|
|
Enuréza u dětských pacientů z pohledu dětské sestry
VETÝŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá enurézou u dětských pacientů z pohledu dětské sestry. To je onemocnění, o kterém se velmi často hovoří jako o nekontrolovaném úniku moči. Práce je rozdělena ne teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá popisem enurézy, anatomickým a fyziologickým popisem vylučovacího ústrojí. V této části také popisujeme psychické nebo anatomické změny, které mohou zapříčinit enurézu, či psychické potřeby pacientů trpící enurézou, diagnostické metody a možnosti léčby enurézy. Z literatury je také čerpán popis úlohy specifické péče dětské sestry s dětmi trpící enurézou, edukací dětí a jejich rodičů. Praktická část je zaměřena na specifika ošetřovatelské péče u dětí s enurézou. S pacienty s tímto onemocněním se častěji setkáme v nefrologické ambulanci, ale i přesto se sestry s enurézou na dětském lůžkovém oddělení setkávají. Hlavními cíli této bakalářské práce bylo prozkoumat zkušenosti a názory sester na péči o dětské pacienty s enurézou, zjistit, jak dětské sestry vnímají enurézu u dětských pacientů a prozkoumat, jaké strategie a přístupy dětské sestry používají při péči o dětské pacienty s enurézou. Pro splnění těchto cílů a metodiky jsme dělali rozhovory s dětskými sestrami. Další rozhovory jsme dělali s rodiči dětí s enurézou, všechny výsledky z rozhovorů byly kategorizovány do 10 kategorií. Z výzkumu vyplynulo, že sestry znají specifika ošetřovatelské péče u dětí s enurézou. Sestry mají zkušenosti s těmito pacienty. Respondentky využívají adekvátní a účinné strategie a přístupy u dětí s enurézou.
|
|
|
Motivace studentů pediatrického ošetřovatelství pro povolání dětské sestry
HRABOVSKÁ, Alžběta
Teoretická část práce byla rozdělena na dvě části: první z nich se věnuje představení oboru pediatrické ošetřovatelství, druhá se zaměřuje na motivaci studentů. V první kapitole, která se týká pediatrického ošetřovatelství, je popsána historie pediatrie, vysvětlen pojem pediatrie, popsána role dětské sestry, vzdělávání dětských sester, a jejich kompetence a působnost. Ve druhé kapitole, která se týká motivace, je popsán pojem motivace, zdroje motivace, vnitřní a vnější motivace, potřeba a motiv, motivace k učení a k práci. Cílem této práce bylo zjistit motivaci studentů ke studiu oboru pediatrické ošetřovatelství a zjistit, zda se studentům pediatrického ošetřovatelství v průběhu studia mění preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry. V empirické části práce byl proveden kvantitativní výzkum. Odpovědi byly sesbírány formou dotazníku vlastní konstrukce. Dotazníkové šetření bylo provedeno na vybraných vysokých školách se studijním programem Pediatrické ošetřovatelství. Školy, které se výzkumu zúčastnily, jsou Zdravotně sociální fakulta JČU, Lékařská fakulta Ostravské univerzity a 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Výzkumný soubor pro zjišťování údajů tvořilo 96 respondentů. Výsledky: Z výsledků kvantitativního vyplynulo následující. První hypotéza týkající se motivačního faktoru pro povolání dětské sestry se nepotvrdila. Předpokládali jsme, že největším motivačním faktorem pro povolání dětské sestry je pozitivní vztah k dětem. Podle grafu 15, je nejsilnějším motivačním faktorem pro studium pediatrického ošetřovatelství odpověď pomoc dětem, která byla na skórovací škále převedena se skóre 3,9. Pozitivní vztah k dětem byl převeden na skóre 3,8. Jistota pracovního místa byla převedena na skóre 3,5. Prestiž povolání je na skórovací škále převeden na skóre 3,1. Nejmenším motivačním faktorem (ve srovnání s ostatními odpověďmi) je finanční ohodnocení, které bylo převedeno na skóre 2,6. Druhá hypotéza, že se preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry mění v závislosti na délce studia, nebyla potvrzena. Třetí hypotéza, že se preference pro praxi v budoucím povolání dětské sestry mění v závislosti na formě studia, nebyla potvrzena. Druhou a třetí hypotézu ověřovaly otázky, které byly určené pouze studentům druhého a třetího ročníku. Statistickým chí-kvadrát testem jsme ověřovali platnost hypotéz H2 a H3. Nulová hypotéza byla ověřována proti alternativní hypotéze na hladině významnosti 5 %. Bakalářská práce může poskytnout bližší pohled na motivaci při studiu pro budoucí povolání dětské sestry přímo z pohledu studentů pediatrického ošetřovatelství. Může také posloužit jako zpětná vazba pro fakulty ke zjištění spokojenosti studentů se studiem. Výsledky práce byly prezentovány na SVOČ a byly s nimi seznámeny zapojené fakulty.
|
|
|
Historie a vývoj intenzivní péče
KADLECOVÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá historií a vývojem intenzivní péče s důrazem na české země. Jejím cílem je popsat historický vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích s akcentem na aspekty (například nové techniky, přístroje a podobně), které tento proces determinovaly. Jádro práce tvoří tři hlavní kapitoly. První z nich stanovuje základní východiska práce, věnuje se tedy definici intenzivní péče, dějin medicíny a ošetřovatelství. Druhá hlavní kapitola analyzuje počátky intenzivní péče v mezinárodním kontextu - v tomto kontextu akcentuje zejména vliv Florence Nightingale na vznik intenzivní péče a reflexi práce této ošetřovatelky v českých zemích. Třetí kapitola již popisuje historii a vývoj intenzivní péče a ošetřovatelství v českých zemích - tento výklad je rozčleněn do chronologicky seřazených podkapitol. Práce vychází zejména z historických pramenů (primárně se jedná o dobové publikace a časopisecké články, které vznikaly v popisované době a přímo tak reflektují tehdejší diskurs) a z odborné literatury. Jako důležité období je reflektováno komunistické Československo, kdy byl značně omezen kontakt československé medicíny se západními poznatky a intenzivní péče i ošetřovatelství byly značně ideologicky podmíněny, což v mnoha aspektech vedlo k zaostávání za Západem.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů po operaci varixů
ZAJÍCOVÁ, Eva
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění dolních končetin a zaměřuje se na ošetřovatelskou péči o nemocného po operaci varixů. Snaží se zhodnotit informovanost pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění varixů, o pooperačních režimových opatřeních a následně popisuje specifika péče po výkonu. Teoretická část se skládá z anatomie a fyziologie cév, kde se zaměřuje především na žíly dolních končetin. Dále pokračuje charakteristikou chronické žilní insuficience, na kterou navazuje hlavní téma, a to jsou varixy dolních končetin. U varixů se zabývá etiologií, příznaky, prevencí, rizikovými faktory a také diagnostikou tohoto onemocnění. Dále jsou v práci uvedeny možnosti a způsoby léčby, předoperační a pooperační péče u pacientů indikovaných k chirurgickému řešení. Výzkumná část je zaměřena na pooperační péči u pacientů po operaci varixů, na zhodnocení informovanosti pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Následně jsou popsána specifika ošetřovatelské péče u těchto pacientů. Cílem práce je zhodnotit informovanost pacientů po operaci varixů a popsat specifika ošetřovatelské péče o pacienty po operaci varixů. Výzkumné šetření probíhalo formou kvalitativní strategie pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Sběru dat se zúčastnilo dvanáct sester ze třech chirurgických oddělení různých nemocnic. Po získání informací bylo následně provedeno jejich zpracování. V závěru jsou popsána a porovnána specifika ošetřovatelské péče a je zhodnocena informovanost pacientů o pooperačních režimových opatřeních. Z výsledků vyplývá, že specifika péče a způsoby edukace jsou poměrně individuální záležitostí, která se odvíjí od rozsahu výkonu, stavu a také věku pacienta. Ve vybraných nemocnicích byla zjištěna odlišná specifika a postupy v péči o pacienty po operaci varixů.
|
|
|
Muž v managementu ošetřovatelství
ROTHSCHEDL, Radek
Tato bakalářská práce se zabývá muži pracujícími na manažerských pozicích v ošetřovatelství. V managementu všeobecně dochází k vyrovnávání poměrů mezi muži a ženami na manažerských pozicích. V ošetřovatelství, jakožto oboru, kterému dominují ženy je tento trend výrazně pomalejší. Cílem práce bylo zmapovat názor středního nelékařského zdravotnického personálu na muže v ošetřovatelských manažerských pozicích. Druhým cílem předkládané práce bylo zjistit, jak se sami muži pracující na těchto pozicích vnímají. Výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření se středním NLZP a rozhovory s muži na manažerských pozicích v ošetřovatelství.
|
|
|
Představa studentů ošetřovatelství o jejich budoucím povolání
NEJEDLÁ, Sára
Data byla získávána pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výběr informantů byl náhodný, kritériem bylo studium Všeobecného ošetřovatelství formou prezenčního a kombinovamného studia. Informanti byli voleni metodou "sněhová koule". Výzkumný soubor tvořilo 10 informantů z Jihočeského kraje. Realizované rozhovory byly nahrávány na záznamník, následně doslovně přepsány a analyzovány metodou "tužka-papír". V rámci otevřeného kódování byly definovány 4 kategorie, 11 podkategorií a 53 kódů.
|
|
|
Význam bazální stimulace při péči o pacienta na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení
MARKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce obsahuje využití konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko resuscitačním oddělení a specifika ošetřovatelské péče o pacienta na tomto oddělení. Zabývá se aplikací konceptu bazální stimulace na Anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Koncept bazální stimulace vypracoval pedagog Andreas Fröhlich ve 20. století během svého vědeckého projektu v rámci doktorandského studia. Dokázal, že nejdůležitější je stimulace tzv. bazálních smyslů. Tento koncept slouží k podpoře lidského vnímání a komunikace. Vychází z vědeckých poznatků neurofyziologického vývoje dítěte. Koncept se nejprve začal uplatňovat při péči o děti s vrozeným těžkým postižením. Nyní se uplatňuje v paliativní a intenzivní péči, sociálních službách i v psychiatrickém ošetřovatelství. Cílem této práce je zjistit, jaké prvky bazální stimulace využívají se v různých nemocnicích na ARO při ošetřovatelské péči o pacienta. Pro výzkumné šetření bylo vybráno ARO v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Pro praktickou část byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První popisuje význam bazální stimulace při péči o pacienta na ARO a druhá otázka se zabývá aplikovanými prvky BS v Nemocnici Pelhřimov a v Nemocnici České Budějovice. Dle analýzy dat byly vytvořeny dvě kategorie a sedm podkategorií. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všichni dotazovaní vnímají význam bazální stimulace aplikovaný na ARO velmi pozitivně a tento koncept se snaží aplikovat do své ošetřovatelské péče u pacientů. Při výzkumném šetření bylo zjištěno, že respondenti se ve většině aplikovaných prvků shodují a nejvíce využívaným prvkem je iniciální dotek.
|
|
|
Potřeby transplantovaných pacientů po znovu zařazení do dlouhodobého dialyzačního programu
DUŠKOVÁ, Denisa
Úvod: V této bakalářské práce byly zkoumány potřeby transplantovaných pacientů znovu zařazených do dlouhodobého dialyzačního programu. Neuspokojené potřeby takových pacientů mohou vést ke zhoršení jejich zdravotního stavu. Je proto důležité vnímat pacientovy touhy a přání. Výsledky této problematiky tak mohou přispět k lepšímu pochopení potřeb pacienta nejen ze stran ošetřovatelského personálu, ale i pacientovy rodiny a jeho okolí. Cíl a výzkumné otázky: Hlavním cílem této práce bylo zjistit specifické potřeby těchto pacientů. Odpovědi byly hledány na otázky, jaké jsou specifické potřeby, jak se potřeby změnily před transplantací a po opětovném zařazení na dialýzu, jaké potřeby nejsou dostatečně uspokojeny a jaké jsou pro pacienty nejdůležitější. Metodika: Data byla získávána pomocí kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaného rozhovoru ve vybraném dialyzačním středisku v Jihočeském kraji. Údaje byly zpracovány metodou kódování pomocí statistického programu ATLAS.ti. Následně bylo identifikováno 5 kategorií s jejich podkategoriemi. Výsledky: Z výsledných dat bylo zjištěno, že pacienti nejvíce touží po potřebě spánku a odpočinku, být bez bolesti, po běžném životě a dostatečné podpoře od rodiny. I nedostatečné uspokojení v oblasti spánku nebrání ovšem pacientům vykonávat nějaký druh fyzické aktivity, který se pozitivně odráží i na psychické pohodě. Bylo také zaznamenáno, že nejdůležitější pro pacienty během dialýzy je klidný a nekomplikovaný průběh. Závěr: I přes výsledky tohoto výzkumu je nutné brát ohled na člověka jako individuální bytost, která se může od většiny ve svým potřebách lišit.
|
|
|
Chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém
BRÁVKOVÁ, Sabina
Cílem bakalářské práce s názvem "chronická zácpa u seniorů jako ošetřovatelský problém" bylo zjistit, jaké metody volí pacienti s chronickou zácpou k vyprázdnění a kde hledají informace ohledně prevence a léčby chronické zácpy a kdo pacienty edukuje. Cíle bylo dosaženo pomocí vytvořených výzkumných otázek a otázek k polostrukturovanému rozhovoru. V teoretické části bakalářské práce jsme se zaměřili na popis zácpy, její rozdělení, příčiny vzniku, rizikové faktory a nejčastější příznaky. Také jak správně chronickou zácpu diagnostikovat a zvolit vhodnou terapii, která může být nefarmakologická i farmakologická. V současné době jsou velmi známé i alternativní postupy pro léčbu a prevenci chronické zácpy. Poslední část je věnována samotné geriatrii a gerontologii. Praktická část bakalářské práce byla naplněna kvalitativním výzkumným šetřením a rozhovory s klienty, kterých bylo realizováno devět. Rozhovory byly přepsány a data byla kategorizována. Výzkumné šetření přineslo informace o metodách prevence a léčby chronické zácpy. Přínosy byly ve farmakologické léčbě, a i v nefarmakologické léčbě. Klienti velmi často mají i své alternativní nové postupy, které jim pomáhají s vyprazdňováním. Závěr výzkumu je takový, že klienti nemají dostatek informací, které by potřebovali. Informace nemají kde získávat a ani není dostatek zdravotnického personálu, který by je vhodným způsobem edukoval. Na základě výsledků bakalářské práce byl vytvořen leták pro pacienty trpící chronickou zácpou.
|
|
|
Možnosti vyrovnání se s náročnou prací při ošetřování dlouhodobě nemocných
ŠVECOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce je primárně zaměřena na náročné situace, které mohou nastat při ošetřování dlouhodobě nemocných. Přibližuje to, jaké situace vnímají jako stresové konkrétní zaměstnanci konkrétní LDN, jak je individuálně prožívají a jak se s nimi vyrovnávají. Zabývá se ale i tím, jak tito zaměstnanci vnímají po letech praxe každodennost své práce. Teoretická část práce se na základě odborných zdrojů věnuje především popisu možných náročných situací a následně metodám a technikám, díky nimž je možné se s nimi vyrovnat. Výsledná práce je určena pro ty, kteří chtějí porozumět zkušenosti lidí, kteří v prostředí LDN pracují. Umožňuje dovědět se, s čím je možné se při výkonu této profese setkat a zároveň zprostředkovává doporučení od již zkušeného personálu, jak se s danými situacemi vyrovnat.
|
host ::
RSS.