|
|
Well-being studentů pedagogických fakult a prevence syndromu vyhoření
Bílková, Nikola ; Frombergerová, Anna (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou well-beingu vysokoškolských studentů z pedagogických fakult po celé ČR. Cílem teoretické části bylo představení a vymezení konceptu well-beingu z pohledu nejznámějších teorií a popsat co konkrétně definuje well-being vysokoškolských studentů. Pro orientaci bylo stručně popsáno vývojové období, které odpovídá studiu na vysoké škole. Dále se teorie zaměřuje na stresory vysokoškolského studia a na to jaké copingové strategie jsou pro studenty efektivní či nikoli. Praktická část byla provedena kvalitativně. Jejím cílem bylo prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů popsat zkušenost 7 studentů z pedagogických fakult. Data z rozhovorů byla dále analyzována a interpretována pomocí reflexivní tematické analýzy. Výstupem výzkumu jsou 4 nejvýznamnější témata vázané na well-being studentů. Z výzkumu vychází, že motivace a přístup ke studiu jsou stěžejní pro pociťovaný well-being studentů. Také že vztahy a podpora nejvíce pomáhají studentů při cestě studiem. V neposlední řadě, že nejsilnějším stresorem pro studenty je časová náročnost. Z výzkumu vyplývají také doporučení pro univerzity, konkrétně více propagovat své podpůrné služby, s tím že pro nejefektivnější prevenci vyhoření se musí o služby zajímat i sami studenti. KLÍČOVÁ SLOVA Well-being, pozitivní...
|
|
|
Konceptualizace procesu náboru a výběru z perspektivy náborářů a užití psychometrických a psychologicky orientovaných nástrojů
Špádová, Zuzana ; Heider, David (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je poukázat na individuální konceptualizaci procesu náboru a různých psychologických poznatků, metod a nástrojů, které jsou používány pracovníky lidských zdrojů v personální agentuře. Teoretická část zahrnuje představení vybraných metod současného recruitmentu (náboru) a teoretické využití psychologických poznatků v tomto procesu. Empirická část se zaměřuje na konceptualizaci procesu náboru a výběru a také využití psychologických nástrojů a konceptů v každodenních činnostech pracovníků lidských zdrojů v prostředí vybrané náborové agentury. Zvláštní pozornost bude věnována využití psychologických nástrojů a konceptů u náborářů s psychologickým a jiným vzděláním. Cílem práce je zjistit, jak je proces náboru (a hodnocení kandidátů) vnímán jednotlivými náboráři a jaké existují rozdíly v procesu hodnocení kandidátů s ohledem na postupy a poznatky, které jsou využívány v konkrétní praxi náborářů a jak se jejich využívání liší dle vzdělání, délky praxe a jak je subjektivně hodnocena jejich validita (efektivita). Práce bude zpracována pomocí kvalitativní metodologie, konkrétně zjišťováním obecně teoretických postupů a konkrétního provedení u jednotlivých náborářů. Sběr dat bude probíhat prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými pracovníky dané náborové...
|
|
| |
|
|
Validizace nástroje na měření traumatu: PTSD Checklist pro DSM-5
Miklóš, Jessica ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na prvotní validizaci dotazníku PTSD Checklist for DSM- 5 (PCL-5) v jeho české verzi. Jedná se o sebeposuzovací metodu, která měří symptomy provázející posttraumatickou stresovou poruchu (PTSP). Teoretická část práce popisuje vývoj diagnózy PTSP v čase a její nynější kritéria. Dále prezentuje výčet diagnostických nástrojů pro měření PTSP včetně PCL-5 a jeho psychometrických vlastností. Výzkumná část práce popisuje průběh sběru a zpracování dat, výsledky stanovených hypotéz a diskuzi. Výzkumný vzorek tvořilo 444 respondentů (370 žen; 74 mužů) s věkovým průměrem 32,6 let (SD = 10,6). Průměrným skórem v PCL-5 bylo 29,3 bodů (SD = 19,9). Při srovnání výsledků žen (M = 30,2; SD = 20) a mužů (M = 24,7; SD = 18,8) byl pozorován statisticky signifikantní rozdíl (p = 0,029). Při srovnání respondentů s PA - psychiatrickou anamnézou (M = 39,5; SD = 20) a bez PA (M = 21,7; SD = 16,6) byl také pozorovaný významný rozdíl (p < 0,001). V případě srovnání respondentů bez PA podle pohlaví nebyl statisticky významný rozdíl potvrzen. Cronbachovo alfa pro celý dotazník vyšlo vysoké: 0,955 (pro klastry v rozmezí 0,831-0,908), což je v souladu s předchozími studiemi. Provedena byla také konfirmační faktorová analýza, která celkově prokázala adekvátní fit k datům pro DSM-5 model (χ2 (164)...
|
host ::
RSS.