|
|
Retinální mikrovaskulární abnormality u deprese
Sadykov, Evgenii ; Hosák, Ladislav (vedoucí práce) ; Dudová, Iva (oponent) ; Končelíková, Dana (oponent)
Souhrn Depresivní porucha je vysilující a nejčastěji se vyskytující duševní porucha. Dle Světové zdravotnické organizace v roce 2019 celosvětově depresí trpělo přibližně 280 milionů obyvatel. Vědecké studie usilující o identifikaci biomarkerů pro diagnostiku a léčbu depresivní poruchy dosud nenalezly žádný biomarker, který by dosáhl dostatečné senzitivity a specificity. Cílem studie bylo najít možnou souvislost mezi retinální mikrovaskulární patalogií a depresívní poruchou u negeriatrické populace. Nemocní s depresí byli hospitalizováni na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové. Snímky sítnice byly získány pomocí stacionární kamery Fundus FF450 od Zeiss a přenosné kamery od oDocs. Celkem se studie zúčastnilo padesát pacientů s depresivní poruchou (muži N = 18, ženy N = 32) ve věku 16 až 55 let (průměrný věk mužů 33,7±9,9 let, průměrný věk žen 37,9±11,5 let), kteří byli srovnáni s padesáti duševně zdravými jedinci (muži N = 28, ženy N = 22) ve věku 18 až 61 let (průměrný věk mužů 35,3±9,2 let, průměrný věk žen 36,6±10,6 let). U pacientů byla diagnostikována depresivní epizoda (N = 26) nebo rekurentní depresivní porucha (N = 24) podle klasifikace MKN-10. Výsledky potvrdily statisticky významné mikrovaskulární změny na sítnici oka u pacientů s depresivní poruchou ve srovnání s kontrolní...
|
|
| |
|
|
Vztah olfaktorických funkcí a psychopatologie u pacientů s poruchou autistického spektra
Dudová, Iva ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Drtílková, Ivana (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Cílem naší práce bylo vyšetřit čichové funkce (čichový práh, čichovou identifikaci a čichovou preferenci) a zjistit jejich vztah k závažnosti psychopatologie u dětí s poruchou autistického spektra (PAS). 35 pacientů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem (průměrný věk 10,8 ± 3,6 let; 31 chlapců) bylo porovnáno s 35 zdravými kontrolami (průměrný věk 10,4 ± 2,4 let; 28 chlapců). Obě skupiny se statisticky významně nelišily ani průměrným věkem (p = 0,598), ani zastoupením pohlaví (p = 0,324). Čichová identifikace a čichový práh byly měřeny pomocí testu Sniffin' Sticks. Čichová libost byla měřena na 5-ti položkové škále při použití testu Sniffin' Sticks, části čichové identifikace. Pro určení závažnosti autistické psychopatologie byla použita observační škála dětského autistického chování CARS (Childhood Autism Rating Scale). U osob s PAS bylo naměřeno ve srovnání s kontrolní skupinou výrazně nižší skóre čichového prahu v testu Sniffin' Sticks (6,3 ± 3,1 vs. 7,9 ± 2,0; p = 0,025), tedy zjištěna výrazně snížená senzitivita. Pacienti s PAS byli signifikantně lepší ve správné identifikaci vůně pomeranče (94 vs. 63%; p < 0,05) a signifikantně horší ve správné identifikaci vůně hřebíčku (40 vs. 74%; p < 0,05). Pro dalších 14 položek nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Pro celkové skóre...
|
|
|
Genetika psychických onemocnění
Krčmářová, Eliška ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Dudová, Iva (oponent)
Psychické poruchy jsou velmi heterogenní skupinou onemocnění se složitou a komplexní multifaktoriální etiologií, v níž může hrát významnou roli i genetická komponenta. U několika onemocnění byla zjištěna jednoznačná genetická příčina, například u Rettova syndromu, kde je ve většině případů příčinou mutace v genu MECP2. U většiny dalších psychických onemocnění je příčina komplexnější a jedná se především o kombinaci určitých polymorfismů mnoha genů s tlakem vnějšího prostředí. Mezi takové choroby patří například autismus, schizofrenie, bipolární porucha, či poruchy příjmu potravy. Zatímco u autismu pozorujeme polymorfismus několika různých genů, u dalších zmíněných onemocnění se jedná především o polymorfismy genů, zapojených do neurotransmise. Tato práce se tedy zaměří na genetické příčiny psychických onemocnění, které budou demonstrovány na konkrétních příkladech. Klíčová slova: psychické onemocnění, Rettův syndrom, autismus, neurotransmitery, úzkostná porucha, poruchy příjmu potravy, schizofrenie, bipolární porucha, mutace, polymorfismus
|
|
| |
|
|
Vztah olfaktorických funkcí a psychopatologie u pacientů s poruchou autistického spektra
Dudová, Iva ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Drtílková, Ivana (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Cílem naší práce bylo vyšetřit čichové funkce (čichový práh, čichovou identifikaci a čichovou preferenci) a zjistit jejich vztah k závažnosti psychopatologie u dětí s poruchou autistického spektra (PAS). 35 pacientů s Aspergerovým syndromem a vysoce funkčním autismem (průměrný věk 10,8 ± 3,6 let; 31 chlapců) bylo porovnáno s 35 zdravými kontrolami (průměrný věk 10,4 ± 2,4 let; 28 chlapců). Obě skupiny se statisticky významně nelišily ani průměrným věkem (p = 0,598), ani zastoupením pohlaví (p = 0,324). Čichová identifikace a čichový práh byly měřeny pomocí testu Sniffin' Sticks. Čichová libost byla měřena na 5-ti položkové škále při použití testu Sniffin' Sticks, části čichové identifikace. Pro určení závažnosti autistické psychopatologie byla použita observační škála dětského autistického chování CARS (Childhood Autism Rating Scale). U osob s PAS bylo naměřeno ve srovnání s kontrolní skupinou výrazně nižší skóre čichového prahu v testu Sniffin' Sticks (6,3 ± 3,1 vs. 7,9 ± 2,0; p = 0,025), tedy zjištěna výrazně snížená senzitivita. Pacienti s PAS byli signifikantně lepší ve správné identifikaci vůně pomeranče (94 vs. 63%; p < 0,05) a signifikantně horší ve správné identifikaci vůně hřebíčku (40 vs. 74%; p < 0,05). Pro dalších 14 položek nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Pro celkové skóre...
|
host ::
RSS.