|
|
Konstrukce après + složený infinitiv ve francouzštině a její protějšky v češtině
Horníková, Alžběta ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Kučerová, Magdalena (oponent)
Předmětem práce je francouzská infinitivní konstrukce, skládající se z prepozice après a složeného infinitivu. Cílem práce je bližší popis této konstrukce ve francouzštině a charakteristika možných českých protějšků této konstrukce. První část práce je teoretická. Nejdříve je podána charakteristika francouzského a českého infinitivu, a to na pozadí morfologie a syntaxe. Následuje pojednání o nefinitních strukturách s infinitivem se zaměřením na konstrukci après + složený infinitiv, s přihlédnutím k důležitým prvkům jako sekundární predikace a příslovečně časová sémantika konstrukce après + složený infinitiv. Prostor je věnován také konkurenčním strukturám konstrukce après + složený infinitiv ve francouzštině. Další částí práce je metodologie: jsou definovány korpusy a subkorpusy, sestaven regulární výraz a zmíněny faktory možného zkreslení výzkumu. Také jsou konkrétně formulovány teze a podněty k výzkumu. Poslední částí práce jsou vlastní analýzy. Jsou popsány typy textů, ve kterých má konstrukce après + složený infinitiv nejčastější zastoupení, stručně je okomentováno fungování konstrukce v pasivu a také možnost vkládání lexémů do konstrukce. Na závěr jsou analyzovány nejčastější varianty českých protějšků konstrukce après + složený infinitiv.
|
|
|
Průběhová slovesná perifráze être en train de + INF a její protějšky v češtině
Kyzourová, Kateřina ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
Práce se zabývá vyjádřením průběhovosti ve francouzštině a češtině, a to na základě korpusové analýzy francouzské průběhové konstrukce être en train de + inf. Představuje možné významy této konstrukce v závislosti na různých kontextech a typech textů a tendence v jejích českých protějšcích. Teoretická část práce se věnuje průběhovosti jakožto slovesné kategorii a jejím vyjádřením ve francouzštině a češtině. Zaměřuje se na francouzskou průběhovou perifrázi être en train de + inf a vytváří přehled jejích různých významů na základě údajů uváděných v odborné literatuře a slovnících. Empirická část tento přehled ověřuje na základě dat z paralelního francouzsko-českého korpusu InterCorp, přičemž se věnuje také českým protějškům perifráze. Na základě výsledků výzkumu práce představuje upravený a doplněný přehled významů perifráze être en train de + inf v různých kontextech. Klíčová slova: čeština, francouzština, průběhový aspekt, slovesná perifráze, korpusová analýza
|
|
|
Quebecisms in contemporary French and their perception in France
Šurabová, Zuzana ; Mudrochová, Radka (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Práce se zabývá studiem lexika na území dnešního Québeku, a to na základě metalingvistického korpusu, který je vytvořený podle údajů vycházejících ze slovníku quebeckých výrazů Dictionnaire des expressions québécoises. Bakalářská práce je rozdělená do dvou hlavních celků, teoretické části a praktického výzkumu. Poté, co je Québec a jeho historický vývoj představen a uveden do kontextu, se práce zaměřuje na jazykovou situaci v dnešním Québeku. Podle odborné literatury, která se zabývá lingvistickými otázkami na tomto území, jsou quebecismy obecně definovány. Následně je vytvořen korpus slov vycházející z vybraného slovníku. Z tohoto korpusu jsou dále vyřazeny výrazy, které nejsou přínosné pro tuto práci. V poslední části předložené práce je zrealizovaný výzkum v podobě dotazníku, prostřednictvím kterého je popsána znalost vybraných quebecismů ze strany rodilých mluvčích.
|
|
|
The contrastive study of the lexicon of the French and the Quebec rap: songs of rappers Nekfeu and Koriasse
Kurková, Daniela ; Mudrochová, Radka (vedoucí práce) ; Nádvorníková, Olga (oponent)
Kontrastivní studie lexika francouzského a québeckého rapu: příklad písní rapperů Nekfeua a Koriasse Diplomová práce se zabývá porovnáním lexika francouzštiny Francie a québecké francouzštiny na textech písní francouzského rappera Nekfeua a québeckého rappera Koriasse. Teoretická část práce si klade za úkol vytvořit syntézu lexikologických poznatků, které umožní definovat, v čem jsou obě varianty specifické a v čem se liší. Cílem praktické části je provést analýzu textů písní těchto dvou interpretů a porovnat užití jednotlivých lexikálních jednotek. K této analýze je využit korpus textů písní obou rapperů a následně jsou tyto jednotky zkoumány v referenčních, ale i nekonvenčních, francouzských a québeckých slovnících. Práce si dává za úkol provést lexikální analýzu textů daného korpusu a porovnat užití lexika mezi oficiální francouzštinou a její québeckou variantou. KLÍČOVÁ SLOVA lexikologie, francouzština, québecká francouzština, rap, diatopie
|
|
|
Korpusová analýza faktorů sémantické interpretace francouzského gérondivu
Nádvorníková, Olga ; Loucká, Hana (vedoucí práce)
rigorózní práce (Olga Nádvorníková) Korpusová analýza faktorů sémantické interpretace francouzského gérondivu Cílem této práce je analyzovat faktory, které určují interpretaci implicitního významu nefinitního tvaru francouzského gérondivu (Ger), a na tomto základě vysvětlit sémantické fungování této slovesné formy (ve vztahu k jeho ekvivalentům v češtině). Vycházíme z předpokladu, že tvar Ger funguje jako interpretační instrukce, definující způsob integrace děje Ger do děje řídící propozice. Tato interpretační instrukce určuje sémantický invariant Ger, tedy jeho základní význam; ostatní významy jsou však derivovány na základě komplexní interakce syntaktických, lexikálních a pragmatických faktorů. Naše metoda výzkumu těchto faktorů je založena na počítačové analýze rozsáhlých dat získaných z jednojazyčných a paralelních korpusů (FRANTEXT a InterCorp). V první části práce (Část I) shrnujeme výsledky dosavadního výzkumu Ger a definujeme postupně jednotlivé faktory: morfologické, určující základní interpretační instrukci Ger (I.1.1) a základní aspektově-temporální vztahy mezi Ger a řídící propozicí (I.1.2), syntaktické, definující Ger jako predikaci (I.2.1), jeho syntaktickou funkci v rámci řídící propozice (I.2.2.2) a tematicko-rematickou funkci (I.2.2.3), a faktory lexikálně-pragmatické, zahrnující...
|
|
| |
|
|
Perfect Participle in Contemporary French and its Equivalents in Czech
Hlubučková, Andrea ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
Složené participium v současné francouzštině a jeho české ekvivalenty Cílem diplomové práce je podrobná korpusová analýza minulého složeného participia ve francouzštině a jeho fungování v absolutních a adjektivních konstrukcích. Teoretická část vymezuje minulé složené participium z hlediska morfologického, syntaktického a sémantického, její součástí je rovněž mapování českých ekvivalentů. Empirická část je založena na analýze konkrétních výskytů participiálních konstrukcí v paralelním korpusu InterCorp v10 se zarovnáním francouzština - čeština a omezením na beletristické a odborné texty. Pozornost je věnována zejména frekvenci a typům užití této participiální konstrukce a sémantické interpretaci v rámci sekundární predikace. Součástí analýzy jsou rovněž české ekvivalenty, kterými je složené participium nahrazováno. Klíčová slova: příčestí, korpusová analýza, francouzština, čeština, InterCorp
|
|
|
Přípustka v korpusu Europarl: formální a kontrastivní analýza
Drobník, Ondřej ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Kučerová, Magdalena (oponent)
(česky) Předkládaná diplomová práce se zabývá francouzskými přípustkovými konektory bien que, quoique, encore que, malgré que a certes-mais. Cílem práce byl popis jejich chování ve francouzštině a následné porovnání s češtinou. Za hlavní klasifikační kritéria volíme pozici concédé vůči asserté a finitnost concédé. Další důležité kritérium - typ přípustky - je z technických důvodů popisováno pouze okrajově. Konektory byly popsány na náhodných vzorcích pocházejících z paralelního korpusu Europarl. Tento korpus obsahuje přepisy debat Evropského parlamentu a byl zvolen díky vysokému obsahu argumentačních struktur. Bylo zjištěno, že ve vymezených vlastnostech jsou si blízké konektory bien que a certes-mais (regují nejčastěji finitní concédé v antepozici), další třídu tvoří encore que a malgré que (regují nejčastěji finitní concédé v postpozici) a stranou stojí quoique, které na analyzovaných vzorcích preferuje postponovaná nefinitní concédé. Zejména spojkové konektory, které bývají uváděny jako synonymní, vykazují tedy z hlediska popisovaných faktorů rozdílné chování. Obecněji lze říci, že antepozice concédé zdůrazňuje platnost přípustkové implikace, zatímco jeho postpozice prominuje přípustkovou konjunkci a je zpravidla komentářové povahy. Kontrastivní analýza ukázala, že struktura věty (finitnost a...
|
|
|
Terminativní slovesné perifráze finir de a finir par a jejich české protějšky
Marková, Apolena ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
Práce se zabývá vyjádřením terminativnosti ve francouzštině a v češtině. Vychází z francouzských terminativních perifrází finir de + infinitiv a finir par + infinitiv, pro které představuje možné české protějšky na základě korpusové analýzy. Teoretická část práce se věnuje terminativnosti jakožto slovesné kategorii a jejím různým vyjádřením ve francouzštině a v češtině. Detailněji se soustředí na perifráze finir de + infinitiv a finir par + infinitiv. Na základě údajů získaných z odborné literatury a překladových slovníků vytváří přehled českých protějšků uvedených francouzských perifrází. Empirická část tento přehled ověřuje na materiálu z paralelního korpusu InterCorp. Na základě výsledků výzkumu představuje upravený a rozšířený přehled českých protějšků uvedených perifrází. Klíčová slova: slovesné perifráze, čeština, francouzština, terminativní aspekt, Aktionsart
|
|
|
Use of the Pronoun « ça » in Spoken French
Pavlovičová, Denisa ; Nádvorníková, Olga (vedoucí práce) ; Mudrochová, Radka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaobírá užitím ukazovacího zájmena « ça » v současné mluvené francouzštině, a to zejména s ohledem na jeho referenční a syntaktické fungování. Teoretická část práce definuje toto zájmeno a shrnuje jeho užití v jednotlivých syntaktických strukturách. Rovněž ho vymezuje vůči podobně fungujícím zájmenům, a to především vůči zájmenu « cela », které je považováno za jeho nezkrácenou standardní formu. Dále se věnuje referenci a specifikům mluveného, zejména francouzského, projevu. Empirická část pak analyzuje výskyty « ça », které čerpá ze dvou korpusů. První, Europarl, je orientován na pseudomluvený argumentační typ projevu a druhý, CLAPI, na mluvený spontánní projev. Analýzy se zaměřují na identifikaci různých typů syntaktického a referenčního užití « ça » v těchto korpusech. Práce si klade za cíl ukázat jak výběr jazykového registru ovlivňuje užití « ça » v současné mluvené francouzštině. V závěru práce je představen dotazník, který byl zadán mluvčím francouzštiny s cílem zjistit, zda existují případy, kdy se zkoumané zájmeno jeví nenahraditelným, a to i ve spisovné francouzštině.
|
host ::
RSS.