|
K překladové stránce staročeských Výkladů hebrejských jmen
Pytlíková, Markéta
Tento článek se zabývá staročeskou literární památkou Výklady hebrejských jmen z hlediska překladatelského stylu. Přístup staročeského anonymního překladatele byl zkoumán na vzorku 89 hapax legomen, z průzkumu vyplynulo, že překladatel se snažil užívat ekvivalenty ústrojně zapadající do soudobého lexika a že usiloval o překlad konkordantní, a to i v rámci celých slovních čeledí.
|
| |
| |
| |
|
Nejstarší český biblický překlad jako pramen poznání historické češtiny
Kreisingerová, Hana ; Pytlíková, Markéta
Článek se věnuje prvnímu úplnému překladu bible do českého jazyka, pocházejícímu ze 14. stol. Tento překlad jako první soustavněji popsal Vladimír Kyas, který také pod názvem Staročeská Bible drážďanská a olomoucká. Kritické vydání nejstaršího překladu bible ze 14. století (4 sv., 1981 – 1996) začal vydávat kritickou edici tohoto díla. Předčasná smrt editorova však vydávání edice přerušila a edice tak na nějakou dobu zůstala neúplná (nezpracována zůstala část SZ – knihy Izaiáš – 2. Makabejská). Tuto zbývající část zpracoval čtyřčlenný tým pracovnic Ústavu pro jazyk český vedený PhDr. J. Pečírkovou, CSc., a publikoval jej jako poslední svazek edice v roce 2009. Metody jejich práce a specifika této části staročeského biblického textu jsou popsány v druhé části příspěvku.
|
|
Interpunkce a členění textu v staročeských biblických rukopisech
Pečírková, Jaroslava ; Kreisingerová, Hana ; Pytlíková, Markéta
Článek představuje výsledky průzkumu interpunkce v staročeských rukopisech bible ze 14. a 15. století. Ukazuje, že interpunkce ve staročeských rukopisných biblích je velmi podobná interpunkci v soudobých biblích latinských a označuje víceméně shodně úseky textu. Je založena na pauzovém principu a obvykle označuje vyšší textové úseky (periody) velkým počátečním písmenem. Nejstarší český biblický rukopis, Bible drážďanská (kol. 1360) užívá interpunkce především k označení period, někdy odděluje i kóla (věty v rámci periody), komata (části věty) jsou interpunkcí označeny jen velmi zřídka. V mladších biblických rukopisech (Bible olomoucká, 1417; Bible litoměřicko-třeboňská, 1414) množství interpunkce stoupá. Periody jsou vyznačeny stejným způsobem jako v Bibli drážďanské, ale interpunkce častěji označuje i kóla a kómata, především v Bibli litoměřicko-třeboňské.
|
| |
| |
| |
| |