|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na chemické vlastnosti půdy, rostlinné druhové složení a arbusculární mykorhízní huby travních ekosystémů.
Zemková, Lenka ; Pavlů, Vilém (vedoucí práce) ; Hakl, Josef (oponent)
Již několik století je hnojení a vápnění travních ekosystémů důležitým a používaným opatřením, které slouží ke zlepšení produkce sena. Po dlouhou dobu zajišťovalo nejen stálé nebo vyšší výnosy, ale také negativně ovlivňovalo travní ekosystémy. Mimo jiné způsobilo závažné změny v druhové skladbě rostlin, které ve většině případů vedly ke snížení druhové rozmanitosti, jelikož původní druhy rostlin jsou méně konkurence schopné ve srovnání s druhy z produktivnějších pastvin. Dále dlouhodobé hnojení významně změnilo chemické vlastnosti půdy i biomasy a společenstva půdních mikroorganismů, včetně arbuskulárních mykorhizních hub.
Cílem této disertační práce bylo analyzovat vliv dlouhodobé aplikace dusíku, fosforu, draslíku a vápníku na rostlinné a mykorhizní společenstva a chemické vlastnosti půdy v travních ekosystémech. Výsledky této práce naznačují, že zemědělské postupy, které mají za úkol maximalizovat produkci nadzemní biomasy, mohou v dlouhodobém časovém horizontu významně zvýšit výnosy, snížit druhovou rozmanitost rostlin, podpořit trávy, potlačit byliny, leguminózy a arbuskulární mykorhizní houby v půdě, ačkoliv reakce na fosfor se lišily u jednotlivých druhů arbuskulárních hub. Dlouhodobé hnojení dále významně změnilo chemické vlastnosti půdy a podstatně zredukovalo ukládání uhlíku do podzemních částí.
|
|
|
Kritická analýza současné legislativní úpravy likvidace fotovoltaických modulů a její ekonomické zhodnocení
Zemková, Lenka ; Vojáček, Ondřej (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Česká republika má aktuálně cca 2 126 MWp instalované kapacity z fotovoltaických elektráren, z nich většina byla uvedena do provozu v období tzv. solárního boom okolo roku 2010. Směrnice 2012/19/EU vedla ke změně zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a ke vzniku vyhlášky č. 178/2013, která stanovila povinnost provozovatelů fotovoltaických elektráren platit příspěvek na budoucí recyklaci modulů. Minimální výše příspěvku na recyklaci byla stanovena na 8,50 Kč/kg modulu. Tato částka je z mnoha stran kritizována jako neúměrně vysoká. Diplomová práce analyzuje přístup veřejné správy k otázkám ochrany životního prostředí a nástroje environmentální ochrany, které může stát využít, aby motivoval znečišťovatele k šetrnějšímu chování k životnímu prostředí. Práce navrhuje novou výši recyklačního příspěvku ve výši 5,2-7,8 Kč/kg. Z analýzy dále vyplývá, že největším rizikem při stanovení příspěvku je časová nekonzistence, která ohrožuje řadu proměnných podstatných pro celou kalkulaci.
|
host ::
RSS.