|
|
Italian immigration policy since 2001
Gáborová, Miroslava ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
První kapitola přibližuje krátkou historii italské imigrační politiky do roku 2001. Druhá kapitola se věnuje politickému vývoji devadesátých let a napomáhá tak pochopit politický kontext zrodu nových politických subjektů a nové formě politické komunikace. Ve třetí kapitole jsou popsané hlavní cíle a nástroje zpřísněné imigrační politiky převážně středopravých vlád po roce 2001. Čtvrtá kapitola objasňuje praktickou aplikaci imigrační politiky a vplyv nejdůležitějších aktérů a systémových složek na postavení imigrantů v italské společnosti a jejich zařazení na trh práce. Pátá kapitola je speciálně věnovaná imigraci a regionální imigrační politice Kampánie, zaměřená na specifické aspekty tohoto regionu a funkci třetího sektoru.
|
|
|
Kulturní charakteristika Švédska a její vliv na zahraniční politiku
Dudková, Tereza ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Lehmannová, Zuzana (oponent)
Cílem této práce je dokázat vliv kultury na zahraniční politiku. K tomuto účelu bylo zvoleno Švédsko jako země kulturně velmi specifická, která se v rámci vědeckého zkoumání kultury a hodnot ve společnosti tradičně téměř vždy nachází na krajních pozicích vůči ostatním zemím. První část je věnována vlivu kultury na švédskou společnost obecně, druhá se zabývá vztahem kultury a politiky, a to především na vnitrostátní úrovni. Základem jsou kulturní dimenze G. Hofstedeho, doplněné o analýzu hodnot společnosti pocházející z celosvětového výzkumu hodnot World Values Survey. Třetí část představuje nosná témata a základní prvky švédské zahraniční politiky a poukazuje na jejich spojitost s kulturními dimenzemi. Práce dospěla k závěru, že zahraniční politika Švédska je kulturně determinovaná.
|
|
|
Voda jako základní lidské právo? Příklad Jihoafrické republiky
Novotná, Aneta ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kochan, Jan (oponent)
Voda je den ode dne důležitějším tématem na mezinárodních konferencích a její nedostatek obrací pozornost mezinárodního společenství zejména k Africe. Tato práce pojednává o cestě k právu na vodu v rámci institucí OSN. Rozebírá Všeobecný komentář č. 15 a obsah lidského práva na vodu. Popisuje postoje různých zemí k tomuto právu. Konkrétně se soustředí na implementaci tohoto práva v Jihoafrické republice od 90. let 20. století až po současnost. Připomíná některé klíčové okamžiky, které potvrdily existenci práva na vodu. Kromě právního rámce a celkové vodní politiky JAR zmiňuje i některé současné problémy, se kterými se tato země potýká.
|
|
|
Postavení vybraných území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou
Brouková, Jana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá postavením území se spornou mezinárodněprávní subjektivitou. Jejím cílem je shrnout argumenty příznivců i odpůrců uznání nezávislosti. K dosažení cíle bylo třeba stanovit teoretická východiska a analyzovat jednotlivé oblasti. Teoretická část se věnuje otázce mezinárodněprávní subjektivity, suverenity států, uznání státu a konceptu práva národů na sebeurčení. Pro účely této práce jsem vybrala pět území: Abcházii, Kosovo, Severní Kypr, Somaliland a Západní Saharu.
|
|
|
Postoj Rady Evropy k otázce trestu smrti ve státech se statutem pozorovatele
Burešová, Jana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Problematika trestu smrti je velmi diskutovaným tématem. I když mnoho států tento typ trestu zrušilo, neustále se objevují tendence pro jeho obnovení. Naopak státy, které dosud provádění poprav nezastavily, se ke změně svého postoje nechystají. Nejvýraznějším odpůrcem trestu smrti na mezinárodním poli je bezpochyby Rada Evropy. Tato bakalářská práce sleduje vývoj problematiky zrušení trestu smrti a současný stav v Japonsku, které má u této organizace statut pozorovatele, dále zkoumá kdy a jak se do procesu zapojila Rada Evropy a vynutitelnost jejích ustanovení vzhledem k Japonsku. K analýze situace je využit upravený spirálový model socializace norem.
|
|
|
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.
|
|
|
Avena (Mexico v. Spojené státy americké)
Porod, Jakub ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Ústředním motivem práce je rozhodnutí MSD ve věci Avena. Toto rozhodnutí slouží jako interpretační nástroj pro institut konzulární notifikace. Institut konzulární notifikace je mezinárodněprávní instrument zakotvený v čl. 36 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích. Práce institut konzulární notifikace rozebírá ve světle jak rozhodnutí ve věci Avena, tak i jiných rozhodnutí. Dále bylo rozhodnutí ve věci Avena prubířským kamenem schopnosti USA dodržet své mezinárodní závazky. V událostech následujících po tomto rozhodnutí se odhalují limity a problémy federativního uspořádání USA.
|
|
|
Sousedské vztahy v českém a německém společenském diskurzu
Petráňová, Zuzana ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Dvojí pohled na interpretaci některých momentů společných dějin a právních aktů komplikuje dodnes mnohá klíčová jednání v rámci česko-německých vztahů. Práce se pokusí zaměřit na vývoj česko-německých vztahů od podepsání česko-německé deklarace v roce 1997 do roku 2007 a více pozornosti věnovat analýze vývoje vztahů po pěti a deseti letech. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky se omezuji na analýzu mediálního diskursu Hospodářských novin a Frankfurter Allgemeine Zeitung. Cílem zkoumání je zjistit, jak se vzájemné vztahy utvářely během deseti let od podepsání česko-německé deklarace, a zda se díky ní podařily problémy minulosti uzavřít. Analýza ukazuje, že deklarace k překonání traumat minulosti přímo nevedla. Témata minulosti se více či méně stále objevovala. Lze tedy soudit, že problémy minulosti se ještě objevovat budou a potrvá dlouho, než se situace zcela uklidní.
|
|
| |
|
|
Ekonomická diplomacie v česko-mexických vztazích
Marešová, Kateřina ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Role ekonomické diplomacie je v zahraničních vztazích České republiky nezastupitelná. Především z důvodu malé rozlohy České republiky a velké mezinárodní konkurenci je nutné mít propracovanou strategii prezentace českých výrobků, českého průmyslu a země jako takové. Čeští exportéři se orientují především na evropské země, ve kterých nenarážejí na markantní rozdíly obchodních zvyklostí a jednodušší je i komunikace. Co se týká vývozců do Mexika, bylo nutné nejprve překonat jazykovou bariéru a zvyknout si na zvláštnosti vyjednávání. Během těchto procedur je českým exportérům nápomocno několik orgánů ekonomické diplomacie. CzechTrade, Velvyslanectví České republiky v Mexiku a především jeho obchodně-ekonomický úsek pomáhají s navazováním kontaktů a administrativními procedurami přímo v Mexiku. V České republice mají zájemci o spolupráci s mexickým partnerem na výběr několik dalších možností, jak o sobě dát vědět, ať už jsou to podnikatelské mise, veletrhy nebo výstavy. Vstupem České republiky do EU získali čeští vývozci vyšší míru důvěryhodnosti a na vzájemné vztahy s Mexikem měl tento akt jednoznačně pozitivní důsledky, což dokazuje i vývoj vzájemné obchodní výměny.Ačkoli se několika českým firmám již podařilo v Mexiku úspěšně prosadit a navázat obchodní vztahy, potenciál trhu této země ještě zdaleka není dostatečně využitý.
|
host ::
RSS.