|
|
Syžet "Petr a Fevronie" v průběhu století
Braná, Karolína ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
V uvodni kapitole teto diplomove pnice J sme se pokusili pfehledne shrnout historii vzniku autorskeho textu a sporu 0 autorstvi povidky 0 Petrovi a Fevronii. Zjistili jsme, ze mezi vedci existovaly puvodne dye protichudne nazorove skupiny. Prvni z nich tvrdila, ze povidka byla napsana neznamym autorem v 15. stoleti, naproti tomu druha sku pina zastavala nazor, ze povidka byla napsana behem 16. stoleti spisovatelem a publicistou Jermolajem-Erazmem. Postupne jsme uvedli jednotlive argumenty a analyzy variant textu Prvni redakce, coz nas dovedlo k zaveru, ze za autorsky text muzeme povazovat variantu, jenz byla soucasti rukopisu c06. COJIOBe~KOe NQ28 7, a j ej im autorem byl nepochybne J ermolajErazmus. V daISi casti prvni kapitoly Jsme se venovali druhotnym redakcim povidky a jednotlivym analyzam jimi zpracovaneho autorskeho textu. Zj istili j sme, ze v casovem rozmezi od 16.st. do pocatku 18.st. vznikly ctyfi redakce povidky. Ve vsech verzich muzeme najit vedle osobitych zmen nekolik spolecnych tendenci. V prve fade se autofi snazili nahradit dialogicnost vypravenim a tim velmi casto dochazelo k naruseni syzetu. DaISi dva rysy - nekononicnost stylu a blizkost k folkl6ru - se rozvijely ve dvou protichudnych smerech podle nazoroveho zamereni dotycne osoby pfepisujici text. Bud' byla povidka pfepracovana v...
|
|
|
Folklorní soubor Skejušan: minulost, současnost, perspektivy. Případová studie kulturní strategie
Malinová, Irina ; Lendělová, Věra (vedoucí práce) ; Lemeškin, Ilja (oponent) ; Otčenášek, Jaroslav (oponent)
Hlavním cílem této práce je analyzovat podoby a způsoby prezentace kulturního dědictví vybrané etnické skupiny Rusínů prostřednictvím folklorního souboru Skejušan. Práce má formu případové studie a zabývá se souborem včetně charakteristiky jeho repertoáru - písní, národních zvyků a tradic. Tento soubor je významný především tím, že na rozdíl od dalších rusínských souborů v ČR se snaží uchovávat pouze rusínský folklor, a to značně konzervativním způsobem. Interpretace folkloru se tak netýká jen např. izolovaných písňových útvarů, ale bere ve značné míře v potaz i původní kontext, v němž dané písňové útvary v kultuře dříve fungovaly. Práce svým výzkumem a následnými závěry přispívá k debatě o problematice rusínské národní menšiny, pokouší se v tomto kontextu charakterizovat komplikovanou národnostní identitu Rusínů v rámci multikulturního prostředí, v němž Rusíni v ČR žijí, a definuje také vlivy tohoto prostředí na rusínskou kulturu. Vyjadřuje se též k historii migrace relativně malé skupiny tzv. "skejušských" Rusínů, analyzuje a objasňuje transmisi tradic a zvyků během jejich přesunu ze Slovenska do Rumunska a především pak následného stěhování z Rumunska do Čech. Součástí práce je i porovnání odlišných a analogických prvků mezi skejušským folklorem a folklorem jiných národů. Důležitým výstupem...
|
|
|
Modalita v litevštině v porovnání s češtinou
Dřízalová, Alena ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Montvilaite-Sabaitiene, Geda (oponent)
Tématem této práce je kvalitativní stránka realizace jistotní a voluntativní modality v litevštině v porovnání s češtinou. Modalita bývá definována různě - nejčastěji jako vztah mluvčího k obsahu tvrzení a vztah obsahu tvrzení k objektivní skutečnosti. Postojová modalita vyjadřuje stupeň přesvědčení mluvčího o ne/platnosti tvrzení, deontická modalita charakterizuje děj vyjádřený predikátem jako nutný, možný či chtěný. Souhrn lexikálních a gramatických modálních prostředků vychází z údajů z Litevského textového korpusu a Srovnávacího česko-litevského textového korpusu. Následuje rozbor modálních prostředků původního litevského románu a jeho překladu do češtiny.
|
|
| |
|
|
Poetika dramatické tvorby Mary Zalite
Česnohlídková, Barbora ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Štoll, Pavel (oponent)
První kapitola diplomové práce představuje osobnost Māry Zālīteové. Navazující kapitola se zabývá inspiračními zdroji jejího díla. Zde jsou jmenovitě uvedeny osobnosti, které autorku natolik ovlivnily, že jejich odkaz je v její tvorbě značně patrný. Následující kapitola analyzuje autorčinu poezii, která vykazuje společné rysy s její dramatickou tvorbou. Další kapitola se již výhradně zaměřuje na dramatickou tvorbu Zālīteové, obzvlášť na poetiku dramatické tvorby, kde formou analýzy autorčiných her a libret byly vyhledávány souvislosti mezi jednotlivými - pro autorku typickými - motivy. Provedené analýzy byly také velmi nápomocny při tvorbě poslední kapitoly diplomové práce, která zkoumá poetiku dramatu M. Zālīteové Markéta. Na základě podrobné analýzy hry Markéta byla následně provedena komparace této moderní hry s klasickým Goethovým dílem Faust, která odhalila řadu společných prvků obou děl, ale také inovace autorky.
|
|
|
Svět bez hranic v díle S. T. Kondrotase
Fantová, Martina ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Šeferis, Vaidas (oponent)
Téma této diplomové práce je literární svet soucasného litevského prozaika Sauliuse Tomase Kondrotase (nar. 1953). Jeho povídky a romány jsou zasazeny do litevského i celosvetového literárního kontextu. Potvrzuje se vliv magického realizmu a surrealizmu, a hledá se Kondrotasuv zdroj inspirace v tvorbe dalších autoru, jako napr. F. M. Dostojevského nebo W. Faulknera. Vyzdvihuje se osobitý Kondrotasuv styl a cásté námety spolecné pro celou jeho tvorbu (napr. téma smrti, podrobné vyjmenovávání, prekracování hranice bežného vnímání sveta, barvitý popis). Povídky, ale hlavne složitá skladba románu jsou naplneny jak biblickými, tak pohanskými a mýtickými motivy.
|
|
|
The usage of participles and transgressives of the verbs "buti" (to be), "sakyti (to say) in contemporary texts. Their equivalents in Czech and Latvian languages
Durmanová, Lucie ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Marvan, Jiří (oponent)
Objektem zkoumání se staly neurčité tvary slovesné v užším pojetí (bez infinitivu) a v kontextu litevského, českého a lotyšského jazyka. Na příčestí a přechodníky je nahlíženo jako na gramatické jednotky, které jsou významným jevem současného jazyka, přestože míra jejich používání, v porovnání se situací v minulosti, klesá. V práci je použito celkem cca 300 praktických příkladů použití, asi třetina je přeložena. 215 příkladů pochází z Bibliografické databázi litevských publicistických článků (lit. Bibliografin Lietuvos periodins spaudos straipsni baz; obsahuje články, publikované v litevských tištěných médiích v letech 1994 - 2002), jež byla hlavním zdrojem informací pro tuto práci. Práce se zaměřuje především na frekventovaná slovesa "být" a "říci".
|
|
|
Obraz domova a cesty v ruských příslovích
Součková, Veronika ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Uličná, Olga (oponent)
Percepce prostoru domova a prostoru cesty spolu s reflexí postavení hostů/ cizinců v ruské lidové kultuře je velmi zajímavý lingvisticko-sociologický fenomén, jehož zkoumání se dotýká řady vědních oborů - psychologie, sociologie, folkloristiky, lingvistiky, etnoligvistiky apod. Prostor domova a prostor cesty spolu s přechodnou sférou mezi nimi (~. status cizinců/hostů) tvoří páteřní strukturu lidského světa a jsou základní součástí života každého jednotlivce. Zkoumáním otázek souvisejících s reflexí těchto životních sfér v ruském folklóru se zatím zabýval jen nevelký počet lingvistických, sociolingvistických či lingvofolkoristických prací. Ve své profesi práce s cizinci a uprchlíky jsem se často setkala s mnoha formami přístupu k osobám přicházejícím do usedlé společnosti "zvenčí". Na řadě konkrétních příkladů jsem si uvědomila hluboké rozdíly v tom, jakým způsobem společnost vnímá "své" a "cizí, pocházející odjinud". Je zřejmé, že tyto sociální jevy nejsou nijak nové a že jejich odraz lze nalézt v různých oblastech života člověka, tedy i v jazyce. Z toho důvodu jsem se rozhodla věnovat pozornost analýze reflexe obrazu domova a cesty v ruském jazyce.
|
|
| |
|
|
Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva
Štěříková, Hana ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Blažek, Václav (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Resumé Disertační práce Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva se skládá ze tří hlavních částí. První z nich zasazuje téma do kontextu dosavadního výzkumu, který uspořádává jak chronologicky, tak i podle ideologických vlivů, které měly zásadní dopad na prezentované vědecké výsledky ve sporech o varjagy a počátky východoslovanských dějin. Nedostatečná objektivita se silně projevuje nejen v pracích historických, ale i filologických a v lingvistických tématech, neboť jazykověda hrála ve sporech pouze roli pomocné vědy, jež měla přinášet vhodné argumenty pro podporu prosazovaných teorií. Druhá část analyzuje historiografické dílo švédského diplomata Petra Petreia z počátku 17. století a přispívá do sporů o prvního normanistu. Textová analýza ukazuje, že Petreius byl především zručný kompilátor, nelze ho však považovat za zakladatele normanské teorie. Jeho dílo rovněž neobsahuje žádné ideologické propojení s politikou Švédské říše ve velmocenském období. Ve třetí části je provedena historicko-sémantická analýza staroruských pojmů ябедник, тиун а гридь a od nich utvořených sémantických hnízd. Popisuje jejich zastoupení v historických zdrojích, vývoj jejich morfologie i sémantiky až do současnosti a opravuje výklad etymologie. Pracuje s prameny hlavně právního a úředního charakteru z oblasti...
|
host ::
RSS.