|
|
On-line learning in real-time environments
Pacovský, Ondřej ; Spier, Emmet (vedoucí práce) ; Mrázová, Iveta (oponent)
Práce se zabývá vývojem nového algoritmu pro zpětnovazební učení (reinforcement learning), nazvaného StimulusActionReward Network (krátce SARN). Cílem je vyvinout algoritmus pro nasazení v reálném prostředí. To klade na použité techniky dvě hlavní omezení: řídící algoritmus musí pracovat se vstupy v oboru reálných čísel a učení musí probíhat za pochodu, bez předchozích trénovacích běhů. Dalším cílem je minimalizovat zásahy učitele (člověka) nutné pro úspěšné nasazení algoritmu pro daný problém. Architektura SARN kombinuje konekcionistickou síť a skalární zpětnou vazbu použitím hebbovských principů. Postupnou změnou vah v síti se tvoří vazby mezi relevantními vstupy (stimuly) a akcemi, které vedou k pozitivní zpětné vazbě. Protože použitý algoritmus je schopen rychle vybrat důležité vstupy, je možné použít vstupní prostor poměrně velké dimenze. To vede k myšlence použití náhodné rekurentní sítě pro před-zpracování vstupu. Prototyp byl testován ve virtuálním prostředí Unreal 2004. V porovnání s Q-learning vykazuje SARN v časové skále desítek sekund až jednotek minut typicky lepší výsledky. Zejména po spojení s Echo State Network vyžaduje SARN narozdíl od většiny srovnatelných algoritmů velmi málo zásahů od učitele nad rámec skalární zpětné vazby. Díky těmto vlastnostem je algoritmus použitelný například pro...
|
|
|
Zhodnocení kvality pečovatelské služby z pohledu uživatelů
MRÁZOVÁ, Ivana
Práce zkoumá kvalitu pečovatelské služby hodnocenou očima uživatelů. Text této práce je rozdělen do dvou hlavních částí. První je část teoretická, ta se zabývá vymezením hlavních pojmů - stáří a stárnutí, demografické změny ve společnosti, specifikace sociálních služeb, pečovatelská služba, význam etických norem na jednání sociálních pracovníků a pracovníků v přímé péči, zranitelnost pracovníků v pomáhajících profesích a možnost aktivizačních činností pro seniory. V praktické části práce byl realizován výzkum mezi uživateli pečovatelské služby, provedena analýza, vyhodnocena data a porovnány názory seniorů a pečovatelek.
|
|
|
Zmapování úrovně řízení kvality a bezpečí ve vybraných nemocnicích ČR.
MRÁZOVÁ, Iveta
Kvalita ošetřovatelské péče se stává stále významnějším pojmem v současném ošetřovatelství. Nejúčinnějším prostředkem k dosahování kvalitní ošetřovatelské péče a také důkazním prostředkem je akreditace zdravotnických zařízení. V České republice je nejčastěji akreditační řízení vedeno na národní úrovni prostřednictvím Spojené akreditační komise ČR. Hlavním záměrem mé diplomové práce bylo zmapovat nastavení systému řízení kvality a bezpečí poskytované péče ve vybraných nemocnicích ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativně {--} kvantitativní metodou, formou rozhovorů a dotazníků v nemocnicích v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Písku, Prachaticích, Táboře a Jindřichově Hradci od ledna do března roku 2010. Kvalitativní část šetření probíhala formou rozhovorů s hlavními sestrami uvedených nemocnic. Pro tuto část jsem si stanovila sedm výzkumných otázek, které vycházely z akreditačních standardů Spojené akreditační komise. Týkaly se zavádění {\clqq}Program zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb,`` průběhu interní auditní činnosti, průběhu sběru dat o kvalitě a bezpečí poskytovaných služeb, průběhu sledování spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí, nastavení systému hlášení mimořádných/nežádoucích událostí, způsobu nastavení účinného systému řešení stížností a způsobu standardizace ošetřovatelské péče. Na základě rozhovorů jsem stanovila devět hypotéz, které byly potvrzovány v kvantitativním šetření mezi vrchními sestrami výše uvedených nemocnic. Celkem bylo rozdáno 111 dotazníků, vráceno bylo 82. První hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry se aktivně podílí na {\clqq}Programu zvyšování kvality a bezpečí poskytovaných služeb.`` Druhá hypotéza, která nebyla potvrzena, je: Vrchní sestry, které vykonávají funkci auditorky, mají certifikát akreditovaného kurzu. Třetí hypotéza, která byla potvrzena, je: Nejčastěji sledovaným indikátorem kvality ošetřovatelské péče je sledování spokojenosti pacientů/klientů s poskytnutou ošetřovatelskou péčí. Čtvrtá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Vrchní sestry mají k dispozici formulář pro hlášení mimořádných/nežádoucích událostí. Pátá hypotéza, která byla potvrzena, zní: Pacienti/klienti mají možnost vyjádřit spokojenost s ošetřovatelskou péčí pomocí dotazníků. Šestá hypotéza, která byla potvrzena, je: Na odděleních jsou prováděná nápravná opatření na základě výsledků spokojenosti pacientů/klientů s ošetřovatelskou péčí. Sedmá hypotéza, která byla potvrzena, je: Vrchní sestry se podílí na přípravě standardů ošetřovatelské péče. Osmá hypotéza, která nebyla potvrzena, zní: Vrchní sestry zapojují do přípravy standardů sestry s vyšším vzděláním. Z výsledků vyplynulo, že jsou více zapojeny sestry, které projevují zájem bez ohledu na vzdělání. A devátá hypotéza, která byla potvrzena, je: Ošetřovatelská péče je poskytována na jednotlivých odděleních formou ošetřovatelského procesu. Pouze v jedné nemocnici nepoužívají ani ošetřovatelský proces, ani ošetřovatelskou dokumentaci. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty hlavním sestrám jednotlivých nemocnic jako podklad pro kontinuální zvyšování kvality poskytované ošetřovatelské péče.
|
|
|
Podporované zaměstnávání pro znevýhodněné skupiny osob na trhu práce v Jindřichově Hradci
MRÁZOVÁ, Ivana
Tématem mé práce je podporované zaměstnávání pro znevýhodněné skupiny osob. Cílem práce bylo zhodnocení kvality služeb podporovaného zaměstnávání poskytované o.s. MESADA v Jindřichově Hradci a návrh sociotechnických doporučení na jejich zlepšení. V teoretické části je popsána historie podporovaného zaměstnávání, vymezeny znevýhodněné skupiny osob, definovány znaky, standardy a celý proces podporovaného zaměstnávání. V poslední části jsou zmíněny projekty o.s.MESADA. Praktická část je věnována výzkumu. Při vytváření závěrů jsem vycházela z kvantitativního výzkumu, který probíhal formou dotazníkového šetření u uživatelů služby podporovaného zaměstnávání v o.s.MESADA Jindřichův Hradec v době od listopadu 2007 do konce února 2008. Dále byla použita metoda analýzy dokumentů. Statistická data jsem získala z údajů ČSÚ a statistických údajů MPSV. Stanovené hypotézy, zda uživatele považují službu za kvalitní a zda tato služba odpovídá jejich potřebám, byly potvrzeny. Výsledky výzkumu a návrh sociotechnických opatření na jejich zlepšení by mohly posloužit ke zkvalitnění služby podporovaného zaměstnávání nejen v o.s.MESADA Jindřichův Hradec, ale i v jejích dalších pobočkách v jihočeském kraji.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na dětském oddělení z pohledu osoby doprovázející dítě
MRÁZOVÁ, Iveta
Sledování spokojenosti je jedním z indikátorů kvality poskytnuté péče. Kvalita je v poslední době velmi diskutovaným tématem a mnoho zdravotnických zařízení používá jako indikátor kvality právě názor svých klientů na poskytnutou péči. Tento názor mohou zdravotnická zařízení použít jako určitou zpětnou vazbu pro svůj personál. Cílem mé práce je zmapovat spokojenost s poskytnutou ošetřovatelskou péčí z pohledu doprovázející osoby na dětském oddělení. K tomuto cíli jsem stanovila tři hypotézy. První hypotézou je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s kvalitou ošetřovatelské péče, druhá hypotéza je, že osoby doprovázející dítě jsou spokojeny s komunikací se sestrami na dětském oddělení a třetí hypotéza je, že osoby doprovázející dítě nejsou spokojeny s kvalitou provozního vybavení dětského oddělení. Výzkumný soubor tvořily doprovázející osoby dětí na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Konkrétně to byly osoby, které byly hospitalizovány společně s dětmi na oddělení. Výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou dotazníku na Dětském oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Výzkum probíhal v měsíci lednu, únoru a březnu. K dispozici jsem měla 69 vyplněných dotazníků. Vyhodnocením výsledků jsem došla k závěru, že osoby doprovázející dítě byly spokojeny s poskytnutou péčí, tím jsem potvrdila hypotézu 1, dále byly spokojeny i s komunikací, čímž jsem potvrdila hypotézu 2 a byly i spokojeny s vybavením oddělení, čímž jsem nepotvrdila hypotézu 3. Tyto výsledky budou poskytnuty managementu Nemocnice Český Krumlov, a.s., zejména hlavní sestře Nemocnice, primářovi a vrchní sestře Dětského oddělení. Výsledky mohou posloužit jako zpětná vazba pro ošetřovatelský personál Dětského oddělení, jako určité ohodnocení jejich smysluplné práce.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.