|
|
East African Community and Theories of Regional Integration
Krajník, Jan ; Karlas, Jan (advisor) ; Parízek, Michal (referee)
This paper presents a case study of a regional integration called East African Community (EAC) that associates Kenya, Tanzania, Uganda later joined Rwanda and Burundi. The main research question is the reason for creation of the EAC. Congruence method is used to answer this question with further investigation to confirm existence of the causal relationship. There are three theories used to formulate a hypothesis concerning formation of the EAC - neofunctionalism, realism and liberal theory of international relation in the form reformulated by Andrew Moravcsik. Neofunctionalism cannot explain emergence of the EAC as strong supranational actor, key neofunctionalists feature, is not present. Spillover process also does not occur. Realism also fails to provide an explanation, although the end of the Cold War brings shift in global power structure. East Africa is also endangered by economic marginalization caused by integration of other parts of the continent. However intrastate and regional political instability and security threats were more important at that time. The EAC also does not correspond with the notion of only low politics integration. Liberalism offers most reasonable explanation that integration is based on common interest in development and fight against poverty. Common historical...
|
|
|
Democratic Legitimacy of Global Economic Institutions (World Bank, IMF, WTO)
Krajník, Jan ; Parízek, Michal (advisor) ; Romancov, Michael (referee)
This paper addresses democratic legitimacy of the global economic institutions - The International Monetary Fund, The World Bank and The World Trade Organization. Considering formal aspects one of the main differences among them is the way of decision making. The WTO voting is based on country one, one vote principle whereas the IMF and the Bank represents weighted voting derived from the economic power. It is generally considered, that the egalitarian principle of the WTO is more democratic and brings better legitimacy. There are used three models of democracy to conceptualize what is meant by democracy a how is legitimacy gained. These are classical Athens democracy, Schumpeter's model competition of elites and modern concept of cosmopolitan democracy. With growing importance of these international organizations dealing with issues of monetary stability, economic development and international trade it is necessary to focus on them from the perspective of an individual citizen. For this reason, the Banzhaf index of power for each country related to its population is used to measure influence of individual citizen in these organizations. And from this perspective the WTO voting yields bigger disparities among citizens of different countries. Nevertheless different types of voting are not the key...
|
|
|
Jaká rozhodnutí čekají české europoslance v letech 2014–2019?
Kovář, Jan ; Dědek, Vojtěch ; Krajník, Jan ; Michalcová, Andrea
Na základě jednoduchého metodologického rám- ce tato studie přichází s katalogem klíčových témat, o kterých se bude rozhodovat v Evropské unii v násle- dujících letech. Jsou to otázky, o nichž budou přímo či nepřímo spolurozhodovat poslanci, které si zvolíme ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Podstatným prvkem je posílení role EP dle platné Lisa- bonské smlouvy ve volbě předsedy Komise, která bude následovat po ustavení nového parlamentu v červenci 2014. Volby do EP tak přeneseně mimo jiné rozhodnou o předsedovi Komise, jejích členech a dalších předních představitelích Unie. Další balík důležitých témat tvoří neutěšený stav evropských ekonomik. Boj s nezaměstnaností nejen mlá- deže, vleklá krize eurozóny, neschopnost některých států dostát svým finančním závazkům a vynucená úsporná opatření tvoří prostor pro soupeření různých politických konceptů a návrhů řešení. Toto soupeření se odehrává jak na tradičním pravolevém politickém spektru, tak i na specifické štěpící linii mezi posilováním společných řešení nebo naopak preferováním národní úrovně. Stra- nou by nezůstane ani budoucí vývoj Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, která by měla posílit vliv EU na globální úrovni, tak aby odpovídal její ekonomické síle. Podobně i spolupráce v oblasti energetiky a ochrany ži- votního prostředí v sobě obsahuje mnoho kontroverz- ních témat s výraznými ekonomickými dopady. Volby do EP mohou rozhodnout o budoucím směru EU a bylo by chybou v kampani zůstat pouze u domácích témat.
Fulltext:  PDF
|
|
|
Jak pracovali čeští europoslanci v uplynulém období?
Kovář, Jan ; Břízová, Pavla ; Hofbauerová, Jitka ; Krajník, Jan
Tato studie se zabývá systematickým hodnocením práce českých europoslanců za období od posledních voleb. Konkrétně tedy od počátku sedmého funkčního období až do posledního plenárního zasedání před začátkem zpracování této studie (14. 07. 2009–14. 07. 2013). Navazuje na obdobné odborné práce z jiných států EU a snaží se přinést relevantní argumenty pro rozhodování ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v květnu 2014. Nutnost podrobněji sledovat práci europoslanců je úzce svázána se zvyšujícími se pravomocemi EP. Studie pracuje s devíti kvantitativními indikátory činnosti poslanců EP. Jedná se o docházku na plenární zasedání a účast na jmenovitých hlasováních. Dále jsou to počty zpráv předložených zpravodajem, stanovisek (k legislativním návrhům) předložených navrhovatelem, pozměňovacích návrhů, parlamentních otázek (směřovaných na Radu a Komisi), písemných prohlášení, návrhů usnesení, o nichž se hlasuje na plenárním zasedání, a nakonec o počty vystoupení na plenárním zasedání. Tato data jsou následovně zpracována do tabulek a žebříčků, aby poslanci mohli být snadno porovnáni mezi sebou navzájem. Druhým srovnáním je vztažení výsledků českých europoslanců jako celku na kontrolní skupiny – například průměrné hodnoty daných indikátorů pro postkomunistické státy EU nebo původní EU – 15. Výsledky ukazují, že jednotliví čeští europoslanci se ve své pracovní aktivitě na půdě EP výrazně liší. Od velmi aktivních europoslanců, kteří snesou srovnání i s poslanci EU – 15, až po ty, kteří v oblastech vyžadujících větší osobní iniciativu zcela zaostávají a jejich práce se nejeví jako dostatečná. To představuje výrazný argument pro výběr nových kandidátů v příštím roce. Další významné zjištění je, že průměrné hodnoty pro české europoslance se zpravidla nacházejí pod průměry kontrolních skupin, což ještě podtrhává nutnost věnovat v nadcházející předvolební kampani pozornost i otázce pracovní aktivity českých europoslanců, zvláště u těch kandidátů, kteří usilují o znovuzvolení.
Fulltext: PDF
|
guest ::
