|
|
Hydromorfologický průzkum řeky Bíliny
Kyselka, Jan ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Langhammer, Jakub (oponent)
Hlavním cílem této práce je vyhodnocení a prezentace výsledků hydromorfologického průzkumu řeky Bíliny, která patří mezi nejvíce antropogenně ovlivněné vodní toky v České republice. Pro hodnocení byla použita metoda Hydroekologický monitoring (HEM, Langhammer, 2007), která je v souladu s Rámcovou směrnicí o vodní politice 2000/60/EC. Hodnoceno bylo 53 úseků řeky s celkovou délkou 31,99 km. Dále je v práci zhodnocen odtokový režim a stav ochrany vodních ekosystémů a zdrojů v povodí Bíliny. Klíčová slova: hydromorfologie, HEM, řeka Bílina
|
|
| |
|
|
Analýza hydrologického sucha a trendy srážkoodtokových dat v povodí Bouřlivce a Loučenského potoka
Vítková, Petra ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Matoušková, Milada (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením hydrologického sucha v povodí Bouřlivce a Loučenského potoka, nacházejících se na severozápadě České republiky v podkrušnohorské oblasti. K charakteristice hydrologického sucha byly využity dostupné hydrologické a klimatologické datové řady ze dvou limnigrafických a čtyř klimatologických stanic. Intenzita výskytu hydrologického sucha byla v zájmových povodích posuzována pomocí metody prahových hodnot a metody nedostatkových objemů. Dle výsledků práce byl za mimořádně málo vodný na obou sledovaných profilech označen hydrologický rok 2020, což poukazuje na akumulující se příčiny sucha z předchozích let. Z hlediska hydrologického sucha byl rovněž významný rok 2018. Diplomová práce si klade také za cíl detekovat trendy v datových řadách srážek, teploty vzduchu a přítoku do vodního díla Všechlapy za použití Mann-Kendallova testu. Výsledky statistického testování trendu poukazují na zvyšující se trend teploty vzduchu a snižující se trend přítoku do vodního díla Všechlapy. Významný trend v datových řadách srážek nebyl potvrzen. Samotnému testování trendu předcházelo posouzení homogenity dostupných datových souborů. V neposlední řadě je kladen důraz na stanovení minimálních zůstatkových průtoků ve vodních tocích podle plánové novely nařízení vlády o způsobu a...
|
|
|
Integrace odvodňovacích opatření v projektech revitalizace vodních toků. Aplikace v povodí Klíšského potoka.
Vláčilová, Klára ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi integrace odvodňovacích opatření při revitalizaci vodních toků v zemědělské krajině. Hlavní cíle práce jsou tvorba rešerše na dané téma a tvorba databáze odvodňovacích systémů v zájmovém území horního toku Klíšského potoka. Dílčím cílem je fyzickogeografická charakteristika zájmového území. Jsou uvedeny a diskutovány pozitivní a negativní efekty odvodnění a následně jsou popsána adaptační opatření, která mají škodlivé účinky zmírnit. Přehled odvodnění v povodí je syntézou mapových podkladů z Registru půdních bloků, podkladů poskytnutých Povodím Ohře, drenáže nalezené na leteckých snímcích a terénního průzkumu. V zájmovém území se nachází hlavní odvodňovací zařízení i drenážní potrubí. Do revitalizované části Klíšského potoka ústí 10 povrchových kanálů a 7 drenáží. Zatímco kanály jsou stále funkční, drenáž se zanáší sedimentem, zarůstá vegetací a působí spíše zamokření. Výsledky slouží jako podklad pro návrh adaptačních opatření při revitalizaci Klíšského potoka. Klíčová slova: hydromeliorace, odvodnění, zemědělská krajina, adaptační opatření, revitalizace, retence vody
|
|
|
Vliv hydrologických extrémů na kvalitu povrchových vod v pramenných oblastech. Aplikace v modelovém povodí horní Rolavy.
Šajnarová, Lucie ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Srážko-odtokové extrémy v pramenných oblastech toků mají výrazný vliv na změny v geochemismu povrchových vod, které jsou navíc ovlivňovány rašeliništi v povodí. Mezi hlavní cíle této práce patří rešerše odborné literatury na téma změn geochemismu povrchových vod v pramenných oblastech s rašeliništi v povodí v reakci na srážko-odtokové extrémy. Dále byla provedena analýza odtokových a srážkových poměrů v hydrologických letech 2018, 2019 a 2020 a analýza změn parametrů kvality vody v závislosti na srážko-odtokových extrémech pro období od roku 2013 do roku 2020. Vztah konduktivity a průtoku byl sledován pomocí hysterézních smyček. V práci byla využita data z experimentálního profilu KFGG PřF UK na Slatinném potoce a data o průtocích pro profil Chaloupky na Rolavě od ČHMÚ. Výsledky ukázaly, že vztah konduktivity a průtoku lze analyzovat pomocí hysterézních smyček zejména v obdobích při rychlém zvýšení průtoků a jejich tvar se mění v závislosti na prekondici povodí. Závislost na průtoku byla pozorována také u jiných parametrů, například u železa. Klíčová slova: hydrologické sucho, povodeň, kvalita povrchové vody, rašeliniště, elektrická vodivost, hysterézní smyčka
|
|
| |
|
|
Změny geochemismu povrchových vod ve vybraných povodích Krušných hor
Navrátilová, Denisa ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou chemismu povrchových vod, dlouhodobými trendy a vlivem sucha na změny koncentrací vybraných parametrů v povodí horní Svatavy, Rolavy a Načetínského potoka nacházejících se v Krušných horách. Výzkum kvality vody v horských pramenných oblastech je důležitý, protože lze zde snadno pozorovat následky různých vlivů. Práce se zaměřuje na analýzu změn chemismu povrchových vod a nalezení jejich možných příčin, zejména vlivu rašelinišť a suchých epizod. Byly zkoumány parametry teploty vody, konduktivity, pH, BSK5, CHSK, TOC, koncentrace dusičnanového dusíku, celkového fosforu, fosforečnanů, sodíku, draslíku, vápníku a železa v období 1993-2018. K analýze dat byly využity metody hodnocení pomocí ČSN 75 7221, krabicových grafů, Pearsonova korelačního koeficientu, PCA analýzy a Mann-Kendallova testu. Největší antropogenní ovlivnění se projevilo na Svatavě, kde téměř všechny koncentrace dosahují nejvyšších hodnot. V povodí Rolavy a Načetínského potoka se projevil vliv rašelinišť zvýšením koncentrací železa, TOC a CHSK. Výsledky trendů ukázaly nárůst pH a zvyšování teploty povrchové vody ve vazbě na nárůst teploty vzduchu a snižování konduktivity, koncentrací dusičnanového dusíku, draslíku a vápníku. Období hydrologického sucha se projevilo nárůstem koncentrací především u...
|
|
|
Hydromorfologický průzkum jako podklad pro návrh revitalizačních opatření vodních toků v intravilánech
Jonáš, Miroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá hydromorfologickým průzkumem pomocí metodiky HEM (Langhammer, Hartvich 2014) a její aplikací na páteřní toky povodí Bouřlivce. Cílem je určení především rozsahu antropogenních modifikací na těchto tocích a jejich následná klasifikace dle odpovídajících tříd hydromorfologické kvality. Souhrnně bylo terénním monitoringem mapováno 28,107 km vodních toků, které byly rozděleny do 101 morfologicky jedinečných úseků. Každému úseku byla dle vypočítaného hydromorfologického stavu přidělena hydromorfologická třída kvality. U pouhých 4,28 % těchto úseků byl konstatován přírodě blízký stav. Zbylých 95,72 % úseků vykazuje známky antropogenních modifikací, které jsou patrné zejména v úsecích protínající intravilány měst či obcí. Nejvyšší míra antropogenních modifikací byla identifikována u celkem 1,02 % úseků, kterým byla přiřazena nejhorší třída hydromorfologické kvality. Úseky, které lze hodnotit jako značně modifikované, tvoří 18,24 % mapované oblasti a středně modifikované úseky pokrývají 29,57 % zájmového území. Ze závěrečného porovnání obou zkoumaných toků jednoznačně vyplývá, že Loučenský potok výrazně převyšuje Bouřlivec, a to jak kvalitou hydromorfologických a ekohydrologických ukazatelů, tak i z hlediska hydrobiologie a biodiverzity. Výsledky terénního průzkumu jsou prezentovány v...
|
|
|
Hodnocení kvality fyzického habitatu jako podklad pro návrh revitalizace Klíšského potoka
Vrška, Jaroslav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku vyhodnocení změn fyzického habitatu a možné revitalizace Klíšského potoka. V bakalářské práci je použita metoda hydroekologického monitoringu HEM (Langhammer 2014), dle které bylo provedeno vyhodnocení a prezentace výsledků terénního průzkumu. V rešeršní části práce jsou stručně shrnuty současné poznatky z oboru hydromorfologie. Dále se rešeršní část zaměřuje na aktuální poznatky zabývající se hodnocením efektů revitalizačních opatření. Popsán je stávající stav Klíšského potoka a na základě získaných údajů jsou shromážděna data jako podklad pro možnou revitalizační studii vybraných úseků toku. Jsou též shrnuty negativní antropogenní vlivy působící na danou lokalitu. Provedený hydromorfologický průzkum a další analýzy jsou podkladovým materiálem pro další přípravu jednotlivých komplexních revitalizačních opatření. klíčová slova: hydromorfologie, fluviálně-morfologické charakteristiky, trasa koryta, příbřežní zóna, údolní niva, revitalizace, revitalizační efekt
|
|
|
Hodnocení antropogenní modifikace říční sítě pomocí hydromorfologického průzkumu na příkladu horního toku Metuje
Kavalír, Václav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kujanová, Kateřina (oponent)
Lidské zásahy a s nimi spojený tlak na vodní toky a jejich ekosystémy jsou v současné době suchých let velmi diskutovanou problematikou. Předkládaná bakalářská práce se zabývá těmito zásahy do vodních toků a jejich vlivem na hydromorfologický stav. V rešeršní části práce jsou probírány základní poznatky z hydromorfologie, úprav toků s jejich negativními i pozitivními účinky na vodní tok s jeho okolím. Pro vyhodnocení hydromorfologického stavu byla užita metodika HEM (Langhammer 2014) aplikovaná na horním toku řeky Metuje. Na základě výsledků je horní tok Metuje hodnocen celkově jako slabě modifikovaný. Méně narušené úseky najdeme v oblasti NPR Adršpašsko-Teplické skály. Největší zásahy jsou v oblasti intravilánu Teplic nad Metují, kde tyto zásahy jsou hlavně z období první republiky. Nejvíce je antropogenně ovlivněna oblast inundačního území. Trasa toku řeky byla celkově zkrácena o 1 569 m, tedy 7,5 % od poloviny 19. století, zejména v okolí Teplic nad Metují. Největší koncentrace různorodých modifikací je v oblastech zástavby. Klíčová slova: Hydromorfologie, koryto toku, HEM, říční síť, horní Metuje
|
host ::
RSS.