Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměny obsahu týdeníku Reflex pod vedením jednotlivých šéfredaktorů
Kuklík, Vladimír ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměny obsahu týdeníku Reflex pod vedením jednotlivých šéfredaktorů pojednává o změnách, kterými prošel český časopis od svého vzniku v roce 1990 do roku 2013. Během těchto dvaceti tří let se v jeho vedení vystřídalo šest šéfredaktorů a tato práce vznikla kvůli předpokladu, že každý z nich zanechal v obsahu Reflexu svou stopu a ovlivnil jeho obsah. V teoretické části se práce zabývá dosavadní historií týdeníku, střídáním šéfredaktorů, změnami vydavatelů, vzhledu, složení redakce i rubrik, ale i vývoji prodaného nákladu Reflexu a jeho konkurenci. Následující kapitola je zaměřena na teoretický kontext, jenž se vztahuje k analytické části. Jsou v ní definovány pojmy neutralita, negativita a tematická agenda a řeší ze zde dopad komercializace tisku na vizualizaci. Základem další části je kvantitativní obsahová analýza, jež zkoumá obsah Reflexu ve dvanácti určených obdobích; u každého šéfredaktora vždy první a poslední tři měsíce. Výsledky analýzy předkládají informace o tom, kdy byl obsah Reflexu nejméně a nejvíce neutrální, nebo negativní, pod vedením kterého šéfredaktora obsahoval nejméně a nejvíce zpravodajství a textu, jak se měnila tematika hlavních rozhovorů, kteří z dlouhodobých redaktorů psali spíše neutrálně, nebo spíše negativně a jak se měnil počet jejich textů pod...
Proměny obsahu týdeníku Reflex pod vedením jednotlivých šéfredaktorů
Kuklík, Vladimír ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Švelch, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce s názvem Proměny obsahu týdeníku Reflex pod vedením jednotlivých šéfredaktorů pojednává o změnách, kterými prošel český časopis od svého vzniku v roce 1990 do roku 2013. Během těchto dvaceti tří let se v jeho vedení vystřídalo šest šéfredaktorů a tato práce vznikla kvůli předpokladu, že každý z nich zanechal v obsahu Reflexu svou stopu a ovlivnil jeho obsah. V teoretické části se práce zabývá dosavadní historií týdeníku, střídáním šéfredaktorů, změnami vydavatelů, vzhledu, složení redakce i rubrik, ale i vývoji prodaného nákladu Reflexu a jeho konkurenci. Následující kapitola je zaměřena na teoretický kontext, jenž se vztahuje k analytické části. Jsou v ní definovány pojmy neutralita, negativita a tematická agenda a řeší ze zde dopad komercializace tisku na vizualizaci. Základem další části je kvantitativní obsahová analýza, jež zkoumá obsah Reflexu ve dvanácti určených obdobích; u každého šéfredaktora vždy první a poslední tři měsíce. Výsledky analýzy předkládají informace o tom, kdy byl obsah Reflexu nejméně a nejvíce neutrální, nebo negativní, pod vedením kterého šéfredaktora obsahoval nejméně a nejvíce zpravodajství a textu, jak se měnila tematika hlavních rozhovorů, kteří z dlouhodobých redaktorů psali spíše neutrálně, nebo spíše negativně a jak se měnil počet jejich textů pod...
Srovnání vysílání fotbalového mistrovství Evropy na České televizi a TV Prima
Kuklík, Vladimír ; Záruba, Robert (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Srovnání vysílání fotbalového mistrovství Evropy na České televizi a TV Prima" se zabývá kvalitativními a kvantitativními rozdíly ve vysílání evropského fotbalového šampionátu v podání České televize a TV Prima. Do roku 2004 včetně vysílala fotbalová mistrovství Evropy vždy Československá, respektive Česká televize, ale k Euru 2008 již získala vysílací práva TV Prima. Práce se soustředí na skutečnost, v jakých aspektech se TV Prima odlišila od trendu nastoleného Českou televizí. Pojednává například o tom, jaký je v České republice rozdíl mezi televizí veřejné služby a soukromou televizí nebo jakou mají či měly sportovní redakce obou televizních stanic historickou tradici. V kvalitativním srovnání vysílání České televize a TV Prima se bakalářská práce zaměřuje na pojetí vysílání fotbalového šampionátu, které přibližují vysílací programy zasazené do tabulek, koncepce předzápasových, přestávkových a pozápasových programů a nalezení rozdílů v komentáři přímých přenosů. V kvantitativním srovnání jsou uvedeny tabulky sledovanosti, z nichž je patrné, které mistrovství Evropy na jakém programu si nenechalo ujít větší množství diváků, nebo jak vysokého podílu na sledovanosti programy dosáhly.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.