|
|
Utváření oborové terminologie pro lidový oděv
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Lidový oděv včetně jeho revitalizovaných forem tvoří jednu z nejvýznamnějších a rovněž i nejstudovanějších kategorií v rámci systematického výzkumu evropské lidové materiální kultury. Výzkumný projekt je zaměřen na reflexi oborové terminologie pro lidový oděv v kontextu etnologické metodologie s přihlédnutím k muzeologickým aspektům, ale zejména k historii a vývoji oboru v rámci významných evropských směrů, proudů a center. Práce je založena na komparativní komunikaci autora s více i méně významnými osobnostmi oboru (či s oborem úzce spojenými) orientovanými na výzkum lidového oděvu, potažmo lidové materiální kultury, zejména prostřednictvím jejich odborných textů. Současní badatelé, jejichž dílo ještě není uzavřeno, nejsou v práci záměrně hodnoceni a zmíněni jsou pouze okrajově ovšem při silné reflexi a akceptaci jejich díla a v něm obsažených myšlenek, postojů a názorů jako inspiračního zdroje předkládané disertační práce. Primárním cílem projektu se tak stalo nejen sledování utváření terminologie a metodologie pro odborné zpracování etnologické kategorie lidového oděvu, ale i výzkum historie oboru při zdůraznění jejích zásadních i méně známých aspektů v evropském mezinárodním kontextu.
|
|
|
Dandysmus jako životní styl
Hercogová, Jana ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dandysmem jako specifickým životním stylem. Představuje teoretické vymezení dandysmu a zároveň jeho významné představitele v západní společnosti 19. století, jimiž byli George Brummell, George Gordon Byron, Jules-Amédée Barbey d'Aurevilly, Charles Baudelaire, Oscar Wilde, Robert de Montesquiou a Artur Breisky. Pozornost je věnována charakteristikám doby a společnosti, ve které se postava dandyho objevila. Dále se práce věnuje postavě dandyho z hlediska jeho hodnotové orientace, vzhledu, způsobu chování, zálib a trávení času. Práce se zaměřuje také na obraz dandysmu jako životního stylu v literatuře. Detailněji jsou představena zejména díla Fanfarlo, Obraz Doriana Graye a Naruby. V závěrečné části práce je diskutována aktuálnost dandysmu ve 20. a 21. století a jsou představeny tři osobnosti, jejichž životní styl s principy dandysmu rezonuje. Klíčová slova: dandysmus, dandy, životní styl, individualismus, hédonismus, estetismus, elegance, revolta
|
|
|
Tradice baráčníků v Soběslavi
Gošová, Tereza ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šima, Karel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o spolku baráčníků Vitoraz Soběslav. Cílem je stručně popsat historii založení tohoto spolku v kontextu celkové politicko-historické situace a dále se zaměřit na činnost spolku zejména v letech 1989 - 2016. Činnost spolku je komparována s činností ostatních baráčnických obcí především v oblasti jihočeských Blat. Úvodní část se zabývá spolkovým hnutím v českých zemích v 19. a počátkem 20. století, vznikem prvních baráčnických obcí v Čechách a poté rozšířením baráčníků do Jižních Čech. Druhá část práce popisuje podrobně spolek baráčníků z hlediska jejich symboliky. Další část nejprve stručně charakterizuje blatský subregion a následně se soustředí na činnost baráčníků zejména v této oblasti. Pozornost je věnována také Soběslavské chase mladé jako potenciálním následovníkům soběslavských baráčníků. V závěru je shrnut vznik a rozvíjení se hnutí baráčníků se zvláštním zřetelem na baráčníky soběslavské a na základě těchto poznatků je zde nastíněn jejich následující vývoj.
|
|
|
Spolkový život v Lounech v letech 1861 - 1914
Vostřel, Martin ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Drápala, Daniel (oponent)
Cílem mé práce bylo zmapovat spolkový život v Lounech v letech 1861-1914. Časově jsem práci vymezil rokem vydání Říjnového diplomu na jedné straně a vypuknutím světové války na straně druhé. V úvodních pasážích jsem nastínil rozvoj Loun ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století po stránce urbanistické, demografické, průmyslové a politické, neboť všechny tyto aspekty měly vliv na rozvoj spolkového života. Po načrtnutí celkového vývoje spolkového života v monarchii jsem se věnoval jeho rozvoji v Lounech. V medailonech čtyř významných osobností - vlastence a představitele počátků spolkového života Jana Havránka, dlouholetého starosty JUDr. Petra Hilberta, majitele lázní Josefa Krýzla a společensky činné ženy Kristýny Ehrlichové jsem představil různé typy aktivních lounských osobností. Poté jsem se zaměřil na spolkovou činnost ve městě. Desítky spolků jsem rozdělil do podkapitol podle převládajícího zaměření činnosti (pěvecké spolky, divadelnické spolky, vzdělávací činnost, výlety a turistika, sportovní činnost, ženy ve spolkovém životě, spolkový život Židů a stolní a zábavní společnosti). Spolkový život ve městě ovlivňovala jeho geografická poloha na česko-německé jazykové hranici. Louny se staly "baštou češství" a spolky podporovaly české menšiny v okolních převážně německých obcích. Důležitým...
|
|
|
Loutka a její proměny v české lidové kultuře
Kleinová, Anna ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práce se věnuje fenoménu loutky, proměnám její funkce, typologii loutek a technologických postupům jejich výroby, zejména v české lidové kultuře. Dále sleduje vývoj loutky od jejího vzniku až do současnosti nejen v českém prostředí, ale i v evropském kontextu. Mimo jiné popisuje typické postavy ztvárňované loutkou, symboliku loutky a s tím spojené náměty her loutkového divadla v Čechách. Všímá si i profesí spjatých s loutkou - loutkářství a řezbářství. Také se pokouší o náhled na chápání loutky a loutkového divadla v současnosti v českém prostředí.
|
|
| |
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
|
|
: Významní pedagogové pohřbení na Malostranském hřbitově
Fuksová, Kateřina ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Šustová, Magdaléna (oponent)
Významní pedagogové pohřbení na Malostranském hřbitově Bakalářská práce Abstrakt Bakalářská práce se zabývá tématem významných pedagogů pohřbených na Malostranském hřbitově. Časově se práce zaměřuje na léta 1786 - 1884, tedy dobu, kdy byl Malostranský hřbitov oficiálním pohřebním místem pro Hradčany, Malou Stranu a Smíchov. Akcent je kladen na Malostranský hřbitov v kulturně historickém kontextu. Výstupem práce jsou životopisy jednotlivých pedagogů a popisy jejich hrobů z kunsthistorického hlediska. Autorka si v práci klade za cíl detailně zmapovat tuto problematiku za použití odborné literatury a archivních pramenů. V práci jsou použity přístupy kulturní geografie, historické demografie, genealogie, kulturní historie, dějin umění a etnologie. Práce je mezioborová a kromě zmíněných oborů může být přínosem pro dějiny pedagogiky a dějiny Univerzity Karlovy. Klíčová slova Malostranský hřbitov, pedagog, funerální památka, dějiny pedagogiky, dějiny Karlovy univerzity
|
|
|
Kostelní Radouň - Jihočeská vesnice: Tradiční a současné rodinné a společenské rituály
Štrosová, Lenka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Diplomová práce se věnuje prostředí vesnické společnosti. Hlavním tématem práce je problematika výročních zvyků a obyčejů, amatérských sportovních a kulturních spolků a aktivit, jejich tradici a významu pro jihočeskou obec Kostelní Radouň. Cílem práce je zmapovat současný stav dochovaných výročních zvyků a obyčejů a dalších kolektivních aktivit. Dále je věnována pozornost jejich roli a funkci ve společenském a kulturním životě obyvatel obce. Práce je rozčleněna do několika kapitol, přičemž v úvodních kapitolách je věnována pozornost vývoji zájmu o tradiční lidovou kulturu ve zkoumané oblasti a proměnám obce ve 2. polovině 20. století, které měly vliv na výroční zvyky a obyčeje. V následující kapitole je popsáno prostředí obce a její občanská vybavenost. Následují kapitoly věnující se místní spolkům a organizacím, které jsou hlavními organizátory kolektivních zábav. Další kapitola popisuje výroční zvyky a obyčeje, jejich tradiční podobu a současný stav v obci Kostelní Radouň. Na základě dat, získaných při terénním výzkumu uskutečněném v obci,a studiu dosavadních pramenů se podařilo zjistit, že v obci Kostelní Radouň se do současnosti udrželo několik výročních zvyků a obyčejů, které přes změnu funkčních souvislostí, mají své místo ve společenském životě obce. Dále bylo zjištěno, že v současné době je...
|
|
|
Fenomén filipojakubské noci v současném prostředí České republiky
Novák, Adam ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práce se snaží analyzovat problematiku slavení filipojakubské noci v českém prostředí a jeho životnost v posledních letech, zejména se zřetelem na freetekno komunitu a její pojetí tohoto výročního obyčeje. Výroční obyčeje procházejí v posledních letech výraznými změnami, přičemž freetekno komunita se - jako jedna z nejmladších subkultur mládeže - svébytným způsobem vrací ke "kořenům" rituálů. Tato práce se v samostatných oddílech věnuje třem základním tématům, která se následně pokusí uvést do vzájemných souvislostí. První část se věnuje rituálu z obecného hlediska, jeho funkci ve společnosti, ale i významu pro jedince. Druhá část se pokouší nastínit slavení filipojakubské noci v českém prostředí, především pak v 19. a 20. století. Třetí část ukazuje freetekno komunitu jako současnou subkulturu mládeže, která inklinuje k archaickým pojetím rituálu. Vzájemnou interakcí těchto tří částí je nástin toho, jak dokáže současná subkultura mládeže napomáhat životnosti tradičních obyčejů, a dále jakým způsobem uchopuje či konstruuje aktuální tradici. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.