|
|
Sukcese měkkýších společentev v lomech Českého krasu
Kocurková, Alena ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsáková, Veronika (oponent)
V 18 opuštěných vápencových lomech různého stáří na území CHKO Český Kras jsem sledovala sukcesi měkkýších společenstev. S postupem času, a tím pádem sukcese, počet druhů měkkýšů ve studovaných lomech stoupá, avšak u nejstarších lomů je znatelný, i když neprůkazný, trend úbytku druhů, způsobený pravděpodobně poklesem stanovištní diverzity. Z analýz všech proměnných prostředí se ukázalo, že největší vliv na složení malakocenóz má typ okolní vegetace lomu. Velký vliv má také světlo a pokryvnost stromového patra, ale je důležité brát ohled na korelace s dalšími proměnnými prostředí. Složení malakocenóz na severně a jižně orientovaném svahu lomů se liší, ale s postupující sukcesí se rozdíly zmenšují. Lomy představují vhodné modelové prostředí pro výzkum sukcese.
|
|
|
Ploštěnky (Platyhelmintes:Tricladida) v ČR
Reslová, Marie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Buchar, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá sladkovodními ploštěnkami ze skupiny Tricladida. Jejím cílem je shrnout známé informace o zástupcích této skupiny vyskytujících se na území České republiky. Zahrnuje kapitoly věnované obecně taxonomii, anatomii a ekologii ploštěnek, dále pak podrobné informace o morfologii, ekologii a výskytu jednotlivých druhů. V České republice bylo dosud zjištěno 17 druhů ploštěnek, některé z nich jsou považovány za endemity. Většinu běžných ploštěnek lze určit podle tvaru hlavičky, pouze k odlišení druhů Dugesia lugubris, D. polychroa a Polycelis nigra, P. tenuis je nutné znát morfologii penisu. Některé druhy lze vzhledem k jejich vyhraněným ekologickým nárokům považovat za bioindikátory: studené vody s vysokým obsahem O2 - Dugesia gonocephala, Crenobia alpina, Polycelis felina; vyšší koncentrace Ca2+ - D. gonocephala, Phagocata vitta, Planaria torva; oligotrofní stojaté vody - Polycelis nigra; eutrofní stojaté vody - Dugesia polychroa, Polycelis tenuis. Velmi zajímavou a dosud neprobádanou skupinou jsou ploštěnky podzemních vod a pramenišť.
|
|
|
Možnosti šíření sladkovodních plžů
Buďová, Jana ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Juřičková, Lucie (oponent)
Sladkovodní plži (Mollusca: Gastropoda) patří do dvou tradičních taxonomických skupin: předožábří (Prosobranchia) a plicnatí (Pulmonata). Většina těchto plžů je charakteristická nízkou vagilitou, a proto se spoléhají především na pasivní dispersi. Jejich nejčastějšími vektory jsou ptáci a voda. Ţivočichové můžou plže přenášet jak externě, tak interně. Šíření můžeme sledovat pomocí metod přímých (metody zpětných odchytů, radiové sledování) a genetických. Pro genetické studie můžeme využít celou řadu markerů, z nichž v současnosti nejpoužívanější jsou mikrosatelity. Z výsledků studií z poslední doby vyplývá, že disperse sladkovodních plžů zřejmě není tak častá a rozšířená, jak se dříve předpokládalo. Klíčová slova: sladkovodní plži, disperse, vektory disperse, capture - mark - recapture, molekulární markery, populační genetika
|
|
|
Přehled taxonomie rodu Helix.
Korábek, Ondřej ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Rod Helix Linnaeus, 1758 (Gastropoda, Pulmonata), ačkoli zahrnuje velké a běžné druhy plžů, stále stojí poněkud stranou zájmu taxonomů. V průběhu 19. století bylo popsáno velké množství taxonů na druhové i poddruhové úrovni, z nichž většina dnes není považována za platné. Stále ale zůstává řada nejasností ve vymezení známých druhů, a i když je zřejmé, že morfologická variabilita některých druhů je značná, její taxonomická hodnota je neznámá. Dnes uznávaných druhů je přibližně čtyřicet, a centrum diverzity rodu leží v severovýchodním Středomoří. Údaje o rozšíření jednotlivých druhů jsou většinou útržkovité, o ekologii řady druhů se neví téměř nic. V mnohých oblastech dosud nebylo soustavně sbíráno, s novými sběry lze očekávat jak změny statutu některých taxonů, tak možná i popis nových druhů. Práce na základě literární rešerše a v malé míře studia sbírek předkládá seznam použitelných jmen v rodě Helix v jeho dnešním pojetí, krátce je diskutována problematika určovacích znaků. Zdůrazněna jsou slabá místa dnešní úrovně poznání diverzity rodu.
|
|
|
Cytogenetics and biology of selected representatives of the family Sphaeriidae
Kořínková, Tereza ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Reise, Heike (oponent) ; Marec, František (oponent)
Cytogenetika a biologie vybraných zástupců čeledi Sphaeriidae Mgr. ing. Tereza Kořínková Abstrakt doktorské disertační práce Předkládaná disertace má podobu čtyř samostatných článků, jejichž plné verze jsou přiloženy. V době odevzdání disertace byly dva z těchto článků publikovány, jeden byl přijat k publikaci a jeden procházel recenzním řízením. Předmětem studií byla cytogenetika, rozmnožování a složení potravy u primárně sladkovodních mlžů z čeledi Sphaeriidae (Mollusca: Bivalvia: Veneroida), vyznačujících se hermafroditismem a živorodostí. Ač byly v uplynulých více než 100 letech studovány různé aspekty biologie této čeledi, mnohé otázky zůstávaly nezodpovězeny. Předkládaná práce obsahuje počty chromosomů u 11 druhů (z nichž 10 dosud nebylo z cytogenetického hlediska zkoumáno) a údaje o průběhu meiosy u dvou z těchto druhů (Kapitola 1). Zjištěné počty chromosomů byly dosti vysoké (od 140 po více než 240), avšak v meiose se chromosomy chovaly podobně jako u normálních diploidních organismů. Rovněž obsahy DNA u pěti vybraných druhů s vysokými počty chromosomů (měřeno průtokovou cytometrií) se výrazně nelišily od hodnot u příbuzných druhů se 30 chromosomy. To popírá hypotézu o vzniku karyotypů s vysokými počty chromosomů evolučně nedávnou polyploidizací. Jako pravděpodobnější se jeví hypotéza o dávné...
|
|
|
Severní a jižní limity areálů suchozemských měkkýšů Evropy na severojižním gradientu
Křepelová, Lucie ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Horsák, Michal (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zhodnotit severní a jižní limity výskytu všech dostupných druhů suchozemských plžů Evropy. Pro zpracování práce bylo nutno vypracovat soubor digitalizovaných map, který umožnil vytvořit databázi areálů rozšíření jednotlivých druhů evropských plžů. Na základě získaných dat jsem se pokusila identifikovat místa, kde jsou nejčastější společné severní a jižní hranice druhových areálů. Areály suchozemských plžů jsou ovlivněny nejen konkrétními životními nároky jednotlivých druhů (potential limits), ale i dalšími, a to zejména klimatickými, geografickými a historickými podmínkami (truncated limits). V této práci jsem se zaměřila na jejich rozlišení. Uvedený postup mi také umožnil sledovat severojižní změny v druhové bohatosti plžů (Species Richness) při zohlednění truncated a potential limits. Nejdůležitějšími přírodními bariérami, zamezujícími přirozenému šíření řady druhů z jihu na sever, jsou Skandinávské pohoří, Alpy a Karpaty, a překvapivě i jižní hranice německých a polských nížin. Naopak šíření druhů ze severu na jih brání de facto pouze Alpy. Pokusila jsem se odlišit i skupinu druhů, jejichž areály nejsou těmito truncated limits ovlivněny. Snažila jsem se také identifikovat oblasti, kde se skokově mění druhová bohatost. Většina z nich se opět koncentruje do oblasti Alp,...
|
|
|
Taxonomická revize rodu Anisus v České republice (Mollusca: Planorbidae)
Zavoral, Tomáš ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Beran, Luboš (oponent)
Tato práce je kritickou revizí anatomických a morfologických znaků dosud používaných k determinaci jednotlivých středoevropských druhů rodu Anisus a jejich konfrontací se znaky molekulárními. Pro molekulární analýzu byly použity mitochondriální geny pro 16S rRNA a cytochrom c oxidázu - podjednotku I (COI). Analýza DNA prokázala, že dosud uznávané druhy vyskytující se na území České republiky tvoří dobře odlišitelné genetické linie. Následnou revizí anatomických znaků těchto linií bylo zjištěno, že tyto znaky nejsou díky své variabilitě pro determinaci vhodné, zvlášť to platí pro rozlišování druhů A. spirorbis a A. leucostoma. Vhodnějšími se ukázaly znaky konchologické, nově se osvědčil především poměr velikosti posledního a předposledního závitu. Pomocí toho znaku se dají bezpečně determinovat i populace, v jejichž rámci se objevují formy přechodné v ostatních morfologických i anatomických znacích.
|
|
|
Faktory ovlivňující kvalitu poskytovaných sociálních služeb v návaznosti na úroveň života klientek v Domově Dana
Juříčková, Ladislava ; Holmerová, Iva (vedoucí práce) ; Syslová, Dana (oponent)
Svoji magisterskou práci jsem zaměřila na faktory ovlivňující kvalitu poskytovaných sociálních služeb v návaznosti na kvalitu života klientek Domova Dana. Cílem bylo ukázat na působení vnějších i vnitřních vlivů působících na kvalitu života klientek Domova Dana v úzké součinnosti s kvalitou poskytovaných komplexních sociálních služeb. V obecné části se zabývám faktory ovlivňující poskytování sociálních služeb v jejich historickém, společenském a hospodářském vývoji. Působení jednotlivých faktorů (vnější ovlivňování), promítám na zařízení Domova Dana od jeho vzniku až po současnost.Tuto část doplňuji přílohami, (zavádění kvality, diagnostická šetření, provozně-organizační řád, rozpočet), které ještě více konkretizují Domov Dana v jeho dílčích činnostech. V praktické-výzkumné části se zabývám problematikou chápání poskytovaných komplexních sociálních služeb Domovem Dana z pohledu jejich příjemkyň- klientek, (vnitřní ovlivňování), kde se zaměřuji na jejich potřeby, zájmy, přání a záliby. Obdobným způsobem hledám odpovědi na kvalitu poskytovaných sociálních služeb od rodičů klientek, opatrovníků a zaměstnanců Domova Dana. Uváděné odpovědi byly získány metodou rozhovorů, výsledky a odpovědi jednotlivých skupin respondentů byly zpracovány s použitím srovnávací metody. V závěru hodnotím provedený výzkum a ukazuji...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.