|
|
Kostel sv. Jakuba staršího v Praze-Petrovicích
Dvořák, Václav ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Kostel sv. Jakuba Staršího v Praze-Petrovicích Anotace Práce se zabývá farním kostelem sv. Jakuba Staršího v Petrovicích v Praze a jeho kulturně- historickým vývojem a změnami. Jejím cílem je zaznamenat a sjednotit všechny známé studie o kostelu s přihlédnutím na vývojovou podobnost ostatních kostelů v okolí Prahy a poukázat na ojedinělost místa, na kterém se nachází. Práce by mimo jiné mohla zviditelnit do dnešní doby nepublikované archivní záznamy ze 40. let 20. století.
|
|
| |
|
|
Meziměstská telegrafní a telefonní ústředna Žižkov a reprezentace mladé Československé republiky architekturou
Krausová, Terezie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Meziměstská telegrafní a telefonní ústředna Žižkov a reprezentace mladé Československé republiky architekturou Předmětem bakalářské práce je budova telefonní ústředny Žižkov (mezi ulicemi Fibichova, Křížkovského, Kubelíkova), která byla postavena podle projektu architekta Bohumíra Kozáka v letech 1922-1925. Práce se zaměřuje na stylovou analýzu budovy, na jejímž exteriéru v duchu národního slohu můžeme zaznamenat i odkazy k italské renesanci. Budovu uvádí do kontextu Kozákova díla, zvláštní pozornost věnuje srovnání s jeho radiotelegrafní vysílací stanicí v Poděbradech z let 1922-1924. Zabývá se také zasazením budovy do blokové zástavby Žižkova a jejím působením v obrazu města. V závěru se studie dotýká rovněž problematiky památkové ochrany a možností budoucí přestavby.
|
|
|
Pavlačový dům v architektonickém a urbanistickém vývoji města Žižkova
Chvátalová, Kateřina ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
v českém jazyce Anotace Diplomová práce se zaměřila na typ pavlačového domu v kontextu urbanistického vývoje Žižkova. Nejprve jsem nastínila vývoj hromadného bydlení v obecném měřítku a poté pavlačový dům v rámci jeho vývoje a v historické perspektivě jsem představila hmotné a sociální prostředí města Žižkova. Jádrem práce byla analýza žižkovského pavlačového domu s cílem stanovit jeho specifika a ukázat, jak se snášel s vývojem požadavků na kvalitu bydlení, jak jim byl přizpůsobován a jak musel ustupovat. Závěrečná kapitola stanovila podíl pavlačového domu na geniu loci Žižkova a demonstrovala jeho pochopení na dílech současné architektury. Klíčová slova Žižkov, pavlačové domy, architektura 19. století, architektura 20. století, Praha, přestavby
|
|
|
Kostel sv. Jiljí v Nymburce
Kolečková-Veselá, Jana ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předložená práce zkoumá architektonické prvky kostela sv. Jiljí v Nymburce, zabývá se jejich popisem a analýzou a zařazuje je do jednotlivých vývojových etap stavby. Současný stav objektu je dán především restaurací chrámu provedenou K. Hilbertem na počátku 20. století. Jelikož neexistuje žádná novější odborná literatura, která by se věnovala obnovenému nymburskému chrámu, zaměřila jsem se především na toto období. V mé práci je restaurace chrámu začleněna do kontextu dobových souvislostí. Vzpomenuty jsou důvody nového zájmu o památky v polovině 19. století, politická situace ve městě, reformy v církevním dění a další okolnosti vedoucí k realizaci projektu. Podrobným popisem představuji Hilbertovy počáteční návrhy na restauraci chrámu a okolnosti, které návrhy formovaly. Všímám si vývoje architektova výtvarného názoru a mapuji příčiny změn v obnově chrámu. Uvádím možné zdroje inspirace K. Hilberta a jeho ovlivnění středověkým i moderním uměním. Na nymburském příkladu restaurace dokládám uplatnění nových teorií v památkové péči, pomocí kterých se K. Hilbert projevil jako tvořivý umělec, jenž památku dále zhodnotil vhodným navázáním na gotické období chrámu. Klíčová slova gotika, secese, historismus, Kamil Hilbert, památková péče, restaurování památek, Nymburk, kostel sv. Jiljí v Nymburce, portál,...
|
|
|
Úloha rodu Vartenberků v počátcích dějin města Stráž pod Ralskem
Panošková, Tereza ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Oblast Českolipsko v období raného středověku patří k jedné z méně popsaných v historických pramenech a odborné literatuře. Územím procházely významné obchodní cesty a s nimi byly budovány i strážní hrady. Tyto hrady vystavěl rod Vartenberků, který patřil v této oblasti k předním šlechtickým rodům tohoto období. Ucelený obraz o jejich činnosti literatura neposkytuje a informace v ní si protiřečí. Tato práce se zaměřuje na památky města Stráž pod Ralskem, které jsou s rodem Vartenberků úzce spjaty. Zahrnuje hrad Vartenberk, kostel sv. Zikmunda a okrajově i strážní hrad Ralsko. Památky jsou zde detailně popsány jak po historické, tak po umělecko-historické i stavebně-historické stránce. Absence zpracovaných a zveřejněných písemných pramenů je právě v tomto období zdrojem rozporů v literatuře. Informace byly získány kritickým porovnáním historických pramenů a primární literatury. Cílem této práce je vytvořit ucelený pohled na jednotlivé památky shromážděním všech dostupných informací.
|
|
|
Automatická telefonní ústředna Dejvice a problém památkové ochrany staveb 2. poloviny 20. století
Pučerová, Marie ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Předmětem bakalářské práce je budova automatické telefonní ústředny v Praze 6 - - Dejvicích (čp. 430/XIX, Generála Píky 26) dílo architektů Jindřicha Malátka, Jiřího Eisenreicha, Václava Aulického a Jaromíry Eismannové z let 1975-1982. Analýzu a interpretaci stavby autorka zasadí jednak do stručného nástinu problematiky telefonní ústředny jako architektonického zadání, jednak do kontextu české architektury 70. a 80. let 20. století. Zde se bude zabývat nejen stylovými otázkami s důrazem na význam technicismu v české architektuře, ale také dobovou praxí zadávání a realizace staveb. Dejvickou ústřednu srovná s trojicí staveb nejlépe reprezentujících stavební typ v daném období a bude sledovat její osudy a proměny prostředí až po současnost. Studie vyústí v analýzu možností a problémů památkové ochrany stavby. Klíčová slova architektura, technická stavba, telefonní ústředna, památková ochrana, Dejvice
|
|
|
Klasicismus v české architektuře 19. a 20. století
Ďurža, Karel ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Studie zpracuje téma klasicismu v širším smyslu tohoto pojmu na materiálu české architektury. V úvodní kapitole pojmově vymezí klasické, klasicismus a neoklasicismus. Samostatně stručně pojedná o formování klasického kánonu v Evropě a nastíní vývoj klasicismů v dějinách české architektury v evropském kontextu. Systematicky pak v samostatných kapitolách zpracuje problematiku klasicismu 1. poloviny 19. století, období přísného a pozdního historismu a rané a vrcholné moderny. Zvláštní pozornost bude věnovat tématu klasického v českém myšlení o umění v meziválečném období a v letech okupace. Po analýze klasicizujících tendencí v architektuře socialistického realismu stanoví základní klasicizující snahy ve druhé polovině 20. století a na počátku století 21. Závěrečná kapitola na základě vybraných příkladů identifikuje rysy, které lze považovat za specifické pro klasicismus v české architektuře.
|
|
|
Funkce spolků v životě města Český Brod v 1. polovině 20. století
Hubáčková, Karolína ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá spolky města Český Brod a jejich funkcí v životě města, především v 1. polovině 20. století. Práce se pokusí nastínit společenský život v daném období, který byl ovlivněn fungováním českobrodských spolků. V rámci těchto spolků je důležité zmínit také osobnosti, které se o jejich založení zasloužily a které byly výrazně činné ve veřejném životě. Ze spolků, které byly svou funkcí důležité pro společenský život města a jeho rozvoj, lze jmenovat např. Sokol a Spolek okresního muzea v Českém Brodě, jimž bude věnována značná část práce. Práce si klade mimo jiné za cíl zjištění, jak tyto a další spolky ovlivnily kulturní život obyvatel města Český Brod a jeho postavení v regionu v 1. polovině 20. století.
|
|
|
Matěj Blecha (1861-1919): Architekt a stavební velkopodnikatel
Odcházel, Vojtěch ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá životem a dílem architekta a stavitele Matěje Blechy (1861-1919) formou klasické monografie, která postupuje od Blechovy biografie přes chronologicky uspořádanou analýzu jeho děl a staveb, jež jeho firma postavila podle projektů jiných architektů, až po přehled činnosti firmy Matěj Blecha po smrti majitele. Součástí práce bude standardně zpracovaný katalog staveb a jejich obrazová dokumentace. Klíčová slova Matěj Blecha, architektura, neorenesance, secese, kubismus, Praha, 19. století, 20. století, katalog
|
host ::
RSS.