|
|
Proudění, chemismus a izotopové složení vody v nenasycené zóně kvádrových pískovců Klokočských skal
Mikuš, Petr ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Jiráková, Hana (oponent)
Tato práce se zabývala zkoumáním vodního režimu, propustnosti, středních dob zdržení, chemického složení a toků v nenasycené zóně kvádrových pískovců na lokalitě Klokočské Skály. Doba zdržení půdní vody ale i vody skapové s několik m mocným nadložím se pohybuje v řádu 2 - 4 měsíce, při příměsi 25 - 50% vody starší 4 let. V zimě u některých skapů dochází k zamrznutí zóny vsaku a k dotaci pouze starší vodou z masivu. Nejvýznamnějším aniontem ve zkoumaných vodách byly sírany s hmotnostním tokem do podloží 7-10 g/m2/rok, tedy několikanásobně překračující atmosférickou depozici (1,3 g/m2/rok), následované chloridy (1,2 g/m2/rok) a dusičnany, u kterých byl naopak tok do podloží (0,2-0,4 g/m2/rok) řádově nižší než atmosférická depozice (1,7 g/m2/rok). U kationtů byly v půdní a skapové vodě naměřeny velmi vysoké hodnoty iontu Al3+ (průměrně 6,3 mg/l, max. 35 mg/l, hmotnostní tok do podloží okolo 2,5 g/m2/rok, tedy až 80 x více než je dotace ze srážek), které však místní vegetace přes jejich uváděnou fytotoxicitu zjevně snáší dobře. U draslíku byly zaznamenány cyklické změny koncentrací během roku v závislosti na vegetačním cyklu (v podzimních měsících koncentrace v povrchových lesních srážkách 10-15 mg/l, v ostatních částech roku okolo 5 mg/l), u křemíku pak loužení v půdě.
|
|
|
Režim a chemizmus podzemních vod v širším okolí trasy metra A
Drábková, Jana ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zpracovat a vyhodnotit naměřená data z monitoringu podzemních vod v okolí stavby metra A (21.4.2010 - 31.8.2011). Data pocházejí ze 17 monitorovacích objektů (štoly, prameny a hydrogeologické vrty) jimající až na výjimky především cenomanskou zvodeň (1 objekt v ordovických břidlicích, 2 objekty v kvartérní zvodni). U štol a pramenů byla spočítána základní statistika těchto veličin: vydatnost, pH, konduktivita a teplota vody. Vydatnost těchto objektů je velmi vyrovnaná. Průměrné hodnoty pH spadají do rozmezí neutrálních vod a celkově hodnoty pH vykazují velmi malou míru variability. Průměrná konduktivita u objektů naznačuje nižší až střední mineralizaci vody a teplota podzemních vod výrazněji nereaguje na změnu teploty vzduchu. Výrazné poklesy výšky hladin v hydrogeologických vrtech jsou způsobeny pravděpodobně ražbou v blízkosti vrtu. Z chemických rozborů podzemních vod u všech 17-ti objektů vyplývá, že podzemní vody jsou typu Ca-HCO3. Vody z objektů se od sebe liší zvýšenými koncentracemi chloridů, dusičnanů nebo síranů.Vody jsou nenasycené vzhledem k sádrovci. Vody jsou nenasycené vzhledem k dolomitu, s vyjimkou některých objektů v cenomanské a kvartérní zvodni. Vody z vrtů jsou v rovnováze s kalcitem. Na základě odběrů vzorků na izotopové složení H a O v...
|
|
|
Vliv stlačení na rychlost solného zvětrání pískovce
Vaculíková, Jana ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda má na rychlost solného rozpadu vliv míra stlačení horniny. Zkoušky byly prováděny na několika typech hornin, převážně na pískovcích z ČR a USA. K prvním zkouškám byly použity bloky střeleckého pískovce, které byly zatíženy závažím o hmotnosti 6 - 24 kg, zvolna saturovány roztoky NaCl, CaSo₄. H₂O a KAl(SO₄)₂. 12 H₂O a sušeny při pokojové teplotě. Protože rychlost zvětrání byla příliš pomalá, byla u dalších hornin použita jiná metodika. Další vzorky byly staženy ocelovou konstrukcí pomocí momentového klíče na hodnotu 0,75 Nm, což přibližně odpovídá jednoosému stlačení 1,2 MPa. Takto stažené vzorky byly podrobeny zkouškám upraveným podle normy EN 12370, tedy saturovány roztokem Na2SO4 a následně sušeny v peci. Cyklus se opakoval, dokud se vzorek nerozpadl, nebo jeho hmotnost neklesla pod 10 gramů. Ztráta hmotnosti po jednotlivých cyklech byla vynášena do grafů, podle kterých byly zkoušky vyhodnoceny. Přibližně po prvních dvou cyklech byl pozorovatelný nárůst hmotnosti díky krystalizaci solí uvnitř vzorků, po cyklech následujících už vzorky začaly hmotnost ztrácet. Všechny stažené vzorky vydržely více cyklů, než jejich nestažené protějšky, které se velmi intenzivně rozpadaly. Experiment dále pokračuje, abychom zjistili, o kolik cyklů vydrží stažené vzorky déle než...
|
|
|
Vznik krasových kanálů a jeskyní v jizerském souvrství na Turnovsku
Slavík, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Cílem bakalářské práce je rozlišit mechanismy vytvářející otevřené kanály a jeskyně v jizerském souvrství u Turnova, zejména zjistit, zda klíčovou roli hraje rozpouštění, či zda se jedná o erozi slabě cementovaného pískovce nebo slínovce bez účasti rozpouštění. Důležitou částí práce je vysvětlení pojmu sebeorganizace proudění a pórozity. Pomocí zrychlené simulace rozpouštění vzorků hornin v kyselém prostředí, snímků z mikrosondy a použití DR (odporu při vrtání) jsem prokázal, že horniny jizerského souvrství v okolí Turnova jsou tvořeny karbonáty se zrny křemene. Tyto karbonáty se rozpouštějí a umožňují vznik krasových jevů. Pevnost horniny vylučuje přímé rozplavování, které se uplatňuje u vzniku jevů v lomu Střeleč. Z dvaceti zpracovaných vzorků vyplývá, že k rozpouštění hornin dochází v nejbližším okolí jeskyně Bartošova pec, v okolí ponoru poloslepého údolíčka v Podhorčí, pod Drábovnou, na lokalitách "Šetřilovsko" i "U Kačeny" a také v okolí jeskyně Semikraska. V lokalitách z Pojizeří, "Sudoměř - rybník" a "Sudoměř - Skalský potok", naopak k rozpouštění hornin nedochází, stejně jako ani v křemenných pískovcích teplického souvrství nad obcí Podhorčí a v okolí hradu Valdštejn
|
|
| |
|
|
Výzkum nenasycené zóny v severní části Moravského krasu
Gregorová, Anita ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kamas, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá prouděním vody svrchní částí nenasycené zóny v krasových oblastech. Na základě izotopového a chemického složení jeskynních skapových vod, srážek a vody zachycené pomocí lyzimetrů byly zjištěny informace o distribuci dob zdržení vody v prostředí a některých chemických reakcích, ke kterým během průstupu zkoumanou zónou dochází. Pomocí sledování intenzity skapů a měření objemů vody zachycené sledovanými objekty byla na lokalitě provedena také vodní bilance a odhadnuta rychlost šíření hydraulického rázu prostředím. K výzkumu byla využita Němcova jeskyně č. 1, která se nachází přibližně 13 m pod povrchem v severní části Moravského krasu poblíž vesnice Suchdol. Terénní práce probíhaly v průběhu hydrologického roku 2010/2011. Informace o stavbě prostředí mezi terénem a jeskyní byly získány pomocí geoelektrických a elektromagnetických měření. Studované prostředí se skládá z 0,5 - 1,5 m pokryvných útvarů, 0,5 - 3,5 m mocné zóny epikrasu a vrstvy masivního vápence, která dosahuje mocnosti až 10 m. V jeskynních skapech převládá voda s dobou zdržení větší než 4 roky, která tvoří 70 - 90 %. Distribuci dob zdržení ve zbývající mladší vodě nejlépe vystihuje exponenciální model, neboli model dobře promíšeného rezervoáru, kde je nejvíce zastoupena nejmladší voda a se stářím její zastoupení...
|
|
|
Hydrologie Amatérské jeskyně a ponorných toků se zaměřením na stopovací zkoušky
Gregorová, Anita ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Anna (oponent)
Práce stručně shrnuje metodiku stopovacích zkoušek v krasových oblastech (jejich provedení a vyhodnocení). Dále se zabývá severní částí Moravského krasu v okolí obce Sloup, která je zde na základě literatury dostupné k tomuto tématu charakterizována po stránce geologické, hydrogeologické a hydrologické. Poznatky o této oblasti jsou rozšířeny na základě vlastních terénních měření, jejichž výsledky jsou zde prezentovány a lze je využít jako podklad k případnému dalšímu výzkumu.
|
|
|
Využití radonu jako stopovače v hydrogeologii
Malečková, Kateřina ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Anna (oponent)
Předkládaná práce se zabývá možnostmi využití izotopu radonu 222 Rn jako přírodního i umělého stopovače. Jsou uvedeny příklady využití radonu při sledování hydrogeologických, popřípadě tektonických poměrů v daných lokalitách, při studiu interakce podzemních a povrchových vod, při lokalizaci kontaminantů a při určování doby zdržení vod v prostředí. Je popsána rovněž užitá metodika. V závěru práce je vyzdvižen význam radonu pro jeho finanční a časovou nenáročnost.
|
|
|
Fyzikální procesy způsobující řícení a odnos málo soudržných sedimentů, iniciované prouděním podzemní vody
Světlík, Daniel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Mašín, David (oponent)
Teprve v poměrně nedávné době si geomorfologové začali uvědomovat fakt, že nejen povrchový tok vody a jím způsobená eroze, ale i podzemní voda vyvěrající z pórů zeminy může za určitých podmínek způsobovat erozi porézního materiálu a vytvářet tak geomorfologické jevy. Cílem této práce je ukázat na význam podzemní vody jakožto erozního činitele, jenž se na mnoha místech na Zemi významně podílí na utváření reliéfu krajiny a objasnit fyzikální podstatu mechanizmů, jimiž podzemní voda působí na mírně zpevněný sediment či zeminu způsobujíce její odnos nebo řícení. Zvláštní pozornost je pak věnována erozním účinkům podzemní vody v říčních březích, kde, pakliže to geomechanicko-hydraulické vlastnosti horninového prostředí umožňují, může v období srážek docházet ke vzniku zavěšené hladiny a laterálního proudění, které způsobuje tzv. undercutting, neboli podřezávání břehů vedoucí k jejich destabilizaci a řícení.
|
|
|
Sapping - jeho terénní projevy a studie zaměřené na detailní poznání procesu
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Práce pojednává o erozi sappingem podzemních vod, přičemž je na proces pohlíženo z různých hledisek. V malém měřítku je sledována odlišnost říční sítě utvořené sappingem oproti systému, jež vznikl povrchovým tokem. Dále jsou popisovány formy sappingového zvětrávání a uvedeny příklady vzniku takových údolí z různých částí světa. Okrajově jsou zmíněny dosavadní poznatky o vzniku hlubokých údolí na povrchu Marsu, která zřejmě také z části vznikala sappingem. V druhé části je popsáno několik dosud provedených experimentů zaměřených na vývoj sappingových údolí v laboratorních podmínkách.
|
host ::
RSS.