|
| |
|
|
Poetika dramatické tvorby Mary Zalite
Česnohlídková, Barbora ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
První kapitola diplomové práce představuje osobnost Māry Zālīteové. Navazující kapitola se zabývá inspiračními zdroji jejího díla. Zde jsou jmenovitě uvedeny osobnosti, které autorku natolik ovlivnily, že jejich odkaz je v její tvorbě značně patrný. Následující kapitola analyzuje autorčinu poezii, která vykazuje společné rysy s její dramatickou tvorbou. Další kapitola se již výhradně zaměřuje na dramatickou tvorbu Zālīteové, obzvlášť na poetiku dramatické tvorby, kde formou analýzy autorčiných her a libret byly vyhledávány souvislosti mezi jednotlivými - pro autorku typickými - motivy. Provedené analýzy byly také velmi nápomocny při tvorbě poslední kapitoly diplomové práce, která zkoumá poetiku dramatu M. Zālīteové Markéta. Na základě podrobné analýzy hry Markéta byla následně provedena komparace této moderní hry s klasickým Goethovým dílem Faust, která odhalila řadu společných prvků obou děl, ale také inovace autorky.
|
|
|
Svět bez hranic v díle S. T. Kondrotase
Fantová, Martina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Téma této diplomové práce je literární svet soucasného litevského prozaika Sauliuse Tomase Kondrotase (nar. 1953). Jeho povídky a romány jsou zasazeny do litevského i celosvetového literárního kontextu. Potvrzuje se vliv magického realizmu a surrealizmu, a hledá se Kondrotasuv zdroj inspirace v tvorbe dalších autoru, jako napr. F. M. Dostojevského nebo W. Faulknera. Vyzdvihuje se osobitý Kondrotasuv styl a cásté námety spolecné pro celou jeho tvorbu (napr. téma smrti, podrobné vyjmenovávání, prekracování hranice bežného vnímání sveta, barvitý popis). Povídky, ale hlavne složitá skladba románu jsou naplneny jak biblickými, tak pohanskými a mýtickými motivy.
|
|
|
The usage of participles and transgressives of the verbs "buti" (to be), "sakyti (to say) in contemporary texts. Their equivalents in Czech and Latvian languages
Durmanová, Lucie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent)
Objektem zkoumání se staly neurčité tvary slovesné v užším pojetí (bez infinitivu) a v kontextu litevského, českého a lotyšského jazyka. Na příčestí a přechodníky je nahlíženo jako na gramatické jednotky, které jsou významným jevem současného jazyka, přestože míra jejich používání, v porovnání se situací v minulosti, klesá. V práci je použito celkem cca 300 praktických příkladů použití, asi třetina je přeložena. 215 příkladů pochází z Bibliografické databázi litevských publicistických článků (lit. Bibliografin Lietuvos periodins spaudos straipsni baz; obsahuje články, publikované v litevských tištěných médiích v letech 1994 - 2002), jež byla hlavním zdrojem informací pro tuto práci. Práce se zaměřuje především na frekventovaná slovesa "být" a "říci".
|
|
|
Obraz domova a cesty v ruských příslovích
Součková, Veronika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Percepce prostoru domova a prostoru cesty spolu s reflexí postavení hostů/ cizinců v ruské lidové kultuře je velmi zajímavý lingvisticko-sociologický fenomén, jehož zkoumání se dotýká řady vědních oborů - psychologie, sociologie, folkloristiky, lingvistiky, etnoligvistiky apod. Prostor domova a prostor cesty spolu s přechodnou sférou mezi nimi (~. status cizinců/hostů) tvoří páteřní strukturu lidského světa a jsou základní součástí života každého jednotlivce. Zkoumáním otázek souvisejících s reflexí těchto životních sfér v ruském folklóru se zatím zabýval jen nevelký počet lingvistických, sociolingvistických či lingvofolkoristických prací. Ve své profesi práce s cizinci a uprchlíky jsem se často setkala s mnoha formami přístupu k osobám přicházejícím do usedlé společnosti "zvenčí". Na řadě konkrétních příkladů jsem si uvědomila hluboké rozdíly v tom, jakým způsobem společnost vnímá "své" a "cizí, pocházející odjinud". Je zřejmé, že tyto sociální jevy nejsou nijak nové a že jejich odraz lze nalézt v různých oblastech života člověka, tedy i v jazyce. Z toho důvodu jsem se rozhodla věnovat pozornost analýze reflexe obrazu domova a cesty v ruském jazyce.
|
|
| |
|
|
Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva
Štěříková, Hana ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Blažek, Václav (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Resumé Disertační práce Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva se skládá ze tří hlavních částí. První z nich zasazuje téma do kontextu dosavadního výzkumu, který uspořádává jak chronologicky, tak i podle ideologických vlivů, které měly zásadní dopad na prezentované vědecké výsledky ve sporech o varjagy a počátky východoslovanských dějin. Nedostatečná objektivita se silně projevuje nejen v pracích historických, ale i filologických a v lingvistických tématech, neboť jazykověda hrála ve sporech pouze roli pomocné vědy, jež měla přinášet vhodné argumenty pro podporu prosazovaných teorií. Druhá část analyzuje historiografické dílo švédského diplomata Petra Petreia z počátku 17. století a přispívá do sporů o prvního normanistu. Textová analýza ukazuje, že Petreius byl především zručný kompilátor, nelze ho však považovat za zakladatele normanské teorie. Jeho dílo rovněž neobsahuje žádné ideologické propojení s politikou Švédské říše ve velmocenském období. Ve třetí části je provedena historicko-sémantická analýza staroruských pojmů ябедник, тиун а гридь a od nich utvořených sémantických hnízd. Popisuje jejich zastoupení v historických zdrojích, vývoj jejich morfologie i sémantiky až do současnosti a opravuje výklad etymologie. Pracuje s prameny hlavně právního a úředního charakteru z oblasti...
|
|
|
Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie
Adamová, Jevgenija ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Jevgenija Adamová, Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie Abstrakt (česky) Předkládaná diplomová práce pojednává o frazeologismech barvy v češtině, ruštině a litevštiny. Práce zkoumá kategorie barev bílá; černá; růžová; červená; zelená; šedá, šedivá; žlutá; modrá; světlemodrá, bleděmodrá, blankytná; hnědá a barva; taktéž dva, jak jsme se rozhodli je nazývat, "odstíny" světlý a tmavý a jejich ekvivalenty ve zkoumaných jazycích. Primárním jazykem výzkumu je čeština. Teoretická část nabízí krátký úvod do problematiky frazeologické terminologie, národních frazeografických tradic a národní frazeografie zkoumaných jazyků, pozastavuje se podrobněji u frazeografie litevské, tolik v českých pracích nezkoumané. Praktická část se zaměřuje na analýzu sémantických polí zkoumaných kategorií barev a analýzu korpusových dat, která se týkají daných frazeologismů, z národních jazykových korpusů zkoumaných jazyků. Práce obsahuje závěr a přílohy. Přílohou 1 je Frekvenční slovníček sestavený na podkladu korpusových dat, Přílohou 2 je učební pomůcka pro pokročilé studenty zkoumaných jazyků, Tématický frazeologický srovnávací česko-rusko-litevský slovníček se zaměřením na frazeologizmy barev.
|
|
|
Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie
Adamová, Jevgenija ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Rajnochová, Natalie (oponent)
Jevgenija Adamová, Porovnávací analýza sémantických polí a významů barev na základě české, litevské a ruské frazeologie Abstrakt (česky) Předkládaná diplomová práce pojednává o frazeologismech barvy v češtině, ruštině a litevštiny. Práce zkoumá kategorie barev bílá; černá; růžová; červená; zelená; šedá, šedivá; žlutá; modrá; světlemodrá, bleděmodrá, blankytná; hnědá a barva; taktéž dva, jak jsme se rozhodli je nazývat, "odstíny" světlý a tmavý a jejich ekvivalenty ve zkoumaných jazycích. Primárním jazykem výzkumu je čeština. Teoretická část nabízí krátký úvod do problematiky frazeologické terminologie, národních frazeografických tradic a národní frazeografie zkoumaných jazyků, pozastavuje se podrobněji u frazeografie litevské, tolik v českých pracích nezkoumané. Praktická část se zaměřuje na analýzu sémantických polí zkoumaných kategorií barev a analýzu korpusových dat, která se týkají daných frazeologismů, z národních jazykových korpusů zkoumaných jazyků. Práce obsahuje závěr a přílohy. Přílohou 1 je Frekvenční slovníček sestavený na podkladu korpusových dat, Přílohou 2 je učební pomůcka pro pokročilé studenty zkoumaných jazyků, Tématický frazeologický srovnávací česko-rusko-litevský slovníček se zaměřením na frazeologizmy barev.
|
|
|
Veles: Slovanské božstvo v komparativní perspektivě
Šebetovská, Michaela ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
VELES SLOVANSKÉ BOŽSTVO V KOMPARATIVNÍ PERSPEKTIVĚ Bc. Michaela Šebetovská ABSTRAKT V této práci je zkoumán slovanský bůh Veles. Velký důraz je kladen na o něm pojednávající primární prameny, které jsou ovšem velmi strohé a nelze z nich samotných o Velesovi mnoho vyvodit. Z toho důvodu jsou prameny interpretovány s pomocí srovnání s příbuznými bohy z jiných indoevropských mytologií a numinózními bytostmi slovanského folkloru. Cílem práce ovšem není pouze zrekonstruovat jednotlivé funkce boha Velese, ale pochopit též vazby mezi nimi. To umožní vytvořit Velesův celkový obraz tak, jak ho mohli vidět Slované před příchodem křesťanství.
|
host ::
RSS.