|
|
Constitutional development of the Francist Spain
Hesová Vydrová, Michaela ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Ústavnoprávny vývoj frankistického Španielska Cieľom predkladanej práce je popis a rozbor ústavnoprávneho vývoja v Španielsku počas diktatúry Francisca Franca (1939 - 1975). Prácu môžeme rozdeliť na dve základné časti. Prvá z nich, ktorá pozostává z kapitol 1 až 4, je venovaná chronologickému popisu tohto vývoja, zasadenému do historického, sociálneho a ekonomického kontextu. Vďaka tomu je možné získať celkový prehľad o španielskom právnom poriadku v uvedenom období. Text však svojim rozsahom časový rámec rokov 1939 - 1975 presahuje. Z dôvodu uvedenia čitateľa do problematiky diplomová práca popisuje i obdobie, ktoré nastoleniu diktatúry predchádzalo (1902 - 1936). K tomu slúži stručné predstavenie ústavných textov, ktoré v Španielsku platili pred diktatúrou. Samostatná podkapitola je venovaná i vývoju počas diktatúry Prima de Rivery, z odkazu ktorej frankistický štát v mnohom čerpal. V období občianskej vojny (1936 - 1939) začína budovanie "Nového štátu". Boli načrtnuté jeho základné rysy a prijaté zákony, určujúce jeho charakter. Popis ústavnoprávneho vývoja frankistického režimu je v práci rozdelený na dve obdobia, primer a segundo franquismo. Medzník predstavuje zmena ekonomickej politiky štátu, naopak podstata samotného režimu ostávala po celú dobu nemenná. V tejto časti textu je venovaný...
|
|
|
Nejvyšší soud USA - jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí
Miřejovský, Jan ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Nejvyšší soud USA, jeho vznik a prvá klíčová rozhodnutí Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený pohled na éru vzniku Nejvyššího soudu USA, zkoumání příčin a východisek jeho pozdějšího politického a mocenského vlivu. K porozumění jeho budoucí role je potřeba se nejprve zabývat nejen jeho ranou historií, ale i širším kontextem vývoje mladé americké společnosti jako takové. S přihlédnutím k této premise je tato diplomová práce dělena na tří základní kapitoly. První z nich si klade za cíl pochopit různé vlivy, které, každý svoji měrou, sloužily jako inspirativní zdroje pro zakladatele americké státnosti. Přirozenoprávní teorie, produkt osvícenství, poskytla základní kameny americké politické filozofie. Přirozenoprávní ideje slavně manifestované v Deklaraci nezávislosti se pak dále vinou celými právními dějinami Spojených států. Zakladatelé americké státnosti všechny svoje zkušenosti a vědomosti o jim známých státních zřízeních a schématech společnosti přetavili v založení ústavního systému reprezentativní demokracie v rámci republikánského zřízení. První kapitola se dále snaží o nalezení obecných charakteristik komplikovaného systému soudních orgánů jak britských a koloniálních, tak i vzniklých na základě Článků konfederace. Toto pojednání pak slouží jako důkaz, že v době před americkou...
|
|
|
Právní aspekty pronásledování židovského obyvatelstva v nacistickém Německu
Fialová, Barbora ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Tato práce nazvaná "Právní aspekty pronásledování židovského obyvatelstva v nacistickém Německu" se zabývá poměrně krátkým obdobím historie ve vztahu ke konkrétní skupině jedinců. Přináší pohled na perzekuci židovského obyvatelstva ze strany nacistického státu z hlediska ponejvíce právního, se zaměřením na konkrétní zákony a nařízení přijatá v souvislosti s antisemitskou politikou nacistů. Cílem této práce byla snaha shrnout krátký úsek židovské historie, poukázat na nejdůležitější právní aspekty vyčleňování německých Židů ze společnosti a dokázat, že převzetí moci nacisty a nastolení antisemitské politiky mělo zákonný podklad. Práce je členěna (nepočítáme-li úvod a závěr) do šesti kapitol, které se dále dělí na podkapitoly, případně ještě na další části. První kapitola přináší exkurs do obecného pojetí lidských ras, rasismu a rasistických ideologií, nezbytný pro pochopení uvažování společnosti na počátku 20. století. Nacisté byli přesvědčeni o existenci vyšších a nižších ras a nebezpečí jejich mísení, na čemž postavili svou antisemitsky založenou politiku, vedenou v zájmu zachování "čistoty rasy". Druhá kapitola se zaměřuje na vymezení pojmu antisemitismus a na příčiny a rozvoj antisemitismu v období nacismu. Následující kapitola pohlíží na situaci v Německu po druhé světové válce, problematiku...
|
|
|
Ústavněprávní vývoj Španělska v 19. století
Mlezivová, Markéta ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Závěr Během 19. století bylo ve Španělsku sepsáno celkem 10 ústavních textů, z nichž však mnohé nevstoupily v platnost. Některé proto, že nebyly vůbec vyhlášené, jiné proto, že nebyly respektovány a ústavní praxe byla často vzdálená ústavním principům. Přijetí konstitucionalismu bylo velmi obtížné, neboť mnoho obyvatel nebylo otevřených myšlenkám liberalismu, protože absolutistický režim a stavovské uspořádání společnosti byly mezi lidem hluboko zakořeněny. Španělé si jen pomalu zvykali na reformy, které liberalismus přinesl, mnozí jim dokonce kladli odpor. Boj mezi silami rodící se buržoazie a stoupenci feudalismu byl nekonečný a Španělsko během devatenáctého století prošlo tolika revolucemi a převraty jako žádný jiný stát v Evropě. Liberalismu se snažil politickou odpovědnost přenést co nejvíce na lid, volební právo bylo proto stěžejním tématem při projednávání ústavních návrhů. Přání liberálů, aby se na politickém životě mohlo prostřednictvím zástupců v kortesech podílet co nejvíce občanů, se pomalu, ale jistě naplňovalo. V roce 1834 bylo volební právo přiznáno 0,15% obyvatel, zatímco v roce 1873 už to bylo 27% obyvatel1 . Nicméně systém dvou stran, který podporoval klientelismus, vedl k nereprezentativním volebním výsledkům. Díky liberálům se neodmyslitelnou součástí španělských konstitucí staly moderní...
|
|
|
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska
Vavrušková, Magda ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Ústavněprávní vývoj frankistického Španělska Abstrakt Účelem diplomové práce je popsat politický režim, právní řád a zvláště ústavní právo platné ve Španělsku během vlády Franciska Franka Bahamonde mezi lety 1936 a 1975. Franco se účastnil vojenského povstání proti Druhé španělské republice a brzy se stal vůdcem nacionalistických vojsk. Jako hlava státu uvedl v život koncepci "Nového státu", při jejíž tvorbě se inspiroval fašistickými, falangistickými a tradicionalistickými ideologiemi. Pod tlakem mezinárodní situace po druhé světové válce byl nucen změnit svou zahraničně politickou orientaci - Mussoliniho Itálii a Hitlerovo Německo vystřídaly Spojené státy - ovšem na jeho autoritářském způsobu vládnutí se mnoho nezměnilo. Stále disponoval neomezenou mocí a trvalé bylo i jeho výjimečné postavení. Svobodná soutěž politických stran byla znemožněna a jedinou povolenou stranou byla frankistická FET y de las JONS (později označovaná jako Národní hnutí). Během své vlády Franco inspiroval přijetí sedmi Základních zákonů, které zakotvovaly lidská práva, ideologické principy režimu a stanovovaly organizaci a fungování ústředních státních orgánů. Prvním z těchto zákonů byl Kodex práce, přijatý v roce 1938, dále Zákon ustavující kortesy z roku 1942, Kodex Španělů z roku 1945, Zákon o národním referendu z roku 1945,...
|
|
|
Kodifikace práva ve Francii za 1. císařství
Vavříček, Martin ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Císař, Jaromír (oponent)
Kodifikace práva ve Francii za 1. císařství Cílem mé práce je popsat přípravu šesti francouzských zákoníků. Vysvětlit, jaké vlivy působily při jejich tvorbě a jaké důsledky mělo schválení pěti z těchto kodexů. Z těchto důvodů je rozsah práce širší než pouhý popis kodifikačních prací v letech 1804-1815. Práci jsem rozdělil do třech celků. Východiska ke kodifikaci, šest zákoníků a vlivy francouzské kodifikace na zákoníky jiných zemí. Východiska popisují dva aspekty významné pro vznik zákoníku inspirační zdroje v podobě pramenů práva, přirozenoprávní teorie, myšlenek osvícenství a deklarace práv člověka a občana a legislativní procedury. Jádro celé práce tvoří pět kapitol věnovaných jednotlivým zákoníkům. První kapitola popisuje vznik občanského zákoníku (Code civil, 1804), hlavní postavy kodifikace, systematiku zákoníku, jeho obsah a jazykovou stránku. Druhá kapitola se týká občanského soudního řádu (Code de procedure civile, 1806) a obsahuje popis kodifikační práce, systematiku zákoníku a jeho charakteristiku. Třetí kapitola pojednává o obchodního zákoníku (Code de commerce, 1807). Obvyklý popis kodifikačních prací, systematiky a charakteristiky je tato kapitola obohacena o vývoj obchodního práva před rokem 1789. Trestní zákoník (Code penal, 1808) a trestní řád (Code d'instruction criminelle, 1808) jsou...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Ústavněprávní vývoj sovětské okupační zóny a Německé demokratické republiky v letech 1945 - 1990
Georgián, Vít ; Horák, Záboj (oponent) ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce)
Ústavní právo vtělené do ústavněprávních norem je odrazem politického systému. Bylo tak tomu tak i v případě ústav socialistické Německé demokratické republiky. Ale obraz, který psané ústavy (a zejm. první ústava NDR z roku 1949) o východoněmeckém státu podávaly, by zůstal zkreslený a pokřivený, kdyby do něho nebyl zahrnut rozbor reálných mocenskopolitických podmínek a forem realizace ústavy (například v oblasti záruk základních práv a svobod). Předložená práce se proto musela podrobně zaměřit i na ústavu faktickou, kterou psané ústavní právo odkrývalo často pouze v náznacích. Faktický ústavněprávní systém NDR byl determinován především následujícími prvky: vedoucí úlohou komunistické strany, principem jednoty moci a demokratickým centralismem. Německá demokratická republika byla totalitním státem ovládaným komunistickou stranou (s názvem Jednotná socialistická strana Německa, SBD), která se považovala za předvoj dělnické třídy a nástroj realizace marxisticko-Ieninské ideologie. Svůj mocenský primát vyvozovali komunisté z přesvědčeni, že realizují objektivní dějinnou nutnost. Východoněmecký režim proto charakterizovala vyloučení jakýchkoli forem politické plurality a důsledné podrobení všech oblastí Společnosti a státu vůli jediného rozhodovacího centra - ústředních orgánů SBD. Německou demokratickou...
|
host ::
RSS.