|
|
Možnosti využití planě rostoucích rostlin ve výživě člověka
JEZLOVÁ, Jana
Plané rostliny a plevele se dříve běžně využívaly jako zelenina či koření. Naši předkové si je cenily pro jejich výživové i chuťové vlastnosti, stejně tak pro jejich léčivé účinky. Cílem této práce bylo zpracovat možnosti, přínosy a perspektivy využívání planě rostoucích druhů ve výživě člověka na našem území. Práce vychází z historického a geografického kontextu, čerpá z vlivu tradic a kultury na konzumaci planých druhů i plevelů, je zohledněn i aspekt jejich ochrany před nadměrným sběrem a vyhubením. Zvláštní pozornost je zaměřena na nutriční vlastnosti, upozorněno na toxikologická rizika, popsány jsou možnosti sběru jednotlivých částí rostlin a jejich kulinářské úpravy. Na základě literární rešerše byl z dostupných publikací sestaven přehled rostlin s uvedením charakteristik a způsobů jejich použití. Je provedeno srovnání s dalšími etnobotanickými studiemi realizovanými na území České republiky a sousedních zemích. Provedené dotazníkové šetření o přístupu ke konzumaci planých druhů dokládá měnící se motivace pro využívání planých rostlin, upřednostňování zelených částí rostlin, jejich konzumaci v syrovém stavu a v jednoduchých úpravách. Na závěr je doporučeno ke komfortnímu použití dvanáct druhů rostlin (Aegopodium podagraria, Alliaria petiolata, Allium vineale, Bellis perennis, Crataegus laevigata, Epilobium angustifolium, Galinsoga parviflora, Helianthus tuberosus, Impatiens glandulifera, Stellaria media, Reyoutria japonica, Viola odorata) s uvedením jejich podrobných charakteristik, výživových benefitů, možností zpracování a také důvodů, pro které si právě tyto druhy zaslouží pozornost a zařazení na jídelníček.
|
|
|
Analýza vegetace plevelů ve vybraných polních plodinách
Hintnausová, Marie
Tato práce je zaměřena na určení plevelných společenstev ve vybraných polních plodinách. Data z monitoringu byla vyhodnocena pomocí kanonické korespondenční analýzy. Bylo zjištěno, že nejvíce plevelných druhů se vyskytovalo v porostu ječmene jarního s podsevem jetele a v ječmeni ozimém. Plevele byly dále rozděleny dle Ellenbergových hodnot. Zaměřovali jsme se zejména na invazivnost, biologickou relevanci plevelů, nektarodárnost, vztah k dusíku, vztah k fosforu, vztah k pH, salinitu, způsoby šíření plevelů a na vztah k narušení půdy. Tyto ekologické ukazatele plevelných rostlin potvrdily tvrzení, že plevelné rostliny jsou schopny indikovat podmínky prostředí. Zejména toto tvrzení podporují výsledky vyhodnocení vztahu k dusíku, vtahu k fosforu, vztahu k pH a vztahu k narušení půdy. Monitoring probíhal v kraji Vysočina, okrese Jihlava, na pozemcích podniku Zemědělské družstvo Velký Beranov.
|
|
|
Meziplodiny a zaplevelení obilnin
Pluschková, Zuzana
Cílem této diplomové práce bylo stanovit druhy plevelů v meziplodinách a následných obilninách, zhodnotit změny zaplevelení a odhadnout dlouhodobé dopady meziplodin na zaplevelení obilnin. Vyhodnocení míry zaplevelení proběhlo pomocí početní metody. V podniku Hoštická a. s. bylo pozorováno zaplevelení v různých směsích meziplodin a následně pěstovaném jarním ječmeni a kukuřici. V polním pokusu provedeném v polní pokusné stanici Ivanovice na Hané bylo pozorováno zaplevelení v monokultuře ječmene po vyseté meziplodině a po zpracování podmítkou. Výsledky byly zpracovány statistickými metodami. Plevelné druhy byly taktéž rozděleny dle různých kritérií (dle biologických vlastností, dle původu, dle invazního statusu a dle škodlivosti). Z výsledků je patrné, že monokultura ječmene může zvyšovat druhové zastoupení plevelů. Meziplodiny z dlouhodobého hlediska mohou potlačovat některé druhy plevelů. Meziplodiny umožňují vzcházení výdrolu předplodiny a zabraňují zaplevelení následných plodin. S rostoucí rozmanitostí meziplodin se rozšiřuje seznam ekosystémových služeb.
|
|
|
Vegetace na zemědělské půdě v blízkosti železničních tratí
Vidrmertová, Ivana
Cílem práce bylo sledování vegetace, druhové zastoupení a procentuální pokryvnost jednotlivých druhů v ovocném sadu sousedícím s železniční tratí. K pozorování byla vybrána tři stanoviště, a to meziřadí ovocného sadu, cesta v sadu a železniční násep. Vegetace byla hodnocena fytocenologickými snímky, kterých bylo provedeno 18, každý o rozloze 10 m2. Pozorování probíhalo v červenci a září 2022. Data byla zpracována analýzou hlavních komponent (PCA) a redundanční analýzou (RDA). Současně byla data zpracována do tabulek dle stanoviště a termínu pozorování. Během hodnocení bylo nalezeno 38 druhů rostlin, jednotlivé zastoupení plevelných druhů bylo rozloženo do pěti skupin dle stanoviště. Mezi hodnocenými druhy bylo nalezeno pět invazivních druhů – Amaranthus retroflexus, Cirsium arvense, Erigeron annuus, Setaria pumila a Solidago canadensis.
|
|
|
Hodnocení výnosových prvků lineárních a hybridních odrůd pšenice ozimé (Triticum aestivum)
ŠÍR, Josef
Diplomová práce je zaměřena na téma pšenice ozimé, a to konkrétně na oblasti její-ho využití, agrotechnické požadavky, růstové fáze, hnojení, plevele v jejím porostu a tvorbu hospodářského výnosu. Práce si klade za cíl porovnat výnosové prvky u vybraných lineárních a hybridních odrůd pšenice ozimé. Za tímto účelem byl zalo-žen pokus na školním statku VOŠ a SZeŠ Tábor s lineárními odrůdami Chiron, Atu-an, Ascaban, Pirueta a hybridními odrůdami Hyking, Hybiza, Hyvento, Hydrock, Sofru, kdy během vegetační doby byla zjišťována a vyhodnocována polní vzcházi-vost osiva, počet klasů před sklizní, počet zrn v klasu a dosažený výnos zrna.
|
|
|
Rozdíly v zaplevelení širokořádkových a úzkořádkových plodin
Kubínek, Marek
Úkolem této bakalářské práce bylo vyhodnocení zaplevelení a zhodnocení rozdílů v zaplevelení úzkořádkových a širokořádkových plodin. Vyhodnocení probíhalo na pozemcích podniku AGROPOD Podolí a.s. a u soukromého zemědělce Ing. Františka Kubínka. Zaplevelení bylo pozorováno na 1 m2 v porostech pšenice ozimé, ječmene jarního, kukuřice seté a slunečnice roční. Výsledky byly statisticky zhodnoceny pomocí kanonické korespondenční analýzy (CCA). V úzkořádkových porostech plodin byl zaznamenán výskyt plevelných druhů převážně z čeledí hvězdnicovité (Asteraceae), merlíkovité (Chenopodiaceae), svlačcovité (Convolvulaceae) a violkovité (Violaceae). Byly to druhy především pcháč oset (Cirsium arvense), merlík bílý (Chenopodium album), opletka obecná (Fallopia convolvulus), violka rolní (Viola arvensis) a další. V širokořádkových plodinách byly nalezeny plevelné druhy čeledí merlíkovité (Chenopodiaceae), hvězdnicovité (Asteraceae) a svlačcovité (Convolvulaceae). Nejčastěji se vyskytovaly merlík bílý (Chenopodium album), pcháč oset (Cirsium arvense), opletka obecná (Fallopia convolvulus) a další.
|
|
|
Hodnocení zaplevelení vybraných porostů cukrové řepy
Kollár, Milan
Cílem této bakalářské práce je hodnocení zaplevelení vybraných porostů cukrové řepy. Hodnocení se provádělo v letech 2018 a 2019 na vybraných pozemcích firmy PRO-AGRO, spol. s r.o. v okrese Vyškov. Vyhodnocení zaplevelení na vybraných pozemcích bylo provedeno pomocí početní metody. Byly stanoveny tři termíny pozorování a hod-nocení, první po zasetí a v době vzcházení, druhý před 2. nebo 3. aplikací herbicidů a poslední v průběhu srpna až září. Nejčastěji se v prvním termínu pozorování vyskytoval výdrol pšenice ozimé (Triticum aestivum) a merlík bílý (Chenopodium album). Ve dru-hém termínu byl pozorován výskyt merlíku bílého (Chenopodium album), tetluchy kozí pysk (Aethusa cynapium) a velký výskyt kostivalu lékařského (Symphytum officinale). Ve třetím termínu byla největším problémem plevelná řepa (Beta vulgaris var. altissima).
|
|
| |
|
|
Vliv rozdílné technologie zpracování půdy na výskyt plevelných druhů v obilninách
JANUROVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá působením herbicidních přípravků z hlediska regulace plevelů v ozimé pšenici. Jedná se zejména o výskyt jednoletých dvouděložných plevelů, trávovitých a vytrvalých plevelných druhů. Z vybraných herbicidních přípravků byla zjištěna nejlepší účinnost u herbicidu Mustang Forte v konvenčním systému hospodaření a nižší účinnost u přípravku Biathlon 4D při hodnocení v minimalizačním způsobu hospodaření. Největší herbicidní efekt zaznamenal přípravek Biathlon 4D vůči heřmánkovitým plevelům.
|
|
|
Vyhodnocení efektu vláčení na zaplevelenost, výnosové parametry a jakost pšenice špaldy.
BERÁNEK, Jaroslav
Diplomová práce se zabývá vláčení vzešlých porostů pšenice špaldy (Triticum spelta L.) prutovými branami a jeho vlivem na četnost plevelů, výnos a kvalitativní parametry. V literárním přehledu jsou uvedené obecné pěstitelské zásady pro pěstování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) které jsou používané v současné zemědělské praxi. Je zde popsána obecná problematika pěstování špaldy v režimu ekologického zemědělství a její udržitelnost i s charakteristikou pšenice špaldy (Triticum spelta L.) jejími dostupnými odrůdami na území ČR a stručným popisem agrotechniky vhodné pro její pěstování. V práci jsou popsány druhy plevelů, jejich stručný popis a možnosti snížení jejich četnosti v režimu ekologického zemědělství. V literárním přehledu jsou popsány technologie vláčení porostů obilnin jako opatření k regulaci plevelů a další pozitivní aspekty vláčení porostů obilnin. V praktické části byla shromažďována data z poloprovozního parcelového pokusu, kde byl stanoven vliv vláčení na četnost plevelů, vliv na odnožování pšenice špaldy (Triticum spelta L.) výšku rostlin a její kvalitativní parametry které byly statisticky vyhodnoceny a porovnávány s výsledky v odborné literatuře. V závěru diplomové práce bylo vzhledem k výsledkům vyhodnoceným v praktické části určeno, zda je vhodné provést zásah vláčení na porostech pšenice špaldy (Triticum spelta L.), jeho počet, vliv na zaplevelení a jeho vliv jak na kvantitativní, tak i kvalitativní vlastnosti pšenice špaldy (Triticum spelta L.).
|
host ::
RSS.