|
|
Lidské tělo a jeho obraz ve středověké a současné kultuře (exkurze do krajiny vědy a filmu)
Hrdinová, Veronika ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem mé práce bylo poukázat svébytným způsobem na problematiku lidské tělesnosti v historickém i současném kontextu. Její "nadčasovou" pohnutkou bylo uchopit kulturně proměnlivou senzitivitu lidského těla, jež se v mém pohledu jeví jako následek více či méně komplikované koexistence mezi světem přírody a světem kultury ve smyslu prostoru podmíněného lidským vykročením z přirozeného rámce jeho bytí. Jako pozadí pro pohled do minulosti jsem si zvolila středověkou kulturu, neboť v jejím rámci se lidské tělo jeví jako neobyčejně křehké a pestré pole. Ústřední póly středověké tělesnosti jsem uchopila prostřednictvím její oscilace mezi základními rámci, v nichž se nacházela. Nejvýraznější křivku tohoto pohybu pro mě ztvárnil dualismus mezí tělem a duší středověkého člověka. Existence napětí mezi fYzickou podstatou lidstva a jeho nitrem, pokřtěná a živená oficiální teologií dané doby, se vyjevila jako síla, jež rozštěpila středověkého člověka v jeho bytostné podstatě. Další oblasti, v nichž lidské tělo ve středověké kultuře oscilovalo, v mém textu promluvily v relacích asketického mnišství, zatracovaného ženství, hříšné sexuality, podezřelého snu, zranitelného dětství i stáří, rituálů a významů spojených s tělem nemocného a mrtvého a v neposlední řadě i živelného venkova. Ve všech těchto rámcích jsem se pokusila...
|
|
|
Ikony na hladině
Hrdinová, Veronika ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Kopal, Petr (vedoucí práce) ; Dufek, Jiří (oponent)
Teoretická bakalářská práce Ikony na hladině zkoumá filmový obraz lidského těla ve středověké kultuře. Její snahou je postihnout nejen schopnost tvůrců vyobrazit středověk a jeho tělesnost, ale zároveň analyzovat, co rozmanité přístupy k tomuto tématu vypovídají o kinematografii i kultuře současnosti. Kromě analýz několika konkrétních, z hlediska dějin kinematografie klíčových snímků se středověkou tematikou věnuje svou pozornost i samotné tematice těla ve smyslu základního stavebního materiálu filmového vyprávění a vztahu mezi tělem filmovým, tělem tvůrce a tělem diváka. Zároveň zkoumá problematiku filmového uchopení historie a pohnutky, jež vedou tvůrce k znovuoživení minulosti na plátně. Obraz středověkého těla, tedy těla naplněného symbolickými významy i těla oscilujícího mezi krajními póly lidské existence, nahlíží jako filmařskou výzvu. Výzvu, v níž by mohl tvůrce vybízet diváky v kontrastu k mainstreamové produkci k větší senzitivitě a k účasti na takových prožitcích, jež by reagovaly na obrazy v jejich základní estetické a symbolické kvalitě.
|
host ::
RSS.