta a ztráta funkce Chk2 se tak podílí na procesu nádorové transformace.
|
|
|
Úloha estrogenových receptorů v prognóze a predikci terapie karcinomu prsu
Kloudová, Alžběta ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Estrogenové receptory (ER) jsou součástí rodiny jaderných receptorů, které po navázání steroidního ligandu zprostředkovávají různé fyziologické funkce. Kromě toho hrají roli také v řadě onemocnění, mezi nimiž je rakovina prsu. ER patří mezi proteiny detekované v karcinomu prsu v rámci klinické praxe a na základě jeho přítomnosti jsou pacientky léčeny endokrinní terapií. Názory na roli ER v rakovinných buňkách nejsou v současné době zcela jednotné, v budoucnu by však jeho detekce a léčba ER a ER selektivními ligandy mohla přinést pokrok v nádorové terapii. Dalším důležitým faktorem, jenž může ovlivnit estrogenovou signalizaci a také účinnost endokrinní terapie, jsou izoformy, mutace a posttranslační modifikace ER a rozluštění jejich významu v rakovinných buňkách může významně rozšířit znalosti o signalizaci ER a naznačit další cesty ke zlepšení léčby.
|
|
|
Investigating the role of zinc transporter ZIP 6 and STAT3 in mitosis
Burgetová, Lenka ; Čečková, Martina (vedoucí práce) ; Štaud, František (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lenka Burgetová Školitel: PharmDr. Martina Čečková PhD. Školitel specialista: Dr. Kathryn Taylor PhD. Název diplomové práce: Studium role zinkového transportéru ZIP 6 a STAT3 v mitóze Bylo prokázáno, že STAT3 (přenašeč signálu a aktivátor transkripce 3) se podílí na vzniku rakoviny. ZIP6 je cílem tohoto transkripčního faktoru. Větší část dosavadního výzkumu byla zaměřena jen na aktivaci STAT3 po fosforylaci tyrosinu, zatímco fosforylace serinu zůstala relativně neprozkoumána. Domníváme se, že fosforylace serinu je aktivována v průběhu mitózy tamoxifen-rezistentních prsních nádorových buněk (TamR), a že zinkový transportér ZIP6 a na serinu fosforylovaný STAT3 jsou zahrnuty v zinkem zprostředkovaném mechanismu mitózy. Při použití nocodazolu pro navození zástavy mitózy, jsme pozorovali snížení exprese na tyrosinu fosforylovaného STAT3, zatímco exprese STAT3 fosforylovaného na serinu byla u mitotických buněk zvýšena. Přidání zinku mělo za následek vyrušení účinku nocodazolu, obnovení buněčného cyklu a proteolytické štěpení STAT3, což svědčí pro nový mechanizmus úniku z mitózy. Dále jsme objevili, že ZIP6 je v průběhu mitózy štěpen na N-terminálním úseku a přemístěn z endoplazmatického...
|
|
|
Prevence karcinomu prsu.
Svobodová, Karolína ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
Tématem bakalářské práce je Prevence karcinomu prsu, konkrétněji se zaměřuje na samovyšetřování prsu. Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je obecně zpracována anatomie prsu, rizikové faktory, příznaky, diagnostika, léčba a prognóza karcinomu prsu. Podstatná část práce se pak věnuje prevenci, která v další kapitole seznamuje ženy se samovyšetřováním prsu. Empirická část je realizována prostřednictvím dotazníkového šetření. Skupinu respondentů tvořilo 92 žen. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda jsou ženy informovány o metodice samovyšetřování prsu, zda si ženy prsa vyšetřují či nevyšetřují. A pokud si prsa nevyšetřují, co je důvodem. V poslední řadě práce zjišťuje, odkud ženy získaly informace o metodice samovyšetřování prsu. Význam práce spočívá v získání informací o karcinomu pru a rozšíření znalostí v prevenci. Především by měla ženy motivovat v péči o sebe sama.
|
|
|
Gen PALB2 a jeho úloha při vzniku karcinomu prsu.
Zdařilová, Klára ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Žáčková Suchanová, Jiřina (oponent)
Karcinom prsu je nejčastější nádorové onemocnění u žen v České republice. Mutace ve dvou hlavních predispozičních genech, BRCA1 a BRCA2, vysvětlují rozvoj onemocnění pouze u 16 % pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou. Gen PALB2 byl objeven v roce 2006 a řadí se mezi tumor supresorové geny. Jeho proteinový produkt hraje významnou roli v opravě dvouřetězcových zlomů DNA mechanismem homologní rekombinace. Interaguje s proteiny BRCA1, BRCA2 a RAD51, umožňuje jejich vstup do reparačního ohniska a spuštění homologní rekombinace. V závislosti na poškození DNA se také podílí na regulaci buněčného cyklu. Funkce proteinu PALB2 je tedy nezbytná pro udržení integrity genomu a při její ztrátě deaktivací genu dochází ke genomové nestabilitě, která může být základem pro rozvoj tumorogeneze. Heterozygotní mutace genu PALB2 zvyšující riziko vzniku karcinomu prsu, byly také prokázány u karcinomu pankreatu a méně často u karcinomu ovaria. Proto je tedy nadějná analýza patogenních variant genu PALB2 u BRCA1/2-negativních pacientek z rodin s mnohočetným výskytem karcinomu prsu, jejíž význam může být v naší populaci srovnatelný s významem analýzy genu BRCA2.
|
|
|
Edukace porodní asistentkou o prevenci nádorového onemocnění prsu
SAMCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá rolí porodní asistentky v edukaci o prevenci nádorového onemocnění prsu, která je nezbytná. Tato práce je zaměřena na všechny druhy prevence od primární až po kvartérní. Vzhledem k účelu této práce je však největší důraz kladen na primární a sekundární prevenci. Primární prevence spočívá především ve zdravém životním stylu, eliminaci rizikových faktorů, možnosti genetického testování a chemoprevence u rizikových žen apod. Sekundární prevence se zaměřuje na vyhledávání žen s rizikem vzniku nádorového onemocnění prsu. Nejznámější metody jsou mammární screening, ultrazvukové vyšetření nebo samovyšetřování prsu. Cílem těchto možností je zachytit nádorové onemocnění co nejdříve, ve stádiu, ve kterém je možná co nejefektivnější léčba s největší šancí na úplné vyléčení. Úkolem porodní asistentky je na základě svých znalostí edukovat ženy jednak o samotném onemocnění, ale také o preventivních možnostech. Při edukaci musí porodní asistentka dodržovat zásady pro její správné vedení. Nejdůležitější je, aby vytvořila se ženou přátelský a důvěrný vztah v klidném prostředí. Podstatným úkolem porodní asistentky je motivovat ženu, aby v ní vzbudila co největší zájem o její zdraví a přesvědčit jí, aby nepodceňovala prevenci tohoto onemocnění. Cílem práce bylo zjistit, jak ženy hodnotí edukaci porodní asistentkou o prevenci nádorového onemocnění prsu. Výzkumné šetření bylo provedeno na základě kvalitativního šetření pomocí techniky rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo osm žen od 18 do 70 let věku. Rozhovory se všemi ženami byly vedeny anonymně se zachováním jejich soukromí. Se souhlasem respondentek byly rozhovory nahrány na diktafon, následně detailně přepsány a analyzovány metodou "tužka papír". Výsledky byly zpracovány do tří kategorií, které byly dále rozčleněny na podkategorie. První výzkumná otázka se zabývala způsobem, jakým jsou ženy edukovány o prevenci nádorového onemocnění prsu. Žádná z respondentek nebyla nikdy edukována od porodní asistentky, jako zdroj informací převážně uvedly lékaře nebo internet. Druhá výzkumná otázka se zabývala tím, jaké informace ženy získávají od porodní asistentky. Jelikož žádnou z respondentek nikdy žádná porodní asistentka nepoučila, nezískávají od ní žádné informace. Většina žen by však informace od ní ocenila, a to převážně o samovyšetřování prsu. Třetí výzkumná otázka se zabývala náhledem žen na prevenci nádorového onemocnění prsu. Každá z respondentek je toho názoru, že prevence je důležitá. Většina z nich se ji snaží dodržovat, ale většinou nedostatečně. Z výzkumného šetření vyplynulo, že by porodní asistentky měly ženy více edukovat o preventivních možnostech, zejména o samovyšetřování prsu. Sice ho provádí většina respondentek, ale ne vždy správným způsobem. Výzkumná práce ukazuje na nedostatečnou informovanost žen ze strany porodní asistentky. Z tohoto důvodu je nutné porodní asistentky motivovat, aby své pacientky o prevenci nádorového onemocnění prsu edukovaly. Respondentky by tyto informace ocenily, a to především informace o samovyšetřování prsu. Na základě výsledků výzkumného šetření byl vytvořen informační letáček o samovyšetřování prsu, aby ženám pomohl ve správném postupu při samovyšetřování.
|
|
|
Význam amplifikace genu HSD17B1 u karcinomu prsu
MAŠOVÁ, Michaela
Karcinom prsu je nejčastějším nádorovým onemocněním u žen. Přesto, že incidence neustále narůstá, snižuje se mortalita tohoto onemocnění. Nicméně, stále existují případy, u nichž konvenční léčba selhává. Jedním z terapeuticky důležitých rysů je hormon-dependentní závislost karcinomů prsu a status receptoru růstového faktoru HER-2 (Her-2/neu, c-erbB-2). U karcinomů se zvýšenou expresí estrogenového či progesteronového receptoru (ER, resp. PR) lze léčbu zacílit na jejich blokádu, či v případě HER2 nadměrné exprese funkci zablokovat použitím monoklonální protilátky trastuzumab, popř. lapatinib. Přestože díky agresivitě HER2 pozitivních nádorových buněk patřil tento podtyp onemocnění do skupiny pacientek s nejhorší prognózou, díky cílené (biologické) léčbě patří v současné době tyto pacientky do skupiny nejlépe léčitelných ca. mammy. Nicméně, u některých hormonálně-dependentních nádorů dochází k selhání léčby. Jedním z důvodů by mohl být produkt genu HSD17B1, který zasahuje do metabolismu těchto hormonů. Gen je navíc lokalizován na chromozomu 17 (podobně jako gen HER2) a tudíž lze předpokládat jeho aberaci. Vzhledem k tomu, že sonda pro gen HSD17B1 není komerčně dostupná, připravili jsme tuto sondu pomocí transfekovaných E. coli bakteriálních klonů a její specifitu jsme ověřili na chromozomálních preparátech a pacientských vzorcích. V předkládané práci jsme provedli FISH u 50 vzorků pacientek s karcinomem prsu s cílem alespoň předběžně zjistit, v jaké míře je u nich zmnožen gen HSD17B1 a zvážit jeho zařazení do rutinního vyšetřování ca. mammy. Dále jsme se pokusili ověřit, zda počet kopií genu HSD17B1 není závislý na statusu genu HER2, či zda nekoreluje např. s věkem pacientky při diagnóze apod. Zdá se, že počet kopií genu HSD17B1 je v některých případech u ca. prsu navýšen, i když se jeho navýšení je spíše důsledkem polyzomie chromozomu 17. V další fázi bude studie rozšířena o další pacienty a dokončen sběr klinických dat a jejich analýza ve vztahu k HSD17B1. Jedná se o pilotní projekt, jehož cílem je ověřit význam genu HSD17B1 a případně nabídnout připravenou sondu ke komercionalizaci.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu s karcinomem prsu
MOJŽÍŠOVÁ, Šárka
Karcinom prsu patří k nejčastějším nádorovým onemocněním žen a hlavní příčinou úmrtí u nás. Ve většině případů postihuje ženy v produktivním věku. Ročně onemocní v České republice až šest tisíc žen touto zákeřnou nemocí. Nejčastější metodou včasného záchytu karcinomu je samovyšetření prsu, mamografické vyšetření prsu a preventivní prohlídky u gynekologa. Cílem práce bylo zjistit, jaké jsou znalosti žen o karcinomu prsu, dále zjistit jaké dostaly informace při propuštění do domácí péče a zjistit, jak se jim změnil život po operaci prsu. K cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. Jaké měly ženy znalosti před onemocněním o karcinomu prsu? V jakých oblastech sestry informují ženy při propuštění do domácí péče? Co ženám toto onemocnění dalo a vzalo? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření a sběr dat byl proveden technikou polostrukturovaného rozhovoru s pacientkami, které prodělali karcinom prsu. Z výsledků výzkumu se ukázalo, že znalosti žen o karcinomu prsu před onemocněním jsou minimální, přesto každá z pacientek o onemocnění věděla, že existuje a je nebezpečné. Ale většina žen se přiznala, že se o toto onemocnění více nezajímala a nepřipouštěla si, že by mohli onemocnět. Dále bylo zjištěno že informace při propuštění do domácí péče jsou velmi různorodé a ve většině případech pacientky neobdrželi všechny podstatné informace, co by měly. Dále bylo zjištěno, že po operaci prsu zaznamenaly změny ve svém životě všechny pacientky, převážně ve stravování a zvýšené únavě na čemž se shodli téměř všechny. Výstupem bakalářské práce je návrh na přednášku (Příloha 4) zaměřený na důležitost samovyšetření prsou a správnou techniku, který by mohl být nabídnut podpůrným skupinám.
|
|
|
Kvalita života žen s onkologickým onemocněním prsu
POSEKANÁ, Věra
Tématem této práce je zjistit, jakou kvalitu života mají pacientky s nádorem prsu a jak se tato skutečnost odráží v jejich životech a životech jejich blízkých. Zhoubná onemocnění jsou celosvětovým problémem a incidence těchto onemocnění má trvale vzestupnou tendenci. Karcinom prsu je u žen nejčastějším nádorovým onemocněním. Statistické údaje poskytují přesné číselné údaje výskytu tohoto onemocnění, ale neposkytují informace o psychice, o prožitcích či nejistotách spojených s touto diagnózou. Ve dvacátém století došlo k prudkému vývoji znalostí a vědomostí s následným rozvojem léčebných metod a možností, které umožňují včasnou diagnostiku a následně účinnou léčbu. Teoretická část práce je zaměřena na onemocnění jako takové, na možnosti léčby a nežádoucí účinky s ní spojené. Pozornost je věnována problematice psychologických dopadů, ovlivnění výživy a pohybových aktivit v souvislosti s kvalitou života po dobu léčení. Praktická část se věnuje samotnému kvalitativnímu výzkumnému šetření, které bylo prováděno metodou SEIQoL a metodou interview. Cílem práce bylo zjistit, jak ovlivňuje léčba kvalitu života v subjektivním hodnocení a zmapovat, jakým způsobem byly změněny či zachovány pohybové aktivity a výživa u 8 zúčastněných respondentek. Výsledky ukazují na vysokou úroveň vnímání kvality života, stravovací režim nebyl v souvislosti s léčebným procesem významně ovlivněn a jedinou oblastí, kterou onkologická léčba zásadně zasahuje a ovlivňuje, je pohybová aktivita.
|
host ::
RSS.