|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Danková, Katarína ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Předkládaná rigorózní práce komplexním způsobem pojednává o hmotněprávních aspektech institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Předmětem zkoumání je odpovědnost právnických osob za trestné činy jakožto multidisciplinární problém. S poukazem na kriminologické poznatky o příčinách a povaze korporátní kriminality a teoretické závěry o povaze právnických osob a jejich odpovědnosti kriticky hodnotí koncepci trestní odpovědnosti právnických osob v podobě přijaté českým zákonodárcem. Institut trestní odpovědnosti právnických osob byl původně praktickým řešením kriminality páchané právnickými osobami a jejich prostřednictvím, který až posléze postupně nachází své místo v nauce trestního práva. Právnická osoba, na rozdíl od člověka - osoby z masa a kostí, je jakožto subjekt odpovědnosti pro trestní právo těžko uchopitelná. Proto se nauka potýká se základními teoretickými otázkami, na mnohé z nichž neexistuje jednoznačná odpověď. Zkoumá se povaha právnické osoby a charakter její trestní odpovědnosti, hledají se příčiny korporátní kriminality a vhodné nástroje její prevence. Předkládaná práce hledá odpovědi na tyto otázky a možnosti řešení problémů současné právní úpravy a její aplikace v praxi.
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Kelemen, Petr ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem zvaným dohoda o vině a trestu z několika pohledů. V prvé řadě uvádí hodnocený institut do koncepčního rámce restorativní justice. Koncept restorativní justice je základem také pro jiné formy odklonu, se kterými je dohoda o vině a trestu srovnána vzápětí. V této práci je dohoda o vině a trestu dále hodnocena z hlediska platné právní úpravy. Součástí hodnocení dohody o vině a trestu de lege lata jsou i návrhy de lege ferenda. V závěru této diplomové práce jsou uvedeny některé psychologické a sociologické poznatky, které jsou vlastní každému procesu aplikace institutu dohody o vině a trestu.
|
|
|
Práva obětí trestných činů a možností jejich uplatnění v trestním řízení
Marvan, Tomáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Práva obětí trestných činů a možnosti jejich uplatnění v trestním řízení Resumé Tato diplomová práce se zabývá právy obětí trestných činů, jejich postavením v trestním řízení a reálnou uplatnitelností zaručených práv. Obsahuje pojednání o historii vývoje právní úpravy této problematiky, přičemž dochází k závěru, že obzvláště v posledních padesáti letech se postavení a rozsah práv obětí trestných činů neustále zlepšuje. Oběť trestného činu je čím dál méně pouhým nositelem důkazů o trestném činu a více se stává aktivním účastníkem trestního řízení, který má na jeho výsledku též svůj zájem. Spolu s přijetím nového zákona o obětech trestných činů byla do právního řádu České republiky zavedena celá škála práv, která zaručují obětem trestné činnosti zvláštní péči a přístup ze strany státu a jeho orgánů. Oběť je dle smyslu tohoto zákona brána jako osoba, která se nezaviněně stala terčem útoku ve formě trestné činnosti a jako takové je ji třeba poskytnout pomoc, jak odbornou, finanční, tak i pomoc ve formě vstřícného přístupu a pochopení. Jedním z hlavních účelů zákona o obětech trestných činů je prevence a ochrana před vznikem druhotné újmy, která je oběti způsobena necitlivým přístupem orgánů činných v trestním řízení, médií, pachatele a jejího okolí. Dopad primární viktimizace je tak prohlubován a újma takto...
|
|
|
Problematika trestní odpovědnosti právnických osob
Šelleng, Dalibor ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trestní odpovědnosti právnických osob a jejími jednotlivými otázkami. Důraz je přitom kladen na českou právní úpravu provedenou zákonem č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2012. Ten byl přijat jakožto reakce na mezinárodními závazky, jimiž je Česká republika vázána. Cílem práce je především přiblížit současnou českou právní úpravu vzniku a zániku trestní odpovědnosti právnických osob a upozornit na některé problémové pasáže zákona. Práce se skládá ze tří základních částí: V první části je pozornost zaměřena na obecné aspekty trestní odpovědnosti právnických osob. Konkrétně se zabývá historickým vývojem této koncepce, možnými modely právní úpravy, pojmem právnické osoby a důvody pro a proti zavedení trestní odpovědnosti. Druhá a nejrozsáhlejší část práce se věnuje rozboru stávající zákonné úpravy v České republice. Zaměřuje se na otázky týkající se zákonné působnosti ZTOPO, rozsahu kriminalizace, podmínek přičitatelnosti trestného činu právnické osobě a také na otázku přechodu trestní odpovědnosti na právního nástupce. Poslední část práce se zabývá právní úpravou trestní odpovědnosti spolků ve Spolkové republice Německo. V této části je blíže představena jak současná legislativa, tak i...
|
|
|
Problematika institutu vazby
Šmahelová, Michala ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
- Problematika institutu vazby Diplomová práce podává ucelený výklad o vybraných otázkách vazby jako jednoho ze zajišťovacích prostředků trestního řádu, jehož účelem je zajistit osobu obviněnou pro účely probíhajícího trestního řízení a výkonu trestu. Po stručném úvodu práce nejprve seznamuje čtenáře s vývojem tohoto institutu v trestním řádu č. 141/1961 Sb. a s ústavními a mezinárodněprávními limity omezení osobní svobody obviněného. Stěžejní část práce se věnuje problematice materiálního a formálního vazebního práva. Vymezen je pojem vazby jako zajišťovacího institutu, jsou shrnuty zákonné podmínky pro jeho užití a především je podrobně pojednáno o jednotlivých vazebních důvodech. V části věnované formálnímu vazebnímu právu se práce zaměřuje na právní úpravu rozhodování o vazbě, vazebního zasedání, procesu přezkoumávání důvodnosti vazby včetně její nejvyšší přípustné doby trvání a započítání vazby a trestu pro případ, že bude obviněný pravomocně uznán vinným. Pozornost je rovněž věnována opatřením nahrazujícím vazbu, neboť zbaven osobní svobody může být obviněný až v případě, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Opomenuta také nejsou specifika vazby v řízení proti mladistvým. V závěru práce jsou předestřeny vybrané aktuální otázky institutu vazby, jako je často diskutovaná přiměřenost...
|
|
|
Materiální vazební právo a náhrada škody za vazbu
Bunganič, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce představuje exkurz do trestněprocesního institutu vazby. Věnuje se především předpokladům a důvodům pro možnost vazební stíhání. V odborné literatuře je často tato problematika označována jako tzv. materiální vazební právo. Toto téma jsem si vybral zejména proto kontroverznost institutu vazby, protože koliduje s mnoha základními lidskými právy. Práce je členěna do sedmi kapitol. V úvodních kapitolách jsou uvedeny základy právní úpravy, teoretické definice a především principy, na kterých je tento institut vystavěn (např. subsidiarita). Ty jsou důležité zejména pro aplikaci vazby v praxi. Vazba totiž představuje jeden z nejtěžších zásahů do práva na osobní svobodu, proto jsou zde nastíněny požadavky Listiny základních práv a svobod, Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod respektive Evropského soudu pro lidská práva. V druhé a třetí kapitole následuje výčet předpokladů nutných pro možnost o vazbě rozhodovat. Postupně je tak představena nutnost obvinění, důvodného podezření ze spáchání trestného činu nebo podklady pro rozhodnutí soudu. Nejkonkrétněji se práce zabývá tzv. důvody vazby. Kromě klasických důvodů práce popisuje i zvláštní případy uložení vazby. Vše je doplněno judikaturou Ústavního soudu a vyšších soudů. Některé konkrétní otázky jsou podrobně rozebírány s nastíněním možného...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení
Nahodilová, Olga ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce se zabývá postavením poškozeného v trestním řízení a zaměřuje se na jeho nejvýznamnější práva. Těžiště rigorózní práce spočívá především v podrobné analýze institutu souhlasu poškozeného s trestním stíháním a v analýze překážek v uplatňování práv poškozeného. Smyslem rigorózní práce je také zhodnotit nejvýznamnější novely trestního řádu, které výrazně ovlivnily pozici poškozeného v trestním řízení, například novelu trestního řádu provedenou zákonem č. 181/2011 Sb., kterou došlo jak k rozšíření definice poškozeného, tak i rozsahu adhezního řízení. Samostatná kapitola rigorózní práce je věnována rovněž problematice obětí trestných činů, která je upravena v zákoně č. 45/2013 Sb., výrazně posilujícím postavení poškozených v trestním řízení. Práva poškozeného jsou v rigorózní práci rozdělena dle toho, zda se jedná o práva, která náleží všem poškozeným, nebo pouze poškozeným majícím nárok na náhradu škody, nemajetkovou újmu nebo na vydání bezdůvodného obohacení, a to dle jednotlivých stadií trestního řízení. Samostatné kapitoly rigorózní práce pak věnuji nejvýznamnějším právům poškozeného. V rigorózní práce se dále věnuji stručnému historickému vývoji postavení poškozeného v trestním řízení, srovnání postavení poškozeného dle české právní úpravy a slovenské právní úpravy, postavení...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Rejchrtová, Eva ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematikou odvolání v trestním řízení z hlediska jeho zařazení do systému řádných a mimořádných opravných prostředků, charakterizuje ho po stránce teoretické s ohledem na vliv základních zásad trestního řízení a rozebírá působení revizního principu při vymezení rozsahu přezkumné povinnosti odvolacího soudu a principů kasačního a apelačního ve způsobu vyřízení odvolání, jakož i projevy dalších specifických principů opravného řízení. S přihlédnutím k zásadním změnám, k nimž došlo poslední velkou novelizací trestního řádu, popisuje platnou právní úpravu odvolání jako jediného opravného prostředku proti dosud nepravomocnému rozsudku soudu prvého stupně a upozorňuje též na některé aktuální problémy soudní praxe. Legislativní zakotvení odvolání v českém trestním řádu srovnává se slovenskou právní úpravou a de lege ferenda zvažuje potřeby odvolacího řízení vzhledem k připravované rekodifikaci trestního procesu.
|
|
|
Poškozený a oběť v trestním řízení
Wagnerová, Gabriela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé Cílem mé rigorózní práce je představit analýzu účinné právní úpravy poškozeného a oběti trestného činu, její zhodnocení, vyhledání nedostatků a načrtnutí záměrů de lege ferenda. Rigorózní práce je rozčleněna do čtyř kompaktních celků. V prvním z nich pozornost soustředím na procesní postavení poškozeného jako strany trestního řízení, stručný vývoj jeho historické právní úpravy, definici a některá práva (právo být informován, právo na ochranu a právo být účastníkem trestního řízení). Procesní postavení rozebírám ve světle nové právní úpravy zákona o obětech trestných činů. Tím došlo k poměrně značné novelizaci i trestního řádu. Prostor zde věnuji také právům poškozených, kteří mají nárok na náhradu škody. Zevrubněji popisuji také možné způsoby, jak se v rámci trestního řízení mohou poškození domáhat náhrady škody. Poslední kapitola v závěru nezapomíná ani na načrtnutí některých nedostatků platné právní úpravy a naznačení návrhů de lege ferenda. Druhý celek rigorózní práce pojednává o rozdílu mezi poškozeným a obětí. Tato kapitola rekapituluje nejdůležitější milníky v historii právní úpravy oběti trestného činu a zvlášť se zaměřuje i na mezinárodní úpravu obětí. Naznačuji zde také nuance pojmu oběť a představuji legální definici třech subpojmů oběti, z pohledu dnes již zrušeného zákona o poskytnutí...
|
|
|
Pomoc obětem trestných činů
Bechtinová, Natálie ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Téma mé diplomové práce, Pomoc obětem trestných činů, jsem si zvolila pro jeho stále rostoucí význam ve společnosti. Před vlivem kriminality nesmíme zavírat oči, společnost by se neměla soustředit jen na potrestání pachatele, ale také na druhou stranu spáchaného trestného činu, tedy na oběť. Pachatel je s trestným činem srozuměn, ale pro oběť je to ve většině případů jako "blesk z čistého nebe", protože nic takového nečeká. Šok a následné trauma, jakým pro ni spáchání trestného činu je, si asi ti, kdo nic podobného nezažili, nedovedou představit, a proto je pro oběti často návrat do běžného života velmi obtížný. Je úkolem vyspělé a moderní společnosti jim tento návrat co nejvíce ulehčit a pomoci při něm. Mým cílem bylo přiblížit možnosti pomoci obětem, ale také právní úpravu a změny a nová práva, která přinesl zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů. Práce se skládá z osmi kapitol, přičemž první kapitola je úvod a poslední kapitola závěr. První část práce je věnována kriminologické vědě, která se oběťmi zabývá, viktimologii, jejímu stručnému vývoji a také základním pojmům, s nimiž pracuje a které jsou pro pochopení problematiky důležité. Následuje obecné pojednání o možnostech pomoci obětem, ať už se jedná o pomoc laickou, nebo odbornou - psychologickou, sociální či právní. Významná je také část o...
|
host ::
RSS.