|
|
Otázky trestní odpovědnosti právnických osob
Šťastný, Jakub ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem diplomové práce je rozbor české právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob obsažené v zákoně č. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který byl přijat dne 22. 12. 2011. Jedná se o aktuální téma, které stále obsahuje spoustu nezodpovězených otázek. Cílem práce je seznámit čtenáře s tímto v českém právu stále novým institutem, se kterým doposud není spojeno příliš praktických zkušeností. Vzhledem k rozsahu práce se nejedná o rozbor komplexní, práce se zaměřuje na stěžejní otázky v zákonné úpravě. Práce se rovněž věnuje úpravě tohoto institutu ve španělském právu. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se zabývá obecnými otázkami, které s trestní odpovědností právnických osob souvisejí. Jedná se o historický vývoj, modely odpovědnosti právnických osob za trestné činy, mezinárodní úpravu, trestní odpovědnost právnických osob v angloamerickém právním systému a důvody pro a proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. Druhá kapitola se věnuje rozboru platné právní úpravě trestní odpovědnosti právnických osob v České republice. Zde je věnována pozornost povaze a členění zákona, zásadám trestního práva související s trestní odpovědností právnických osob, působností zákona, okruhem trestně odpovědných právnických osob, rozsahem...
|
|
|
Ochranné léčení a zabezpečovací detence
Klápová, Lenka ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Ochranné léčení a zabezpečovací detence Diplomová práce se zabývá dvěma ochrannými opatřeními, kterými jsou ochranné léčení a zabezpečovací detence. Cílem této práce je komplexně představit tyto instituty trestního práva z pohledu současné právní úpravy, poukázat na případné nedostatky a předložit určitá doporučení k vylepšení. Práce obsahuje obecný přehled ochranných opatření v právním řádu České republiky a jejich srovnání s tresty, vykládá právní pojmy společné oběma institutům a vymezuje právní předpisy relevantní k institutům ochranného léčení a zabezpečovací detence. Jednotlivě jsou upraveny oba instituty a jejich podmínky, za kterých jsou ukládány. Rovněž je uvedeno, v jakých formách se opatření vykonává a délka jejich trvání. V rámci institutu zabezpečovací detence jsou představeny detenční ústavy v Brně a Opavě, okrajově je také zmíněna úprava zabezpečovací detence v Nizozemí, tamní institut TBS a forenzní nemocnice. U ochranného léčení je popsáno rozhodování o propuštění nebo naopak prodlužování délky výkonu léčení včetně povinností léčebného zařízení s tím souvisejících. Jednotlivé typy ochranného léčení jsou obecně představeny. Největší pozornost je věnována ochrannému léčení sexuologickému. Autorka hlouběji analyzuje tento druh léčení, zaměřuje se na problematické otázky, vyjadřuje...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Žižková, Anna ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé Trestní odpovědnost právnických osob je pro kontinentální typ právní kultury relativně novým institutem a samotná Česká republika byla jedním z posledních států Evropy, které tento koncept přijaly. Navíc byl tento koncept zaveden nikoli z přesvědčení o jeho nezbytnosti, nýbrž z důvodů mezinárodně politických. Trestní odpovědnost právnických osob však byla do právního řádu České republiky zavedena zákonem č. 418/2011 Sb., a tak je namístě se tímto tématem zabývat. Cílem této práce je vypracování komplexní analýzy zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, provedení rozboru jeho stěžejních ustanovení a také vymezení ustanovení, která jsou považována za problematická, společně s návrhy na jejich změnu a další zdokonalení současné právní úpravy. První kapitola je věnována vymezení pojmu právnické osoby, kterou zákon o trestní odpovědnosti právnických osob sám nedefinuje. Druhá kapitola obsahuje shrnutí událostí, jež vedly k přijetí zákona, dále úvahy o zvažovaných modelech odpovědnosti právnických osob a zmiňuje stěžejní argumenty pro přijetí i proti přijetí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Třetí kapitola obsahuje rozbor zákona, jeho struktury a vymezení nových zásad, které zavádí do českého trestního práva. Těmito zásadami jsou zásada souběžné a nezávislé trestní odpovědnosti fyzické...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Bořuta, Jan ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato práce je věnována institutu dohody o vině a trestu, který byl do českého trestního práva procesního zaveden 1. 9. 2012, který je do značné míry inspirován angloamerickým právním institutem "plea bargaining". Tato práce je rozdělena do tří základních kapitol. První kapitola práce je věnována všeobecnému pozadí a důvodům pro přijetí tohoto právního institutu. Jsou v ní rozebrány výhody a výsledky, které zákonodárce dle důvodové zprávy přijetím a využíváním institutu dohody o vině a trestu v praxi sleduje. Ve druhé kapitole je popsán a posouzen vztah dohody o vině a trestu s ostatní úpravou trestního procesu v České republice, zejména pak se základními zásadami platnými pro trestní řízení. Kapitola třetí pak věnuje pozornost celému procesu souvisejícímu s užitím dohody o vině a trestu tak, jak je v současné době upraven trestním řádem. Popisuje a analyzuje postavení jednotlivých procesních subjektů, samotný proces vyjednávání a jeho zákonné limity, a dále též průběh řízení před soudem a roli soudu. V rámci kapitoly třetí jsou rovněž zmíněna některá opatření pro zajištění souladu celého procesu spojeného s dohodou o vině a trestu se základními lidskými právy a svobodami obviněného a jeho procesními právy v rámci trestního řízení. V této kapitole je mimo jiné kladen důraz na identifikaci dosud...
|
|
|
Trestné činy úplatkářství a jejich aktuální problémy
Janoušková, Nikola ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce je problematika úplatkářství a aktuální otázky s ním spojené, a je členěna do šesti kapitol. Úvodní kapitola se zabývá vymezením velice širokého pojmu korupce a pro účely práce nezbytným vysvětlením vzájemného vztahu korupce a úplatkářství. Pro demonstraci závažnosti dané trestné činnosti se druhá kapitola zaměřuje na vybrané kriminologické aspekty, a to míru korupce a příčiny jejího vzniku. V následující, třetí, kapitole je věnována pozornost popisu právní úpravě úplatkářství de lege lata. Jedná se konkrétně o definici základních souvisejících pojmů, jakými jsou úplatek, úřední osoba a obstarávání věcí obecného zájmu, ale proveden je rovněž rozbor jednotlivých skutkových podstat úplatkářských trestných činů. Pro komplexní pojetí dané problematiky obsahuje diplomová práce rovněž rozbor oblasti procesněprávní. Čtvrtá kapitola se tak zaměřuje na orgány činné v trestním řízení zabývající se úplatkářstvím, a s tím úzce související aktuální otázku potřeby zřízení specializovaných státních zastupitelství či soudů. V páté kapitole je pojednáno o právních nástrojích, které podporují efektivní odhalování a dokazování úplatkářství. Obsahem této části nejsou pouze instituty práva trestního, ale pozornost je věnována rovněž institutům práva policejního, které jsou v účinném boji...
|
|
|
Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním
Kroftová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním se snaží uceleně pojednat o činnosti státního zástupce v přípravném řízení trestním a případně i poukázat na jednotlivé nedostatky v právní úpravě. Státní zástupce je důležitým subjektem a současně také stranou trestního řízení. Státní zástupce má v trestním řízení nezastupitelnou roli, jelikož svou činností ovlivňuje přípravné řízení. Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním je zásadní, protože je to právě on, kdo nese odpovědnost za jeho výsledky. Státní zástupce vystupuje v přípravném řízení jako tzv. dominus litis a je vybaven vůči policejnímu orgánu velmi rozsáhlými pravomocemi. Tato diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá historickým vývojem veřejné žaloby v českých zemích od jejího vzniku až do současnosti. Druhá kapitola je věnována státnímu zastupitelství a skládá se z několika částí. Věnuje se ústavnímu vymezení státního zastupitelství, jeho organizaci a působnosti. Tato kapitola obsahuje také základní zásady činnosti státního zastupitelství a náhled na právní úpravu státního zastupitelství ve Spolkové republice Německo. Vzhledem k zaměření této práce je zde i kapitola třetí, která je celá věnována přípravnému řízení. Stěžejní část této práce je kapitola čtvrtá a...
|
|
|
Alternativní řešení trestních věcí se zaměřením na trest obecně prospěšných prací a domácí vězení
Tuháčková, Petra ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Každý den se setkávám s nevhodným chování, neposlušností, porušováním zákona a následně i s trestnou činností. V diplomové práci jsem chtěla shrnout obecně vše, co s problematikou alternativních trestů souvisí a zaměřit se především na tresty, které jsou někdy i jako převýchova podceňovány. Nový trestní zákoník jim přesto věnuje nemalou část. Díky tomuto zpracování a uplatňování alternativních trestů v praxi se však dostává stále více do podvědomí veřejnosti jejich využívání. Snad i to napomůže přeplněným věznicím a poníží náklady na jejich provoz. Cílem práce je tedy poukázat na důležitost alternativního trestání v praxi a to především vyzdvihnout tento způsob trestů jako důležitý a významný mechanismus uplatňování trestních sankcí a to díky všem pracovníkům probační a mediační služby. Věřím, že zpracované statistiky a ankety oživí celé zpracování tématu a nastíní, jak nahlíží na problematiku alternativního trestání veřejnost.
|
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Kuchaříková, Martina ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody, přičemž hlavní pozornost je věnována podmíněnému odsouzení, podmíněnému odsouzení s dohledem, trestu domácího vězení, trestu obecně prospěšných prací a peněžitému trestu, tedy alternativním trestům v užším smyslu. Cílem práce je popsat a shrnout právní úpravu alternativních trestů k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, zhodnotit využívání jednotlivých alternativních trestů a přinést návrhy de lege ferenda. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. V první kapitole je rozebrán pojem trestu, jeho účel, jakož i základní zásady, které se při ukládání trestů uplatňují. Úvod druhé kapitoly se zaměřuje na nevýhody spojené s uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody a rovněž pojednává o problematice krátkodobých trestů. Jsou zde také zmíněna mezinárodní východiska pro ukládání alternativních opatření se zaměřením na činnost OSN a Rady Evropy. Dále je v této kapitole rozebrán systém alternativních opatření. Jsou zde představeny procesní alternativy, označované jako odklony, a hmotněprávní alternativy, mezi něž patří alternativy k potrestání a alternativní tresty. Závěr druhé kapitoly se zabývá alternativními tresty, jejich dělením a základními předpoklady k jejich ukládání. Třetí až šestá kapitola popisuje právní...
|
|
|
Zásada kontradiktornosti a její uplatnění v trestním řízení
Zukalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zásada kontradiktornosti trestního řízení a způsob, jakým je v současné době uplatňována. Práce se skládá z šesti základních kapitol. Po stručném úvodu v první kapitole se kapitola druhá zaměřuje na koncept kontradiktorního trestního řízení v soudobé teorii a představuje možné přístupy k tomu, co kontradiktornost trestního řízení je nebo by měla být. Zároveň se dotýká terminologického problému, který spočívá v překladu anglického výrazu adversarial proceedings vyskytujícího se v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva, který pojem kontradiktorního trestního řízení ve smyslu, v jakém je používán v této práci, vyložil. Tento anglický výraz je v originálním znění problematický, neboť může vést k záměně adverzárního trestního řízení typického pro země s angloamerickou právní kulturou a kontradiktorního řízení, které definoval právě Evropský soud pro lidská práva a které může být (a ve skutečnosti je) uplatňováno v rámci trestního řízení jak v zemích s angloamerickou, tak v zemích s kontinentální právní kulturou. Třetí kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První dvě se zabývají vývojem adverzárního a inkvizičního (inkvizičně-obžalovacího) modelu trestního řízení a tím, co tyto dva základní modely trestního řízení mají společného, nebo v čem se naopak liší. Třetí...
|
|
|
Podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, dotační podvod
Šenkýř, Emil ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Resumé (ČJ) Podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod a dotační podvod Práce pojednává o jednom ze tří obohacovacích typů majetkových trestných činů, a to o trestném činu podvodu podle § 209 tr. zák. Dále se autor zabývá rozborem tří případů speciálních podvodů, a to podvodem pojistným (§ 210 tr. zák.), podvodem úvěrovým (§ 211 tr. zák.) a podvodem dotačním (§ 212 tr. zák.). Po úvodu, ve kterém autor vysvětluje význam zkoumaného tématu, přechází v prvé kapitole k širšímu výkladu kriminologických a sociologických souvislostí majetkové kriminality a trestného činu podvodu zejména. Ve čtyřech následujících kapitolách rozebírá autor znaky skutkové podstaty nejprve obecné skutkové podstaty podvodu podle § 209 tr. zák. a posléze tří speciálních případů podvodu podle § 210 až § 212 tr. zák. Výklad ve všech kapitolách zachovává stejnou strukturu: po vymezení objektu trestného činu, následuje výklad objektivní stránky, pojednání o tom, kdo může být pachatelem tohoto trestného činu a o subjektivní stránce příslušného trestného činu. Autor pojednává dále o možnostech přísnějšího postihu podle kvalifikované skutkové podstaty a také o možnostech souběhu s jinými trestnými činy. V závěru autor sumarizuje poznatky, ke kterým dospěl. Navrhuje u tří případů speciálních podvodů (pojistný podvod, úvěrový podvod a dotační...
|
host ::
RSS.