|
|
Konkurence užití různých syntaktických prostředků pro vyjádření srovnání (na materiálu česko-německém)
Pečený, Pavel ; Hošnová, Eva (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Cílem práce je podat charakteristiku konkurence syntaktických prostředků při vyjádření srovnání v češtině. Výzkum se týká především užití spojovacích výrazů a vybraných pádových relací. Jedná se o zjištění tendencí projevujících se při distribuci konkurenčních prostředků, s čímž souvisí také faktory syntaktického, sémantického nebo jiného rázu, které na distribuci mohou mít vliv. Materiálový podklad pro tuto analýzu tvoří doklady z paralelního česko-německého korpusu InterCorp a z vybraných korpusů ČNK. Ukázalo se, že ke konkurenci syntaktických prostředků pro vyjádření srovnání dochází nejčastěji v rámci jednoho sémantického typu srovnání, tj. v rámci srovnání ve smyslu shody a podobnosti na jedné straně a ve smyslu rozdílnosti na straně druhé. Zásadní roli při výběru konkurenčních prostředků hraje sémantické hledisko. K němu přistupuje také hledisko formální na rovině syntaktické. Pádové relace a předložkové skupiny mohou navazovat pouze srovnání na větněčlenské úrovni, spojovací výrazy také na úrovni souvětné. Konkurenci částečně ovlivňují také faktory stylistické a povaha komunikátu.
|
|
|
Historické změny krajiny Dolního Posázaví sledované pomocí GIS
Mareš, Petr
Díky pečlivé evidenci údajů o využití půdy máme možnost detailního rozboru vývoje krajiny Českých zemí za posledních více než 160 let. Od 70 let se u nás začínají objevovat studie o vývoji využití krajiny, které tuto evidenci využívají, ale zatím se většinou zaměřovaly na zpracování statistických dat za celá katastrální území. S nástupem geografických informačních systémů (GIS) se naskytla možnost efektivně analyzovat i mapové podklady, čili všímat si také struktury krajiny a prostorových vztahů ve vývoji ploch. Tato diplomová práce se zabývá vývojem využití půdy katastrů Teletín a Třebsín mezi lety 1840 a 1999, s využitím programu ArcView GIS. Jejím cílem bylo zjistit změny ve využití půdy a na základě znalostí všeobecných trendů vývoje krajiny i společnosti tyto změny vysvětlit. Důležité je také srovnání výsledků práce (analýza map pomocí GIS) s údaji evidovanými (statistická data o využití půdy za jednotlivé katastry). Při analýze bylo využito map Stabilního katastru z roku 1840 a výsledků vlastního terénního mapování Land Use v roce 1999. Pro dokreslení vývoje několika ukazatelů v období mezi těmito dvěma časovými horizonty bylo použito navíc leteckých snímků z roku 1953. Využití půdy bylo rozděleno do 14-ti kategorií: orná půda, ležák (orná půda ležící ladem), zahrady, sady, louky, travní...
|
|
|
Styl literatury pro děti a mládež. Prózy Ivy Procházkové
Šátavová, Tereza ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent)
Tato práce se zabývá jazykovým a stylistickým rozborem literatury pro děti a mládež. Nejprve vymezuje termín "literatura pro děti a mládež" a následně prezentuje dosavadní poznatky, ke kterým došla česká a slovenská stylistika. Cílem práce je pak ověřit prezentované poznatky na díle Ivy Procházkové. Jsou analyzovány tituly Eliáš a babička z vajíčka, Myši patří do nebe a Červenec má oslí uši, tedy díla určená čtenářům od šesti do dvanácti let. Jazyková a stylová analýza vychází z publikace Prostor pro jazyk a styl Oldřicha Uličného a Jana Horáka. Analýza zjišťuje, jak texty zohledňují předpokládaný věk čtenáře, například v rozsahu kapitol, mírou užívání expresivních a hovorových výrazů v řeči postav a vypravěče nebo složitostí v oblasti syntaxe. Na závěr jsou postihnuty některé společné rysy autorčina jazyka a stylu.
|
|
|
Jazyk a styl pastýřských listů
Paclíková, Marie ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na jazykovou a stylistickou analýzu pastýřských listů. Analyzovaný materiál sestává ze 40 listů katolických duchovních z let 1990-2019. První kapitola práce se zabývá vymezením pojmů náboženské komunikace a náboženského stylu v české lingvisticky orientované literatuře. Po bližším představení zkoumaného materiálu následuje analýza pastýřských listů z hlediska využití morfologických, lexikálních a syntaktických prostředků. Pozornost je dále věnována uplatnění metaforiky v pastýřských listech, na niž je nahlíženo z perspektivy kognitivní lingvistiky, a porovnání stylu pastýřských listů se stylem řečnickým. Zkoumány jsou také způsoby navazování intertextových vztahů a ustavování opozitních kategorií "my" a "oni" v textech pastýřských listů. Závěr práce přináší souhrnnou charakteristiku žánru pastýřského listu z hlediska jazyka a stylu založenou na rozboru sebraného materiálu.
|
|
|
Slovní zásoba internetové komunikace chovatelů domácích zvířat
Hrubá, Andrea ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Práce popisuje slovní zásobu chovatelů na sociálních sítích. Na základě tříměsíční excerpce slov ze sociálních sítí a chovatelských webů představuje specifické jazykové prostředky v rámci zájmové chovatelské skupiny a přináší slovotvorný a sémantický rozbor nalezených slov včetně příkladů užití. Dále přináší výkladový slovník slangu chovatelů. Na základě vybraných lexémů testuje přijatelnost/nepřijatelnost specifických jazykových prostředků mimo tuto zájmovou skupinu. Ověřuje hypotézu, že tyto lexémy budou nechovatelskou skupinou hodnoceny jako méně přijatelné či nepřijatelné.
|
|
|
Mluvenost v dialogické elektronické komunikaci
Laubeová, Zuzana ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Jandová, Eva (oponent) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou mluvenosti v neformální psané elektronické komunikaci dialogického charakteru. Za zástupce tohoto typu elektronické komunikace byly vybrány internetové diskuse, diskusní fóra a facebookové statusy, které jsou porovnávány s neformálními mluvenými dialogy realizovanými v bezprostředním kontaktu účastníků. Materiálově se práce opírá o korpus Koditex, jehož součástí jsou i tři výše zmíněné žánry, a mluvený korpus Ortofon. Termín mluvenost může odkazovat jak k realizované komunikační formě - mluvené, či psané (tzv. mediální mluvenost), tak k souhrnu jazykových charakteristik spojených s prototypickým neformálním mluveným dialogem (tzv. konceptuální mluvenost). Předmětem výzkumu je nicméně pouze konceptuální mluvenost, která je pro účely této práce dále zúžena na devět jazykových rysů rozdělených do tří oblastí podle toho, zda jsou předchozími výzkumy považovány za charakteristické projevy dialogičnosti, spontánnosti, nebo snahy o naplnění pragmatických potřeb účastníků komunikace. Jednotlivé analýzy ukazují výraznou podobnost ve funkčním využití rysů v mluvené i psané komunikaci. Týká se to především rysů spojených se spontánností (opakování stejných slov, přítomnost slovních fragmentů, překlepů a přeřeknutí) a naplňováním pragmatickým potřeb (diskurzní...
|
|
|
Význačné stylové rysy článků PR (Na příkladu prezentace značky Nespresso v online lifestylových časopisech)
Pištorová, Barbora ; Mrázková, Kamila (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Práce se věnuje význačným stylovým rysům dnes téměř fenomenálního jevu, článku PR, zkoumá jeho specifika především v prostředí online lifestylových médií, tedy prostředí, ve kterém se tento žánr velmi často vyskytuje. Na základě literatury z oboru stylistiky, mediálních studií i public relations je v teoretické části nejprve zkoumán článek PR, a dále v části praktické je analyzován vybraný materiál. Tímto materiálem byly zvoleny články PR tematizující značku Nespresso nebo její produkty, které byly uveřejněny ve zvoleném typu médií v průběhu roku 2018. Výsledkem práce je tedy klasifikace článku PR na poli stylistiky, jeho vztah k běžným publicistickým, nekomerčním textům, textům reklamním i k již existujícímu pojmu advertorial.
|
|
|
Slovní zásoba internetové komunikace chovatelů domácích zvířat
Hrubá, Andrea ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Práce zkoumá slovní zásobu chovatelů na sociálních sítích. Po dobu tří měsíců sbírá specifické jazykové prostředky v rámci zájmové chovatelské skupiny a přináší slovotvorný a sémantický rozbor nalezených slov včetně příkladů užití. Dále přináší výkladový slovník slangu chovatelů. Na základě vybraných lexémů testuje přijatelnost/nepřijatelnost specifických jazykových prostředků mimo tuto zájmovou skupinu. Ověřuje hypotézu, že tyto lexémy budou nechovatelskou skupinou hodnoceny jako méně přijatelné či nepřijatelné.
|
|
|
Kritická analýza diskurzu o Národním parku Šumava
Hořejší, Michal ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Chovanec, Jan (oponent) ; Svobodová, Jindřiška (oponent)
Disertační práce je věnována kritické analýze diskurzu (CDA) o Národním parku Šumava (NPŠ) v letech 1991 až 2010. Toto velkoplošné chráněné území je, zvláště v důsledku několika masivních rozpadů dospělých lesních porostů, dlouhodobě předmětem velmi vyhrocené debaty, na níž pravidelně participují rozliční aktéři včetně vrcholné politické reprezentace. Právě tato diskuse tudíž nabízí velice vhodný materiál pro provedení analýzy, jejímž cílem je přispět k odkrytí vazby mezi regionálními tématy a obecnými politikami - k demonstraci vztahu jazyka a moci. Po úvodních dvou kapitolách představujících téma a vyjasnění pozice, z níž je má kritická analýza provedena, následuje oddíl zaměřený na popis základních přístupů a konceptů definujících teoreticko-metodologický rámec CDA. Tato třetí kapitola se zabývá vzájemným poměrem výchozího kvalitativního přístupu CDA a přístupu kvantitativního, korpusového, zvláště s ohledem na problematiku replikovatelnosti kritického výzkumu. Představuje však také klíčové pojmy jako diskurz, kritiku, ideologii, identitu a intertextovost/interdiskurzivitu. Čtvrtá kapitola tvoří analytické jádro práce - sestává ze dvou částí, z nichž první představuje několik pilotních analýz zacílených na nabytí výchozí představy o podobě analyzovaného diskurzu a na stanovení základních...
|
|
|
Vztah spisovných a nespisovných jazykových prostředků v dramatech Františka Langera
Nováková, Dominika ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o vztazích mezi spisovnou a nespisovnou češtinou v dramatech Františka Langera. Zabývá se sedmi dramaty, konkrétně třemi tragédiemi (Periferie, Dvaasedmdesátka a Andělé mezi námi), dále komediemi Velbloud uchem jehly, Obrácení Ferdyše Pištory a Grandhotel Nevada a legionářskou hrou Jízdní hlídka. V teoretické části práce je představen život a literární činnost autora, vztah spisovné a nespisovné češtiny, vývoj obecné češtiny. V analytické části se popisují a klasifikují nespisovné jazykové prostředky, které se vyskytují v Langerových dramatech. Vedle toho je věnována pozornost jevům stylisticky příznakovým a podporujícím mluvenost textu. Cílem této bakalářské práce je odhalit funkci nespisovných prostředků v řeči postav. V závěru práce se shrnují poznatky. Klíčová slova: spisovná a nespisovná čeština, drama, funkce nespisovných jazykových prostředků, mluvenost textu
|
host ::
RSS.