Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 66 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Imprints of history in post-agricultural forests
Vojta, Jaroslav ; Suchara, Ivan (vedoucí práce) ; Honnay, Olivier (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
8 Úvod V rozvinutých zemích tvoří lesy vzniklé na bývalé zemědělské půdě (postagrární lesy, novodobé lesy, sekundární lesy) stále významnější součást krajiny a proto přitahují pozornost ekologů. Z praktického i teoretického hlediska je zajímavá otázka možnosti obnovy lesních společenstev na bývalé zemědělské půdě a na současné a historické změny krajiny můžeme pohlížet jako na přírodní experiment, který může pomoci porozumět některým základním ekologickým otázkám. Mnoho ekologických studií využívá podrobných prostorově explicitních informací z historických záznamů. Nejčastěji jsou používány staré mapy pro odlišení lesů, které vznikly na zemědělské půdě (novodobé lesy, postagrární lesy) od lesů které existují kontinuálně po dobu několika století (starobylé lesy). Na základě těchto informací bylo doloženo, že kolonizační schopnosti druhů jsou zvláště významné v dlouhodobém vývoji lesní vegetace. Osidlování nově vzniklých lesů může probíhat velmi pomalu a populace pomalu migrujících druhů mohou být omezeny na porosty starobylých lesů nebo na drobné "starobylé" biotopy jako jsou meze s dřevinami. Omezená schopnost lesních druhů kolonizovat sekundární lesy může mít za důsledek homogenizaci společenstev lesních druhů mezi stanovišti. Lesní druhy však tvoří specifickou ekologickou skupinu a o celkové diverzitě...
Kalibrace a návrh repase universálního měřícího mikroskopu
Vojta, Jaroslav ; Doňarová, Jana (oponent) ; Pata, Vladimír (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřená na laserový měřící systém. Komplexně popisuje jednotlivé složky laserového systému, jeho aplikaci při kalibraci, následné vyhodnocení výsledků a učinění obnovy mikroskopu.
Diverzita vegetace zaniklých sídel
Poslová, Kateřina ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmar, Martin (oponent)
V bakalářské práci se zabývám vlivem hospodaření a zaniklého osídlení na vegetaci. Pozornost věnuji sídlům různého typu a stáří - od starověkých sídlišť, přes středověké hrady a vesnice, až po vesnice opuštěné v novověku. Dále se v ní zabývám diverzitou, složením a vývojem rostlinných společenstev a ovlivněním půd. Zajímá mě též otázka vytrvalosti antropogenního vlivu na krajinu. Osídlení a s ním spojené hospodaření velmi ovlivňují krajinu. Mění diverzitu vegetace, vlastnosti půd i reliéf krajiny. Tyto změny mohou být dlouhotrvající, možná i nevratné. V zaniklých sídlech dochází k akumulaci živin a ke zvyšování pH. Ve všech se také nalézá mnohonásobně více nitrofilních a ruderálních druhů než v okolních starobylých lesích. Člověk svým působením může obohacovat diverzitu vegetace v krajině. Směr dalšího výzkumu by mohl směřovat k vzájemnému porovnání vlivu stejných typů sídel v krajinách s různým podložím a klimatem. Klíčová slova: zaniklá sídla, středověké hrady, vesnice, diverzita, vegetace, sekundární les, historické hospodaření, živiny, pH
Druhová diverzita pastvin a luk na malé prostorové škále
Bartoš, Michael ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Skálová, Hana (oponent)
Pastva se jeví jako prostředek vhodný nejen k údržbě travnatých porostů, ale v mnoha případech také jako prostředek vedoucí ke zvýšení diverzity. V předkládané diplomové práci jsem se pokusil zjistit, zda má pastva za daných podmínek za následek zvýšení, či snížení diverzity. Mým cílem bylo také zjistit, jakými mechanismy herbivoři diverzitu ovlivňují. Praktická část diplomové práce byla provedena ve Slupenci u Českého Krumlova. Za účelem srovnání pastvy a seče jsem pořídil fytocenologické snímky 1 x 1 mš z pastvin a luk. Abych zjistil důležité gradienty ve vegetaci, odebral jsem z ploch, na kterých byly zhotoveny fytocenologické snímky, vzorky půdy pro analýzu vlhkosti, složení živin a pH. Na třech pastvinách jsem dále vytýčil plošky 20 x 20 cmš, na nichž jsem zaznamenal údaje o vegetaci před pastvou a po pastvě. V dané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než diverzita luk. Na tamějších pastvinách se oproti loukám vyskytuje signifikantně více snímků přispívajících k vyšší ß diverzitě. Zároveň jediná proměnná - kategoriální proměnná pastvina / louka - vysvětluje variabilitu ve druhovém složení vegetace. O selektivitě pastvy bylo zjištěno, že koně dávají přednost druhům s větší pokryvností a že s klesajícím podílem spásaných druhů ve snímku roste ß diverzita. O funkčních vlastnostech...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 66 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.