|
| |
|
|
Milosrdenství jako základní charakteristika jednání křesťana. Novozákonní perspektiva
Mlčoch, Jan ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce "Milosrdenství jako základní charakteristika jednání křesťana. Novozákonní perspektiva" se zabývá problematikou milosrdenství ze zorného úhlu Nového zákona. Metodou rozboru jednotlivých relevantních perikop z oblasti kanonických evangelií a listů apoštolů Pavla a Jakuba a poukázáním na důležitost tématu v učení posledních tří papežů si práce klade za cíl zdůraznit důležitost a naléhavost milosrdného jednání v kontextu dnešní složité, turbulentní doby. Práce se snaží demonstrovat, že milosrdenství mezi lidmi si žádá sám Bůh Stvořitel a jeho Syn Vykupitel a Spasitel. S milosrdenstvím úzce souvisí témata jako odpuštění, smilování, láska a spravedlnost. Milosrdenství je základní charakteristikou Božího jednání a zůstává imperativem pro jednání mezi lidmi zde na zemi. Budoucnost na této zemi je silně odvislá od hájení hodnot, které milosrdenství s sebou nese. Klíčová slova Milosrdenství, Bůh Otec, Ježíš Kristus Syn Boží, odpuštění, soucit, smilování, láska, pontifikát, encyklika.
|
|
|
Boží království v synoptických evangeliích jako předmět a zdroj naděje
Sluka, Jiří ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Práce má tři hlavní části, jednu o Božím království, druhou o naději a třetí o vztazích mezi Božím královstvím a nadějí. První část hledá všechny výskyty slova "království" v Novém zákoně a zkoumá rozdíly mezi výrazy "Boží království", "nebeské království" a "Otcovo království". Poté věnuje pozornost významu a obsahu pojmu Boží království. Část zabývající se nadějí představuje historické i soudobé definice naděje, její typy podle psychologických výzkumů posledních dvou desetiletí, hledá rozdíl mezi předmětem a zdrojem naděje, popisuje specifika naděje křesťanské a hledá příčiny, proč se slovo "naděje" nevyskytuje v evangeliích. Práce v další části definuje 16 tříd výroků o Božím království v synoptických evangeliích, rozděluje jednotlivé verše do skupin a hodnotí je podle jejich vztahu k naději. Nachází principy nazvané stavební kameny křesťanské naděje, jež se opírají o Boží království představené Ježíšem v synoptických evangeliích. Dále z výsledků vyvozuje přínos naděje pro člověka při úsilí o vstup do Božího království. Práce také předkládá některé evangelní verše o Božím království, které svým obsahem účinkují proti naději - nebo tak aspoň vypadají. Hledá vysvětlení, zda tento paradox je reálný nebo pouze zdánlivý. Závěr práce shrnuje všechny typy zjištěných souvislostí mezi Božím královstvím a...
|
|
|
Osoba Beránka v Knize Zjevení a její starozákonní předobrazy
Rychetský, Pavel ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Práce se zabývá zobrazením Krista jako Beránka v Knize Zjevení. První kapitola stručně uvádí do žánru knihy a představuje jejího autora, dobu a místo vzniku. Druhá kapitola obdobně stručně shrnuje hlavní starozákonní zdroje, navázání Jana na prorockou tra- dici a v samostatné části se věnuje christologickým titulům, které mají svůj předobraz ve Starém zákoně a mezi nimiž má své výrazené místo Kristus představený jako Berá- nek. Jádrem práce jsou pak následující dvě kapitoly. Nejprve se jedná o exegezi pasáží, ve kterých vystupuje osoba Beránka; podle potřeby jsou do výkladu začleněny i sou- visející verše. Následující kapitola se zabývá jednotlivými tituly a přirovnáními, které jsou v Knize Zjevení vypovídány o Kristu Beránkovi, jejich starozákonními předobrazy a interpretací těchto obrazů autorem Knihy Zjevení. Klíčová slova Kniha Zjevení, Beránek, christologické tituly, starozákonní předobrazy, prorocká tra- dice
|
|
|
Jan 1,1-18 jako klíč k Evangeliu podle Jana
Bogarová, Martina ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce "Jan 1,1-18 jako klíč k Evangeliu podle Jana" postupně rozkrývá historický kontext a postavení janovské obce v době sepsání evangelia a vlivy okolních myšlenkových proudů a náboženských systémů na způsob Janovy výpovědi. Vymezuje pojmy Logos, Světlo, Moudrost a uvádí je do souvislostí. Popisuje terminologické a myšlenkové souvislosti se Starým zákonem i synoptickými evangelii, paralely a rozpory s esénskou naukou, židovskou apokalyptikou, gnózí a dalšími proudy. Literární forma Prologu a stavba Evangelia podle Jana je uchopena jako vzájemně provázaný systém. Vyvrcholením studijní části práce je krátká exegeze (J 1,1-18). V autorské části je Prolog postupně vztahován k Ježíšovým symbolickým úkonům a znamením a je na nich prokazován význam Prologu pro porozumění jejich smyslu. Klíčová slova Prolog, Světlo, Život, Moudrost, Evangelium podle Jana
|
|
|
Uzdravovací zázraky v Matoušově evangeliu jako předzvěst Ježíšovy soteriologie
Brejla, Pavel ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce "Uzdravovací zázraky v Matoušově evangeliu, předzvěst Ježíšovy soteriologie" si klade za úkol stručně a přehledně představit Ježíšovy zázraky uzdravení v perspektivě povelikonočního Ježíše, jak o nich píše evangelista Matouš. Úvodní kapitoly se věnují jednotlivým zázrakům, které deskriptivní metodou ozřejmí, posoudí jejich technickou stránku, jejich řazení a uložení v rámci evangelia a jejich obsah. Práce pak exegetickou metodou jednotlivé zázraky analyzuje, s důrazem na kontext nadcházejícího Ježíšova mesiášství. Ježíš svými zázraky prezentuje autoritu Božské bytosti, Stvořitele nebe i země, který má moc nad přírodními zákony, ale i nad nemocemi smrtí. Skutky uzdravování jsou mesiášskými znameními příchodu očekávaného židovského mesiáše, "pomazaného krále", který Izrael vysvobodí od útlaku. Upoutají pozornost Jana Křtitele a Ježíš mu zázraky uzdravení předkládá jako důkaz naplnění mesiášského očekávání. V samostatné kapitole diplomová práce analyzuje citaci proroka Izajáše, jak jí Matouš prezentuje v Mt 8,17. Zázraky zde evangelista spatřuje jako předzvěst Ježíšovy soteriologie, náhled na povelikonočního Ježíše, přesah SZ do NZ jako završení proroctví v Ježíšově smrti. Klíčová slova: Zázraky uzdravení, Ježíšova soteriologie, evangelium pod Matouše
|
|
|
Duch svatý v Janově evangeliu a ve Skutcích apoštolů
Peregrin, Filip ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem přislíbení, příchodu a působení Ducha svatého v prvotní církvi i v dnešní době. Záměrem práce je vyložit obecné údaje k Janovu evangeliu a Skutkům apoštolů, předložit analýzu vybraných perikop a nabídnout úvahy autora o zjištěných znacích působení Ducha svatého. Účelem práce je zjistit, jak svatopisci v jednotlivých perikopách líčí působení Ducha svatého, v jakých rysech se shodují, navazují na sebe nebo se liší. Závěrečná kapitola se zabývá působením Ducha svatého v církvi dnešní doby. Práce je určena pro zájemce, kteří se chtějí o tématu dozvědět základní informace a získat vhled do tématu a příslušné literatury. Klíčová slova Duch svatý, Janovo evangelium, Skutky apoštolů, Letnice, Ježíš, Jiný Přímluvce, Paraklét, církev
|
|
|
Role a význam Josefa v Matoušově evangeliu
Hladík, Michal ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce Role a význam Josefa v Matoušově evangeliu je rozčleněna do pěti kapitol, přičemž první dvě kapitoly vytvářejí nezbytný základ pro práci ve zbývajících třech kapitolách, které jsou těžištěm celé práce. Díky tomu, může být v samém závěru zhodnoceno, kým Josef je. První kapitola věnuje pozornost jazykové a literární analýze prvních dvou kapitol Matoušova evangelia, protože právě v těchto dvou kapitolách je spatřován pramen v nazírání Josefovy postavy. Druhá kapitola této diplomové práce přistupuje k synoptickému srovnání evangelijních textů hovořících o Josefovi. Třetí kapitola se zabývá hledáním Josefovy postavy v rodokmenu Ježíše Krista zaznamenaném v Matoušově evangeliu, jejím postavením a úlohy v něm. Čtvrtá kapitola zpracovává Josefovu roli Mariina manžela, kdy je biblický příběh zasazen do kontextu židovského uzavírání sňatku se všemi jeho časovými posloupnostmi a náležitostmi. Dále tato kapitola zpracovává Josefovu roli Ježíšova otce před zákonem s vyjasněním práv a povinností, které Josef vůči Ježíšovi měl. Pátá kapitola pojednává z hlediska Josefovy postavy o druhé kapitole Matoušova evangelia. Josef je zde umístěn do historických, politických a sociálních souvislostí. Pozornost je zde rovněž věnována důvěře mezi Bohem a Josefem, na jejímž základě je postaven celý Josefův život.
|
|
|
Přímluvná modlitba ve Starém zákoně
Foltová, Marta ; Scarano, Angelo (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Přímluvná modlitba ve Starém zákoně (resumé) Předmětem této bakalářské práce je přímluvná modlitba, tak jak ji nalézáme ve Starém zákoně. Cílem je odpovědět na otázky: Co je to přímluvná modlitba? Jaká je její struktura? Existují určité stavební prvky, které by byly pro jednotlivé typy přímluvné modlitby společné? Dále pak práce řeší otázky: Kdo to je přímluvce? Jaký je jeho charakter, jeho funkce a jak konkrétně svůj úkol naplňuje? Práce je rozčleněna do pěti kapitol podle typu přímluvné modlitby: za druhé, za pomoc v boji s nepřáteli, za národ, prosby o smilování a nakonec zvláštní kapitola věnující se Hospodinovu zákazu přimlouvat se, který dává proroku Jeremiášovi. Odpovědi na výše jmenované otázky jsou dokládány přímo biblickými texty Starého zákona a jednotlivými komentáři. Klíčová slova: Přímluvná modlitba - intercessory prayer Přímluvce - intercessor Struktura - structure Charakter - charakter Přimlouvat se - intercede with sb. for Počet znaků včetně mezer: 111 596
|
|
|
Ježíšova modlitba v Getsemane (podle Marka)
Lněnička, Václav ; Scarano, Angelo (vedoucí práce) ; Brož, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ LNĚNIČKA Václav: Ježíšova modlitba v Getsemane (podle Marka). Praha 2010. Diplomová práce. Katolická teologická fakulta. Univerzita Karlova. Katedra biblických věd. Vedoucí práce A. Scarano. Klíčové pojmy: Ježíšova modlitba, Getsemane, učedníci, síla a slabost, bdělost, pokušení, úzkost, smutek, exegeze. Práce se zabývá výkladem úryvku z Markova evangelia 14,32-42. Má posloužit k prohloubenému chápání daného biblického úseku. Samotnému výkladu předchází textová kritika, naznačení možné struktury textu, popis okolností. Součástí je i krátké porovnání se souhlednými evangelisty Matoušem a Lukášem. Samotný výklad je strukturován podle veršů. Kde je to užitečné, je ozřejměn překlad do češtiny. Výklad je pojat především jako srovnání několika současných exegetických prací, ale je přihlíženo i ke komentářům církevních otců. V úryvku můžeme sledovat dvojí způsob, jak reagovat na krizi. Ježíš, který čelí obtížné výzvě, kdy bude zcela vydán hříšníkům, vyznává před Otcem svou slabost a neochotu, a nakonec se Boží vůli podřizuje a skrze modlitbu získává pevnou jistotu. Naopak u učedníků, kteří na cestě do Getsemane dávali sebevědomě najevo svou odhodlanost stát za všech okolností při Ježíšovi, se ukazuje, že nedokážou pomoci slabému Ježíšovi svou přítomností a bdělostí. Nepřiznají si ani tuto vlastní slabost,...
|
host ::
RSS.