|
|
Fear in the Czech linguistic picture of the world
Pohlreichová, Michaela ; Nebeská, Iva (referee) ; Vaňková, Irena (advisor)
Diplomová práce vychází z teoretických a metodologických základů kognitivní lingvistiky (zejm. teorie jazykového obrazu světa a konceptuální metafory) a přihlíží též k psychologicky orientovaným teoriím emocí. Na základě materiálu jazykových slovníků češtiny (výkladových, synonymických, frazeologických aj.) a zdrojů ČNK vykládá a popisuje metaforické konceptualizace emoce strachu v českém jazyce spojené zejména s jeho zpředmětněním, personifikací, chápáním jako prostoru a jako síly. Práce též ukazuje v hierarchizaci užívané lexikální prostředky spojené s vyjadřováním strachu v českém jazyce (substantiva, slovesa, adjektiva a adverbia) a snaží se co nejkomplexněji postihnout jejich konotační potenciál.
|
|
|
Linguistic picture of wind in Czech
Zápotocká, Pavlína ; Nebeská, Iva (referee) ; Vaňková, Irena (advisor)
The paper analyses a part of the linguistic picture of the world in Czech by means of methods of cognitive and cultural linguistics. It deals with an analysis of the linguistic picture of wind in contemporary Czech. Individual chapters illustrate how native-born Czech speakers perceive phenomena around themselves, how they think and speak about wind (and air as a related phenomenon). The analysis is divided into two parts. The first part analyses the linguistic picture of wind from the point of view of the system. It examines its lexical definitions, derivatives and its paradigmatic and syntagmatic relationships. The first part deals likewise with etymology of selected words and discusses the designation of wind in Czech dialects and idioms and in old Czech, thereby contributes to a great degree in illuminating the current vocabularies pertaining to wind and related phenomena. The excerptions of historical semantics based on contemporary literary and lexicographic products can also demonstrate the changes and shifts of meaning. The second part examines the linguistic picture of wind in contemporary Czech. It aims, first of all, at the analysis of metaphors adherent to wind. Primarily it observes wind as an aiming field. Chapter 2. 4 shows that we comprehend the very abstract notion of wind metaphorically,...
|
|
|
Baby talk - analyse of the deaf child speech
Hronová, Anna ; Macurová, Alena (advisor) ; Nebeská, Iva (referee)
This work throws light upon the communication in the sign language which is held in a deaf family. Theoretical part of the work is focused on description of the features of language acquisition. General psycholinguistic knowledge i s given parallely with the results of research of sign language acquisition of the the deaf children from deaf families. The largest part of this work i s analyse of a five years old deaf boy speech. The author based her research on the M.A.K. Halliday language acquisition theory.
|
|
|
Czech language in deaf children's education
Hudáková, Andrea ; Macurová, Alena (advisor) ; Nebeská, Iva (referee) ; Tarcsiová, Darina (referee)
The text is mapping the role of Czech language and other communication codes in Deaf children's education, prelingually Deaf above all. Essential Deaf people's communication ways, speaking language and sign language acquisition developments and two main education conceptions: monolingual and monocultural vs. bilingual and bicultural (total communication - as a metod as a philosophy - is remembered too) are presented in the first part. The second part is focused on historical and also contemporary education theories and communication methods applied in our schools for the Deaf. They are confronted with literacy tests score and implementation process of the state guaranteed school-leaving exam in the end.
|
|
|
The lexical means of indefinite quantification in the current Czech
Veselý, Vojtěch ; Bozděchová, Ivana (advisor) ; Nebeská, Iva (referee)
Neurčité lexikální kvantifikátory kvantum jenom udávají (několik), jenom hodnotí (přinejmenším), nebo udávají i hodnotí (většina kvantifikátoru, např. mnoho). Kvantum pouze hodnotí kvantifikátory synsémantické (částicové), ostatní kvantifikátory jsou autosémantické. Částicové kvantifikátory hodnotí nejen kvantum vyjádřené explicitně, ale též kvantum implikované. Autosémantické kvantifikátory mohou být adjektivní, číslovkové nebo příslovcové. Hodnotící složka kvantifikace má relační povahu. Udávané/udané kvantum je velikostně porovnáno s kvantem bázovým a na základě toho hodnoceno jako velké, nebo jako malé. Některé částicové kvantifikátory hodnotí také velikost rozdílu mezi oběma kvanty. Báze kvantifikace může být vázána subj ektivně/intersubj ekti vně, nebo objektivně. Subjektivně/intersubjektivně vázáno je kvantum, které mluvčí v určité situaci pociťuje jako standardní nebo jako nejmenší (už) žádoucí, popř. jako největší (ještě) žádoucí. Objektivně vázáno je kvantum reálné nebo kvantum, které odděluje uskutečnění děje od jeho neuskutečnění. Udávané/udané kvantum může mít povahu mnohosti, rozsahu nebo intenzity. V případě kvantifikace sloves mohou být potenciálně vyjádřeny všechny tyto významy (současně). Rozlišujeme kvantifikaci primární a sekundární: sekundární je takový kvantifikátor, který kvantifikuje...
|
|
|
Aphasic language production: a linguistic analysis
Flanderková, Eva ; Nebeská, Iva (referee) ; Vaňková, Irena (advisor)
Tato práce je pokusem přiblížit některé zvláštnosti užívání jazyka, které jsou spojeny s komunikací afatiků. Je rozšířenou verzí původní práce Jazyk a zvláštnosti v dorozumívání afatiků, která vyšla v časopise Jazykovědné aktuality (roč. XLI, 2004, Č. 1 a 2). Nově jsou vloženy kapitoly o agramatismu (kap. 4.2) a tzv. náhradních komunikačních strategiích (kap. 5.0). Dále jsou podány transkripty mluvených projevů afatiků (viz Přílohy) a jejich lingvistické rozbory (kap. 7.0-11.0). Práce obsahuje možná spíše otázky než odpovědi; podnětem k ní bylo setkání s afatickou řečí a afatickými mluvčími. Vycházím z odborné literatury, z videozáznamů mluvených projevů afatických pacientů a z osobní zkušenosti s českými afatiky. Zvláštní jevy afatické řeči, které práce představuje, by neměly být chápány jako typické vlastnosti jakékoliv afatické řeči; cílem je vzbudit prostřednictvím rozborů některé (nejen) afaziologické otázky (viz Diskuse, kap. 12.0).
|
|
|
The lexical means of indefinite quantification in the current Czech
Veselý, Vojtěch ; Bozděchová, Ivana (advisor) ; Nebeská, Iva (referee)
Neurčité lexikální kvantifikátory kvantum jenom udávají (několik), jenom hodnotí (přinejmenším), nebo udávají i hodnotí (většina kvantifikátoru, např. mnoho). Kvantum pouze hodnotí kvantifikátory synsémantické (částicové), ostatní kvantifikátory jsou autosémantické. Částicové kvantifikátory hodnotí nejen kvantum vyjádřené explicitně, ale též kvantum implikované. Autosémantické kvantifikátory mohou být adjektivní, číslovkové nebo příslovcové. Hodnotící složka kvantifikace má relační povahu. Udávané/udané kvantum je velikostně porovnáno s kvantem bázovým a na základě toho hodnoceno jako velké, nebo jako malé. Některé částicové kvantifikátory hodnotí také velikost rozdílu mezi oběma kvanty. Báze kvantifikace může být vázána subj ektivně/intersubj ekti vně, nebo objektivně. Subjektivně/intersubjektivně vázáno je kvantum, které mluvčí v určité situaci pociťuje jako standardní nebo jako nejmenší (už) žádoucí, popř. jako největší (ještě) žádoucí. Objektivně vázáno je kvantum reálné nebo kvantum, které odděluje uskutečnění děje od jeho neuskutečnění. Udávané/udané kvantum může mít povahu mnohosti, rozsahu nebo intenzity. V případě kvantifikace sloves mohou být potenciálně vyjádřeny všechny tyto významy (současně). Rozlišujeme kvantifikaci primární a sekundární: sekundární je takový kvantifikátor, který kvantifikuje...
|
|
|
Legal language - its specific features in written and spoken communication
Kosová, Hana ; Mareš, Petr (referee) ; Nebeská, Iva (advisor)
This thesis' main focus is the legal language usage. It covers a very wide area of the interdisciplinary subject of legal language and its practical usefulness for legal professionals as well as general public. The first part of the work tries to describe the specific features of the Czech legal language as a functional entity within general language. The description is divided according to the distinct language levels (morphological, stylistic; lexical and semantic, textual) and those parts are connected with the related legal theory issues (theory of legal semantics, legal concepts and their expressions in the text, problems of prescriptive v. descriptive clauses, possibility of misinterpretation of the originally intended meaning). This part is also accompanied by a terminological chapter explaining the linguistic expressions used herein. The following parts explore various areas of applied linguistics. The following subjects are dealt with: language and grammatical interpretation of statutes (practical usage of it, examples of cases from Constitutional Court of the Czech Republic and examples of enquiries from lawyers as well as from general public to the Czech Language Office of the Czech Academy of Sciences concerning meaning of legal expressions), creating of legal texts, legal informatics and...
|
|
| |
|
|
The picture of life and death in the Czech linguistic picture of the world
Patočková, Dorothea ; Nebeská, Iva (referee) ; Vaňková, Irena (advisor)
Práce zkoumá jazykový obraz smrti a života v češtině na základě etymologie, slovníkových definic a derivátů lexémů smrt, mrtvý, umřít, život, živý a žít, dále na základě frazémů a textů lidových písní a pohádek. Vychází z pojetí metafory jako něčeho, na čem je založen náš konceptuální systém, dále z teorie kategorizace a z chápání antropomorfismu a tělesnosti jako jednoho z hlavních principů jazykového obrazu světa. Metafory smrti a života jsou děleny podle oblasti cílové a zdrojové. Jak se ukázalo, v cílové oblasti jsou oba pojmy pojímány jako konkrétní entity, se kterými lze jako s předměty zacházet a které mají svou prostorovou orientaci. O antropomorfním pojetí pojmu smrt svědčí i konceptualizace smrti jako osoby. Také atributy, které jsou smrti přisuzovány (zejm. vlastnosti hodnotící a vlastnosti vnímatelné smysly), dokládají její pojetí jakožto osoby nebo konkrétního předmětu. Mezi základní představová schémata patří u obou pojmů schéma nádoby (prostoru) a cesty. Život je chápán jako kontinuum ohraničené z jedné strany narozením (vstupem do prostoru života) a ze strany druhé smrtí (odchodem z prostoru života). Sám život je pak jakožto uplývající čas vnímán jako cesta nebo plavba. Princip antropomorfismu se uplatňuje také v oblasti zdrojové, kterou zastupuje u obou pojmů zejména hyperbola. Ukázalo se,...
|
guest ::
