|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Medicines and seniors in Bayern - München, Germany
Eibl, Florian Leonhard ; Solich, Jan (vedoucí práce) ; Práznovcová, Lenka (oponent)
Cílem práce byla analýza významu a postavení seniorů Německa ve státě a společnosti. Přehledně byly popsány důvody stárnutí obyvatelstva v naší společnosti. Dále byly uvedeny negativní působení tohoto demografického jevu na společnost a sociální systém, diskutovány možností řešení a zkoumána přijatelnost navržených opatření. Z uvedeného vyplývá, že senioři nejsou jen důležitou součástí státu a společnosti, ale je nutno vyhodnotit i individuální problémy této společenské vrstvy, především choroby a obavy. Toto má pak vést k lepšímu pochopení starší generace. Mnohočetnost fyziologických a patologických změn u stárnoucích lidí pak vedla k rozboru jevů působících při lékové terapii. Zejména změny v oblasti farmakokinetiky, farmakodynamiky a polyfarmakoterapii vedou k tomu, že léková terapie je často obtížná a vede k četným vedlejším a nečekaným účinkům. Proto zde všeobecně platí zásada: lépe méně pokud je to možné a tolik kolik je nutné. Pomocí dotazníků se podařilo zjistit a analyzovat názory, postoje a chování 300 seniorů z Mnichova a to s ohledem na jejich vzdělání, výši penze, způsobu života, užívání léků a jejich původ, tělesné potíže a také rozsah důvěry v lékaře a lékárníka. Na tomto místě ještě nejdůležitější závěry experimentální části práce: - finanční zabezpečení a výše penze je lepší, čím...
|
|
| |
|
| |
|
|
Ekonomie zdravotnictví a metody ekonomické analázy zdravotní péče
Minarčíková, Ivana ; Vlček, Jiří (vedoucí práce) ; Solich, Jan (oponent) ; Holčík, Jan (oponent)
SOUHRN Zdravotnictví se projevuje jako vysoce inflační odvětví hospodářství. Ukazuje se, že ať se do něj vloží jakkoliv velké množství finančních prostředků, jsou v krátké době beze zbytku spotřebovány. Z ekonomických ukazatelů vyspělých zemí je zřejmé, že výše finančních prostředků vložených do zdravotnictví roste rychleji než ekonomiky těchto zemí. Vysoký podíl ve zdravotnictví tvoří výdaje na nákup léčiv. I tyto výdaje rostou rychleji než inflační koeficient. Z procentuálního porovnání růstu nákladů na léčiva a růstu ekonomik zemí západní Evropy v letech 1970- 1990 vyplývá, že náklady na léčiva se zvýšily v průměru o 4,1 % ročně. Ve stejné době se ekonomika těchto zemí zvyšovala pouze o 2,7 % ročně.3) Alarmujícímu nárůstu v preskripci se nevyhnula ani Česká republika. Od roku 1989 vidíme v ČR dynamické zvyšování nákladů na léčiva při současném poklesu spotřeby léčiv v definovaných denních dávkách.162) V roce 2000 bylo v ČR vydáno za léčiva téměř 40 mld Kč, což představuje 27,6 % celkových výdajů na zdravotnictví.165) Naštěstí si tuto skutečnost představitelé vyspělých ekonomik uvědomují. Od 50. let minulého století se začala profilovat ekonomie zdravotnictví, která odhaluje a sleduje ekonomické zákonitosti na poli zdravotnictví, nabízí ekonomické analýzy pro zjištění nejvýhodnější alokace finančních...
|
host ::
RSS.