|
|
Žánr v nizozemském malířství 16. století. Obraz Hanse Bola "Na vsi" v Národní galerii v Praze
Chmelařová, Dominika ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem bakalářské práce je ikonografický rozbor díla "Na vsi", pravděpodobně z roku 1560, od nizozemského malíře Hanse Bola (1534-1593). Práce se snaží přiblížit souvislosti žánrové malby v Nizozemí v kontextu soudobých společensko- historických a kulturních událostí. Zkoumá důležitost žánru v nizozemském umění. Porovnává malíře Hanse Bola s dalšími současníky a zkoumá možné vzájemné umělecké vlivy. Práce je zaměřena na podrobný formální a ikonografický rozbor díla včetně zhodnocení jeho možných vzorů a následovníků. Práce se také zabývá akviziční historií obrazu - jakým způsobem a za jakých okolností se obraz dostal do českých sbírek.
|
|
| |
|
|
Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612
Babich, Elena ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Bibliografická citace Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612 [rukopis] : diplomová práce / Elena Babich ; vedoucí práce: doc. PhDr. Martin Zlatohlávek. -- Praha, 2017. - 84 s. Anotace Diplomová práce "Vnímání "divého muže" v Čechách v letech 1511-1612" se zabývá možnými způsoby vnímání "divého muže" v českých zemích v letech 1511- 1612. Zkoumá postavu divého muže v české lidové kultuře, v názorech teologů, lékařů, malířů a evropských panovníků. Analyzuje zachované originální prameny a původní texty, shrnuje dosavadní bádání a definuje pojem "divého muže". Snaží se vysvětlit důvody, příčiny kladného a záporného postoje společnosti, jednotlivců vůči divému muži v českém kontextu. Práce je zaměřená především na zobrazení nemocných hypertrichózou v přírodovědeckých katalozích a sbírkách kuriozit. Soustředí se na jev Petra Gonzalese, který změnil stereotypy o divém muži. K jednotlivým dílům souhrne předkládá dosavadní poznatky ve věci autorství, chronologie, malířského podání. Klíčová slova Divý muž, Petrus Gonsalvus, sbírka kuriozit, Rudolf II, dějiny lékařství
|
|
|
Žerotínové a Náměšť nad Oslavou
Línová, Sabina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zámek v Náměšti nad Oslavou a rod Žerotínů v období renesance. Obsahem práce je historický a stavební vývoj zámku a jeho renesanční sochařská výzdoba. Část textu se také bude zabývat rodem Žerotínů, historií Náměště nad Oslavou a jiným významnějším Žerotínským stavbám. Z nich jsem se rozhodla vybrat rosický zámek. Zámky v Náměšti nad Oslavou i v Rosicích jsou postaveny v duchu renesance. Na architektuře i jeho výzdobě je patrný vliv italských umělců, kteří k nám přicházeli zejména z oblasti severní Itálie. Bakalářská práce "Žerotínové a Náměšť nad Oslavou" je věnována období přelomu 16. a 17. století. Jedná se tedy o období vlády prvních Habsburků v Českých zemích, bojů mezi katolíky a nekatolíky a rozporu mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Na konci práce naleznete obrazovou přílohu obsahující zejména fotografie náměšťského zámku.
|
|
|
Tématika smrti ve šlechtických sídlech a pohřebních kaplích v 16. a 17. století
Marková, Dominika ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá výzdobou vybraných šlechtických sídel a pohřebních kaplí se specifickou ikonografii, kde se vyskytuje tématika mementa mori, ať už prostřednictvím personifikace smrti coby kostlivce či lebky, nebo prostřednictvím funerálních nápisů. Práce se zabývá myšlenkovým pozadím chápání smrti na přelomu 16. a 17. století. Tuto výzdobu autorka zařadí do kulturního kontextu prostřednictvím dobové literatury na téma smrti či ars moriendi. Téma bude představeno na příkladech výzdoby zámku v Bechyni, pohřební hrobky v Postřelmově, kaple v Martinickém paláci. Práce bude završena sondou do barokního zobrazení smrti v kryptě v pražské Loretě.
|
|
|
Interpretace námětu Noli me tangere v malířství 15. a 16. století. Vybrané příklady z italské a zaalpské oblasti
Květ, Přemysl ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Klíčová slova:Malířství, biblický námět, Noli me tangere, Italská renesance, Zaalpská renesance Abstrakce v Čj Cílem bakalářské práce je rozbor ikonografického námětu pašijového cyklu Noli me tangere (Nedotýkej se mě) v malířství 15. a 16. století v italské a zaalpské oblasti. Hlavní náplní práce je podrobný rozbor a zhodnocení vybraných děl s námětem Noli me tangere. V rámci jednotlivých katalogových hesel bude pozornost věnována jak vybranému námětu, tak i samotnému autorovi, přičemž zkoumané dílo bude zařazeno do širšího kontextu autorovy tvorby. V závěrečném zhodnocení bude provedena vzájemná komparace vybraných děl, a to jak autorská, tak i provenienční. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zámek Kaceřov a jeho architektonické proměny
Urbanová, Kateřina ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Tématem této bakalářské práce (Zámek Kaceřov a jeho architektonické proměny) je renesanční zámek Kaceřov. V první části jsem se věnovala umělecko-historickému vývoji kaceřovského panství a přehledu literatury. Představila jsem Floriána Griespeka z Griespachu, který panství získal v roce 1539 a přestavěl gotickou tvrz na jedinečný zámek. Florián velmi přispěl k šíření humanistického myšlení a renesančního slohu do Čech. Kaceřov se díky němu stal politickým a kulturním centrem. Pokusila jsem se shrnout dosavadní bádání a uvést stavbu do historických souvislostí. Zabývala jsem se otázkou autorství kaceřovského zámku a zaměřila jsem se na zdroje inspirace a možné zahraniční analogie. Ve druhé části následuje popis zámku. Důraz byl kladen zvláště na krby a nástěnné malby, které jsou postupně odkrývány. Zámek byl chráněn bastionovým opevněním a příkopy. V zámeckém areálu se nacházela zbrojnice, ze které Floriánovi potomci zapůjčili dvě děla při dobývání Plzně v roce 1618. Ve druhé polovině dvacátého století byl zámek restaurován. Jednalo se o nejnutnější zásahy. Pomocí vlastní fotodokumentace jsem popsala současný stav památky, která je nyní v soukromém vlastnictví.
|
|
|
Oděv v dílech vlámských mistrů 15. století
Václavíková, Kateřina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem práce je vytvoření přehledu vývoje burgundské módy 15. století. Práce vychází ze studia děl předních vlámských malířů a iluminátorů, zachycujících aristokracii na burgundském dvoře a vlámskou elitu v reprezentativním oděvu. Pozornost je kladena především na detail oděvu, látky, vzory a doplňky. Výsledné poznatky jsou konfrontovány s odbornou literaturou a dochovanými exempláři. Burgundská móda západní Evropy, vycházející z gotiky, je průběžně porovnávána s odíváním v renesanční Itálii a pozornost je věnována také soudobému obchodu s látkami.
|
|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio
Víšková, Martina ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Po úvodních kapitolách o Vitruviovi a Sebastianu Serliovi, kde jsou popsány také jednotlivé knihy Serliova architektonického traktátu, je zařazena kapitola věnující se historii a vývoji otopných zařízení. Následuje stěžejní část diplomové práce "Architektura renesančních a manýristických krbů v Čechách a Sebastiano Serlio" zabývající se rozborem a komparací jednotlivých krbů českých renesančních staveb. První okruh zahrnuje pražské stavby - Královský letohrádek na Pražském hradě, kde se však krby nedochovaly, a letohrádek Hvězda v Praze Liboci, navržený arcivévodou Ferdinandem Tyrolským. Druhým okruhem staveb je Plzeňská radnice, zámek v Kaceřově a zámek v Nelahozevsi. Tyto objekty spojuje jednak lokalita (Plzeňská radnice, Kaceřov) a jednak osoba stavebníka Floriana Griespeka (Kaceřov, Nelahozeves). Třetí okruh pojednává o jihočeských krbech na zámku v Jindřichově Hradci a v rožmberském zámku Kratochvíle.
|
host ::
RSS.